Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Pukl (jehož základem bylo sloveso puknúti). Výchozí tvar Puklici původně označoval obyvatele vsi a znamenal "Puklovi lidé". Vývoj jména v písemných pramenech: Pukilwicz (1316), Puklowitz (1327), Puklicz (1356, 1358), Puglicz (1368), v Pukliczich (1581), z Puoklicz (1591), Pucklitz (1678, 1718), Puklitz (1720, 1751, 1798), Puklitz a Puklice (1846, 1872), Puklice (1881), Puklitz a Puklice (1915), Puklice (1924).[5] Židovský název města v hebrejštině zní פוקליץ.
Historie
První zmínka o existenci Puklic a Petrovic je z roku 1318. Studénky jsou poprvé zmíněny v roce 1360. Obce Puklice a Petrovice byly spravovány biskupským kostelem v Olomouci. Tehdejší král Jan Lucemburský potvrdil v roce 1318 směnu Puklic a Petrovic Janovi z Řečice. Po jeho smrti svěřil král Jan roku 1327 obě vsi Jindřichu z Lipé, jehož rod žil v místním kraj přes sto let. Dalším v pořadí, komu obce náležely byl rod Beránků z Petrovic, kteří v roce 1521 prodali puklické panství rodu Hordarů. Těm bylo panství v době pobělohorské kvůli účasti v odbojích českých stavů proti králi Ferdinandu II. ze tří čtvrtin zkonfiskováno. Po sirotcích Hordarových držel Puklice od roku 1673Jakub Trümml a pak díky jeho dceři rod Waderbornů.
Podle sčítání 1930 zde žilo v 146 domech 916 obyvatel. 897 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 15 k německé. Žilo zde 803 římských katolíků, 21 evangelíků, 80 příslušníků Církve československé husitské a 6 židů.[12]
Obec se člení na 3 místní části – Petrovice, Puklice a Studénky,[15] které leží na třech katastrálních území (pojmenovaných „Petrovice u Jihlavy“, „Puklice“ a „Studénky“).[16] Puklice mají čtyři základní sídelní jednotky – Petrovice, Puklice, Studénky a Studénky-u Puklic (na katastrální území Studénky).[17]
V obci sídlí firmy Pila Bítovčice s.r.o., LIBERA - CZ, s.r.o., INTIMIDEA, s.r.o., MPP KOVOPLAST s.r.o., Natura, a.s., KD - UNI, s.r.o., AGROKOP CZ, a.s., AGRO družstvo vlastníků Puklice, Zemědělské zásobování a nákup v Jihlavě, a.s. a obchod společnosti LAPEK, a.s.[18] Obcí prochází silnice III. třídy č. 4052 do Petrovic, č. 4051 ze Studének do Luk nad Jihlavou, č. 4045 do Střížova a č. 4053 do Příseky.[19] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Kněžice, Předín, Želetava, Brtnice, Dolní Smrčné, Třebíč, Přímělkov, Kamenice, Řehořov, Měřín a Velké Meziříčí.[20] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa.
Kultura, spolky, školství a sport
V obci působí Základní škola a mateřská škola Puklice. V Puklicích také působí mnoho různých spolků. Nejdůležitějšími je místní Sokol a sbor místních hasičů. Kromě těchto spolků zde působí také Myslivecké sdružení, Český zahrádkářský svaz, Český svaz chovatelů a Občanské sdružení KLUB LIDOVÉHO FOLKLÓRU.
Sbor dobrovolných hasičů Puklice
První ruční hasicí stříkačku zakoupili v obci již roku 1878, ale až po velkém požáru roku 1883 byl založen hasičský sbor. Prvním velitelem byl Jan Kaut. Psal se rok 1912, když za 600 zlatých byla zakoupena další stříkačka. V roce 1928 se za 42 000 Kčs objevil první motorový přístroj na likvidaci požárů. Na jeho zakoupení se konala v Puklicích veřejná sbírka a použily se výtěžky z plesů. Roku 1911 si obec postavila hasičskou zbrojnici, která stála pod starou školou pravděpodobně až do roku 1948. Současná hasičárna je vedle sokolovny.
Hasiči se pravidelně účastní soutěží SDH, okrsek K. Vozába, a to jak muži, tak ženy, které se pravidelně umísťují na stupních vítězů. Už přibyli taky mladí hasiči Puklice.
SDH má asi 70 členů, nejstarším je Josef Kabelka, jenž je členem od roku 1951. Starostou SDH Puklice je v současnosti Zdeněk Pavlíček ml., hospodářem Roman Trnka a preventistou Vlastimil Štumar. Jediný přínos do pokladny je výtěžek z každoročního plesu, který se koná v sále sokolovny. Do rozpočtu přispívá i obecní úřad.
Sokol Puklice
V roce 1920 se 4 obyvatelé obce zúčastnili cvičitelského kurzu v Jihlavě a o rok později byla založena samostatná tělovýchovná jednota TJ SOKOL PUKLICE. Už v této době se mluvilo o stavbě sokolovny. K tomu však došlo 30. června1950, kdy sokolovna i s tehdy největším sálem v okolí slavnostně otevřena. Do té doby se přes zimu cvičilo v sálech pohostinství a v zámku. Roku 1984 byla započata rekonstrukce celé budovy, která už byla značně opotřebená. Byla přistavěna i kotelna a kinosál. Celá generální oprava trvala čtyři roky.
Nyní sokolovnu využívá ZŠ Puklice, jejíž žáci sem přes zimu chodí cvičit v rámci tělocviku, ale také samotný Sokol. V zimním období se zde konají tréninky fotbalových mužstev, je tu ping-pong, florbal. Současným starostou Sokolu je Kamil Prchal.
Vždy o puklické pouti tento spolek pořádá výstavu domácího zvířectva. Na výstavě převažují slepice, holubi a králíci.
Sbor dobrovolných hasičů Studénky
Ve Studénkách je SDH jediným místním spolkem. Stejně jako SDH Puklice se pravidelně účastní soutěží SDH v okrsku Karla Vozába. (Též jako v Puklicích dosahují lepších výsledků ženy.) Hasiči také pomáhají organizovat různé kulturní akce.
Zámek – Čtyřkřídlá budova, jejíž východní křídlo vzniklo renesanční přestavbou gotické tvrze. Pod tímto křídlem se nacházel rybník zavezený v šedesátých letech dvacátého století. Dle letopočtu na zazděném portálku zámku navázalo v roce 1578 na východní podsklepené křídlo nové křídlo severní, po roce 1720 jsou pak v barokním stylu dostavěna západní a jižní křídla, připojená nicméně k původním dvěma ne zcela organicky, s patrným odskokem. Na počátku 19. století pak probíhají klasicistní úpravy celé budovy, viditelné především na fasádách. Do zámku se dnes vchází jižním barokním křídlem, vnitřní zámecké nádvoří je v přízemí ze třech stran lemované arkádovým ochozem, všechna křídla budovy jsou patrová. Ze čtvercového půdorysu vystupuje na jižní straně nejstaršího křídla arkýř na mohutném pilíři.
Židovský hřbitov – Nachází se na kopci nad Puklicemi. Má nepravidelný tvar, je obehnán kamennou zdí vysokou cca 1,2 metru. Na zdejších náhrobcích jsou vyryté německé a hebrejské nápisy. Podle dostupných dokumentů by zde měl být kámen s letopočtem 1421, při kontrole však nebyl nalezen.
socha sv. Jana Nepomuckého – kulturní památka České republiky č. 15199/7-5154[21]
Kaplička u cesty do Studének – Kaplička stojí v zatáčce, zhruba na půli cesty z Puklic do Studének. Je šestibokého půdorysu. Uvnitř je původní cihlová dlažba, jinak zdivo je z kamenů a cihel. První zmínky o opravě této kaple jsou z roku 1728.
Další pamětihodnosti:
Kostel Nanebevzetí Panny Marie – tato stavba vznikla přestavbou bývalé zámecké sýpky v letech 1946 - 48. Je obdélníkového půdorysu, s obdélníkovou sakristií na straně a čtyřbokou věží v průčelí. Na každé straně kostela je pět oken. Nad vchodem je kruhový reliéf Krista (od prsou nahoru). V čele věže jsou tři okna umístěná nad sebou. Na vrchu věže je jedno užší patro na němž jsou umístěny hodiny. Podstřešní římsa nese čtyřbokou střechu ve tvaru stanu zakončenou makovicí a křížem.
Hřbitov v Petrovicích - Tento hřbitov pochází z 16. století. Rozkládá se okolo kostela, je nepravidelného půdorysu a obehnán cca 50 cm tlustou kamennou zídkou.
Pomník obětem první a druhé světové války – Nachází se v dolní části obce před budovou současné Jednoty. Na zvýšené podezdívce je čtvercová základna se čtyřbokým soklem. Na přední straně se nachází státní znaky Československa, na stranách jsou jména obětí obou světových válek.
Kaple ve Studénkách – Je na návsi Studének, má téměř čtvercový půdorys. Ve sníženině nad dveřmi je obdélníkový rámeček s letopočtem 1846. Na vršku střechy je malá zvonice, nad níž je kříž. Před kaplí je cca 2,5 m vysoký litinový kříž, na jehož přední straně je vytesán německý nápis a letopočet 1868.
↑MILLER, Michael. In: Moravia's Fifty-two Jewish Communities, 1798–1848. Budapešť: Stanford Studies in Jewish History and Culture, 2010. S. 345–348. (anglicky)
↑HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 333.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 395.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 504.
↑Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
↑Puklice [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online.
↑Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56.
↑Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 74. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
↑Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 74-2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
↑Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-01]. Dostupné online.
↑Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-01]. Dostupné online.
↑Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-01]. Dostupné online.
Historie obcí Puklice, Studénky, Petrovice. Publice: MNV, 1989. 16 s.
ČERMÁKOVÁ, Silvie. Bylo - nebylo. Byl jednou jeden zámek. Vlastně je. A jeden velkostatek. A lihovar. In: Vlastivědný sborník Vysočiny 16. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 2008. S. 285–288.
SVĚRÁK, Vlastimil. Židovská náboženská obec v Puklicích. In: DVOŘÁK, Petr. Dotyky : Židé v dějinách Jihlavska : sborník k výstavě. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv v Jihlavě, 1998. ISBN80-901715-4-0. S. 91–94.