Ježená (německy Jesau) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 127[1] obyvatel.
Název
Název se vyvíjel od varianty Jesena (1226), Jezena (1359), v Jezenej (1437), Gezena (1486), Gezienau (1596), Gessaw (1654, 1675), Jesau (1787), Jesau a Jezina (1843, 1854). Místní jméno vzniklo z přídavného jména ježená a znamenalo naježená, neurovnaná či rozčepýřená.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. Půdorysné uspořádání obce svědčí o tom, že vznikla asi koncem 12. století jako lesní návesní ves po obou stranách potoka Jeziny. Prvním písemným dokumentem o její existenci je listina papeže Honoria z roku 1226, kterou potvrzuje želivskému klášteru vlastnictví 64 vesnic, mezi nimi i Ježené. V roce 1233 je Jezina jmenována v listině Václava l., v níž panovník rozhoduje ve sporu o les Borek. Fotokopie obou těchto listin jsou k dispozici v příloze obecní kroniky.
Původně česká ves byla ale ve 13. století v době „stříbrné horečky“ osazena německými kolonisty. Zbytky stříbrných šachet ze čtyřicátých let 13. století jsou dodnes k vidění na hranicích katastru obce Ježené s Rounkem v lesích. V této době má také původ jihlavský německý jazykový ostrůvek – Ježená, Jiřín, Rounek, Německá Vyskytná. V majetku želivského kláštera ves zůstala od nejstarší zprávy v roce 1226 až do 15. století, kdy po husitských válkách po rozdělení církevního majetku připadla pánům Trčkům z Lípy a byla připojena lipnickému k panství. Trčkové Ježenou s celým okolím prodali roku 1596 městu Jihlavě, v jehož majetku zůstala až do roku 1849.
Ves původně patřila k rychtě ve Vyskytné a v urbáři z roku 1554 je jmenováno 13 majitelů usedlostí, vystavěných kolem dolní návsi. Ty odváděly každá 9 kop a 4 groše úroků, roku 1606 také ještě vánoční plat 36 grošů a 3 kopy 30 grošů výčepného ze čtrnácti sudů piva. Po třicetileté válce už bylo v obci jen 9 usedlostí – platily 6 kop 27 grošů. V polovině 18. století činil domovní úrok ročně 14 zlatých a 28 krejcarů, výčepné 46 krejcarů, desátek 17 krejcarů a 6 kapounů. V té době muselo osm zdejších sedláků robotovat čtyři dny v týdnu trojspřežím, tři sedláci čtyři dny dvojspřežím a bylo 208 dní pěší roboty.
Obec mívala tři mlýny – Frühaufův (Hlaváčkův) mlýn v objektu číslo 1, v čísle 4 a v čísle 11 doložené od 16. století. V čísle 11 bývala dříve výroba potaše – Husárna – byla zrušena 1880. Od roku 1855 do roku 1878 byla v čísle 11 palírna lihu a od roku 1880 škrobárna, která v roce 1922 vyhořela. Celková výměra obecního katastru tehdy byla 446 ha. Obec vlastnila svůj les i lom. Od roku 1775 stojí v obci kaple sv. Jakuba – původní zvonek z roku 1782 byl v první světové válce zabaven – dnešní zvonek je z roku 1922.
Přifařena a přiškolena byla původně k Vyskytné, od roku 1866 byla školou přidělena k Jiřínu, od roku 1885 k Hubenovu. V roce 1900 byla v Ježené v rozdělené části statku čísla 9 zřízena expozitura hubenovské školy. V roce 1905 se škola osamostatnila – byla postavena budova školy čísla 13 – z ní jsou dochovány první snímky stavby. To však byla škola německá, protože v obci bylo 241 obyvatel, 200 Němců a jen 41 Čechů. I po první světové válce zůstala škola i obecní úřad v rukou Němců, proto byla v roce 1919 v soukromé usedlosti čísla 20, u Kerbalů, zřízena první česká škola s českým učitelem. Třída byla velká 5x4, 5x2,4 metrů a měla 34 až 38 žáků, vedle bydlel i učitel. V roce 1923 byla česká škola přestěhována do čísla 13. V roce 1921 byla v obci zřízena první česká knihovna, knihovníkem byl Václav Novák z č. 20.
Od roku 1869 byla osadou Hubenova,[5] Ježená a Hubenov tak tvořily původně jednu politickou obec, a to až do roku 1912, kdy došlo k rozdělení. V roce 1847 měla obec 166 obyvatel, převážně Němců, v roce 1900 zde žilo 241 obyvatel, z toho jen 41 Čechů. V obecních volbách v roce 1919 se dostalo poprvé do zastupitelstva pět Čechů, do obecní rady dva a Alois Bína z čísla 16 se stal náměstkem starosty. Zásluhou Jednoty pošumavské, jejíž pomocí se stavěly od roku 1923 v obci domky pro Čechy za podpory starousedlíků, bylo v roce 1930 v obci už 175 Čechů a jen 71 Němců. V komunálních volbách roku 1923 získali Češi sedm mandátů a Němci, kteří kandidovali za německé agrárníky jen pět mandátů. Prvním českým starostou se tehdy stal Rudolf Hlaváček z čísla 1, kterému byla po zranění v první světové válce v 19 letech amputována celá noha. V roce 1927 se stal starostou Alois Bína z čísla 16 a v letech 1938–1939 Antonín Hlaváček z čísla 1. V roce 1934 byl do obce zaveden telefon a 7. srpna 1937 se v obci poprvé rozsvítilo elektrické světlo.
Přírodní poměry
Ježená leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 2 km jižně od Jiřína, 3 km západně od Vyskytné nad Jihlavou, 3 km severozápadně od Hubenova a 2,5 km severovýchodně od Dušejova. Geomorfologicky je oblast součástí Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Vyskytenská pahorkatina.[6] Průměrná nadmořská výška činí 552 metrů.[7] Obcí protéká Maršovský potok.[8] V severní části obce ve svahu nad účelovou komunikací roste památná 29metrová lípa srdčitá zvaná „Lípa u Smrčků“, jejíž stáří bylo v roce 2009 odhadováno na 160 let.[9] Severozápadně od vesnice do katastrálního území Ježená zasahuje přírodní památka U Šeredů.
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1921 zde žilo v 31 domech 219 obyvatel, z nichž bylo 111 žen. 124 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 93 k německé. Žilo zde 218 římských katolíků.[10]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
| Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
| Počet obyvatel
|
223
|
223
|
238
|
232
|
218
|
219
|
246
|
158
|
160
|
132
|
107
|
100
|
104
|
104
|
112
|
| Počet domů
|
28
|
25
|
24
|
26
|
25
|
31
|
34
|
40
|
32
|
32
|
30
|
34
|
37
|
42
|
46
|
Obecní správa a politika
Ježená je členem Mikroregionu Dušejovsko a místní akční skupiny Třešťsko.
Obec má pětičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Ondřej Šťastný.
| Období |
Voliči |
Účast v % |
Mandáty |
Výsledky |
Starosta
|
| 2002–2006 |
81 |
83,95 |
7 |
7 Nezávislá Ježená |
Miroslav Brávek
|
| 2006–2010 |
81 |
69,14 |
7 |
7 SNK Za Ježenou |
Miroslav Brávek
Petr Červinka
|
| 2010–2014 |
96 |
86,46 |
5 |
|
Petr Červinka
|
| 2014–2018 |
105 |
78,10 |
5 |
5 SNK Ježená |
Petr Červinka
|
Hospodářství a doprava
V obci sídlí firma NOVOPLYN Pacov,[13] dále pak truhlářství, instalatérství a autorizovaný servis a dodávky zařízení stomatologických ordinací Červinka. Obcí prochází silnice III. třídy č. 01945 z Dušejova.[14] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, . Autobusy jezdí ve směrech Praha, Pelhřimov, Jihlava, Vlašim, Černovice, Opatov, Čechtice, Nový Rychnov, Hojkov, Vyskytná a Čejkov.[15] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa z Mirošova do Jiřína.
Školství, kultura a sport
Místní děti dojíždějí do základní školy v Dušejově.[16] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Ježená.[17] Místní knihovna spadá pod Městskou knihovnu Jihlava.[18]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 142.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 209.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Ježená [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Ježená [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Lípa u Smrčků [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 71.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Ježená [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Ježená [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva [online]. ZŠ a MŠ Dušejov, 2012-09-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01.
- ↑ SDH Ježená [online]. OSH Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Místní knihovna Ježená [online]. Městská knihovna Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
Literatura
- VILÍMEK, Ladislav. Kaple v Horním Kosově, Ježené a Hlávkově. In: Vlastivědný sborník Vysočiny. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv Jihlava, 1999. ISBN 80-901715-6-7. S. 303–328.
Externí odkazy
