Městys Kamenice (německy Kamenitz) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Rozkládá se na Moravě, na území regionu Moravské Horácko. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Svatoslav, Meziříčko, Bítovčice, Brtnice, Nadějov, Vysoké Studnice, Chlumek, Pavlínov, Měřín, Radošov, Horní Smrčné a Věžnice.
Název
Název se vyvíjel od varianty Kamenicz (1358), Kamenicze (1556), z Stare Kamenicze (1592), Kamenitz (1633, 1678, 1718, 1720, 1751) až k podobám Kamenitz a Kamenice v roce 1846). Od počátku 20. stoleté Kamenice na Moravě. Název je rodu ženského, čísla jednotného, genitiv zní Kamenice. Místní jméno vzniklo přidáním substantivní přípony -ica k přídavnému jménu kamenná a znamenalo říčku, která tekla kamenitým dnem; v níž se těžil kámen či ves s kamennými domy. V některých pramenech se používalo přídavné jméno Stará pro rozlišení od nedaleké Kameničky.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1391, kdy je v městské knize Velkého Meziříčí uveden jistý Svach z Kamenice. Dosud uváděné datum 1358 zmiňuje Dobeše a Jindřicha z Kamenice, kteří se však psali po Kamenici nad Lipou. Nelze je tak spojit s dějinami Kamenice u Jihlavy. Na místní "tvrzi" měla letní sídlo Kateřina z Valdštejna, manželka Karla staršího ze Žerotína. Konala se tu schůzka Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem a měl zde nocovat i Fridrich Falcký.[5]
Od roku 1869 sem přísluší Vržanov[6] a 1. července 1989 se místními částmi Kamenice staly Kamenička[7] a Řehořov.[8] Obci byl 11. března 2008 obnoven status městyse.[9] Obec Kamenice v roce 2009 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.[10]
Přírodní poměry
Kamenice leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, historická země Morava. Nachází se 9 km jihozápadně od Měřína, 19 km západně od Velkého Meziříčí, 7 km severně od Koutů, 18 km východně od Jihlavy, 8 km východně od Luk nad Jihlavou a 7 km jihovýchodně od Vysokých Studnic. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[11] Průměrná nadmořská výška činí 510 metrů.[12] Nejvyšší bod, Bílá hora (659 m n. m.), leží na jižně od městyse, kde se nachází i Kamenická strážka (618 m n. m.) a Vrchy (603 m n. m.) a v těsné blízkosti Kamenice na severovýchod Jansův vršek (563 m n. m.). Městysem protéká řeka Kamenička, na níž jihovýchodně od Kamenice stojí Panský rybník. Západně od Kamenice se do Kameničky zprava vlévá Železný potok.[13] Na území místní části Vržanov leží dvě přírodní památky Pahorek u Vržanova[14] a Prosenka.[15]
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 345 domech 1 729 obyvatel. 1 721 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 1 468 římských katolíků, 20 evangelíků a 192 příslušníků Církve československé husitské.[16]
Vývoj počtu obyvatel Kamenice[17]
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
Počet obyvatel
|
2704
|
2849
|
2764
|
2756
|
2691
|
2601
|
2563
|
2228
|
2382
|
2098
|
1928
|
1924
|
1768
|
1824
|
Vývoj počtu obyvatel místní části Kamenice[18]
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
Počet obyvatel
|
1745
|
1920
|
1898
|
1856
|
1809
|
1746
|
1729
|
1524
|
1649
|
1422
|
1313
|
1393
|
1268
|
1300
|
Správa a politika
Místní části, členství ve sdruženích
Městys je rozdělen na čtyři místní části (Kamenice, Kamenička, Řehořov a Vržanov), které leží na čtyřech katastrálních území (Kamenice, Kamenička, Řehořov a Vržanov) a má čtyři stejnojmenné základní sídelní jednotky.[19]
Kamenice je členem Svazku obcí mikroregionu Loucko a místní akční skupiny LEADER – Loucko.
Zastupitelstvo a starosta
Městys má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí starostka Eva Jelenová.
Období |
Voliči |
Účast v % |
Mandáty |
Výsledky |
Starosta
|
2002–2006 |
1418 |
62,34 |
15 |
4 KDU-ČSL 4 Kamenická patnáctka pro vás 3 Za rozvoj Řehořova 2 ČSSD 2 Za rozvoj Kameničky |
Eva Jelenová
|
2006–2010 |
1447 |
63,79 |
15 |
5 Sdruž. kamenických nezáv.kand. 3 KDU-ČSL 3 SNK ŘEHOŘOV 2 ZA ROZVOJ KAMENIČKY 2 ČSSD |
Eva Jelenová
|
2010–2014 |
1489 |
57,35 |
15 |
6 Sdruž. kamenických nez. kand. 4 KDU-ČSL 3 SNK ŘEHOŘOV 2 Za rozvoj Kameničky |
Eva Jelenová
|
2014–2018 |
1537 |
61,94 |
15 |
5 Sdruž. kamenických nez. kand. 3 KDU-ČSL 3 Záj. spolky – nezisk. organ. 2 SNK ŘEHOŘOV 2 Za rozvoj Kameničky |
Eva Jelenová
|
Znak a vlajka
Právo užívat znak a vlajku bylo městysi uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. října 2007.[20] Znak: V modrém štítě pod stříbrnou hlavou se třemi dolů obrácenými černými mnišskými kápěmi vedle sebe vyrůstající zlatá berla se dvěma vlajícími stříbrnými sudarii se zlatým třepením.
Vlajka: List tvoří dva svislé pruhy, bílý a modrý, v poměru 1 : 5. V bílém pruhu tři dolů obrácené černé mnišské kápě nad sebou, v modrém pruhu vyrůstá z dolního okraje listu závitem k žerdi žlutá hlavice berly s bílými sudarii se žlutým třepením. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Doprava
Územím obce prochází dálnice D1. Dále jím prochází silnice II/351 v úseku Polná – Kamenice – Třebíč a silnice II/602 v úseku Měřín – Řehořov – Jihlava.
Silnice III. třídy jsou:
- III/3494 Brodek – Kamenice
- III/3516 Kamenice – Bítovčice
- III/3517 odbočka z III/3516 na Vržanov
- III/3518 Měřín – Kamenička – Kamenice
- III/3519 Radošov – Horní Smrčné[21]
Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, TRADO-BUS a Tourbus. Autobusy jezdí ve směrech Brno, Velké Meziříčí, Jihlava, Tábor, Písek, Strakonice, Velká Bíteš, Luka nad Jihlavou, Kamenička, Vržanov, Měřín, Puklice, Řehořov, Bransouze, Věžnice, Radošov, Třebíč a Náměšť nad Oslavou.[22] Obcí prochází zeleně značená turistická trasa z Vržanova do Kameničky.
Školství, kultura a sport
Základní škola a Mateřská škola Kamenice je příspěvková organizace, kterou zřizuje městys Kamenice. Do školy dochází rovněž děti z místních částí Kamenice (Kamenička, Řehořov, Vržanov) a několika menších obcí v okrese Třebíč (Radošov, Chlum, Kouty, Horní Smrčné). Ve školním roce 2013/2014 navštěvovalo zařízení 175 žáků. Mateřská škola má kapacitu 100 dětí.[23] Místní knihovna vznikla v roce 1919.[24]
Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Kamenice.[25] SK Kamenice 1933[26] hraje v sezoně 2014/2015 fotbalovou III. třídu mužů v okrese Jihlava.[27] Tělocvičná jednota Sokol Kamenice patří do župy Plk. Švece, sídlí v opravené sokolovně, obnovena byla v roce 2009, členové se věnují stolnímu tenisu a fitness.[28] Orel jednota Kamenice se řadí do župy Kubišova, v roce 2014 měla 38 členů.[29]
Pamětihodnosti
- Budova čp. 20 v dolní části náměstí, dosud mylně považovaná za tvrz, je ve skutečnosti součástí někdejší zájezdní hospody, stávající severně od ní v místech dnešní křižovatky. Naprosto shodná dispozice goticko-renesanční stavby byla zjištěna také u domu čp. 72 asi 60 metrů východně od „tvrze“. V budově sídlí Muzeum v Kamenici.
- Kostel svatého Jakuba Staršího s románským jádrem (obvodové stěny lodi, spodní úroveň věže) byl součástí románského hradu, jehož pozůstatky jsou dosud patrny. Kolem kostela jsou dochovány stopy valů a příkopu někdejšího opevnění. Gotický presbyterář je z druhé poloviny 15. století a renesanční věž před západním průčelím pochází z roku 1535. Nový vstup do kostela ze západní strany byl proražen mezi lety 1723–1765.
- Kaple svaté Anny na náměstí z roku 1730
- Kaplička svatého Cyrila a Metoděje směrem na Brodek
- Výklenková kaplička nad potokem
- Smírčí kámen u pazderny
- Dvojice kašen na náměstí z počátku 18. století
- Fara na jihozápadním okraji vesnice
- Budova čp. 299 bývalý lihovar
- „Špitálka“ – budova obecního špitálu z roku 1811
Galerie
Osobnosti
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 378.
- ↑ ŠULC, Roman. Kamenice u Jihlavy. Turista. Roč. LIV, čís. 10, s. 36–38.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 585.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 219.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 460.
- ↑ Rozhodnutí č. 29 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 11. března 2008
- ↑ Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Kamenice [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Kamenice [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Pahorek u Vržanova [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Prosenka [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 55.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 41. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 41-1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
- ↑ Udělené symboly – Kamenice [online]. 2007-10-09 [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Kamenice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva 2013/2014 [online]. ZŠ a MŠ Kamenice, 2014-09-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-02.
- ↑ Něco z historie knihovny [online]. Knihovna Kamenice u Jihlavy, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Vítejte na stránkách SDH Kamenice. [online]. SDH Kamenice, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ SK Kamenice 1933 [online]. FAČR, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ A2A - III. tř. mužů [online]. FAČR, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Tělocvičná jednota Sokol Kamenice [online]. Tělocvičná jednota Sokol Kamenice, 2010-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Orel jednota Kamenice u Jihlavy [online]. Orel, 2014-11-02 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Franz Jonas. kamenice.wz.cz [online]. [cit. 2021-05-22]. Dostupné online.
Související články
Literatura
- SADÍLEK, Jaroslav. Kamenice u Jihlavy : tvrz čp. 20 : kostel sv. Jakuba Většího : stavebně historický průzkum, historická rešerše. Kamenice: Obec Kamenice u Jihlavy, 2006. 119 s. ISBN 80-901312-6-3.
- Historický atlas městyse Kamenice u Jihlavy : barevný střípek v mozaice Vysočiny. Kamenice: Městys Kamenice, 2008. 10 s.
- KRATOCHVÍL, Augustin. Dějiny a archiv městečka Kamenice na Mor.. Popovice: vl.n., 1912. 123 s. Dostupné online.
Externí odkazy