Název se vyvíjel od varianty Rohosen (1370), Rohozna (1379, 1415, 1654). Místní jméno vzniklo patrně z přídavného jména rohozný (rákosový).[4] Existuje však i teorie, podle níž název pochází od rohatých peněz, které se zde razily v době těžby stříbra.[5]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369, kdy Kucz a Jekel z Rohozné byli v letech 1369–1372 dlužni ženě jihlavského měšťana Peška z Pelhřimova 38 grošů. Koncem 14. století tvořila Rohozná součást panství řečického. V jejím čele stál rychtář, který od roku 1425 sídlil v Jihlavě.[5] Od poloviny 16. století tvořila Rohozná součást pelhřimovského panství, kdy jej od Jana Trčky z Lípy získal Adam Říčanský z Říčan.[6] Tehdejší rohozenské rychtáře však nepojil k vrchnosti žádný jiný závazek než povinnosti svého úřadu a proto se jim říkalo rychtáři svobodní.[5]
Počátkem 17. století postihla obec tragická událost – mor. Když mor pominul, zůstala ves liduprázdná. Hrstka obyvatel, která se chtěla zachránit, odešla ze vsi, čehož využili tehdejší měšťané Pelhřimova a za poskytnutí jídla požadovali celý jejich majetek. Tímto způsobem připadly rozsáhlé lesy rohozenské obci Pelhřimov.[6]
V roce 1715 přichází významný pelhřimovský měšťan Josef Ignác Pichman návrhem, aby se odlehlé dvory včetně Rohozné pronajaly, a zlepšila se tak jejich prosperita. Nájemcem rohozenského dvora, dosavadní majitel zdejší hospody, měl napříště odvádět městu peněžní úrok (25–40 zlatých), a poplatek z vyšenkovaného piva a kořalky.[5]
Za vlády Marie Terezie byl zaveden tzv. Raabův systém, který postupně vedl k tomu, že vrchnostenské dvory byly zrušeny a většina půdy se rozdělila mezi dědičné nájemce. Roku 1788 byl tento systém dokončen též v Pelhřimově. Rohozná se rozrostla o nové domy a část zdejších pastvin byla přenechána obcím jako obecní majetek.[5]
V důsledku Stadionova prozatímního obecního zřízení z 20. března 1849 byly i v Rohozné zřízeny dva samosprávné orgány. Jednak širší orgán obecního výboru a jednak užší orgán purkmistra (starosty). Mezi významné rohozenské starosty patřili např. lesmistr Václav Herget, mlynář Josef Bezděkovský[7] z tzv. Dolního mlýna[8] či chalupník Václav Rod.[5]
Sbor dobrovolných hasičů vznikl 16. listopadu 1890. První představitelé byli zvoleni až 22. března 1891, v té době byla postavena kolna pro čtyřkolovou stříkačku. V roce 1935 došlo k výstavbě hasičského skladiště. 30. září 1994 byla slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice. K roku 2013 má 68 členů.[9] V roce 2018 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2018, konkrétně obdržela Zlatou cihlu kategorie A za obnovu/rekonstrukci památkově chráněných objektů a památek místního významu za opravu kaple sv. Václava.[10]
Nejvyšší bod, Čertův hrádek (714 m n. m.), leží na severní hranici katastru obce. V severozápadní části stojí Lísek (645 m n. m.) a jižně od Rohozné Nad Loukami (603 m n. m.). Obcí protéká potok Rohozná, do níž se na východně vlévá Dolnohuťský potok, na němž se rozkládá rybník Klechtavec.[13] Na území Rohozné se nachází přírodní památkaČertův hrádek s ochranou význačného geologického a geomorfologického útvaru a zbytků přirozených jedlobukových porostů.[14] Po obou stranách cesty od hájovny Starý Hamr k lesním pozemkům roste 22 památných dubů letních.[15]
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1921 zde žilo v 138 domech 915 obyvatel, z nichž bylo 477 žen. 908 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 892 římských katolíků, 20 evangelíků a 3 židé.[16]
Znak: V modrém štítě z prostředního vrchu stříbrného trojvrší s červenou svatojakubskou mušlí vyrůstají od středu na obě strany špičák a hornická motyka, odvrácené, stříbrné a na zlatých násadách, provázené třemi vyrůstajícími zlatými obilnými klasy. Vše převýšeno knížecí čepicí.
Vlajka: List tvoří čtyři vodorovné pruhy, modrý, bílý, červený a bílý, v poměru 5 : 1 : 1 : 1. Z horního bílého pruhu vyrůstají od středu na obě strany špičák a hornická motyka, odvrácené, bílé a na žlutých násadách, provázené třemi vyrůstajícími žlutými obilnými klasy. Vše převýšeno knížecí čepicí. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Hospodářství a doprava
Nachází se zde husí farma Josefa Třísky,[19] Bezděkovský mlýn, ekologická farma manželů Řezníčkových,[20] Svatební salon Elegance[21] a Svatební salon Noiva.[22] Dále tu sídlí firmy POROS, spol. s r.o., RYHOS s.r.o., PEKOZ-plus, s.r.o., Huegli Tech Eastern Europe s.r.o., pobočka České pošty a obchod firmy LAPEK, a.s.[23] Obcí prochází silnice III. třídy č. 1335 z Nového Rychnova k Dolní Cerekvi.[24] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a Jaromír Herna. Autobusy jezdí ve směrech Pelhřimov, Nový Rychnov, Batelov, Jihlava, Kamenice nad Lipou, Počátky, Vyskytná, Horní Cerekev, Jihlávka, Lovětín a Jindřichův Hradec.[25] Obcí prochází cyklistické trasy č. 5129 z Nového Rychnova do Jezdovic a č. 5090 k Čeřínku.
Školství, kultura a sport
Od 50. let 20. století dojíždějí místní děti do základní školy v Batelově, předtím zdejší děti chodily do škol v Dolní Cerekvi či v Novém Rychnově.[26] Sídlí zde i knihovna a Sbor dobrovolných hasičů Rohozná.[27] Sportovní klub Rohozná hraje v roce 2014/2015 fotbalovou IV. třídu skupinu B v okrese Jihlava.[28]
↑KRATOCHVÍL, David. U vás to žije dobrovolnými hasiči/9. Jihlavské listy. 9. listopadu 2012, roč. 23, čís. 87, s. 17. ISSN1212-740X.
↑NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15.
↑Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
↑Rohozná [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online.
↑Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 56.
↑Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 78. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
_znak.jpg)
_vlajka.jpg)
