Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Jersa, jehož starší tvar Jarsa byl domáckou podobou některého jména začínajícího na Jar- (např. Jaromír, Jarohněv, Jaroslav). Význam místního jména byl "Jersův majetek". Podoba jména v písemných pramenech (J často zapisováno pomocí G): Gersyn (1556), Jersenii (1662), Gerszein (1679), Gerssein (1718), Jersein (1751), Jersein a Gersegn (1846), Jersein a Jeřín (1872), Jersein a Jersín (1915).[5]
Historie
Jersín vznikl přibližně v II. polovině 13. století podobně jako ostatní obce díky osidlování kraje benediktinským klášterem z Třebíče. Dle písemně nepodložené historie se k roku 1298 uvádí Jersín jako jedna z osad určených pro zakládání proboštství v Měříně.[6]První písemná zmínka o obci Jersín pochází z roku 1453, kdy byla jako součást měřínského proboštství zastavena třebíčským opatem Trojanem Jinochovi z Měřína. Ten však již roku 1454 přenechal zástavu meziříčskému měšťanovi Václavu Rohanovi a z něho přešel zástavní list v roce 1470 na Maška z Meziříčí. V roce 1481 získal měřínské proboštství Jan Meziříčský z Lomnice. Jihlavskými smlouvami z roku 1486 bylo rozhodnuto o navrácení měřínských statků třebíčskému klášteru, ale již v roce 1491 zastavil Vladislav Jagellonský měřínské proboštství Vilémovi z Pernštejna. V roce 1515 připadlo proboštství jeho synovi Janovi z Pernštejna, který je roku 1536 postoupil Janu Jetřichovi z Boskovic. Brzy však získal proboštství zpět a toto si podržel až do své smrti dne 8. září 1548. V roce 1556 tu vystavěli zákupní rychtu, kterou vrchnost proměnila ve dvůr a v provozu tu byl i mlýn, a Ferdinand I. dal proboštství v alodVratislavovi z Pernštejna, který je v roce 1557 přenechal Janu Stráneckému ze Stránce. Roku 1559 získal měřínské zboží Jan Chroustenský z Malovar a po něm, v roce 1585, jeho syn Jan. Ten v roce 1597 odkázal měřínské zboží a nabyté rudolecké panství svému synovci Janu Rafaelovi Chroustenskému, který se stal jeho posledním českým majitelem. V roce 1621 bylo panství Janu Rafaelovi Chroustenskému konfiskováno a následně za 68 000 zlatých prodáno Rombaldovi, hraběti Collalto. V roce 1872 zde byla založena škola.[6] Roku 1875 se Jersín osamostatnil, v letech 1850–1875 spadal jako osada pod obec Černá[4] v okrese Velké Meziříčí, kam poté spadal až do roku 1950, kdy se stal součástí okresu Jihlava-okolí. Od roku 1961 spadá pod okres Jihlava.[7]
Přírodní poměry
Jersín leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 13 km jižně od Bohdalova, 3 km západně od Černé, 5 km severozápadně od Měřína, 17 km severovýchodně od krajské Jihlavy, 5 km východně od Nadějova, 12 km jihovýchodně od Polné a 2 km jižně od Arnolce. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Bítešská vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Měřínská kotlina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 520 metrů.[9] Obcí protéká řeka Balinka, jižní částí katastru pak Koutecký potok.[10] V obci se rozkládají dva rybníky Dolní Jára a Horní Jára, Nový rybník se nachází 2 km severovýchodně od obce. V katastrálním území můžeme najít i Mlýnský rybník, jenž se využívá k chovu ryb. Na území obce se nachází přírodní památka Jersínská stráň, která je chráněná pro zachovalý fragment suchomilných travinobylinných společenstev s výskytem kriticky ohroženého rostlinného taxonu a dalších ohrožených druhů rostlin a bezobratlých živočichů.[11]
Obyvatelstvo
Stojí tu 75 domů. Z celkového počtu obyvatel se 143 hlásí k náboženské víře.[6] Podle sčítání obyvatelstva 1930 tu žilo 348 katolíků a jeden člověk jiného vyznání.[4] Obec spadá pod farnost v Měříně.
Obec má pětičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Luboš Štěpnička. Ve volbách roku 2010 kandidovali pouze Nezávislí kandidáti Jersín. Volební účast činila 56,97 %.[13]
Období
Voliči
Účast v %
Mandáty
Výsledky
Starosta
2006–2010
155
70,32
5
Luboš Štěpnička
2010–2014
165
56,97
5
5 Nezávislí kandidáti Jersín
Luboš Štěpnička
2014–2018
157
56,69
5
5 Nezávislí kandidáti Jersín
Luboš Štěpnička
Hospodářství a doprava
Sídlí tu firma na výrobu hydraulických a řezných olejů OLEA CZ s.r.o., dále pak firmy TRADE-REAL-CONSULT, s.r.o, SELMA a.s. a BIONA JERSÍN s.r.o. Okolní půdu obdělává Zemědělské hospodářské družstvo Jersín.[14] Funguje tady obchod se smíšeným zbožím, zdravotní středisko a úřadovna České pošty. Dálnice D1 stojí 1 km od obce. Jersínem prochází silnice III. třídy 3515 z Nadějova, východně od obce vede komunikace III. třídy č. 34823 do Arnolce.[15] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Jamné, Nadějov, Polná, Bohdalov, Žďár nad Sázavou, Arnolec, Měřín a Velké Meziříčí.[16]
Školství, kultura a sport
Mateřská škola Jersín má kapacitu 25 dětí.[17] Místní děti dojíždějí do základní školy v Měříně.[18] Ve víceúčelové budově sídlí obecní úřad a místní knihovna. V přízemí zbudovali hasičskou zbrojnici, jenž se určena pro zdejší sbor dobrovolných hasičů založený roku 1892.[6]
Pamětihodnosti
Kaple sv. Anny s hodinami na věži stojí na návsi, na svátek svaté Anny drží místní v obci pouť.[19] Stavba pochází z let 1907–1911.[20]
↑ abcBARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava: Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Velké Meziříčí, s. 320–321.
↑HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 345, 356.
↑ abcdePRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN80-239-0141-9. Kapitola Jersín, s. 14–16.
↑Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN80-250-1311-1. S. 207.
↑Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.
↑Jersín [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-01]. Dostupné online.