Obec Kamenná se nachází necelých 14 km severovýchodně od Jihlavy a 5 km severozápadně od Polné v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 186[1] obyvatel.
Název
Původní název by měl znít „Bergmeistersdorf“ (ves důlního mistra), poté byl počeštěn a zkomolen na „Perchmaistersdorf“.[4] Na mapě v pozemkové knize měst z 16. století se vesnice nazývala „Kamenay“. Pod českým názvem Kamenná se poprvé objevuje v roce 1654.[5] Mapa panství z roku 1770 uvádí ves pod jménem „Bergsdorf“, poslední variantou do konce II. světové války byl „Bergersdorf“. Podle sčítání obyvatelstva 1869 a 1880 nesla obec název Kamenné.[6]
Historie
Kamennou údajně založili němečtí horníci.[4] Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1308 v souvislosti s těžbou stříbra.[7] V této listině obec s tehdejším názvem Perchmeistersdorf přenechal Raimund z Lichtenburka klášteru v Sedlci.[5] Počátkem 14. století spadala k majetku Lichtenburků, poté k sedleckému klášteru, který je prodal klášteru v Želivu. Ve 14. století tu stál hrádek, jehož majitelem byl v roce 1483 Zich Kobík z Opatova.[5] Toto zaniklé sídlo v současnosti připomíná pouze příkop a val na Žižkově kopci nad vsí, kde je taneční parket.[5] Po husitských válkách se stala součástí polenského panství až do roku 1850.[8] Posledními vlastníky byli Ditrichštejnové.[7] V okolí obce se těžila železná a stříbrná ruda, dolování dosáhlo vrcholu v polovině 16. století, kdy panství držel Karel z Valdštejna, poté upadalo. Na konci 18. století se v obci křížily čtyři udržované cesty (na Polnou, Německý Šicendorf, Dolní Věžnice a Štoky). Pokrokoví zemědělci jako první v okolí roku 1889 založili zemědělský spolek. Po dvou velkých požárech v letech 1886 a 1887, kdy vyhořelo 14 domů,[5] tu vznikl roku 1891 sbor dobrovolných hasičů. V roce 1896 tu občané zřídili Kampeličku. Na přelomu 19. a 20. století tu fungovala výrobna škrobu, mlýn a pila.
Na začátku 20. století tu vystavěli okresní silnici a vlakovou zastávku. Žáci nejprve docházeli do školy v Dolních Věžnic, v roce 1888 tu zřídili německou školu, neboť v obci v té době žilo 90 % německého obyvatelstva. Česká škola tu vznikla v roce 1925 za podpory Národní jednoty pošumavské. Kamenná spadala pod okres Německý Brod, farností do Šlapanova, četnickou stanicí do Německého Šicendorfu a soudním okresem ke Štokám. Ve třicátých letech převažovalo německé obyvatelstvo se 70 %[4] a v roce 1943 dokonce udělil SS-Obergruppenführer Gottlob Berger obci titul „vzorové vesnice SS“ – jako vůbec jediné obci nacistické říše, mj. proto, že z 246 obyvatel Bergersdorfu vstoupilo do jednotek SS 46 osob.[9] Hromadná vražda Němců připravených k odsunu na louce Budínka u obce Kamenná je popsaná v knize Bergersdorf.[10] Po odsunu Němců přišli do obce čeští osídlenci. Roku 1948 zavedli místní rozhlas. Jednotné zemědělské družstvo vzniklo v roce 1950, po rozpadu obnoveno v roce 1957, roku 1964 se sloučilo s Novými Dvory a roku 1976 s Dobronínem. V 60. a 70. letech probíhala modernizace, zbudovali zde kulturní dům, koupaliště a obecní kanalizaci.
V letech 1869–1880 spadala pod okres Polná, v letech 1880–1961 pod okres Německý (r. Havlíčkův) Brod a od roku 1961 pod okres Jihlava.[6] V letech 1961–1980 spadaly pod Kamennou jako místní část Nové Dvory.[11] Od roku 1990 je obec samostatná, dříve patřila k Dobronínu.[4] V roce 1993 byla uzavřena místní mateřská škola, děti začaly dojíždět do Dobronína.[12] V 90. letech 20. století zde zavedli vodovodní řad, plyn, kabelové telefonní linky a kabelovou televizi.
Přírodní poměry
Kamenná leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 5,5 km severozápadně od Polné, 4,5 km severně od Dobronína a 6 km východně od Štoků. Geomorfologicky je oblast součástí Hornosázavské pahorkatiny a jejího podcelku Jihlavsko-sázavská brázda, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Štocký stupeň.[13] Průměrná nadmořská výška činí 460 metrů.[14] Nejvyšší bod v okolí, Březová výšina s 512 m n. m., stojí 2 km od obce. Kamenná leží v údolí Zlatého potoka mezi Žižkovým a Novodvorským kopcem. Na návsi leží tři menší rybníky.[15] Část území evropsky významné lokality Šlapanka a Zlatý potok zasahuje i do katastru Kamenné.[16]
Obyvatelstvo
Stojí tu 72 domů s popisnými čísly, z nichž některé slouží k rekreačním účelům.[4] Podle sčítání 1921 zde žilo v 46 domech 313 obyvatel, z nichž bylo 154 žen. 60 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 249 k německé. Žilo zde 309 římských katolíků a 4 evangelíci.[17]
Vývoj počtu obyvatel Kamenné[18][4]
| Rok
|
1850
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2006
|
2014
|
| Počet obyvatel
|
208
|
296
|
296
|
313
|
320
|
317
|
313
|
341
|
251
|
252
|
229
|
225
|
186
|
182
|
171
|
186
|
Obecní správa a politika
Místní části, členství ve sdruženích
Obec leží na katastrálním území Kamenná u Jihlavy. Kamenná je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.
Zastupitelstvo a starosta
Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Milan Budín.
| Období |
Voliči |
Účast v % |
Mandáty |
Výsledky |
Starosta
|
| 2002–2006 |
141 |
85,11 |
7 |
|
Jaromír Paříl
|
| 2006–2010 |
139 |
81,29 |
7 |
|
Milan Budín
|
| 2010–2014 |
147 |
74,83 |
7 |
4 SNK pro Kamennou1
3 SNK pro Kamennou2 |
Milan Budín
|
| 2014–2018 |
153 |
76,47 |
7 |
7 SNK pro Kamennou |
Milan Budín
|
Znak a vlajka
Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.[19] Znak: V zeleném štítě stříbrné kamenné trojvrší vyrůstající z modré vlnité paty, v něm kosmý mlátek šikmo podložený želízkem, obojí modré. Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý a zvlněný modrý se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi, v poměru 5 : 7 : 4. V žerďové části bílého pruhu kosmý mlátek, šikmo podložený želízkem, obojí modré. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Hospodářství a doprava
Okolní hospodářskou půdu obdělává několik rolníků a zemědělské družstvo z Dobroníně, sídlí zde truhlář, kovář. Funguje zde obchod se smíšeným zbožím LAPEK, a.s., a hostinec.
Obcí prochází silnice III. třídy č. 34817 z Pozovic do Nových Dvorů a č. 34815 do Dobronína a železniční trať č. 225 Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí.[20] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Dobronín, Polná, Brzkov, Přibyslav.[21] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[22] Obcí prochází cyklistická trasa č. 4335 do Šlapanova a modře značená turistická trasa ze Štoků do Šlapanova.
Školství, kultura a sport
Děti docházejí do základní školy v Dobroníně. Stojí tu kulturní dům, knihovna a hřiště.[5] Sbor dobrovolných hasičů Kamenná vznikl roku 1891.[23]
V roce 2008 vznikl Klub českých turistů Kamenná.
Pamětihodnosti
- Socha sv. Jana Nepomuckého – tyčí se uprostřed návsi, pochází z roku 1748,[4] roku 1997 prošla restaurací. Je v barokním slohu.[5]
- Kaplička svatého Jana Nepomuckého – pochází z roku 1873[4] stojící v horní části obce. Na hřebeni střechy má zvoničku.[5]
- Památník obětem první a druhé světové války z roku 1946[7] – pomníková deska také připomíná odsun německých obyvatel roku 1945
- Křížek s reliéfem nejsvětější Trojice[5] – stojí na silnici k Dobronínu, lidově bývá pojmenováván „Chromů“,[4] patří na seznam státem chráněných památek.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f g h i PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Kamenná, s. 16–18.
- ↑ a b c d e f g h i DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Kamenná, s. 117.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 219.
- ↑ a b c PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Kamenná, s. 49.
- ↑ PRCHAL, Jantitul = Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Kamenná, s. 30.
- ↑ Václav Vlk st. k poválečným vraždám v Dobroníně
- ↑ databazeknih.cz Herma Kennel - Bergersdorf
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 356.
- ↑ VLACH, Jiří. Listování v kronice obce, část XXXV., rok 1993. S. 14. Dobronínský zpravodaj [online]. 2010-04-15 [cit. 2013-10-16]. Čís. duben 2010, s. 14. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Kamenná [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Kamenná [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Šlapanka a Zlatý potok [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 71.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 5566–567.
- ↑ Udělené symboly – Kamenná [online]. 2007-01-19 [cit. 2014-08-18]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Kamenná [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Kamenná [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. SDH Kamenná, 2014-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
Literatura
Externí odkazy
