Dyjice

Dyjice
Dyjická náves (2024)
Dyjická náves (2024)
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTelč
Obec s rozšířenou působnostíTelč
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°10′29″ s. š., 15°29′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel136 (2024)[1]
Rozloha14,93 km²[2]
Nadmořská výška536 m n. m.
PSČ588 56, 588 62
Počet domů54 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduDyjice 21
588 56 Telč
oudyjice@volny.cz
StarostaMgr. Milan Opravil
Oficiální web: www.dyjice.cz
Dyjice
Dyjice
Další údaje
Kód obce587109
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dyjice (německy Groß Deitz[4], dříve též Deje či Velká Deje[5]) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 136[1] obyvatel.

Název

Název se vyvíjel od varianty Dygicz (1350, 1361), Welika Dicze (1580), Gross Deycze (1678), Velká Dejc (1685), Gross Degcže (1718), Gros Deitze (1720), Gross Degcz (1751), Gross Deitz a Welká Degce (1846), Velká Dyjice (1881), Gross Deitz a Velký Dýč (1885) k podobám Gross Deitz a Velká Dyjice v roce 1893. Místní jméno je zdrobnělinou k názvu Dyje, původně znamenalo horní tok této řeky, později osadu, která na ní ležela. Přivlastňovací Gross či česky Velká získala pro odlišení od sousední Dyjičky.[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361.

V letech 1869–1980 sem příslušely vesnice Dolní Dvorce, Dyjička[7] a Stranná.[8] Od 1. dubna 1980 do 31. prosince 1991 byly místní částí Telče, od 1. ledna 1992 jsou samostatnou obcí,[9] ke které se jako místní část připojily vesnice Dolní Dvorce, Dyjička[7] a Stranná. Součástí obce je také osada Rozsíčky.

Přírodní poměry

Dyjice leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 1,8 km jižně od Dyjičky, 9 km jihozápadně od Staré Říše, 7,5 km severozápadně od Nové Říše a 2,5 km od Zvolenovic, 5 km severně od Radkova, 3 km východně od Telče. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[10] Průměrná nadmořská výška činí 536 metrů.[11] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 631 metrů stojí na severní hranici katastru Dyjic. Západní hranici tvoří řeka Moravská Dyje, do které se severně a jižně od obce vlévají dva bezejmenné potoky, další tok tvoří jižní hranici katastru a rovněž se vlévá do Moravské Dyje.[12]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 19 domech 110 obyvatel. 110 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 110 římských katolíků.[13]

Vývoj počtu obyvatel Dyjic[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 264 299 321 299 290 295 274 196 184 206 166 134 136 133
Vývoj počtu obyvatel místní části Dyjice[15]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 132 120 119 109 109 108 110 90 67 76 70 68 69 63

Obecní správa a politika

Místní části, členství ve sdruženích

Obec je rozdělena na čtyři místní části (Dolní Dvorce, Dyjice, Dyjička a Stranná).[16] a má 5 katastrálních území (pojmenované „Dolní Dvorce u Telče“, „Dyjice“, „Dyjička“, „Rozsíčky u Telče“, a „Stranná u Telče“)[17] a pět stejně pojmenovaných základních sídelních jednotek – Dolní Dvorce, Dyjice, Dyjička, Rozsičky a Stranná.[18]

Dyjice je členem Mikroregionu Telčsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Zastupitelstvo a starosta

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí od roku 1993 starosta Milan Opravil. Ve volbách roku 2010 získaly Dyjice I čtyři mandáty a Dyjice II tři. Volební účast činila 68,22 %.[19]

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firma TAYA GROUP s.r.o.[20] a Pila Dyjice. Obcí prochází silnice III. třídy č. 11268, která se jihozápadně napojuje na komunikaci II. třídy č. 112 z Telče do Nové Říše.[21] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, ČSAD Jindřichův Hradec a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Nová Říše, Stará Říše, Telč, Budeč, Želetava, Řásná, Studená, Zadní Vydří a Třebíč.[22] Železniční doprava.[23] Obcí prochází červeně značená turistická trasa z Vystrčenovic do Telče.

Školství, kultura a sport

Místní děti dojíždějí do základní školy v Telči.[24] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Dyjice.[25]

Pamětihodnosti

  • Kaple Panny Marie z roku 1883
  • Kříž před kaplí
  • Výklenková kaplička na návsi se sochou sv. Jana Nepomuckého
  • Boží muka na kraji vesnice
  • Myslivna
  • Výklenková kaplička na návsi
    Výklenková kaplička na návsi
  • Kříž před kaplí na návsi
    Kříž před kaplí na návsi
  • Boží muka na kraji vesnice
    Boží muka na kraji vesnice
  • Trafostanice s hodinami
    Trafostanice s hodinami

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 212. 
  7. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 105, 126. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 498. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 126. 
  10. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ Dyjice [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Dyjice [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25. 
  14. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-01]. S. 564, 565, záznam 23. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  15. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-01]. S. 564, 565, záznam 23-2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  16. ↑ Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  17. ↑ Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  18. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  19. ↑ Volby 2010 [online]. Volby.cz, 2010-10-16 [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07. 
  20. ↑ Dyjice [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  21. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  22. ↑ Dyjice [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ Dyjice [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  24. ↑ Historie obce - Dyjice [online]. Obec Dyjice, 2012-01-01 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online. 
  25. ↑ SDH Dyjice [online]. OSH Jihlava, 2014-11-05 [cit. 2014-11-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Části obce Dyjice
Části obce
Města, městyse a obce okresu Jihlava
Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec
legenda: město, městys.