Batelov

Batelov
Kostel sv. Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla
Znak městyse BatelovVlajka městyse Batelov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecTřešť
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměČechy + Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°18′52″ s. š., 15°23′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 443 (2024)[1]
Rozloha42,70 km²[2]
Nadmořská výška552 m n. m.
PSČ588 51
Počet domů803 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa úřadu městysenáměstí Míru 148
588 51 Batelov
obecniurad@batelov.cz
StarostkaMgr. Lenka Charvátová
Oficiální web: www.batelov.cz
Batelov
Batelov
Další údaje
Kód obce586862
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Batelov (německy Battelau) je městys po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, rozkládající se v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, asi 16 kilometrů jihozápadně od Jihlavy. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.

Název

Název městyse byl odvozen od (německého) osobního jména Bat(e)l, zdrobněliny jména Bat(t)o. Význam místního jména byl "Batelův majetek". Vývoj jména obce v písemných pramenech: Patelov (1279), Patluna (1325), Batholowicz (1361), Bathalow (1412), Patlaun (1517), v Bathelowie (1534), Battelau a Batelow (1678).[4] Židovský název městyse v hebrejštině zní באטלויא.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279. Původní osada s tvrzí byla založena v části zvané Na Vůbci.[5] Od 14. století zde stávala tvrz.[4] V roce 1534 se Batelov stal městečkem.[4]

Během revitalizace Pilského rybníka byl proveden archeologický průzkum. Na dně zjistili archeologové zbytky staveb, pocházejících ze 13. až 14. století. Jsou to pravděpodobně pozůstatky zaniklé vsi. Nalezeny byly i další objekty z 15. a 16. století, různé kovové předměty (podkovy, přezky, mince, např. pražský groš či malé mince z 15. a 16. století) a střepy keramiky.[5]

V roce 1735 batelovské panství koupil svobodný pán Johan Christofor Burkhard, Baron de Kllee – pán na Batelově a Stránkách. Za jeho vlády došlo ke klasicistní přestavbě tzv. Nového zámku a v roce 1755 zahájil stavbu kostela sv. Petra a Pavla.[6] V 17. století zde byla založeny hamry, které byly v 1. polovině 19. století modernizovány na železárny.[4]

V roce 1851 tudy projížděl Karel Havlíček Borovský během své cesty do vyhnanství v Brixenu. V Batelově se státnímu kočáru porouchalo kolo; během opravy v místní kovárně se Havlíček setkal na místní poště s poštmistrem J. Rajským a farářem Slavíkem. Havlíček v Batelově pobýval již za studentských let, kdy zde napsal báseň Dumka na batelovském vrchu. V roce 1921 byla ve Vršku umístěna jeho pamětní deska. Roku 1971 byl na jeho počest postaven pomník na náměstí.[5]

V letech 1869–1880 byl Švábov osadou Batelova,[7] stejně jako Nový Svět[8] a Spělov v letech 1869–1900.[9] Od 1. července 1989 do 31. prosince 1992 k Batelovu jako místní část náležel Švábov.[7] Od 1. července 1989 k obci přísluší jako místní části vesnice Bezděčín,[10] Lovětín,[11] Nová Ves[12] a Rácov.[13] Od 23. dubna 2008 byl obci vrácen status městyse.[14]

Přírodní poměry

Batelov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 6,5 km jihozápadně od Dolní Cerekve, 7,5 km severozápadně od Třeště, 3,5 km severně od Rácova, 4,5 km severovýchodně od Nové Vsi a 5,5 km východně od Horní Cerekve. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně leží na rozmezí Javořické vrchoviny a Křižanovské vrchoviny a jejich podcelků Brtnické vrchoviny a Jihlavských vrchů, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Třešťskou pahorkatinu a Řásenskou vrchovinu.[15] Průměrná nadmořská výška činí 552 metrů.[16]

Nejvyšší bod, Vršek (631 m n. m.), leží východně od městyse. Jižně se nachází Posvátný (630 m n. m.). Severně od Batelova je vyvýšenina Na Vrších (595 m n. m.) a Rohozenský kopec (593 m n. m.). Městysem protéká řeka Jihlava, do níž se východně od Batelova vlévá potok Hanzalka (z jihu) a ze severu Hraniční potok. Před Zámeckým rybníkem se přímo v Batelově do Jihlavy vlévá Batelovský potok, na němž se v jižní části obce nachází Pilský rybník, na řece Jihlavě západně od Batelova pak Škrobárenský rybník.[17] U postranního vchodu na hřbitov roste památná 25metrová lípa velkolistá, jejíž stáří bylo v roce 2009 odhadováno na 250 let.[18]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 349 domech 1 848 obyvatel. 1 833 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 9 k německé. Žilo zde 1 757 římských katolíků, 21 evangelíků, 20 příslušníků Církve československé husitské a 31 židů.[19]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[20][21]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 271 3 208 3 274 3 278 3 365 3 214 3 042 2 293 2 486 2 389 2 363 2 286 2 393 2 247 2 276
Počet domů 440 473 483 473 510 517 574 573 589 604 603 723 774 816 803
Vývoj počtu obyvatel místní části Batelov[22][23]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 066 1 989 1 991 2 003 2 040 1 905 1 848 1 413 1 589 1 641 1 731 1 722 1 868 1 783 1 783
Počet domů 265 286 280 277 297 302 349 361 390 414 426 518 555 585 589

Obecní správa a politika

Části, členství ve sdruženích

Obec je rozdělena na pět částí:[24]

Každá z částí má své samostatné katastrální území, jmenovitě Batelov, Bezděčín na Moravě, Lovětín u Třešti, Nová Ves u Třešt“ a Rácov.[25] Batelov má šest základních sídelních jednotek, jmenovitě Batelov, Za Tratí (ta leží na katastrálním území Batelov), Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov.[26]

Batelov je členem mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Zastupitelstvo a starosta

Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí od října 2022 starostka Mgr. Lenka Charvátová.

Období Zapsaní voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
1990-1994 1737 84,8 15 7 OBČANSKÉ FÓRUM (OF)

5 Československá strana lidová (ČSL)

3 Komunistická strana Československa (KSČ)

Miroslav Řezníček
1994-1998 1720 80,93 15 8 ODS

4 KDU-ČSL

3 KSČM

Jiří Doležal
1998-2002 1829 61,4 9 4 ODS

2 KDU-ČSL

2 ČSSD

1 KSČM

Rudolf Šimek
2002–2006 1841 63,93 15 5 ODS
3 Sbor dobrovolných hasičů
3 KDU-ČSL
2 KSČM
2 ČSSD		 Miroslav Mert
2006–2010 1849 66,04 15 3 ODS
3 Hn.na podporu dobrovol.hasičů
2 Strana zelených
2 Za obec krásnější
2 KSČM
2 ČSSD
1 KDU-ČSL		 Petr Janoušek
2010–2014 1883 60,54 15 3 Hn.na podporu dobrovol.hasičů
2 HNUTÍ NEZÁV.PRO ROZ.BATELOVSKA
2 Strana zelených
2 ODS
2 KSČM
1 ČSSD
1 Za obec krásnější
1 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
1 KDU-ČSL		 Jiří Doležal
2014–2018 1918 57,09 15 6 Fair play - HNPD
3 KDU-ČSL
2 Hnutí nezáv. pro rozvoj Batel.
2 ČSSD
1 KSČM
1 Strana zelených		 Jiří Doležal
2018-2022 1913 56,66 15 7 Hasiči pro Batelovsko

3 KDU-ČSL

2 ČSSD

2 Nezávislí pro rozvoj Batelovska

1 KSČM

Jiří Doležal
2022-2026 1886 54,19 15 6 KDU-ČSL

5 Hasiči pro Batelovsko

3 ČSSD

1 KSČM

Mgr. Lenka Charvátová

Znak a vlajka

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009. V červeno- modře kosmo děleném štítě znaku nahoře ze spojených bůvolích rohů vyrůstá rytíř s taseným mečem v pravici, s levicí v bok, zlatým pštrosím perem na přilbě se zvednutým hledím, vše stříbrné. Dole zkřížené vztyčené zlaté gotické klíče přeložené vztyčeným stříbrným mečem. List dělený žlutým a bílým kosmým pruhem na červené žerďové a modré vlající pole. Žlutý pruh vychází z první čtvrtiny žerďového okraje do čtvrté čtvrtiny dolního okraje, bílý pruh vychází z první čtvrtiny horního okraje do čtvrté čtvrtiny vlajícího okraje. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.[27]

Hospodářství a doprava

Sídlí zde firmy Rejoice s.r.o., Wetland s.r.o., PRELOM CZ, s.r.o., ANLEY s.r.o., ELMA Batelov, s.r.o., FOWA Batelov, s.r.o., PLASTYKO WORD s.r.o., CHAPAR bag s.r.o., ELMONT s.r.o., AGRO Spělov, spol. s r.o., FK-EKOBRIKETY s.r.o., Třeštický mlýn s.r.o., AGROVAK, s.r.o,[28] Škrobárny Pelhřimov a jedna z továren Motorpalu. Funguje tu řada obchodů, drogerie, pobočka České pošty a drobní živnostníci. Nachází se zde dvě restaurační zařízení – restaurace Na Západě a hostinec Na Mýtě. Ve zdravotním středisku služby poskytují stomatolog, gynekolog, pediatr a praktický lékař. V obci je i lékárna.

Obcí prochází silnice II. třídy č. 134 do Nové Vsi, č. 402 do Třeště a č. 639 z Dolní Cerekve do Horní Cerekve, dále pak komunikace III. třídy č. 13421 do Rácova, č. 13423 do Švábova a místní komunikace č. 13424 a železniční trať č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí.[29] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Radek Čech - Autobusová doprava, AZ BUS & TIR PRAHA a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Jemnice, Dačice, Telč, Pelhřimov, Praha, Jihlava, Počátky, Kamenice nad Lipou, Jindřichův Hradec, Lovětín, Rohozná, Jihlávka, Třešť a Nový Rychnov.[30] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[31] Obec protínají cyklistické trasy Greenway ŘV do Lovětína, č. 5128 ze Spělova do Nové Vsi, č. 5092 do Rácova a vedle toho žlutě a zeleně značené turistické stezky.

Školství, kultura a sport

Základní školu a mateřskou školu zřizuje obec Batelov. Základní školu ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo 196 žáků. Do školy dojíždějí děti z místních částí Batelova (Bezděčín, Lovětín, Nová Ves, Rácov) a z menších okolních obcí Rohozné, Švábova a Růžené.[32] První zmínka o zdejší škole pochází z roku 1652.[33] Mateřská škola má čtyři třídy a ve školním roce 2014/2015 je do ní zapsáno 93 předškoláků.[34] Na náměstí Míru stojí místní knihovna.

Fotbalový klub 1. FC Batelov byl založen v roce 1926. A tým hraje okresní přebor, mužstvo B pak IV. třídu. Součástí klubu je i družstvo žáků a přípravka.[35] Z dalších sportovních a zájmových organizací jsou zde zastoupeny mažoretky, místní organizace Moravského rybářského svazu, Tělocvičná jednota Sokol a středisko zde má Junák – svaz skautů a skautek ČR. Působí tu i Sbor dobrovolných hasičů Batelov.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Batelově.
  • Starý a Nový zámek – Pozdně renesanční zámek ze 17. století, postavený na místě středověké tvrze. Dokončen byl v letech 1739–1740 za panování barona Burkhardta, Arnošt Blankenstein jej uvedl do dnešní podoby. V roce 2013 je v soukromém vlastnictví, došlo k jeho opravě, avšak není veřejnosti přístupný.[5]
  • Barokní kostel Petra a Pavla stojí na náměstí. Stavba byla zahájena 17. dubna 1755 pod vedením stavitele Wolfganga Filsnera. Vznikla z podnětu barona Burkhardta, dokončili ji Blankensteinové ve 40. letech 19. století.[5]
  • Zachovalé domy židovského ghetta doplňují ráz města.
  • Kostel svaté Barbory nacházející na hřbitově
  • Památník Karla Havlíčka Borovského na Havlíčkově vrchu
  • Fara na náměstí, dům čp. 129
  • Venkovská usedlost čp. 39
  • Synagoga byla postavena v roce 1794. Od roku 1850 měla židovská obec svého rabína. Bývalé židovské ghetto bylo od další zástavby odděleno cestou, potokem a lesem. K roku 2013 tu sídlí svaz zahrádkářů, v interiéru se již žádné původní vybavení nenachází.[5]
  • Židovský hřbitov západně od Batelova. Pochází pravděpodobně z roku 1540. Nacházejí se zde náhrobky ze 16. a 17. století.[5]
  • Socha Immaculaty před kostelem
  • Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí
  • Sloup se sochou P. Marie při silnici do Třeště
  • Sochy Kalvárie na kopci u lesa
  • Pilíř na Noveckém kopci
  • Kašna na náměstí
  • Batelovská lípa – památný strom u postranního vchodu na hřbitov

Galerie

  • Socha Immaculaty a kašna na náměstí Míru
    Socha Immaculaty a kašna na náměstí Míru
  • Starý zámek
    Starý zámek
  • Nový zámek
    Nový zámek
  • Hřbitov s kostelem sv. Barbory
    Hřbitov s kostelem sv. Barbory
  • Bývalá synagoga
    Bývalá synagoga
  • Židovský hřbitov
    Židovský hřbitov

Osobnosti

  • Zdeněk Mahler (1928–2018), spisovatel, scenárista, publicista a muzikolog

Zemská příslušnost

Do Čech náležejí okrajové pozemky k. ú. Batelov a téměř celé k. ú. Bezděčín na Moravě, které má poněkud zavádějící název, protože ve svých původních hranicích k Moravě historicky nepatřilo[36][37] a původně neslo název Bezděčín.[38] K Moravě pak náleží Lovětín, Nová Ves, Rácov a téměř celé k. ú. Batelov včetně celé jeho zástavby a nepatrná okrajová část k. ú. Bezděčín na Moravě.

Doprava

Autobus Karosa C 735 společnosti ICOM transport v Batelově

Městys Batelov je obsluhován železniční tratí č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí a autobusy. Železniční stanice Batelov se nachází v severní části městyse.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c d HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 55. 
  5. ↑ a b c d e f g KRATOCHVÍL, David. Nejzajímavější místa měst a obcí. 33, Batelov. Jihlavské listy. 27. srpna 2010, roč. 21, čís. 67, s. 2. ISSN 1212-740X. 
  6. ↑ KRATOCHVÍL, David. Osobnosti našich obcí = Batelov. 12.. Jihlavské listy. 30. března 2007, roč. 18, čís. 26, s. 19. ISSN 1212-740X. 
  7. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 510. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 364. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 485. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 37. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 293. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 352. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 437. 
  14. ↑ Rozhodnutí č. 31 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. dubna 2008
  15. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  16. ↑ Batelov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ Batelov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  18. ↑ Batelovská lípa [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  19. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56. 
  20. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  21. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  22. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 2-1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  23. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Jihlava, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  25. ↑ Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  26. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  27. ↑ Batelov - obecní symboly [online]. PSP ČR, 2009-04-17 [cit. 2014-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  28. ↑ Batelov [online]. ARES, 2014-10-06 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  30. ↑ Batelov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  31. ↑ Batelov [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  32. ↑ O škole [online]. ZŠ Batelov, 2014-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27. 
  33. ↑ POLICAR, Pavel. Historie Základní školy v Batelově [online]. ZŠ Batelov, 2013-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27. 
  34. ↑ MŠ Batelov [online]. MŠ Batelov, 2014-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-27. 
  35. ↑ O našem klubu [online]. 1. FC Batelov, 1926 - 2014 [cit. 2014-10-27]. Dostupné online. 
  36. ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/0138-1/0138-1-001_index.html[nedostupný zdroj]
  37. ↑ http://dalsimoravak.bloguje.cz/26.Batelov.GIF
  38. ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/cio/_cio_vp/c0138-1VP_025.jpg[nedostupný zdroj]

Literatura

  • BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Batelova. 1. díl. Batelov: Obecní úřad, 1998. 215 s. 
  • BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Batelova. 2. díl. Batelov: Obecní úřad, 2001. 712 s. 
  • 100 let dobrovolné požární ochrany v Batelově 1885-1985. Batelov: ZO SPO, 1985. 31 s. 
  • TAUSCH, Jaromír. Batelovsko v době první světové války-v kronikách a vzpomínkovém vyprávění. Batelov: Obecní úřad, 1994. 32 s. 

Související články

Externí odkazy

Části obce Batelov
Části obce
Města, městyse a obce okresu Jihlava
Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec
legenda: město, městys.