Mrákotín (německyMrakotin) je městys v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Rozkládá se na rozhraní Javořické a Křižanovské vrchoviny v nadmořské výšce 545 metrů, přibližně 6 kilometrů západně od Telče. Žije zde 885[1] obyvatel. Součástí městyse jsou kromě vlastního Mrákotína (katastrální území Mrákotín u Telče) také vesnice Dobrá Voda (k. ú. Mrákotín u Telče) a Praskolesy (k. ú. Praskolesy u Mrákotína).
Název
Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Mrákota (nedaleko se nachází Sumrakov odvozený od osobního jména Súmrak s podobnou motivací) a znamenalo "Mrákotův majetek". Podoba jména v písemných pramenech: Mracotin (1385), Mrakotyn (1399), z Mrakotina (1662), Mrakotin (1678, 1718, 1720, 1751, 1846), Mrakotin a Mrakotín (1872), Mrákotín (1881), Mrakotin a Mrákotín (1890), Mrákotín (1924).[4]
Historie
První zmínka o Mrákotínu (jako „villa Mracotin“) pochází z roku 1385, kdy patřil nedalekému hradu Štamberku. Později se se štamberským zbožím stal součástí telčského panství, kam příslušel až do 19. století. Jako městečko je poprvé připomínán v roce 1569.[5] Od roku 1869 sem přísluší vesnice Dobrá Voda.[6] V únoru 1893 tu byl založen sbor dobrovolných hasičů, zakládajícími členy byli řídící učitel František Šimek, poštmistr Karel Vyhlídal, obchodník Ján Vyhlídal, sedlář František Bláha, obchodník Cyril Bláha a tehdejší starosta Karel Budek. V roce 2013 měl 53 členů.[7]
Od roku 1950 jsou administrativní součástí Mrákotína Praskolesy.[8] Status městyse byl obci navrácen 23. ledna 2007.[9]
Sídlem farnosti je Mrákotín už od středověku, farní kostel svatého Jiljí je uváděn poprvé v roce 1398. Do současné mrákotínské farnosti spadá úplně nebo částečně šest okolních obcí.
Těžba žuly
V místě a okolí má již od poloviny 19. století velkou tradici kamenoprůmysl, konkrétně těžba a zpracování žuly.[10] Z Mrákotína pochází monolit, umístěný v roce 1923 na třetím nádvoří Pražského hradu, a také kašna v zahradách pod hradem.
Městysem protéká potok Myslůvka, do níž se zprava v obci vlévá Světelský potok a jižněji pak zleva Částkovický potok a na hranici katastru pak zleva bezejmenný potok, který tvoří jihovýchodní hranici. Na území Mrákotína se rozkládá řada rybníků. Na Myslůvce jsou to ze severu Horní Mrzatec, Dolní Mrzatec a Hamerský rybník, který tvoří jižní hranici katastru. Na Světelském potoce pak pod Mrákotínem leží rybník Řibřid.[13] Část území evropsky významné lokalityHorní Mrzatec zasahuje i do katastru Mrákotína.[14] Dále se tu rozkládá přírodní památkaHorní Nekolov, který je chráněn pro zachování jednoho z posledních nejvýše položených bukových porostů se smrkem a vtroušeným klenem v Jihlavských vrších.[15]
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 191 domech 942 obyvatel. 941 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 903 římských katolíků, 23 evangelíků a 1 příslušník Církve československé husitské.[16]
Vývoj počtu obyvatel obce Mrákotín (sčítání lidu)[17][18]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
933
1 022
1 116
1 129
1 183
1 145
1 126
994
1 055
949
1 007
929
925
843
846
Počet domů
117
147
149
157
181
190
229
268
261
252
258
301
323
329
347
Vývoj počtu obyvatel části obce Mrákotín (sčítání lidu)[17][18]
Městys má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele rady stojí starosta Miroslav Požár.
Období
Voliči
Účast v %
Mandáty
Výsledky
Starosta
1990–1994
674
89,17
15
5 OF 4 ČSL 4 KSČ 2 ČSS
Eva Svobodová
1994–1998
690
86,96
15
7 SNK obce Mrákotín 5 KSČM 3 KDU-ČSL
Eva Svobodová
1998–2002
716
75,28
15
7 SNK obce Mrákotín 4 KDU-ČSL 4 KSČM
Miroslav Požár
2002–2006
731
69,36
15
7 SNK obce Mrákotín 4 KDU-ČSL 4 KSČM
Miroslav Požár
2006–2010
738
58,40
15
10 SNK obce Mrákotín 5 KSČM
Miroslav Požár
2010–2014
727
61,62
15
7 SNK městyse Mrákotín 4 KDU-ČSL 4 KSČM
Miroslav Požár
2014–2018
724
53,59
15
8 SNK městyse Mrákotín 4 PRO MRÁKOTÍN 3 KDU-ČSL
Miroslav Požár
2018–2022
719
54,38
15
9 SNK městyse Mrákotín 6 PRO MRÁKOTÍN
Miroslav Požár
2022–dosud
699
60,37
15
7 SNK městyse Mrákotín 4 PRO MRÁKOTÍN 4 SOUSEDÉ
Miroslav Požár
Znak a vlajka
Právo užívat vlajku bylo městysi uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. června 2003.[22] Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, červený, modrý a červený, v poměru 1:2:1. V modrém pruhu žlutá růže s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky a dva bílé klíny, žerďový a vlající, každý s vrcholem v třetině délky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Hospodářství a doprava
V obci sídlí firmy NAGUPIT s. r. o., Lesní družstvo Borovná, KAVEX – GRANIT HOLDING a.s., Agrika tour Telč, k.s., ubytovací zařízení Modrá kotva s.r.o., , DM Audit s.r.o., MSD group s.r.o., Kolempo s.r.o., kamenolom Granit Zedníček s.r.o., prodejna potravin a drogerie TUTY a Penzion Čejkovna.[23]
Obcí prochází silnice I. třídy č. 23 ze Studené do Telče, komunikace III. třídy č. 11260 do Lhotky, č. 11261 do Částkovic, č. 40614 do Olší a č. 40616 do Praskoles.[24] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, ČSAD Jindřichův Hradec, Josef Štefl - tour, Tourbus, TRADO-BUS, Radek Čech - Autobusová doprava a ČSAD JIHOTRANS. Autobusy jezdí ve směrech České Budějovice, Jindřichův Hradec, Telč, Třebíč, Brno, Dačice, Blažejov, Kunžak, Strmilov, Studená, Nová Říše, Želetava, Praha a Jihlava.[25] Obcí prochází cyklistické trasy č. 1113 z Javořice do Částkovic, č. 5021 ze Lhotky do Olší a modře značená turistická trasa z hradu Štamberk do Dobré Vody.
Školství, kultura a sport
Základní škola a Mateřská škola Mrákotín je příspěvková organizace zřizovaná městysem Mrákotín. Mateřská škola má kapacitu 32 dětí a základní škola 75 žáků.[26] Škola má pouze 1.–4. ročník.[27] Na druhý stupeň základní školy děti dojíždějí do Telče. Sídlí zde knihovna.[28]
Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Mrákotín.[29] Sportovní klub Mrákotín hraje v sezoně 2014/2015 fotbalovou III. třídu mužů v okrese Jihlava.[30] U městyse se nachází Lyžařské sjezdovky Mrákotín, s.r.o.[31] Dále tu funguje Myslivecké sdružení Mrákotín – Jasanky, Moravský rybářský svaz, Místní asociace sportu pro všechny v Mrákotíně[32] a Mrákotínské baletky.[33]
↑HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 103.
↑SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. ISBN80-200-0695-8. S. 610.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 98.
↑KRATOCHVÍL, David. U vás to žije dobrovolnými hasiči/18. Jihlavské listy. 25. leden 2013, roč. 24, čís. 7, s. 19. ISSN1212-740X.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 424.
↑Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25.
↑ abHistorický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Jihlava [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online.
↑ abZákladní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Telč, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online.
↑Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20.
↑Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20.
↑Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20.
Tomandl, Miloš : Život a práce v mrákotínských lomech v letech 1880-1939. Kámen 1, 1994, č. 2, s. 95-99.
Korbel, Zdeněk : Z historie mrákotínského monolitu. In: Jubilejní pátá zpráva Muzejního spolku v Telči za r. 1992-1996. Telč, Muzejní spolek v Telči 1997, s. 45-54.