Dolní Cerekev

Dolní Cerekev
Stavení čp. 81
Stavení čp. 81
Znak městyse Dolní CerekevVlajka městyse Dolní Cerekev
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměČechy + Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°20′40″ s. š., 15°27′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 232 (2024)[1]
Rozloha15,84 km²[2]
Nadmořská výška528 m n. m.
PSČ588 45, 588 51
Počet domů396 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa úřadu městyseDolní Cerekev 107
588 45 Dolní Cerekev
dolnicerekev@dolnicerekev.cz
StarostaZdeněk Dvořák (nestr.)
Oficiální web: www.dolnicerekev.cz
Dolní Cerekev
Dolní Cerekev
Další údaje
Kód obce587044
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Dolní Cerekev (dříve také Dolní Cerekvice, německy Unter Zerekwe, Nowenstift (1349), Neustifft (1385), Neustift), rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Název

Název se vyvíjel od varianty Minus Czierequicz (1352), Czirkquicz (1358), Czyerkwicz minus (1367), Czirckwicz (1369), Nowenstift (1370), Newenstift (1373), Czierquicz Rinssonis (1376), Noua Czierkwicz Rynssonis (1379), magno Newstift (1384), Czirkwicz minus (1385), Czrqwicz, Newstift (1403), Czyerkow Rynsonis (1415), Niemeczka Czerekwicze (1558), Unter Czrekwe, Dolnj Czerekwe, Teuto Cerequicium, Deutsch Czerekwe (1790), Cerekvice dolní (1854) až k podobě Dolní Cerekev v roce 1886. Obec se původně nazývala Menší Cerekvice. Název je odvozen od staročeského cierkvicě neboli dřevěný chrám. Dříve se rovněž nazývala Neustift (nově obydlené území) či Německá Cerekev (podle německého obyvatelstva). Přívlastek dolní sloužil k odlišení od Horní Cerekve.[4]

Historie

Pověst o založení Dolní Cerekve biskupem Pelhřimem v roce 1224, vznikla poměrně nelogickou kombinací zpráv Stránského a Balbína zdejším farářem Theofilem Stehlíkem, někdy v letech 1736–1740. Zmíněné zprávy se ani netýkaly Dolní Cerekve, nýbrž Pelhřimova,[5] Zpočátku se Cerekvi říkalo Německá Cerekev, kvůli německým osadníkům. V roce 1451 získal obec Václav Leskovec z Leskovce, člen významného jihočeského rodu. Právě za Leskovců zde byla vybudována tvrz (první zmínka z roku 1552), dvě brány k výběru mýta a právě v této době získala Cerekev také znak. Po Bílé hoře v roce 1623 získává Cerekev opět pražské arcibiskupství, kterému Cerekev patřila až do roku 1918. V roce 1768 vypukl v obci požár, který zničil velkou část obce. Dolní Cerekvi se v její historii nevyhýbaly ani epidemie. Např. v roce 1832 vypukla epidemie cholery, na kterou zemřelo přes 100 občanů. V polovině 18. století byla zřízena obecná škola a v roce 1825 byla postavena nová školní budova (dnes je zde obecní úřad).

V roce 1887 byl zahájen provoz na trati Jihlava – Veselí nad Lužnicí. Původně měla být v Cerekvi hlavní zastávka, která je dnes v Kostelci, ale kvůli odporu místních sedláků zde byla zřízena pouze osobní zastávka. Později (v roce 1915) k ní přibyla i zastávka nákladní a skladiště. Po první světové válce začala modernizace obce velmi rychle postupovat. V roce 1928 zahájilo promítání místní kino a od roku 1937 byla obec plně elektrifikována. Druhá světová válka se do dějin obce zapsala dvěma důležitými událostmi. Dne 21. února 1945 zaútočily americké stíhací letouny[6] (pravděpodobně ze 14. stíhací skupiny 15. letecké armády) na nákladní vlak. Lokomotiva byla vyřazena z provozu a několik vagonů bylo poškozeno. Tři osoby přišly o život, čtyři byly zraněny. 9. dubna 1945 byl poblíž drážního domku zastřelen německou hlídkou ruský zajatec. Rudá armáda dorazila do obce 10. května 1945.

V roce 1960 solní bránu silně poškodil projíždějící tank, a tak musela být o rok později zbourána. (Druhá brána byla zbourána už v roce 1850.) V této době opět dochází k další modernizaci obce. Bylo postaveno zdravotnické středisko, kulturní dům, místní rozhlas atd. Od 1. dubna 1980 byla Dolní Cerekev společně s Novým Světem a Spělovem sloučena v jednu obec.[7] Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[8]

Přírodní poměry

Dolní Cerekev leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 12 jižně od Dušejova, 12 km jihozápadně od Jihlavy a 3,5 km od Kostelce, 1,5 km západně od Nového Světa, 9 km severovýchodně od Horní Cerekve, 2,5 km severně od Spělova, 6 km severovýchodně od Batelova a 4 km východně od Rohozné. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně na rozmezí Křemešnické vrchoviny a Křižanovské vrchoviny a jejich podcelků Pacovská pahorkatina a Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Rohozenská kotlina, Čeřínecká vrchovina a Špičácké vrchoviny.[9] Průměrná nadmořská výška činí 528 metrů.[10] Nejvyšší bod, Na Vrších (595 m n. m.), leží v jižní části katastru. Západně od obce stojí Botlusy (591 m n. m.) a východně Díly (567 m n. m.). Východní hranici katastru tvoří řeka Jihlava, do níž se v obci vlévá Hornohuťský potok.[11]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 195 domech 1183 obyvatel, z nichž bylo 613 žen. 1178 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k židovské. Žilo zde 1174 římských katolíků a 6 příslušníků Církve československé husitské.[12]

Vývoj počtu obyvatel Dolní Cerekve[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 490 1 489 1 523 1 507 1 568 1 431 1 334 1 064 1 096 1 027 956 959 1 103 1 275 1 277
Vývoj počtu obyvatel místní části Dolní Cerekev[13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 242 1 262 1 280 1 251 1 315 1 183 1 097 895 879 789 733 742 862 955

Správa a politika

Místní části

Městys je rozdělen na tři místní části (Dolní Cerekev, Nový Svět a Spělov),[14] které leží na dvou katastrálních území (pojmenované „Dolní Cerekev“ a „Spělov“, na němž se nachází i místní část Nový Svět)[15] a je tři základní sídelní jednotky – Dolní Cerekev, Nový Svět a Spělov.[16]

Zastupitelstvo a starosta

Městys má jedenáctičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta ing. Zdeněk Dvořák.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta Obecní rada Složení zastupitelstva (abecedně)
1986-1990 671 100 35 František Procházka - předseda

Jan Veselý - místopředseda Vladislav Štefl - tajemník

Rada MNV: František Procházka, Jan Veselý, Ludmila Kratochvílová, Iva Policarová, František Sova, Jiří Picmon, Milan Chudý, Václav Kratochvíl, Vladislav Štefl Poslanci MNV: Jana Angelisová, Břetislav Brada, Marie Buštová, Zdeněk Dvořák, František Dolejší, Jan Fexa, Milan Ficenc, Marie Ficencová, Marie Holcová, Jiří Houček, Ludmila Hradecká, Milan Chudý, Zdeněk Klubal, Ivan Koníř, Josef Koníř, Pavel Koníř, Hana Kovářová, Bohumír Hofbauer, Zdeněk Kratochvíl, Václav Kratochvíl, Ludmila Kratochvílová, Lubomír Mayer, Jiří Novák, Zdeněk Novák, Marie Pádivá, Jiří Picmon, Hana Pitnerová, Iva Policarová, František Procházka, Jiřina Rychtecká, František Sova, Marie Streisbierová, Vladislav Štefl, Jan Veselý, Václav Vondruška
1990–1994 698 90,11 15 5 - Občanské fórum
4 - Československá strana zemědělská
3 - Komunistická strana Československa
3 - Sdružení nezávislých kandidátů 		Jan Veselý - neuvolněný starosta

(Bohumil Bušta - odborný referent)

Jan Veselý
Zdeněk Jirsa
Lubomír Mayer
Jiří Houček 		Bohumír Bláha, Václav Cimler, František Dolejší, Miloslav Hanzal, Jiří Houček, Zdeněk Jirsa, Ing. Jiří Kantor, Karel Koníř, Václav Kratochvíl, Zdeněk Kratochvíl, Lubomír Mayer, Otakar Procházka, František Sova, Jan Veselý, Jaroslav Zeman
1994–1998 734 72,34 11 6 - Sdružení nezávislých kandidátů 2
3 - Sdružení nezávislých kandidátů 1
2 - Křesť.a dem.unie-Čs.str.lidová 		Zdeněk Jirsa - uvolněný starosta - Angelisová Marie, PaeDr., Bušta Tomáš, Dolejší Pavel, Fexa Jan, Hanzal Miloslav, Houček Jiří, Jirsa Zdeněk, Klimeš Petr, Koníř Karel, Smrčka Jan Ing., Vláčil Jaroslav Ing.
1998–2002 767 61,67 11 7 - Sdruž.nezáv.kand. 1
4 - Sdruž.nezáv.kand. 2 		Zdeněk Jirsa (uvolněný) - Angelisová Marie PaedDr., Dvořák Zdeněk, Houček Jiří, Jirsa Zdeněk, Klimeš Petr, Policar Josef, Syrovátka Petr, Štefl Jaroslav Ing., Veselý Zdeněk Mgr., Vláčil Jaroslav Ing., Vondruška Vladimír
2002–2006 886 40,18 11 11 - Sdružení nezávislých kandidátů Zdeněk Jirsa (uvolněný) - Dvořák Zdeněk, Fexa Martin, Houček Jiří, Jirsa Zdeněk, Lepešková Petra, Mayer Lubomír, Musil Roman, Rodová Marie, Syrovátka Petr, Veselý Zdeněk Mgr., Vláčil Jaroslav Ing.
2006–2010 950 58,42 11 9 - SNK Evropští demokraté
2 - Strana zelených 		Zdeněk Jirsa (uvolněný) - Dvořák Zdeněk, Houček Jiří, Jirsa Zdeněk, Kantor Jan (* zemřel 06/2008), Klement Petr Ing., Kněžínková Hana, Koníř Karel, Lepešková Petra, Musil Roman, Plavec Jaroslav, Veselý Zdeněk Mgr.,

* Rodová Marie - náhradnice

2010–2014 1005 65,97 11 9 - SNK Evropští demokraté
2 - PRO BEZP.A PŘÍV.MĚSTYS 		Zdeněk Jirsa (uvolněný) - Hromada Stanislav PaedDr. (* odstoupil 2010), Kolářová Monika Ing. (** odstoupila), Jirsa Zdeněk, Veselý Zdeněk Mgr., Rodová Marie, Musil Roman, Houček Jiří, Dvořák Zdeněk Ing., Lepešková Petra, Vláčil Jaroslav Ing., Navrátilová Eva Ing.,

* Sovová Eva MUDr. - náhradnice, ** Fučíková Ludmila - náhradnice

2014–2018 1032 58,82 11 8 - SNK Evropští demokraté
3 - 2. Alternativa 		Zdeněk Jirsa (uvolněný) - Dvořák Zdeněk Ing., Fučíková Ludmila, Houčková Alena, Jirsa Zdeněk, Musil Roman, Rodová Marie, Sovová Eva MUDr., Šindelářová Monika Ing., Štefl Jaroslav Ing., Veselý Zdeněk Mgr., Vláčil Jaroslav Ing.
2018–2022 1032 67,05 11 6 - PRO CEREKEV
3 - SNK Evropští demokraté
2 - 2. ALTERNATIVA 		Ing. Zdeněk Dvořák (uvolněný) Houčková Alena, DiS. (uvolněná místostarostka) Dratnál Ľubomír, Dvořák Zdeněk Ing., Fučíková Ludmila, Houčková Alena, Jabůrková Lucie, Jirsa Zdeněk, Lepešková Petra, Prchal Pravomil JUDr. Ph.D., Procházka Jiří, Šindelářová Monika Ing., Štefl Jaroslav Ing.
2022-2026 11 6 - Pro Cerekev muži

5 - Pro Cerekev ženy

Ing. Zdeněk Dvořák (uvolněný) Houčková Alena, DiS. (uvolněná místostarostka) Fexová Hana Ing., Fučíková Ludmila, Hromada Přemysl Bc., Kovář Petr MgA. Mgr. Ph.D., Lepešková Petra, Podhorský David, Prchal Pravomil JUDr. Ph.D., Procházka Jiří, Šindelářová Monika Ing.

Znak a vlajka

Právo užívat znak bylo městysi uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.[17] Vlajka byla městysi udělena 16. července 2014.[18]

Znak: V červeném štítě stříbrná kvádrovaná hradba rozdělená dvěma stříbrnými věžemi s cimbuřím na tři části, z nichž prostřední je vyšší a dole prolomena prázdnou branou s černou vytaženou mříží. Každá věž má tři černá okna, horní větší dělené čtvercové nad dvěma menšími, obdélnými pod sebou a černou valbovou střechu se dvěma zlatými makovicemi. Uprostřed nad hradbou kosmo vztyčený klíč šikmo přeložený vztyčenými vidlemi-podávkami, obojí stříbrné.

Vlajka: List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a bílý, v poměru 7 : 3. V žerďové polovině červeného pruhu kosmo klíč zuby nahoru a k žerdi přeložený šikmo vidlemi-podávkami hroty nahoru, vše bílé. Bílý pruh má tři zuby ve druhé, čtvrté a šesté dvanáctině délky, sahající do tří pětin šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firmy SKADEX spol. s r.o., REXBA s.r.o., obchod MARKADA s.r.o., obchod Jednota, KLK, v.o.s., továrna na krmiva CEBERA s.r.o., AB Pneu s.r.o. a Dovel s.r.o.,[19] truhlářství Javůrek, chov a prodej kuřic, Líheň Studenec, s.r.o., pekařství, výroba nábytku Syrovátka s. r. o., Výroba skleněných výrobků technikou Tiffany, prodejny smíšeného zboží ZDEVA Dolní Cerekev a Flop, kadeřnictví, Restaurace U Mayerů, Hospůdka U Králíka, Country hospoda El Paso, Kavárna Manuel a pobočka České pošty.[20] Služby poskytují rovněž pediatr a praktický lékař.[21]

Obcí prochází silnice II. třídy č. 639, komunikace III. třídy č. 0394 a železniční trať č. 229 Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí.[22] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Radek Čech - Autobusová doprava a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Kamenice nad Lipou, Počátky, Jihlava, Rohozná, Jihlávka, Batelov, Jindřichův Hradec a Telč[23] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[24] Obcí prochází značené turistické trasy – žlutá ze Spělova na Čeřínek, modrá z Čeřínku do Cejle a zelená do Jezdovic.

Školství, kultura a sport

Základní škola a mateřská škola Dolní Cerekev je příspěvková organizace zřizovaná městysem Dolní Cerekev. První zmínky o zdejším školství pochází z roku 1799, kdy v obci fungovaly dvě třídy.[25] Základní škola měla v roce 2012/2013 kapacitu 200 dětí, mateřská pak 50 žáků. Do zdejší školy docházejí rovněž dětí ze Spělova, Kostelce a Dvorců, celkově ve školním roce 2012/2013 do zařízení chodilo 121 dětí.[26]

Městys provozuje malé kino.[27] Sídlí zde i knihovna.[28] V roce 2012 bylo otevřeno Muzeum Dolní Cerekev jako součást sítě expozic regionu renesance.[29] Nachází se zde výstava o čtyř místních hudebních skladatelích, místní historii a krajině a občanech Dolní Cerekve. Sídlí v rodném domě skladatele Karla Pádivého (čp. 36).[30]

Ve víceúčelové sportovní hale lze provozovat házenou, volejbal (2 kurty), basketbal, tenis, florbal, malou kopanou.[31] TJ Sokol Dolní Cerekev se věnuje házené a hraje Ligu Vysočiny.[32] Sbor dobrovolných hasičů Dolní Cerekev byl založen v roce 1889, v roce 2010 měl 90 členů.[33] Nachází se zde rovněž mateřské centrum, spolek zahrádkářů[34], klub seniorů založený v roce 2010[35] a spolek Roztoč kolektiv[36], který zde od roku 2014 pravidelně uvádí autorské divadelní hry a od roku 2015 každoročně hudební festival Z kopce.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dolní Cerekvi.

Dolní Cerekev zdobí řada kulturních památek České republiky:

  • Kostel svaté Maří Magdalény – Písemnými prameny je kostel poprvé doložen v roce 1352.[37] Hřbitov u kostela byl zrušen roku 1500. V roce 1723 byl kostel téměř kompletně přestavěn. Od té doby několikrát vyhořel a prodělal množství oprav. Poslední větší oprava byla v roce 2000, kdy byly vyměněny trámy napadené dřevomorkou, interiér byl nově vymalován a byl zde umístěn také nový oltář. Nejstarší původní částí kostela je věž se čtyřmi patry, na které dříve byly hodiny.
  • Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého – Tuto žulovou sochu vytvořil roku 1715 Ondřej (Andreas) Procházka. V současnosti stojí před Koloniálem u sv. Jána.
  • Smírčí kámen u silnice do Batelova
  • Fara – Fara je nejstarší poschoďový dům v Dolní Cerekvi. Na její fasádě se nacházejí sluneční hodiny z roku 1853.
  • Domy čp. 74, 81 a 83 – Jde o další tři domy stojící v okolí náměstí, jež jsou kulturními památkami ČR.
  • Expozice Městyse Dolní Cerekev v rodném domě Karla Pádivého, čp. 36.
  • Solná brána z konce 17. stoletá stávala do roku 1961 na Z konci náměstí. Sloužila k vybírání cla ze soli dovážené do Čech ze Solné komory v Rakousku.

Rodáci

Další fotografie

  • Socha sv. Jana Nepomuckého
    Socha sv. Jana Nepomuckého
  • Úřad městyse
    Úřad městyse
  • Kostel sv. Maří Magdalény
    Kostel sv. Maří Magdalény
  • Fara čp. 78
    Fara čp. 78
  • Křížek u kostela
    Křížek u kostela
  • Vlaková zastávka
    Vlaková zastávka

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 241–242. 
  5. ↑ DOBIÁŠ, Josef. Dějiny královského města Pelhřimova I.. Pelhřimov: [s.n.], 1927. S. 71. 
  6. ↑ http://hloubkari.bloguje.cz/476524-dolni-cerekev-21-unora-1945.php
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 485. 
  8. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  9. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ Dolní Cerekev [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ Dolní Cerekev [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 54. 
  13. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-01]. S. 564, 565, záznam 17-1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  14. ↑ Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  15. ↑ Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  16. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  17. ↑ Udělené symboly – Dolní Cerekev [online]. 2013-04-12 [cit. 2014-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  18. ↑ Udělené symboly – Dolní Cerekev [online]. 2013-04-12 [cit. 2014-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-09. 
  19. ↑ Dolní Cerekev [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ Podniky [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  21. ↑ Zdravotnictví [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  22. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  23. ↑ Dolní Cerekev [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  24. ↑ Dolní Cerekev [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ Historie školy [online]. ZŠ Dolní Cerekev, 2014-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  26. ↑ Výroční zpráva [online]. ZŠ a MŠ Dolní Cerekev, 2013-11-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01. 
  27. ↑ Kino [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-09. 
  28. ↑ Knihovna [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-09. 
  29. ↑ Muzeum Dolní Cerekev otevřeno [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  30. ↑ Expozice Městyse Dolní Cerekev [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-09. 
  31. ↑ Sportovní hala [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-09. 
  32. ↑ Informace o nás [online]. TJ Sokol Dolní Cerekev, 2010-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  33. ↑ O nás [online]. SDH Dolní Cerekev, 2010-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné online. 
  34. ↑ Spolky a sdružení [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-09. 
  35. ↑ Klub seniorů [online]. Městys Dolní Cerekev, 2012-01-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  36. ↑ Přihlásit se k Facebooku. Facebook [online]. [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. 
  37. ↑ NEČADA, Václav. Řečický děkanát a jeho klérus do roku 1436. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2023. 382 s. ISBN 978-80-280-0293-0. S. 143. 

Literatura

  • 100 let požární ochrany Dolní Cerekev 1889-1989. Dolní Cerekev: ZO SPO, 1989. 48 s. 
  • 50 let Měšťanské školy v Dolní Cerekvi 1934-1984. Dolní Cerekev: MNV, 1984. 23 s. 
  • FUČÍK, Přemysl. Bejvávalo--, aneb, Dolní Cerekev v pověstech, příbězích a lidových slavnostech. Dolní Cerekev: Josef Policar, 2010. 143 s. 
  • Kadlec, Jaroslav : Z novějších dějin městečka Dolní Cerekve. VS-Pelhřimovsko 1992, č. 3, s. 12-21.
  • Rod, František : Historie pošty v Dolní Cerekvi aneb jede, jede poštovský panáček. GaHL 29, 2009, č. 3, s. 43-50.

Související články

Externí odkazy

Části obce Dolní Cerekev
Části obce
Města, městyse a obce okresu Jihlava
Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec
legenda: město, městys.