Hrutov

Tento článek je o obci na Jihlavsku. O části města Lišov pojednává článek Hrutov (Lišov).
Hrutov
Střed vesnice
Střed vesnice
Znak obce HrutovVlajka obce Hrutov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel101 (2024)[1]
Rozloha2,56 km²[2]
Katastrální územíHrutov
Nadmořská výška578 m n. m.
PSČ675 27
Počet domů55 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHrutov 11
675 27 Předín
obec.hrutov@raz-dva.cz
StarostaZdeněk Vrtal
Oficiální web: www.hrutov.cz
Hrutov
Hrutov
Další údaje
Kód obce590681
Kód části obce48879
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hrutov (do roku 1925 a v místním nářečí Hrotov[4], německy Hortau) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Území Hrutova je enklávou v území Kněžic. Malá vesnička s kostelíkem kousek od Brtnice leží pod Strážní horou. Nad vesnicí se nacházejí rybníky Nový a Obůrka s bohatou pobřežní vegetací, nedaleko vesnice leží přírodní památka Na podlesích s chráněnou jarní květenou. Žije zde 101[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Kněžice.

Název

Název se vyvíjel od varianty Hruttow (1528), Hrutow (1590, 1678), Hrotow a Hrotov (1906) až k podobě Hrutov v roce 1924. Místní jméno vzniklo přidáním přivlastňovací přípony -ov k osobnímu jménu Hrut (z rodu Hrutoviců). Změna u na o (Hrutov na Hrotov) v letech 1718 až 1906 byla ovlivněna hanáckým nářečím.[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1490. Jméno obce pochází od pána Hruta, který tu dříve sídlil na své tvrzi. Kousek hradeb se do dneška dochoval.

V letech 1869–1910 příslušel k vesnici Brodce.[6] K 1. lednu 2007 byla obec převedena z okresu Třebíč do okresu Jihlava.

Přírodní poměry

Hrutov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 2 km jihovýchodně od Kněžic, 7 km jižně od Brtnice a 5 km severně od Opatova. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 578 metrů.[8] Nejvyšší bod, Stráží hora (615 m n. m.), leží jižně od obce. Hrutovem protéká bezejmenný potok, který se západně od vsi vlévá do řeky Brtnice. Na potoce východně od Hrutova leží dva rybníky – Obůrka a Nový rybník.[9]

Orchidejová louka

U Hrutova se nachází unikátní louka, na které kvete vzácná orchidej prstnatec májový a která se po několik staletí kosí pouze ručně. Jde o přírodní rezervaci v níž roste i řada dalších vzácných rostlin, např. vrba rozmarýnolistá či vachta trojlistá, ale také skokan hnědý nebo některé druhy vzácných brouků a motýlů.[10]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 49 domech 233 obyvatel. 228 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 233 římských katolíků.[11]

Vývoj počtu obyvatel Hrutova[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 241 265 274 246 265 253 233 217 215 197 139 89 83 88

Obecní správa a politika

Členství ve sdruženích

Obec je členem Svazku obcí mikroregionu Černé lesy a Místní akční skupiny Podhorácko.

Zastupitelstvo a starosta

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Zdeněk Vrtal.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2006–2010 61 81,97 7 4 Nezávislí
3 KDU-ČSL
Milan Novák
2010–2014 66 87,88 7 Zdeněk Vrtal
2014–2018 68 86,76 7 6 ZA HRUTOV
1 KDU-ČSL
Zdeněk Vrtal

Znak a vlajka

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. listopadu 2001.[13]

Znak: V modrém štítě šikmý zlatý zúžený hrot, nahoře půl zlaté mušle a půl stříbrné lilie, dole tři kosmá stříbrná břevna. Vlajka: Modrý list se šikmým žlutým klínem vycházejícím ze čtvrté čtvrtiny žerďového a první čtvrtiny dolního okraje do horního cípu listu. V žerďovém modrém poli půl žluté svatojakubské mušle a půl bílé lilie. Ve vlajícím modrém poli tři bílé kosmé pruhy široké jednu osminu délky listu a kolmé na dolní stranu klínu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava

Obcí prochází silnice III. třídy č. 4029 do Brodců.[14] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Třebíč a Kněžice.[15]

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-03-08]. Dostupné online. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 305. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 178. 
  7. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. 
  8. Hrutov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-21]. Dostupné online. 
  9. Hrutov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-21]. Dostupné online. 
  10. Ochranáři zpřístupní louku se vzácnými orchidejemi [online]. Česká televize, 2010-5-28 [cit. 2010-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-31. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 55. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  13. Udělené symboly – Dudín [online]. 2001-11-22 [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. 
  14. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  15. Hrutov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy