Název se vyvíjel od varianty ze Suché (1408), Sucha (1415), Dürre (1720), Dirre (1751), Dirre, Düren a Sucha (1798), Duerre a Sucha (1846), Dürre a Suchá (1850, 1872), Suchá (1881) až k podobám Suchá a Dur v roce 1924. Místní jméno je odvozeno od přídavného jména suchá či německy dürre a odkazovalo na říčku či půdu a louky, které při nedostatku vody vysychají či nemají dostatečnou vlhkost.[5]
Podle sčítání 1930 zde žilo v 43 domech 214 obyvatel. 11 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 202 k německé. Žilo zde 214 římských katolíků.[14]
Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starostka Miroslava Bártů.
Období
Voliči
Účast v %
Mandáty
Výsledky
Starosta
2006–2010
193
72,02
7
Miroslava Bártů
2010–2014
200
74,50
7
Miroslava Bártů
2014–2018
212
66,98
7
6 SNK SUCHÁ I. 1 ČSSD a nezávislí kandidáti
Miroslava Bártů
Znak a vlajka
Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. října 2008.[18] Znak: V zeleném štítě doleva vykračující stříbrný čelně hledící býk, z jehož hřbetu vyrůstá zlatý snop. Vlajka: Zelený list s bílým k vlajícímu okraji vykračujícím, čelně hledícím býkem, z jehož hřbetu vyrůstá žlutý obilný snop. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Hospodářství a doprava
V obci sídlí firma PYXES s.r.o.[19] Obcí prochází evropská silnice E59 a komunikace I. třídy č. 38.[20] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, TRADO-BUS a Radek Čech - Autobusová doprava. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Dačice, Bítov, Nová Říše, Stará Říše, Zadní Vydří, Opatov, Vílanec, Loučky, Stonařov, Želetava, Budeč, Znojmo, Telč, Hrotovice a Moravské Budějovice.[21] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa ze Sokolíčka na Špičák.
Školství, kultura a sport
Místní děti dojíždějí do základní školy ve Stonařově. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Suchá.
↑HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 517–518.
↑O obci [online]. Obec Suchá [cit. 2022-10-07]. Dostupné online.
↑JAROŠ, Zdeněk. Historie a současnost podnikání na Jihlavsku. Žehušice: Městské knihy, 2001. 295 s. ISBN80-902919-6-1. S. 52.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 506.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 36.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN80-250-1311-1. S. 426.
↑Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.
↑Suchá [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.
↑Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56.
↑Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 92. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
↑Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 92-3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
↑Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-03.