Obec Svatoslav (německySwatoslau[4], starší názvy villa Swatoslaw, Swatoslawie, Swatoslaw[5]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde celkem 262[1] obyvatel. Svatoslav je nejseverněji položenou obcí okresu Třebíč.
Obec byla pojmenována zřejmě podle jména Svatoslav nebo Svataslava. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1290, kdy obec byla přikoupena za doby opata Martina II. do majetku kláštera v Třebíči. Později, v roce 1465, byla obec zastavena opatem Matějem manovi Vidlákovi, vyplacena byla až na konci 15. století, kdy ji vyplatil Vilém z Pernštejna. Tak opět spadla do majetku třebíčského panství.[5]
Roku 1589 se Smil Osovský z Doubravice oženil s Kateřinou z Valdštejna, ale celé panství získali Valdštejnové až po roce 1613. Těm pak panství patřilo až do reforem v roce 1848.[6] V roce 1889 byla založena škola, roku 1905 byla rozšířena na dvojtřídní. Kolem poloviny 19. století byl nedaleko vesnice postaven letohrádek Valdštejnovo zátiší.[7] Po roce 1920 odkoupili velkostatek Svatoslav i s letohrádkem opět Valdštejnové, kterým pak majetek byl zabaven a následně vrácen po sametové revoluci.[6]
V roce 2020 bylo oznámeno, že obec chce postavit novou mateřskou školu, ta posléze byla dokončena v roce 2022.[8]
Do roku 1849 patřila Svatoslav do třebíčského panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 až 1990 k obci patřily Benetice, následně se osamostatnila.[9]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (30 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (20 hlasů). Volební účast byla 73,43 %, tj. 152 ze 207 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (97 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (55 hlasů). Volební účast byla 74,15 %, tj. 152 ze 205 oprávněných voličů.[23]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (56 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (36 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (19 hlasů). Volební účast byla 70,10 %, tj. 143 ze 204 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (83 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (66 hlasů). Volební účast byla 74,50 %, tj. 149 ze 200 oprávněných voličů.[24]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (55 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (46 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (32 hlasů). Volební účast byla 76,50 %, tj. 153 ze 200 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (96 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (61 hlasů). Volební účast byla 79,29 %, tj. 157 ze 198 oprávněných voličů.[25]
Pamětihodnosti
Valdštejnovo Zátiší – zámeček v lesích na západ od obce, přestavěný z tvrze ze 14. století
↑BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 83.
↑ abVIDLÁK, Karel. Historický exkurz Valdštejnové na Třebíčsku a Svatoslav [online]. Svatoslav: Lesní hospodářství Zátiší [cit. 2022-03-17]. Dostupné online.
↑DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 449 s. S. 411–413.
↑ČTK. Na Vysočině vznikají nové školky za desítky milionů korun. Jihlavská Drbna [online]. 2020-05-31 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
↑ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN978-80-86931-59-3. S. 299.
↑Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN80-250-1311-1. S. 592–593.
↑Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
↑Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
↑Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
↑Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
↑Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
↑Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
↑Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
↑Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
↑Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
↑Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
↑Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
↑Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
↑Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
↑Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
↑Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.