Předín
Kostel sv. Václava v Předíně
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Třebíč
Obec s rozšířenou působností	Třebíč (správní obvod)
Okres	Třebíč
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°11′54″ s. š., 15°40′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	682 (2024)[1]
Rozloha	15,11 km²[2]
Nadmořská výška	618 m n. m.
PSČ	675 27
Počet domů	275 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Předín 243 675 27 Předín [email protected]
Starosta	Ing. Zdeněk Skála
Oficiální web: www.predin.cz
Předín
Další údaje
Kód obce	591432
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předín (německy Pröding^[4], starší názvy Przedyn, Preding^[5]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 15 km západně od Třebíče a 15 km východně od Telče. Obec se dělí na dvě části, vlastní Předín a vesnici Hory. K obci rovněž patří samoty Kobylí Hlava a Petrůvky. Obcí prochází silnice první třídy I/23. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky.

V Předíně žije 682^[1] obyvatel.

Sousedními obcemi jsou Opatov, Chlístov, Kněžice, Markvartice, Sedlatice, Štěměchy, Pokojovice, Želetava, Heraltice, Lesná a Svojkovice.

První písemná zmínka o Předínu pochází z roku 1353. Jméno Předín vzniklo přidáním přípony -in k osobnímu jménu Předa, což byla domácká zkratka jména. V Kosmově kronice (asi 1119–1125) se uvádí, že Předa byl poslán s knězem Petrem do Říma se spisem, který nesli otci apoštolskému. Území, na kterém vznikla osada Předín (Przedyn, Preding^[6]), dostal Předa pravděpodobně za své zásluhy.^[5]

Hlavní obživou obyvatel bylo zemědělství a práce v lese. Ve středověku se zde dolovala železná ruda, stříbro a zlato.^[5]

Kolem roku 1481 byl Předín označován jako městečko, později však byl pouze vsí. Na městečko byl opět povýšen v roce 1856, kdy také obdržel právo pořádat výroční trhy.^[5]

Do roku 1849 patřil Předín do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.^[7]

Vesnice byla založena pravděpodobně dříve, nejspíše v době kolonizace zdejších míst někdy mezi 10. a 12. stoletím. V roce 1366 bylo léno na Předíně a v Heralticích markrabětem Janem uděleno Petrovi Hechtovi z Rosic – v tu dobu byli tři majitelé vesnice, Petr Hecht, Oldřich z Heraltic a Jan z Heraltic. Od té doby se majetkové poměry v Předíně poměrně často měnily. Až v roce 1415 se majetky v Předíně sjednotily a jejich majitelem se stal Jošt Hecht z Rosic; v roce 1420 byl majitelem Bernard Hecht z Rosic. Hechtové však vymřeli po meči a v roce 1453 Jiří z Poděbrad zastavil Předín a zbytek jejich majetku těšínskému knížeti Přemkovi, který však v roce 1464 prodal Předín a Štěměchy Oldřichovi z Miličína.^[8]

V roce 1468 krajem prošla armáda Matyáše Korvína a statky v Předíně a okolí obsadil Jindřich Hradecký z Telče. O statky se také začal hlásit Jan Kropáč z Nevědomí, který využil sporů z doby před mnoha lety, kdy měl mít nárok na Předín a okolní vesnice. Spor se vyjasnil až v roce 1490, kdy Kropáč z Telče prodal právo na majetky v Předíně Příbíkovi z Miličína. V roce 1492 pak král Vladislav potvrdil Přibíkovi z Miličína právo na Předín, Heraltice, Svojkovice a Bransudy. Jeho syn Oldřich Mládenec pak roku 1505 prodal Zdenkovi a Burianovi z Valdštejna Předín, Štěměchy, Heraltice, Zašovice a další vesnice a Předín se tak stal součástí brtnického panství.^[8]

V roce 1528 již patřily majetky jen Burianovi z Valdštejna.

Po roce 1600 převzal panství Zdeněk Brtnický z Valdštejna, ten však byl vyhnán ze země a panství mu bylo zabaveno. Brtnický konfiskát po Zdeňku Brtnickém z Valdštejna zakoupil v roce 1622 od Ferdinanda II. za 111 000 tolarů Rambaldo XII., zvaný též Veliký (1579–1630). Collaltové panství vlastnili až do roku 1849, kdy byly provedeny správní reformy.^[9] V roce 1788 byla ve vsi zřízena škola, budovu však škola získala až v roce 1816. V roce 1864 škola vyhořela. V roce 1908 byla postavena nová školní budova a v roce 1929 byla otevřena i měšťanská škola.^[10]

Roku 1849 byl přestavěn kostel sv. Václava. Roku 1873 byl ve vsi založen čtenářský spolek a v roce 1897 byl založen hasičský spolek. Roku 1856 byl Předín povýšen na městys.^[8] Na konci roku 1866 byl Předín zasažen epidemií cholery, která si vyžádala 34 obětí.^[11] V roce 1927 byl Předín elektrifikován.^[12]

Na konci 19. století se do vesnice vrátil Jan Šilhavý, který se ve Vídni vyučil perleťářem. Ve vsi postupně vzniklo několik perleťářských dílen a také Svaz perleťářů. V roce 1958 byla místní perleťářská výroba začleněna pod podnik Žirovnická knoflíkárna a po roce 1992 perleťářská výroba ve vsi byla zcela ukončena.^[10]

V roce 2004 získala obec právo používat obecní symboly.^[10]

V roce 2020 došlo ke znečištění prameniště pro obecní vodovod a několik týdnů tak obec byla zásobována náhradními cisternami.^[13] V srpnu roku 2020 bylo oznámeno, že prameniště bylo vyčištěno a voda je opět pitná.^[14] V dubnu roku 2021 bylo oznámeno, že v Předíně bude vyměněno těleso mostu přes řeku Brtnici.^[15] Celková cena mostu měla dosáhnout 7,8 milionu Kč.^[16][17] Most měl být dokončen na konci října téhož roku,^[18] to se povedlo a byl tak ke konci října otevřen.^[19]

Starostou od roku 2018 byl Arnošt Urbánek, v únoru roku 2021 jej nahradil Zdeněk Skála.^[21]

V obci od roku 1855 do roku 1945 působili starostové, mezi lety 1945 a 1990 předsedové MNV a od roku 1990 opět starostové.^[22]

• Jakub Vídenský (1855–1858)
• Antonín Krutiš (1958–1960)
• Václav Lapeš (1861–1864)
• Matěj Svoboda (1864–1866)
• Jakub Vídenský (1866–1867)
• Tomáš Veselý (1867–1870)
• Pavel Šindler (1870–1873)
• Tomáš Veselý (1873–1876)
• Pavel Hons (1876)
• Martin Burda (1876–1879)
• Tomáš Obůrka (1883–1889)
• Antonín Doležel (1889–1892)
• Antonín Vídenský (1892–1900)
• Antonín Obůrka (1900–1904)
• František Havel (1904–1907)
• Jan Obůrka (1907–1916)
• František Šilhavý (1916–1918)
• Jan Obůrka (1918–1919)
• Jaroslav Polívka (1919–1923)
• Josef Vetchý (1923–1927)
• Václav Čech (1927–1928)
• Josef Vetchý (1928–1929)
• Václav Čech (1929–1932)
• Bohumil Obůrka (1932–1945)
• Eduard Vídenský (1945)
• Josef Oliva (1945)
• František Procházka (1945–1953)
• Vladimír Vetchý (1953–1957)
• František Brabenec (1957–1964)
• František Zvěřina (1964–1971)
• Tomáš Lapeš (1971)
• Vladimír Vetchý (1971–1976)
• František Kalina (1976–1990)
• František Kalina (1990–1998)
• Arnošt Urbánek (1998–2021)
• Zdeněk Skála (2021–)

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (85 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (68 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (47 hlasů). Volební účast byla 59,07 %, tj. 329 ze 557 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (259 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (98 hlasů). Volební účast byla 63,93 %, tj. 358 ze 560 oprávněných voličů.^[35]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (168 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (75 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (43 hlasů). Volební účast byla 64,73 %, tj. 367 ze 567 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (237 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (148 hlasů). Volební účast byla 68,93 %, tj. 386 ze 560 oprávněných voličů.^[36]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (145 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (110 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (55 hlasů). Volební účast byla 67,98 %, tj. 380 ze 559 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (217 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (178 hlasů). Volební účast byla 70,21 %, tj. 396 ze 564 oprávněných voličů.^[37]

• Kostel svatého Václava z roku 1849^[10]
• Zvonice na Horách z 19. století^[38]
• Boží muka nad vsí z 17. století^[38]
• Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela z roku 1858, dříve byla umístěna u silnice do Opatova^[38]
• Litinový kříž před kostelem z roku 1852^[38]
• Dub u Hadí hory
• Malé předínské muzeum

• Václav Čech (1899–1979) politik
• František Hons (1904–1974), poslanec SNFS
• Petr Kapinus (* 1963), zpěvák, učitel na škole v Předíně
• Jindřich Kocman (1903–1997), administrátor fary v Předíně
• JUDr. Josef Kocman (1891–1942), odbojář, ředitel Zbrojovky Brno
• Vladimír Šebesta (* 1938), elektrotechnik
• František Borgiáš Vídeňský (1867–1939), kněz a pedagog

• 
  Kostel sv. Václava
• 
  Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela
• 
  Kříž před kostelem
• 
  Hospoda u Nováků

• Brtničtí z Valdštejna
• Římskokatolická farnost Předín

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Předín na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Předín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Seznam prací o Předínu v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Předín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)