Předín
Předín (německy Pröding[4], starší názvy Przedyn, Preding[5]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 15 km západně od Třebíče a 15 km východně od Telče. Obec se dělí na dvě části, vlastní Předín a vesnici Hory. K obci rovněž patří samoty Kobylí Hlava a Petrůvky. Obcí prochází silnice první třídy I/23. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky.
V Předíně žije 682[1] obyvatel.
Sousedními obcemi jsou Opatov, Chlístov, Kněžice, Markvartice, Sedlatice, Štěměchy, Pokojovice, Želetava, Heraltice, Lesná a Svojkovice.
Historie
První písemná zmínka o Předínu pochází z roku 1353. Jméno Předín vzniklo přidáním přípony -in k osobnímu jménu Předa, což byla domácká zkratka jména. V Kosmově kronice (asi 1119–1125) se uvádí, že Předa byl poslán s knězem Petrem do Říma se spisem, který nesli otci apoštolskému. Území, na kterém vznikla osada Předín (Przedyn, Preding[6]), dostal Předa pravděpodobně za své zásluhy.[5]
Hlavní obživou obyvatel bylo zemědělství a práce v lese. Ve středověku se zde dolovala železná ruda, stříbro a zlato.[5]
Kolem roku 1481 byl Předín označován jako městečko, později však byl pouze vsí. Na městečko byl opět povýšen v roce 1856, kdy také obdržel právo pořádat výroční trhy.[5]
Do roku 1849 patřil Předín do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.[7]
Vesnice byla založena pravděpodobně dříve, nejspíše v době kolonizace zdejších míst někdy mezi 10. a 12. stoletím. V roce 1366 bylo léno na Předíně a v Heralticích markrabětem Janem uděleno Petrovi Hechtovi z Rosic – v tu dobu byli tři majitelé vesnice, Petr Hecht, Oldřich z Heraltic a Jan z Heraltic. Od té doby se majetkové poměry v Předíně poměrně často měnily. Až v roce 1415 se majetky v Předíně sjednotily a jejich majitelem se stal Jošt Hecht z Rosic; v roce 1420 byl majitelem Bernard Hecht z Rosic. Hechtové však vymřeli po meči a v roce 1453 Jiří z Poděbrad zastavil Předín a zbytek jejich majetku těšínskému knížeti Přemkovi, který však v roce 1464 prodal Předín a Štěměchy Oldřichovi z Miličína.[8]
V roce 1468 krajem prošla armáda Matyáše Korvína a statky v Předíně a okolí obsadil Jindřich Hradecký z Telče. O statky se také začal hlásit Jan Kropáč z Nevědomí, který využil sporů z doby před mnoha lety, kdy měl mít nárok na Předín a okolní vesnice. Spor se vyjasnil až v roce 1490, kdy Kropáč z Telče prodal právo na majetky v Předíně Příbíkovi z Miličína. V roce 1492 pak král Vladislav potvrdil Přibíkovi z Miličína právo na Předín, Heraltice, Svojkovice a Bransudy. Jeho syn Oldřich Mládenec pak roku 1505 prodal Zdenkovi a Burianovi z Valdštejna Předín, Štěměchy, Heraltice, Zašovice a další vesnice a Předín se tak stal součástí brtnického panství.[8]
V roce 1528 již patřily majetky jen Burianovi z Valdštejna.
Po roce 1600 převzal panství Zdeněk Brtnický z Valdštejna, ten však byl vyhnán ze země a panství mu bylo zabaveno. Brtnický konfiskát po Zdeňku Brtnickém z Valdštejna zakoupil v roce 1622 od Ferdinanda II. za 111 000 tolarů Rambaldo XII., zvaný též Veliký (1579–1630). Collaltové panství vlastnili až do roku 1849, kdy byly provedeny správní reformy.[9] V roce 1788 byla ve vsi zřízena škola, budovu však škola získala až v roce 1816. V roce 1864 škola vyhořela. V roce 1908 byla postavena nová školní budova a v roce 1929 byla otevřena i měšťanská škola.[10]
Roku 1849 byl přestavěn kostel sv. Václava. Roku 1873 byl ve vsi založen čtenářský spolek a v roce 1897 byl založen hasičský spolek. Roku 1856 byl Předín povýšen na městys.[8] Na konci roku 1866 byl Předín zasažen epidemií cholery, která si vyžádala 34 obětí.[11] V roce 1927 byl Předín elektrifikován.[12]
Na konci 19. století se do vesnice vrátil Jan Šilhavý, který se ve Vídni vyučil perleťářem. Ve vsi postupně vzniklo několik perleťářských dílen a také Svaz perleťářů. V roce 1958 byla místní perleťářská výroba začleněna pod podnik Žirovnická knoflíkárna a po roce 1992 perleťářská výroba ve vsi byla zcela ukončena.[10]
V roce 2004 získala obec právo používat obecní symboly.[10]
V roce 2020 došlo ke znečištění prameniště pro obecní vodovod a několik týdnů tak obec byla zásobována náhradními cisternami.[13] V srpnu roku 2020 bylo oznámeno, že prameniště bylo vyčištěno a voda je opět pitná.[14] V dubnu roku 2021 bylo oznámeno, že v Předíně bude vyměněno těleso mostu přes řeku Brtnici.[15] Celková cena mostu měla dosáhnout 7,8 milionu Kč.[16][17] Most měl být dokončen na konci října téhož roku,[18] to se povedlo a byl tak ke konci října otevřen.[19]
Vývoj počtu obyvatel Předína[20]
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
Počet obyvatel
|
841
|
921
|
893
|
884
|
957
|
1035
|
994
|
929
|
939
|
858
|
798
|
684
|
679
|
711
|
Politika
Starostou od roku 2018 byl Arnošt Urbánek, v únoru roku 2021 jej nahradil Zdeněk Skála.[21]
Představitelé obce
V obci od roku 1855 do roku 1945 působili starostové, mezi lety 1945 a 1990 předsedové MNV a od roku 1990 opět starostové.[22]
- Jakub Vídenský (1855–1858)
- Antonín Krutiš (1958–1960)
- Václav Lapeš (1861–1864)
- Matěj Svoboda (1864–1866)
- Jakub Vídenský (1866–1867)
- Tomáš Veselý (1867–1870)
- Pavel Šindler (1870–1873)
- Tomáš Veselý (1873–1876)
- Pavel Hons (1876)
- Martin Burda (1876–1879)
- Tomáš Obůrka (1883–1889)
- Antonín Doležel (1889–1892)
- Antonín Vídenský (1892–1900)
- Antonín Obůrka (1900–1904)
- František Havel (1904–1907)
- Jan Obůrka (1907–1916)
- František Šilhavý (1916–1918)
- Jan Obůrka (1918–1919)
- Jaroslav Polívka (1919–1923)
- Josef Vetchý (1923–1927)
- Václav Čech (1927–1928)
- Josef Vetchý (1928–1929)
- Václav Čech (1929–1932)
- Bohumil Obůrka (1932–1945)
- Eduard Vídenský (1945)
- Josef Oliva (1945)
- František Procházka (1945–1953)
- Vladimír Vetchý (1953–1957)
- František Brabenec (1957–1964)
- František Zvěřina (1964–1971)
- Tomáš Lapeš (1971)
- Vladimír Vetchý (1971–1976)
- František Kalina (1976–1990)
- František Kalina (1990–1998)
- Arnošt Urbánek (1998–2021)
- Zdeněk Skála (2021–)
Volby do Poslanecké sněmovny
Volby do PSP ČR v obci Předín
|
2006[23]
|
2010[24]
|
2013[25]
|
2017[26]
|
2021[27]
|
1.
|
ČSSD (31,5 %)
|
ČSSD (24,68 %)
|
KSČM (24,35 %)
|
ANO (30,74 %)
|
ANO (24,56 %)
|
2.
|
ODS (27,16 %)
|
KSČM (21,83 %)
|
ČSSD (22,92 %)
|
KSČM (12,93 %)
|
SPOLU (21,67 %)
|
3.
|
KSČM (21,38 %)
|
TOP 09 (13,92 %)
|
ANO 2011 (13,18 %)
|
Piráti (11,49 %)
|
Piráti+STAN (14,45 %)
|
účast
|
63,60 % (346 z 544)
|
58,03 % (318 z 548)
|
63,15 % (353 z 559)
|
60,87 % (350 z 575)
|
63,09 % (347 z 550)
|
Volby do krajského zastupitelstva
Volby do krajského zastupitelstva v obci Předín
|
1.
|
2.
|
3.
|
účast
|
2000[28]
|
KSČM (30,36 %)
|
ODS (26,7 %)
|
4KOALICE (14,65 %)
|
37,46 % (203 z 542)
|
2004[29]
|
KSČM (36 %)
|
ODS (28 %)
|
ČSSD (12 %)
|
27,32 % (150 z 549)
|
2008[30]
|
ČSSD (40,77 %)
|
KSČM (21,84 %)
|
ODS (18,44 %)
|
37,5 % (207 z 552)
|
2012[31]
|
KSČM (34,89 %)
|
ČSSD (27,6 %)
|
Pro Vysočinu (6,77 %)
|
36,15 % (200 z 556)
|
2016[32]
|
KSČM (20,12 %)
|
ČSSD (17,07 %)
|
ANO 2011 (15,85 %)
|
29,45 % (167 z 567)
|
2020[33]
|
ANO (18,03 %)
|
ODS+STO (16,93 %)
|
Piráti (12,56 %)
|
32,57 % (185 z 568)
|
2024[34]
|
ANO (39,34 %)
|
ODS+TOP 09+STO (20,76 %)
|
ČSNS+KSČM+ČSSD (10,92 %)
|
32,46 % (185 z 570)
|
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (85 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (68 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (47 hlasů). Volební účast byla 59,07 %, tj. 329 ze 557 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (259 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (98 hlasů). Volební účast byla 63,93 %, tj. 358 ze 560 oprávněných voličů.[35]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (168 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (75 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (43 hlasů). Volební účast byla 64,73 %, tj. 367 ze 567 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (237 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (148 hlasů). Volební účast byla 68,93 %, tj. 386 ze 560 oprávněných voličů.[36]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (145 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (110 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (55 hlasů). Volební účast byla 67,98 %, tj. 380 ze 559 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (217 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (178 hlasů). Volební účast byla 70,21 %, tj. 396 ze 564 oprávněných voličů.[37]
Pamětihodnosti
Osobnosti
Galerie památek
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek XII, Okresy: Třebíč, Moravské Budějovice, Dačice. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 73.
- ↑ a b c d MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 13. 2. 2023]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pomocných věd historických a archivnictví. Vedoucí práce PhDr. Karel Maráz, Ph.D. s. 27. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. II, M–Ž. Dodatky, doplňky, přehledy. Praha: Academia, 1980, s. 316.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850–2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 246.
- ↑ a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. V Brně: Musejní spolek, 1906. 449 s. S. 337–344.
- ↑ PÁTEK, Alois Josef. Vlastivěda moravská. II., Místopis Moravy. Díl IV. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 28, Jihlavský okres. V Brně: Musejní spolek, 1901. 248 s. S. 128–140.
- ↑ a b c d Historie obce Předín. Obec Předín [online]. [2019] [cit. 2021-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-21.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
- ↑ POKORNÁ, Lenka. Zajímavosti z kroniky. Předínský zpravodaj. 2018-03-29, čís. 39, s. 19. Dostupné online. Archivováno 21. 8. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Voda se zlepšuje, Opatovsko má naději, že konečně zmizí náhradní cisterny. Třebíčský deník. 2020-07-30. Dostupné online [cit. 2020-09-02].
- ↑ ČTK. Ve vodovodu Opatova a Předína by měla být zase pitná voda. Naše voda [online]. 2020-08-06 [cit. 2020-09-04]. Dostupné online.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Předín čeká dopravní omezení, v létě tam vymění most přes potok. Třebíčský deník. 2021-04-03. Dostupné online [cit. 2021-04-26].
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Předín: starý most padne k zemi v červnu. Nový bude v provozu v říjnu. Třebíčský deník. 2021-05-17. Dostupné online [cit. 2021-05-27].
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Starý zbourají a postaví nový: Předín čeká kompletní výměna mostu. Třebíčský deník. 2021-06-20. Dostupné online [cit. 2021-08-10].
- ↑ SINGR, Martin. Nový most v Předíně na Třebíčsku má být hotový koncem října. Třebíčský deník. 2021-09-07. Dostupné online [cit. 2021-10-22].
- ↑ BUČEK, Martin. Od konce minulého týdne už řidiči využívají most v Předíně. Vysočina News [online]. 2021-11-01 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Usnesení ze zasedání zastupitelstva Obce Předín konaného dne 01.02.2021 [online]. Předín: Obec Předín, 2021-02-01 [cit. 2021-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-19.
- ↑ POSPÍŠILOVÁ, Miluše. Správa obce. Předínský zpravodaj. 2012-09-27, čís. 28, s. 16. Dostupné online. Archivováno 21. 8. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Památky. Obec Předín [online]. ©2018 [cit. 2021-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-21.
Související články
Externí odkazy
|
|