Po roce 1934 byl v celostátním silničním plánu republiky úsek mezi dnešní dálnicí D1 a Jindřichovým Hradcem číslován jako silnice I. A třídy číslo 35 a úsek spojující Jindřichův Hradec a dnešní silnici I/3 jako silnice, která měla být součástí hlavní silniční sítě pod označením II.[2] Mezi lety 1940 a 1945 byla po začlenění protektorátních silnic do německého systému rozdělena na říšské silnice 371 a 342.[3]
Od roku 1946 nese silnice číslo 23. Původně začínala na západním konci již u města Písek na křižovatce se silnicí I/20. Od roku 1998 je úsek spojující silnice I/20 a I/3 přes město Týn nad Vltavou degradován na silnici druhé třídy II/159. Za městem Jindřichův Hradec byla trasa silnice v 90. letech přeložena do trasy dosavadní silnice III. třídy a původní úsek přes Kunžak nese označení II/164.
Brněnský úsek mezi dálnicí D1 a silnicí I/42, tvořící Pražskou radiálu, byl do roku 1997 číslován jako I/40 a pak byl s ohledem na tehdejší osazení dopravní značkou IP 15a Silnice pro motorová vozidla neoficiálně označován také jako R23. Po reformě označování rychlostních silnic v Česku od 1. ledna 2016 tento úsek spadá do kategorie silnic pro motorová vozidla.
Stavby v 90. letech 20. století
Mezi lety 1997 a 1998 byl vybudován jižní obchvat Strmilova u Jindřichova Hradce.[4] Do užívání byl předán 23. července 1998.[5] Obchvat má délku 1900 metrů a vyjma silnice I/23H vedené Strmilovem kříží starou trasu dnes označovanou jako silnice II/164 a silnice 3. třídy III/1343, III/02317H III/40916. V případě silnice III/1343 došlo k úpravě křížení s původní silnicí 3. třídy, do jejíž trasy byla přeložena silnice I/23. V místě začátku obchvatu Strmilova proto došlo k úpravě křížení z původního tvaru Y na dnešní tvar X umístěný východněji. Část původní komunikace je dodnes zachována západně od křižovatky jako odbočka k přilehlému stavení.[6] U silnice III/02317H směřující do Leštiny došlo stavbou obchvatu k jejímu přerušení; původně vedla až do Strmilova.
Stavby po roce 2000
Začátkem 21. století byl vystavěn obchvat Dolních Dvorců.
V roce 2017 (květen–srpen) proběhla oprava silnice mezi Třebíčí a Vladislaví.[7] V srpnu 2017 bylo oznámeno, že probíhá již třetí ekonomická studie na stavbu obchvatu městyse Vladislav. Ten by musel vést náročným terénem a obsahoval by dva mosty.[8] V roce 2017 byl opraven první výtluk, který vznikl nedaleko Studence kvůli vyhnilému pařezu pod tělesem silnice. Takových výtluků má být v části silnice u Studence, která byla rozšiřována v 60. letech a pařezy byly překryty asfaltem, pravděpodobně 16.[9]
V roce 2018 byla zrekonstruována silnice ve Vladislavi, následně mělo dle nové metodiky dojít k novému vyhodnocení případného obchvatu obce.[11] Dne 29. března 2018 se konal seminář spolku Regio 2020, kdy starostové obcí a další účastníci řešili úpravy obchvatu městyse Vladislav a úpravy silnice II/351 z Třebíče do Valče.[12] V roce 2023 byla zrekonstruována část silnice mezi Kralicemi nad Oslavou a Rapoticemi[13] a v roce 2024 byla rekonstruována část silnice mezi Třebíčí a Vladislaví, která byla poškozena při velkých deštích na podzim roku 2024.[14]
Budoucnost
Obchvaty obcí a měst
V roce 2021 byl v přípravě obchvat Kardašovy Řečice s předpokládanou realizací v letech 2025–2027 s kódem stavby ŘSD C69 a ve fázi studie s kódem stavby C53 obchvat Nové Olešné, obojí v okrese Jindřichův Hradec.
↑BÁRTA, Jiří. Řidiče na Vysočině čekají kolony i mimo D1, trápí je devět velkých uzavírek. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-04-23 [cit. 2018-04-28]. Dostupné online.
↑FRUHWIRTOVÁ, Eva. Starostové řešili obchvat Vladislavi a také silnici Třebíč-Valeč. Vysočina-news.cz [online]. Revy HB, 2018-04-05 [cit. 2018-04-19]. Dostupné online.
↑MAHEL, Luděk. Silnice na Brno mezi Kralicemi a Rapoticemi zůstane čtyři měsíce zavřená. Třebíčský deník. 2023-07-20. Dostupné online [cit. 2023-09-22].
↑KRČMÁŘ, Milan. Mezi Třebíčí a Vladislaví neprojedete. Řidiče čeká objížďka přes Číměř. Třebíčský deník. 2024-10-24. Dostupné online [cit. 2024-10-27].
.jpg)
