Sedlec (okres Třebíč)
Obec Sedlec (německy Sedletz[4], starší názvy Sedlcz, Sedletz, Sedlizt[5]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 249[1] obyvatel. V bezprostřední blízkosti obce se nachází vojenské letiště Náměšť nad Oslavou. Vesnice leží na rovině mezi Oslavkou a Jihlavkou, nachází se asi 5 km jihozápadně od Náměště nad Oslavou, vesnicí prochází silnice mezi Vícenicemi u Náměště nad Oslavou a Mohelnem.[6] Sousedními obcemi sídla jsou Popůvky, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Hartvíkovice, Březník, Kladeruby nad Oslavou a Náměšť nad Oslavou. HistorieObec byla nazvána snad podle slova sedlec (menší sídlo). Území obce mohlo být osídleno již v období mladého neolitu, pod sedleckým hradem byly nalezeny úlomky keramiky z doby moravské malované keramiky, pozdější nálezy z laténského období.[7] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1101, kdy byla obec mezi statky v roce 1197 darovanými klášteru v Třebíči, donátorem byl kníže Spytihněv.[5] V roce 1304 byla vesnice vypáleny Kumány a kolem roku 1370 byl nedaleko vesnice postaven Sedlecký hrad, který sloužil jako obranná pevnost proti Lamberku, sedlecký hrad pak kolem roku 1440 po nařízení bourání hradů zanikl.[7] Kolem roku 1378 vládl v Sedlci Michek ze Sedlce a v letech 1436–1465 byl majitelem vesnice Zikmund Prvák ze Sedlce. V roce 1465 opat kláštera zastavil Sedlec Peškovi a Jakubovi z Lirtbachu, ale roku 1468 byl třebíčský klášter dobyt[6] a Matyáš prodal Sedlec, Hartvíkovice, Vojkovice, Sokolnice a Telnici[8] Černohorským z Boskovic. Až v roce 1491 pak odkoupil Sedlec Vilém z Pernštejna a vesnice se stala opět součástí třebíčského panství, roku 1556 pak Vratislav z Pernštejna prodal Sedlec a několik dalších vesnic v okolí Oldřichovi z Lomnice, po něm pak majetek zdědil Jan starší ze Žerotína a pak Karel starší ze Žerotína. Karel starší ze Žerotína byl po bitvě na Bílé hoře nucen zbavit se majetků a prodal náměšťské panství Albrechtovi Václavovi z Valdštejna. Albrecht pak prodal panství Janovi Křiteli Verdovi z Verdenbergu a po něm je pak zdědil Václav Adrian z Enkevoirtu. V roce 1743 pak získali panství Kufštejnové a ti pak prodali panství Bedřichovi Vilémovi z Haugwitz a Biskupic. Haugwitzové v roce 1830 nechali nedaleko vesnice postavit Gloriet.[7] V roce 1828 byla ve vsi založena škola, která se však stala plně samostatnou až v roce 1855, v roce 1887 byla rozšířena na dvojtřídku. Školní budova byla přestavěna v letech 1858 a 1889.[6] V roce 1889 byla ke školní budově přistavěna kaplička a v roce 1910 byla postavena nová trojtřídní budova. V první světové válce zahynulo celkem 21 občanů Sedlce.[7] V roce 1903 byla založena Národní Jednota, v roce 1911 hospodářská besídky a v roce 1924 znovu Národní Jednota a Omladina.[4] V roce 1922 byla v obci založena obecní knihovna a roku 1926 přiveden do obce rozhlas, roku 1928 pak byla vesnice elektrifikována. V roce 1929 byl založen sbor dobrovolných hasičů. Po skončení druhé světové války byl roku 1947 do vsi zaveden telefon a o rok později byl rozveden obecní rozhlas. V roce 1956 bylo založeno JZD a také zahájena výstavba vojenského letiště, to bylo dokončeno v roce 1959. Roku 1973 byla obec kanalizována a také bylo sloučeno JZD s JZD v Hartvíkovicích a v roce 1975 také s JZD ve Studenci.[9] V roce 1993 byla započata výstavba čistírny odpadních vod, ta byla dokončena v roce 1995. V letech 1998–2000 byla obec plynofikována a mezi lety 2003 a 2004 byl v obci rozveden vodovod.[9] Historický kámen v lese nedaleko Sedlce byl na konci roku 2018 poškozen.[10] Do roku 1849 patřil Sedlec do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, pak v letech 1949 a 1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Sedlec pod Náměšť nad Oslavou, následně se obec osamostatnila.[11] Mezi lety 1850 a 1910 byla součástí obce i vesnice Popůvky.[7]
Pamětihodnosti
PolitikaVolby do Poslanecké sněmovny
Volby do krajského zastupitelstva
Prezidentské volbyV prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (42 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (27 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (20 hlasů). Volební účast byla 66,99 %, tj. 139 ze 209 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (113 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (36 hlasů). Volební účast byla 71,09 %, tj. 150 ze 211 oprávněných voličů.[26] V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (65 hlasů), druhé místo obsadil Marek Hilšer (18 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (17 hlasů). Volební účast byla 65,37 %, tj. 134 ze 205 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (95 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (56 hlasů). Volební účast byla 74,51 %, tj. 152 ze 204 oprávněných voličů.[27] V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (49 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (45 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (15 hlasů). Volební účast byla 68,50 %, tj. 137 ze 200 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (91 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (71 hlasů). Volební účast byla 79,41 %, tj. 162 ze 204 oprávněných voličů.[28] Osobnosti
OdkazyReference
Související články
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
