Rounek (německy Raunek) je součást obce Vyskytná nad Jihlavou v okrese Jihlava.
Název
Název se vyvíjel od varianty Rausnek (1398), Ravnek (1437), Rawnek (1498), Rauchnek (1596), Raunek (1654) Neu Raunek a Alt Raunek (1787), Raunek (1843). Původní jméno bylo německého původu a znělo dorf im rühen ecke a znamenalo ves v drsném (chladném či neúrodném) koutě.[3]
Historie
První písemnou zmínku o Rounku z roku 1359 obsahuje první jihlavská městská kniha, v níž byla ves Rausnek potvrzena opatovi kláštera želivského. Lze však soudit, že ves byla založena už někdy ve druhé polovině 13. století v souvislosti s blízkým nalezištěm stříbrné rudy[4]. První osadníci přišli z německy hovořících zemí, o čemž svědčí dodnes zachovaný ráz obce tzv. ulicovky. Ještě lépe je patrný na dochované rukopisné katastrální mapě z roku 1780, uložené ve Státním okresním archivu v Jihlavě.
V době založení ves patřila do rozsáhlého majetku Želivského kláštera spravujícího toto území až do první čtvrtiny 15. století, kdy přešlo do držení významného českého rodu Trčků z Lípy. Z roku 1554 se v archivu dochoval soupis držitelů jednotlivých gruntů. Posledním majitelem se v roce 1596 stalo královské město Jihlava. Roku 1787 se začaly rozlišovat dvě místní části Neu Raunek a Alt Raunek[5].
Až do roku 1945 převládalo v obci německé obyvatelstvo. Mezi významné památky patří zachovalá hornická kutiště z období prvního dolování na Jihlavsku, která se nacházejí na vrchu U sv. Antonína. Vrch je pojmenován podle stejnojmenné barokní kapličky postavené při bývalé cestě z Jihlavy do Pelhřimova. Stavbu financoval a realizoval pelhřimovský pekař Antonín Polesný v roce 1737. Uvnitř kaple, opředené pověstmi, je iluzivní barokní výmalba. Nedaleko vrchu U sv. Antonína jsou zbytky vojenského opevnění zvaného šance, postaveného na okraji lesa během manévrů v roce 1843.
Na katastru obce se nacházejí v současnosti čtyři křížové kameny. Jižní hranici katastru tvořila od počátku řeka Jihlava. V polovině 16. století zde byla vystavena mohutná hráz, odkud byla 1,5 km dlouhým náhonem vedena voda k veliké valše postavené jihlavskými soukeníky. Část hráze je dodnes patrna při lávce vedoucí k Pekelskému mlýnu. Jihozápadní hranici katastru tvoří Hubenovská vodovodní nádrž, reservoár pitné vody pro Jihlavu.
V letech 1869–1880 existovaly Starý Rounek a Nový Rounek, od roku 1900 spadá pod Vyskytnou nad Jihlavou.[6]
Přírodní poměry
Rounek leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 1,5 km jižně od Vyskytné nad Jihlavou, 1,5 km západně od Rantířova a 6,5 km západně od Jihlavy. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Vyskytenská pahorkatina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 550 metrů. Nejvyšší bod o nadmořské výšce 581 metrů stojí západně od vsi. Rounkem protéká řeka Jihlava. Západní hranici tvoří vodní nádrž Hubenov, jíž protéká Maršovský potok, který se jižně od Rounku vlévá do řeky Jihlavy.[8] Kolem křížku na rozcestí cest mezi Starým a Novým Rounkem rostou dvě památné lípy velkolisté,[9] další čtyři památné lípy velkolisté stojí kolem křížku před Starým Rounkem.[10]
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1921 zde žilo v 30 domech 188 obyvatel, z nichž bylo 96 žen. 67 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 119 k německé. Žilo zde 187 římských katolíků.[11]
Vývoj počtu obyvatel Rounku[12]
| Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
| Počet obyvatel
|
186
|
185
|
217
|
221
|
220
|
188
|
193
|
131
|
140
|
99
|
77
|
57
|
50
|
116
|
Hospodářství a doprava
Sídlí firma M.V.A.V., spol. s r.o.[13] a umělecké kovářství Drbal. Rounkem prochází silnice III. třídy č. 01948 do Rantířova.[14]
Památky
Další fotografie
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 3. M-Ř. Praha: Československá akademie věd, 1951. 629 s. S. 592–593.
- ↑ VILÍMEK, Ladislav. Rounek u Jihlavy. Deník Iglau cz [online]. [cit. 29.1.2017]. Dostupné online.
- ↑ J.G.Sommer, Königreich Böhmen XI, 1843, s.149
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 451.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Rounek [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Lípy u Rounku I [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Lípy u Rounku II [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 71.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 110-3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Rounek [online]. ARES, 2014-10-06 [cit. 2014-10-25]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Dana Stehlíková, Monstrance z Rounku u Jihlavy, Archeologické výzkumy na Vysočině, ed. D.Zimola, Jihlava 2007, ISBN 978-80-86382-03-6
Literatura
- VILÍMEK, Ladislav. Kaple svatého Antonína nad Rounkem. In: Vlastivědný sborník Vysočiny 9. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, Státní okresní archiv Jihlava, 1995. S. 233–241.
- Johann Gottfried Sommer, Das Königreich Böhmen, XI. Band, Časlauer Kreis. Prag 1843,s. 149
Externí odkazy
