Messier 92
Kulová hvězdokupa M 92
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Typ	kulová hvězdokupa
Třída	IV[1]
Objevitel	Johann Elert Bode
Datum objevu	27. prosince 1777
Rektascenze	17h 17m 7,39s[2]
Deklinace	43°8′9,4″[2]
Souhvězdí	Herkules (lat. Her)
Zdánlivá magnituda (V)	11[3], 6,52[4][5] a 4,36[6]
Úhlová velikost	14'[7]
Vzdálenost	0,008 Mpc
Fyzikální charakteristiky
Poloměr	54[7] ly
Absolutní magnituda (V)	−8,2
Hmotnost	4,89 × 105[8] ${\displaystyle M_{\odot }}$
Metalicita [Fe/H]	−2,34
Odhadované stáří	13,18 miliard let[9]
Označení v katalozích
Messierův katalog	M 92
New General Catalogue	NGC 6341
Melottův katalog	Melotte 168
Jiná označení	M 92, NGC 6341, GCL 59,[2] Mel 168[10]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 92 (také M 92 nebo NGC 6341) je kulová hvězdokupa v souhvězdí Herkula, objevená dne 27. prosince 1777 Johannem Elertem Bodem.^[7] Od Země je vzdálena 27 000 světelných let.^[11] Patří mezi nejseverněji položené kulové hvězdokupy.

Vyhledání hvězdokupy je poněkud obtížnější, protože se nachází v místě oblohy bez jasných hvězd a navíc není viditelná malými triedry. Přesto patří mezi nejjasnější kulové hvězdokupy na severní polokouli, i když bývá často přehlížena kvůli blízké výraznější hvězdokupě Messier 13. M92 je možné najít 8° severovýchodně od hvězdy ι Herculis, na spojnici hvězd ι Her a η Herculis. Pomocí triedru 10x50 je pozorovatelná jako rozptýlená bělavá skvrna bez zvláštních podrobností. Její nejjasnější hvězdy jsou 12. magnitudy^[12] a ukáže je až dalekohled o průměru 200 mm a větším.^[13]

Hvězdokupu je možné pozorovat z obou zemských polokoulí, i když její severní deklinace značně zvýhodňuje její pozorovatele na severní polokouli, kde během letních nocí vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku vychází pouze nízko nad severní obzor. Přesto je tedy pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země.^[14] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od dubna do října.

Hvězdokupu objevil Johann Elert Bode 27. prosince 1777, Charles Messier ji nezávisle spoluobjevil 18. března 1781 a přidal ji do svého katalogu. Na hvězdy ji jako první rozložil William Herschel v roce 1783.^[7] Thomas William Webb ji popsal jako hvězdokupu obtížnou na rozložení, pokud je srovnána s Messier 13, ale její jádro je velmi jasné.^[13]

Messier 92 se nachází ve vzdálenosti 27 000 světelných let^[11] od Země a je tedy poněkud vzdálenější než sousední Messier 13. Hustota hvězd ve středu hvězdokupy je značná a její zdánlivý průměr 14' odpovídá skutečnému průměru 109 světelných let.^[7] Mezi členy hvězdokupy bylo nalezeno pouze 16 proměnných hvězd, z nichž 14 je typu RR Lyrae.^[13]

Hmotnost hvězdokupy je 4,89 × 10⁵ ${\displaystyle M_{\odot }}$,^[8] tedy poměrně velká. Ke Slunci se přibližuje rychlostí 120 km/s.^[11] Nízké zastoupení kovů ve složení hvězdy naznačuje její vysoké stáří. Odhady založené na určení barvy jejích hvězd odhalují stáří 13 miliard let a patří tedy mezi nejstarší známé kulové hvězdokupy.^[13]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M92 (astronomia) na italské Wikipedii.

• Seznam kulových hvězdokup v Mléčné dráze

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 92 na Wikimedia Commons
• M 92 v databázi SIMBAD
• NGC 6341 na Galactic Globular Clusters Database