Messier 28

Messier 28
M28 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
M28 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typkulová hvězdokupa
TřídaIV[1]
ObjevitelCharles Messier
Datum objevu27. července 1764
Rektascenze18h 24m 32,89s[2]
Deklinace-24°52′11,4″[2]
SouhvězdíStřelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V)6,8[3], 3,03[4], 6,18[5], 5,706[5] a 5,424[5]
Úhlová velikost11,2'[6]
Vzdálenost0,006 Mpc
Fyzikální charakteristiky
Poloměr30[6] ly
Absolutní magnituda (V)−8,16
Hmotnost5,51 × 105[7]
Metalicita [Fe/H]−1,37, −1,4, −1,7 a −1,21
Označení v katalozích
Messierův katalogM 28
New General CatalogueNGC 6626
Melottův katalogMelotte 200
Jiná označeníM28, NGC 6626, GCl 94,[2] Mel 200[8]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 28 (také M28 nebo NGC 6626) je kulová hvězdokupa v souhvězdí Střelce s magnitudou 6,8 a zdánlivým průměrem 11,2'.[6] Objevil ji Charles Messier 27. července 1764.[6] Hvězdokupa je od Země vzdálená 17 900 ly.[9] V roce 1987 se stala v pořadí teprve druhou kulovou hvězdokupou, v níž byl objevený milisekundový pulsar (tou první byla M4).[6]

Pozorování

Poloha M 28 v souhvězdí Střelce.

M28 se nachází v oblasti středně bohaté na pohledné hvězdy, nachází se totiž v blízkosti hlavních hvězd souhvězdí Střelce, které svým rozložením připomínají obrys čajové konvice. Hvězdokupa leží necelý 1° severozápadně od hvězdy Kaus Borealis (λ Sgr), která dokonce může při pozorování hvězdokupy rušit. Za vhodných povětrnostních podmínek je viditelná i triedrem 10x50, i když je v něm vidět pouze jako velmi slabá neostrá bělavá tečka. Na hvězdy ji začíná rozkládat dalekohled o průměru 150 mm. Jihovýchodní okraj hvězdokupy se zdá být méně bohatý na hvězdy.[10]

Poblíž M28 se nachází mnoho dalších objektů Messierova katalogu, například 3° východně leží kulová hvězdokupa M22 a severozápadním směrem jsou to další objekty mezi mlhovinou Laguna a Orlí mlhovinou.

M28 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v některých částech severní Evropy a Kanady, tedy blízko polárního kruhu, a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí.[11] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Historie pozorování

Hvězdokupu M28 objevil Charles Messier 27. července 1764[6] a popsal ji takto: "Mlhovina, která neobsahuje hvězdy. Kulatá, obtížně viditelná v dalekohledu s ohniskovou délkou 3,5 stopy. Průměr 2'." Podobně jako další kulové hvězdokupy i tuto jako první rozložil na jednotlivé hvězdy William Herschel a jeho syn John ji důkladně popsal a poznamenal, že její nejjasnější hvězdy jsou 14. a 15. magnitudy.[10]

Vlastnosti

Skutečný průměr této hvězdokupy, vypočítaný z jejího zdánlivého průměru 11,2'[6] a vzdálenosti od Země 17 900 ly,[9] je kolem 60 světelných let.[6] V této hvězdokupě bylo nalezeno 18 proměnných hvězd typu RR Lyrae.[6] V roce 1987 se stala teprve druhou kulovou hvězdokupou, ve které byl objeven milisekundový pulsar; tou první byla kulová hvězdokupa M4.[6] M28 se od Země vzdaluje rychlostí 17 km/s.[9]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M28 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. ↑ SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6626 [online]. [cit. 2017-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-08. (anglicky) 
  2. ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 28 [online]. [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. In: The Astronomical Journal. 1996. DOI 10.1086/118116. Dostupné online.
  4. ↑ Lee Spitler, Duncan A Forbes: Uniting old stellar systems: from globular clusters to giant ellipticals. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2008. DOI 10.1111/J.1365-2966.2008.13739.X.
  5. ↑ a b c Laura Ferrarese, Maarten Baes, Patrick Cote, Roberto De Propris: G2C2 – I. Homogeneous photometry for Galactic globular clusters in SDSS passbands. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 16. listopadu 2013. DOI 10.1093/MNRAS/STT2002.
  6. ↑ a b c d e f g h i j SEDS Messier Objects Database: Messier 28 [online]. [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. S. 51. The Astrophysical Journal [online]. Listopad 2011 [cit. 2017-08-17]. Roč. 742, čís. 1, s. 51. Dostupné online. arXiv 1108.4402. DOI 10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode 2011ApJ...742...51B. (anglicky) 
  8. ↑ MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-08-17]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  9. ↑ a b c HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. S. 1487. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2017-08-17]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI 10.1086/118116. Bibcode 1996AJ....112.1487H. (anglicky) 
  10. ↑ a b MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  11. ↑ Deklinace 25° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 65° od jižního nebeského pólu. Jižně od 65° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 65° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 28 na Wikimedia Commons
  • M 28 v databázi SIMBAD
  • NGC 6626 na Galactic Globular Clusters Database

Objekty v Messierově katalogu