M21 je možné najít přibližně 2° jihozápadně od hvězdy Polis (μ Sgr), necelý jeden stupeň severovýchodně od mlhoviny Trifid. Je viditelná i pomocí triedru 10x50, ale jednotlivé hvězdy se s jeho pomocí rozliší pouze obtížně. Dalekohled o průměru 114 mm ovšem ukáže různé hvězdy od 10. magnitudy. Dalekohled o průměru 200 mm hvězdokupu rozloží úplně a okrajové oblasti hvězdokupy v něm vypadají velice nepravidelně.[8]
Severovýchodní část hvězdokupy zdobí asi 10 slabých hvězd seřazených do kroužku.[9]
Mlhovina leží blízko ekliptiky (přibližně 1°), proto přes ni často přechází tělesa sluneční soustavy. Poblíž hvězdokupy se nachází mnoho dalších objektů Messierova katalogu, například 2° jižně leží mlhovina Laguna, 4° severozápadně otevřená hvězdokupa M23 a severovýchodním směrem jsou to další objekty mezi kulovou hvězdokupou M22 a Orlí mlhovinou.
M21 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto není pozorovatelná v severní Evropě a Kanadě, tedy blízko polárního kruhu a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí a v oblastech blízko obratníku Kozoroha je možné ji vidět přímo v zenitu.[10] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.
Historie pozorování
Hvězdokupu M21 objevil Charles Messier 5. června 1764[7] během hledání komet. Popsal ji jako malou hvězdokupu a zařadil ji do svého slavného katalogu. William Herschel o této hvězdokupě nezanechal žádné poznámky, stejně tak ani jeho syn John, který pozoroval oblohu na mysu Dobré naděje. Admirál Smyth ji popsal jako hvězdokupu umístěnou ve velmi bohatém poli hvězd.[8]
Vlastnosti
M21 má na otevřenou hvězdokupu poměrně značně zhuštěné jádro, vzdálenost mezi jejími hvězdami se blíží jednomu světelnému roku.[8]
Hvězdokupa obsahuje okolo 57 hvězd.[11]
Její nejjasnější hvězdy osmé magnitudy jsou spektrálního typu B0 a jsou tedy velmi mladé;[7] její stáří se odhaduje na 12 milionů let.[4] Odhady její vzdálenosti od Země se různí, ale uznává se hodnota kolem 3 900 světelných let.[4]
↑COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2017-08-14]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode1931AnLun...2....1C. (anglicky)
↑MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-08-14]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode1915MmRAS..60..175M. (anglicky)
↑ abcSEDS Messier Objects Database: Messier 21 [online]. [cit. 2017-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcMANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky)
↑Deklinace 22° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 68° od jižního nebeského pólu. Jižně od 68° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 68° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
↑SVOLOPOULOS, S. N. A photographic survey of galactic clusters NGC 6531, 6546, 6469, 6544, 7127, 7128. S. 758. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. 1953 [cit. 2017-08-14]. Roč. 113, s. 758. Dostupné online. Bibcode1953MNRAS.113..758S. (anglicky)