20. století

 
20. století
 

Dvacáté století je podle Gregoriánského kalendáře perioda mezi 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000. Jedná se o desáté a zároveň poslední století druhého tisíciletí. Tzv. krátké 20. století je vymezeno roky 1914 a 1991.

První polovina dvacátého století byla ovlivněna především dvěma světovými válkami. Obrovská zkáza a vyčerpání, jež oba celosvětové konflikty přinesly, přispěly ke konci politické a ekonomické dominance Evropy.[1] Druhá polovina století byla charakteristická soupeřením dvou nových světových mocností Spojených států amerických a Sovětského svazu o světovou hegemonii v tzv. studené válce.[2]

Toto století bylo charakteristické nevídaným technologickým a vědeckým pokrokem, avšak došlo v něm i k dosud nejkrvavějším válkám a k hrůzám masového vyvražďování.[3] Ve druhé polovině století se svět poprvé octl před reálnou hrozbou jaderné války, která by pravděpodobně zlikvidovala život na celé planetě. Ve 20. století byl zaznamenán obrovský nárůst světové populace[p. 1] a přes postupující proces globalizace[5] došlo k prohloubení sociálních rozdílů mezi světovým obyvatelstvem.

Stopa Buzze Aldrina na Měsíci. Posádka Apolla 11 v roce 1969 jako první stanula na jeho povrchu

Vymezení

Dvacáté století, běžně ohraničené 1. lednem 1901 a 31. prosincem 2000, bývá některými historiky vymezováno i s pomocí významných dějinných událostí.[6] Za milník stojící na počátku tohoto věku považuje většina historiků první světovou válku.[7][8] Tato prekatastrofa totiž Evropu a také zbytek světa, poznamenala do té doby nebývalým způsobem.[9] Za čtyři roky války padlo v bojích nejméně 10 miliónů mužů, obrovské oblasti byly zdevastovány a hospodářská produkce se v mnoha regionech zcela zhroutila.[10] První světová válka zcela vyčerpala Ruské impérium, které se vzápětí ponořilo do stejně krvavé občanské války. Jako vítězové z ní vyšli bolševici, kteří přetvořili Rusko na SSSR. Za letopočty stojící na počátku 20. století tak bývají kladeny například roky 1914 (vypuknutí Velké války), 1917 (začátek revoluce v Rusku či vstup USA do války), 1918 (uzavření příměří) či 1919 (Versailleská smlouva).[11]

Za konec tohoto století pak mnozí historici považují přelom 80. a 90. let, kdy kvůli ekonomickému, vojenskému a diplomatickému tlaku Západu došlo k rozpadu Východního bloku a k rozdrolení Sovětského svazu. Období ohraničené první světovou válkou a pádem Sovětského svazu bývá v kontrastu s dlouhým devatenáctým stoletím označováno jako krátké dvacáté století, charakteristické střetem západu s komunismem.[12][13][14] Označení krátké dvacáté století, jež jako první použil maďarský historik Iván Tibor Berend, definoval a mezi odbornou veřejností spolu s pojmem dlouhé devatenácté století prosadil britský marxistický historik Eric Hobsbawm.[15]

Shrnutí

Politické dějiny

Zranění kanadští vojáci na západní frontě první světové války v roce 1917

Na přelomu 19. a 20. století se evropské mocnosti rozdělily do dvou znepřátelených bloků vzájemně soupeřících o hegemonii.[p. 2] Do otevřeného konfliktu, který byl později znám jako první světová válka, se v letech 19141918 postupně zapojila většina států z celého světa. Hlavním bojištěm zůstala Evropa, kde ničivá válka předznamenala rozpad tradičních monarchií, carského Ruska, Německého císařství, Rakouska-Uherska a Osmanské říše. Odhaduje se, že ve Velké válce zemřelo přes 10 miliónů vojáků.[17] V Rusku, kde světový konflikt přešel v občanskou válku, se moci chopili bolševici, kteří v roce 1922 přeměnili zemi v Sovětský svaz. K tradičním světovým mocnostem Spojenému království a Francii, jež převzaly kolonie poraženého Německa, přibyly po první válce rychle sílící Spojené státy americké, jejichž ekonomika se již v této době stala zdaleka nejsilnější.[18]

Benito Mussolini a Adolf Hitler v Mnichově v roce 1937

Díky iniciativě amerického prezidenta Woodrowa Wilsona byla v roce 1919 založena Společnost národů, jež si kladla za cíl udržení světového míru.[19] V poražených a válkou vyčerpaných státech, nebo v zemích, jež neuspokojily výsledky Pařížské mírové konference, se však v poválečných letech i s přispěním hospodářské krize třicátých let ustanovily autoritářské režimy. Svými ambicemi a snahou o revizi Versailleského systému v Evropě vyčnívaly především nacistické Německo Adolfa Hitlera, fašistická Itálie Benita Mussoliniho či komunistický Sovětský svaz Josifa Vissarionoviče Stalina. Silný militarismus vedl k agresivní zahraniční politice i Japonské císařství.[20] Společnost národů, jejímiž členy se nestaly Spojené státy, nebyla schopna tlaku těchto států účinně vzdorovat.

Pacifistická politika appeasementu, kterou pro silný odpor k obnovení globálního konfliktu zastávali představitelé Spojeného království a Francie, nezabránila vypuknutí druhé světové války. Třetí říše, ke které se kromě Hitlerových satelitů připojily i Itálie a Japonsko, však byla přes počáteční úspěchy poražena širokou koalicí, v jejímž čele stály Spojené státy americké, Spojené království a Sovětský svaz. V této doposud nejstrašnější válce bylo v letech 19391945 v boji, v zázemí či systematickým vyvražďováním usmrceno přibližně 50 miliónů lidí.[21] Z války vyšly dvě nové světové mocnosti–Spojené státy a Sovětský svaz tzv. supervelmoci.[22][23]

Po porážce společného nepřítele se však vztahy mezi západem a východem začaly velice rychle ochlazovat.[24] Přestože byla v roce 1945 založena Organizace spojených národů, Železná opona mezi oběma vojenskými bloky rozdělila Evropu. Obě supervelmoci soupeřící v tzv. studené válce založily své vojenské aliance (NATO a Varšavskou smlouvu), rozdělily si sféry svého vlivu, vedly závody ve zbrojení a konfrontovaly své síly v zástupných válkách.[25]

Válkou vyčerpané západoevropské státy nastoupily počátkem 50. let cestu integrace. Dalším charakteristickým procesem, nastartovaným skončením druhé světové války, byla rychlá dekolonizace zemí v Africe a Asii. Staré koloniální mocnosti Británie a Francie oslabené válkou již nebyly schopné dostát svým závazkům a od 40. do počátku 70. let tak získalo samostatnost na sedm desítek afrických a asijských států. Britská Indie získala samostatnost v roce 1947. O dva roky později, po vítězství v občanské válce, vyhlásil vůdce čínských komunistů Mao Ce-tung Čínskou lidovou republiku. Mnoho nových afrických států se vyznačovalo značnou nestabilitou a soupeření Západu s Východem v mnoha z nich přispělo k rozpoutání krvavých občanských válek.[26] Země třetího světa, jež nevstoupily ani do jednoho ze soupeřících světových bloků vytvořily v roce 1961 Hnutí nezúčastněných zemí. Jedním z problematických míst poválečné světové politiky se stal Izraelsko-palestinský konflikt, který eskaloval ve válkách Izraele a jeho arabských sousedů.

Leonid Brežněv a Richard Nixon v roce 1973

Hrozba vypuknutí jaderné války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem v průběhu druhé poloviny 20. století několikrát nebezpečným způsobem zesílila. V letech 1948 až 1949 za sovětské blokády západního Berlína, za Korejské války mezi roky 1950 a 1953, za Suezské krize v roce 1956, za druhé berlínské krize v letech 19581961 či při Karibské krizi v roce 1962.[27] Tvrdou porážku přineslo Spojeným státům jejich zapojení se do války ve Vietnamu.[28] Pro Sovětský svaz byla analogií k americké porážce ve Vietnamu jejich vojenská intervence v Afghánistánu. Tato válka v kombinaci se závody ve zbrojení předznamenala hospodářský krach Sovětského svazu.[29]

V 80. letech, kdy USA vystupňovaly svůj diplomatický, vojenský a ekonomický tlak proti Sovětům, se generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov rozhodl pro zavedení reforem.[30] Perestrojka a glasnosť, které demokratizovaly sovětskou společnost, však na konci roku 1991 vedly k rozpadu Sovětského svazu.[31] Po rozpadu SSSR rozšířilo NATO svůj vliv mezi bývalými členy Varšavské smlouvy ve střední a východní Evropě. Zbytek 90. let bývá považován za období dominance Spojených států amerických ve světové politice.[32]

Hospodářské dějiny

Související informace naleznete také v článcích Velká hospodářská krize, Marshallův plán a Plánovaná ekonomika.

Již první desetiletí 20. století se neslo ve znamení vzrůstajících nákladů na zbrojení. První světová válka pak způsobila totální mobilizaci lidských i materiálních zdrojů všech zapojených států, jejichž domácí hospodářství se postupně přeorientovala na válečnou ekonomiku.[33] Hospodářskými vítězi Velké války byly Spojené státy americké, jejichž konfliktem nezasažená ekonomika profitovala z válečných zakázek. Nenasytná evropská poptávka podpořila ekonomický rozvoj i v koloniích a zemích Latinské Ameriky.[34]

Hospodářské vyčerpání Ruska vedlo k pádu carského režimu, občanské válce a v konečné důsledku i k ustanovení Sovětského svazu. Bolševici po uchopení moci zestátnili průmysl, provedli pozemkovou reformu, zakázali soukromý obchod, zavedli všeobecnou pracovní povinnost a centralizovali řízení hospodářské výroby. Důsledkem byl katastrofální propad zemědělské produkce, což donutilo vedení strany upustit od tzv. válečného komunismu a v roce 1921 zčásti obnovit tržní hospodářství (Novaja ekonomičeskaja politikaNEP). Tento kompromis v roce 1928 opustil Leninův nástupce Stalin, který podporoval centralizaci izolovaného sovětského hospodářství, militarizaci a kolektivizaci zemědělství. Stalinova politika nastartovala v Sovětském svazu ohromný rozvoj těžkého průmyslu, avšak vyvolala odpor venkova, kde na mnoha místech vypukl hladomor.[35]

Ekonomiky evropských států, jejichž hospodářství byla válkou nejsilněji zasažena, se v mnoha případech zotavovaly velmi pomalu. V Německu, které muselo splácet vysoké válečné reparace, vypukla nekontrolovatelná hyperinflace. Ta postihla i Maďarsko, Rakousko nebo Polsko.[36] K přerušení pozvolného hospodářského vzestupu a stabilizace světové ekonomiky došlo v říjnu 1929, krachem na newyorské burze.[37]

Američanka obsluhující v roce 1940 revolverový soustruh

V důsledku krachu zasáhla počátkem třicátých let většinu světa – s výjimkou izolovaného SSSR – Velká hospodářská krize. V jejím důsledku došlo k obrovskému nárůstu nezaměstnanosti a kolapsu světového obchodu. Americké hospodářství se z krize vzpamatovalo i díky reformám prezidenta Franklina D. Roosevelta známým jako New Deal. Evropské ekonomiky vybředly z deprese s pomocí státních zakázek a zvyšujících se investic na zbrojení.[38] Druhou světovou válku vyhráli Spojenci i díky obrovské převaze v materiálních a lidských zdrojích. V totální válce byly zpustošeny obrovské oblasti Evropy, severní Afriky a Asie. Válka opět posílila ekonomiku Spojených států amerických,[39] které se spolu se Sovětským svazem staly světovou supervelmocí.

Po válce pomohly americké investice obnovit Japonsko a západoevropské státy (Německý hospodářský zázrak).[40] Východní blok však kvůli odmítavému postoji Sovětského svazu Marshallův plán nepřijal a jako alternativa byla založena Rada vzájemné hospodářské pomoci. Přesto zažívala celosvětová ekonomika od 50. do 70. let období nebývalého růstu a pro období do roku 1973 hovoří někteří autoři o tzv. zlatém věku.[41] Socialistický tábor rozšířila v roce 1949 Čínská lidová republika, jejíž vůdce Mao Ce-tung se na přelomu 50. a 60. let pokusil modernizovat čínské hospodářství za tzv. Velkého skoku.[42]

V roce 1973 Ropný šok vyvolaný státy OPEC prudce zvýšil ceny světové ropy.[43] Západ se propadl do hluboké recese, ekonomické problémy se nevyhnuly ani východnímu bloku a většina zemí třetího světa se velkým způsobem zadlužila.[44] Sovětský svaz hospodářské vypětí, násobené závody ve zbrojení s USA, nezvládl a přes Gorbačovovy reformy se na počátku 90. let rozpadl.[45]

V závěru 20. století nadále dominovaly světové ekonomice Spojené státy americké. Oživení hospodářství zažila integrující se západní Evropa, kde výrazně posílilo sjednocené Německo.[46] Po obrozeném Japonsku zažily hospodářský boom i státy jihovýchodní Asie známé jako Asijští tygři.[p. 3] Ekonomický růst zažívala před koncem tisíciletí také Indie, komunistická Čína, která přistoupila k ekonomickým reformám, a nakonec i stabilizované Rusko. Na vývozu ropy bohatly arabské země Středního východu. Ekonomické problémy zasáhly na konci 90. let Latinskou Ameriku, avšak nejzaostalejším světovým regionem zůstala na konci 20. století většina afrických států.[48]

Kulturní dějiny

Související informace naleznete také v článku Umění 20. století.

Významné události

Britské dělostřelectvo během druhé búrské války

1901 až 1910

Krvavá neděle 22. ledna 1905 v Petrohradě

1911 až 1920

Evropa v roce 1914
Velká čtyřka David Lloyd George, Vittorio Emanuele Orlando, Georges Clemenceau a Woodrow Wilson na mírové konferenci v Paříži
Americké sufražetky v roce 1920

1921 až 1930

1931 až 1940

Hákový kříž symbol NSDAP

1941 až 1950

Americké noviny oslavující smrt Adolfa Hitlera
Hřibovitý mrak po výbuchu atomové bomby svržené 9. srpna 1945 na Nagasaki

1951 až 1960

Sputnik 1

1961 až 1970

Buzz Aldrin na Měsíci

1971 až 1980

Evakuace při pádu Saigonu
Papež Jan Pavel II. a prezident Spojených států Bill Clinton

1981 až 1990

Pád Berlínské zdi
Demonstranti na Staroměstském náměstí v Praze

1991 až 2000

Poslední generální tajemník ÚV KSSS Michail Sergejevič Gorbačov
Lebky usmrcených během genocidy ve Rwandě
Odstupujícího ruského prezidenta Borise Jelcina střídá dosavadní premiér Vladimir Putin

Odkazy

Poznámky

  1. Světová populace dosáhla první miliardy na počátku 19. století. Druhé miliardy dosáhla za 120 let, třetí za 35 let a čtvrté za 15 let. Pěti miliard dosáhla v 80. letech a na konci tisíciletí se vyšplhala již na šest miliard.[4]
  2. Trojspolek vznikl v roce 1882, kdy se k spojenecké smlouvě mezi Německým císařstvím a Rakousko-Uherskem z roku 1879 připojilo Italské království. Trojdohoda, neboli aliance mezi Spojeným královstvím, Francouzskou republikou a Ruským impériem se zformovala po uzavření smluv mezi Francií a Ruskem v roce 1894, Británií a Francií v roce 1904 a konečně Británií a Ruskem v roce 1907.[16]
  3. Mezi první generaci těchto států patřily Jižní Korea, Hongkong, Tchaj-wan, či Singapur. V další vlně je následovaly Malajsie, Thajsko či Indonésie.[47]

Reference

  1. Roberts, John Morris. Dvacátého století. Dějiny světa od roku 1901 do současnosti Praha; Plzeň: 2004. [dále jen Roberts (2004]. Str. 189–190.
  2. Diner, Dan. Porozumět 20. století Brno: 2010. [dále jen Diner (2010)]. Str. 35–36.
  3. Hobsbawm, Eric. Věk extrémů : Krátké 20. století 1914–1991 Praha: 1998. [dále jen Hobsbawm (1998)]. Str. 24–26.
  4. Hobsbawm (1998), s. 356.
  5. Roberts (2004), Str. 449–450.
  6. Roberts (2004), Str. 21–22.
  7. Hobsbawm (1998), s. 16–17.
  8. Vinen, Richard. Evropa dvacátého století Praha: 2007. [dále jen Vinen (2007)]. Str. 16–17.
  9. Křen, Jan. Dvě století střední Evropy Praha: 2005. [dále jen Křen (2005)]. Str. 323.
  10. Roberts (2004), Str. 206.
  11. Dvořák, Tomáš; Borovský, Tomáš. Úvod do studia dějepisu. 2. díl Brno: 2014. [dále jen Úvod do studia dějepisu (2014)]. Str. 65.
  12. Vinen (2007), s. 16–17.
  13. Hobsbawm (1998), s. 18.
  14. Diner (2010), s. 5–6.
  15. Úvod do studia dějepisu (2014), s. 64–65.
  16. Křen (2005), s. 294–296.
  17. Vinen (2007), s. 68.
  18. Hobsbawm (1998), s. 27.
  19. Roberts (2004), Str. 212.
  20. Johnson, Paul. Dějiny 20. století Praha: 2008. [dále jen Johnson (2008)]. Str. 306–308.
  21. Roberts (2004), Str. 319–322.
  22. Hobsbawm (1998), s. 233.
  23. Roberts (2004), Str. 332.
  24. Roberts (2004), Str. 335–337.
  25. Vinen (2007), s. 256–261.
  26. Johson (2008), s. 503.
  27. Vinen (2007), s. 261–262.
  28. Roberts (2004), Str. 495.
  29. Roberts (2004), Str. 547.
  30. Roberts (2004), Str. 547–549.
  31. Hobsbawm (1998), s. 492–495.
  32. Hobsbawm (1998), s. 571.
  33. Stellner, František. Hospodářské dějiny (16.–20. století Praha: 2006. [dále jen Stellner (2006]. Str. 49–51.
  34. Roberts (2004), Str. 215.
  35. Stellner (2006), s. 56–59.
  36. Stellner (2006), s. 63 a 66.
  37. Stellner (2006), s. 71.
  38. Stellner (2006), s. 71–75.
  39. Stellner (2006), s. 87.
  40. Stellner (2006), s. 87–91.
  41. Hobsbawm (1998), s. 265–267.
  42. Stellner (2006), s. 104.
  43. Stellner (2006), s. 93.
  44. Hobsbawm (1998), s. 429 a 433.
  45. Stellner (2006), s. 118–123.
  46. Stellner (2006), s. 124–126.
  47. Roberts (2004), Str. 530.
  48. Stellner (2006), s. 127–129.

Literatura

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu 20. století na Wikimedia Commons

Read other articles:

Artikel atau bagian mungkin perlu ditulis ulang agar sesuai dengan standar kualitas Wikipedia. Anda dapat membantu memperbaikinya. Halaman pembicaraan dari artikel ini mungkin berisi beberapa saran. Artikel ini membutuhkan penyuntingan lebih lanjut mengenai tata bahasa, gaya penulisan, hubungan antarparagraf, nada penulisan, atau ejaan. Anda dapat membantu untuk menyuntingnya. artikel ini perlu dirapikan agar memenuhi standar Wikipedia. Tidak ada alasan yang diberikan. Silakan kembangkan arti...

 

Carex obispoensis Klasifikasi ilmiah Kerajaan: Plantae Divisi: Tracheophyta Kelas: Liliopsida Ordo: Poales Famili: Cyperaceae Genus: Carex Spesies: Carex obispoensis Nama binomial Carex obispoensisStacey Carex obispoensis adalah spesies tumbuhan seperti rumput yang tergolong ke dalam famili Cyperaceae. Spesies ini juga merupakan bagian dari ordo Poales. Spesies Carex obispoensis sendiri merupakan bagian dari genus Carex.[1] Nama ilmiah dari spesies ini pertama kali diterbitkan oleh S...

 

Artikel ini memiliki beberapa masalah. Tolong bantu memperbaikinya atau diskusikan masalah-masalah ini di halaman pembicaraannya. (Pelajari bagaimana dan kapan saat yang tepat untuk menghapus templat pesan ini) Artikel ini membutuhkan rujukan tambahan agar kualitasnya dapat dipastikan. Mohon bantu kami mengembangkan artikel ini dengan cara menambahkan rujukan ke sumber tepercaya. Pernyataan tak bersumber bisa saja dipertentangkan dan dihapus.Cari sumber: HDC Hyundai Development Company&#...

Edenílson Pemain SC Corinthians. 2012Informasi pribadiNama lengkap Edenílson Andrade dos SantosTanggal lahir 18 Desember 1989 (umur 34)Tempat lahir Porto Alegre, BrasilTinggi 175 m (574 ft 2 in)Posisi bermain GelandangInformasi klubKlub saat ini GenoaNomor 21Karier junior2008 Guarani-RS2008–2009 CaxiasKarier senior*Tahun Tim Tampil (Gol)2009–2011 Caxias 0 (0)2011–2014 Corinthians 82 (2)2014– Genoa 21 (0) * Penampilan dan gol di klub senior hanya dihitung dari li...

 

Dam in Benton County, WashingtonHorn Rapids DamWannawish Dam with south canal in foregroundLocationBenton County, WashingtonCoordinates46°22′43″N 119°25′01″W / 46.37861°N 119.41694°W / 46.37861; -119.41694Opening date1892Dam and spillwaysImpoundsYakima RiverHeight12 ft (3.7 m)Length520 ft (160 m)[1] Horn Rapids Dam (also known as Wanawish Dam) is a concrete barrage dam on the Yakima River in Benton County, Washington near th...

 

Ken GhoshLahir19 Agustus 1966 (umur 57)MumbaiPekerjaanSutradara, Penulis Ken Ghosh adalah seorang sutradara dan penulis naskah Hindi India. Ia juga memproduksi film dan serial TV.[1] Ia adalah alumnus The Bishop's School. Filmografi Sutradara Tahun Film Produser Catatan 2003 Ishq Vishk Kumar S. Taurani Ramesh S. Taurani 2004 Fida Kumar S. Taurani Ramesh S. Taurani 2010 Chance Pe Dance Ronnie Screwvala 2018 XXX Referensi ^ Ken Ghosh di IMDb (dalam bahasa Inggris) Wikimedia Common...

Abjad writing system Libyco-Berber alphabetScript type Abjad Time periodSometime during the first millennium BC to the 4th-7th century ADDirectionVarious, but usually bottom-to-top or right-to-leftLanguagesNumidian language, Libyco-Berber (ancient or classical Berber language)Related scriptsParent systemsEgyptian hieroglyphsProto-Sinaitic script? Early Berber Script[1]Libyco-Berber alphabetChild systemsTifinagh (Tuareg Tifinagh) The Libyco-Berber alphabet or the Libyc alphabet is an a...

 

This article needs additional citations for verification. Please help improve this article by adding citations to reliable sources. Unsourced material may be challenged and removed.Find sources: DRG Class 80 – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (June 2021) (Learn how and when to remove this message) DRG Class 8080 013 in Neuenmarkt-Wirsberg, June 2006Type and originPower typeSteamBuilderHohenzollern (22)Union (7)Wolf (5)Jung (5)Build date...

 

Law firm based in London RPCReynolds Porter Chamberlain LLPHeadquartersLondon, United KingdomNo. of offices4No. of lawyers500No. of employees1100Major practice areasGeneral PracticeKey peopleJames Miller(Managing Partner)Oliver Bray(Senior Partner)Revenue £153 million (2022/2023)Profit per equity partner£489,000 (2022/2023)Date founded1898 (London)Company typeLLPWebsitewww.rpc.co.uk RPC (Reynolds Porter Chamberlain LLP) is an international law fi...

2020年夏季奥林匹克运动会波兰代表團波兰国旗IOC編碼POLNOC波蘭奧林匹克委員會網站olimpijski.pl(英文)(波兰文)2020年夏季奥林匹克运动会(東京)2021年7月23日至8月8日(受2019冠状病毒病疫情影响推迟,但仍保留原定名称)運動員206參賽項目24个大项旗手开幕式:帕维尔·科热尼奥夫斯基(游泳)和马娅·沃什乔夫斯卡(自行车)[1]闭幕式:卡罗利娜·纳亚(皮划艇)&#...

 

SMK Negeri 8 JakartaInformasiDidirikan30 September 1965 [1]AkreditasiA (Unggul)[2]Nomor Pokok Sekolah Nasional20102597Kepala SekolahDrs. Dadan Sabrudin M.M.Jurusan atau peminatanBisnis Manajemen dan PariwisataRentang kelasX-XIIKurikulumKurikulum 2013 RevisiJumlah siswa1.060 Peserta DidikStatusSekolah Menengah Kejuruan NegeriAlamatLokasiJl. Pejaten Raya, Kompleks Depdikbud, RT.07/RW.06, Pejaten Barat, Jakarta Selatan, DKI Jakarta,  IndonesiaTel./Faks.(021) 799649...

 

本條目存在以下問題,請協助改善本條目或在討論頁針對議題發表看法。 此條目需要編修,以確保文法、用詞、语气、格式、標點等使用恰当。 (2013年8月6日)請按照校對指引,幫助编辑這個條目。(幫助、討論) 此條目剧情、虛構用語或人物介紹过长过细,需清理无关故事主轴的细节、用語和角色介紹。 (2020年10月6日)劇情、用語和人物介紹都只是用於了解故事主軸,輔助�...

Lake in Kaski district of Nepal Begnas Lakeबेगनास ताल (Nepali)Begnas LakeBegnas LakeShow map of Gandaki ProvinceBegnas LakeShow map of NepalLocationKaski, NepalCoordinates28°10′26.2″N 84°05′50.4″E / 28.173944°N 84.097333°E / 28.173944; 84.097333Lake typeNatural Freshwater[1]Primary inflowsSyankhudi & Talbesi[1]Primary outflowsKhudi Khola[1]Catchment area49 km2 (19 sq mi)[2][3]...

 

ميت السودان  -  قرية مصرية -  تقسيم إداري البلد  مصر المحافظة محافظة الدقهلية المركز دكرنس المسؤولون السكان التعداد السكاني 4578 نسمة (إحصاء 2006) معلومات أخرى التوقيت ت ع م+02:00  تعديل مصدري - تعديل   قرية ميت السودان هي إحدى القرى التابعة لمركز دكرنس في محافظة ا�...

 

American garage rock band The BrigandsOriginU.S.A.GenresGarage rock, BeatYears active1966 (1966)LabelsEpicMusical artist The Brigands were an American garage rock act who are best known for the 1966 song, (Would I Still Be) Her Big Man, which appeared as the A-side of a single released on Epic Records.[1][2][3] Little is known about them other than that the song was recorded in New York City.[4] Their origins are unknown, but some have attributed their res...

Planning for a company's responses to external issues Business strategy redirects here. For other uses, see business process. Business administration Management of a business Accounting Management accounting Financial accounting Audit Business entity (list) Corporate group Corporation sole Conglomerate (company) Holding company Cooperative Corporation Joint-stock company Limited liability company Partnership Privately held company Sole proprietorship State-owned enterprise Corporate governanc...

 

Voce principale: Milano. Di seguito un elenco dei teatri di Milano. Indice 1 Teatro alla Scala 2 Piccolo Teatro di Milano 3 Teatro degli Arcimboldi 4 Altri teatri 5 Note 6 Altri progetti Teatro alla Scala Lo stesso argomento in dettaglio: Teatro alla Scala. Teatro alla Scala La Sala Grassi del Piccolo Teatro di Milano Interno del Teatro degli Arcimboldi Il Teatro alla Scala di Milano, citato spesso semplicemente come La Scala, oltre ad essere uno dei teatri più famosi al mondo è conosciuto...

 

此條目需要补充更多来源。 (2023年1月22日)请协助補充多方面可靠来源以改善这篇条目,无法查证的内容可能會因為异议提出而被移除。致使用者:请搜索一下条目的标题(来源搜索:彼得一世岛 — 网页、新闻、书籍、学术、图像),以检查网络上是否存在该主题的更多可靠来源(判定指引)。 彼得一世島Peter I Øy1931年—1961年 國旗 國徽 彼得一世島位置(紅色)、南極洲(�...

Henry ShrapnelLahir(1761-06-03)3 Juni 1761Bradford on Avon, Wiltshire, InggrisMeninggal13 Maret 1842(1842-03-13) (umur 80)Southampton, Inggris Henry Shrapnel (3 Juni 1761 - 13 Maret 1842) adalah anggota perwira pasukan Kerajaan Inggris dan seorang penemu atau inovator dibidang persenjataan, yang dikenal dengan nama Peluru Shrapnel (shrapnell shell) Henry Shrapnel dilahirkan di Bradford on Avon, Wiltshire, Inggris. Ia merupakan anak ke sembilan dari Zachariah Shrapnel dan istrinya Lydia....

 

Le serment du Test (1673-1829) faisait partie d'un ensemble de serments de fidélité à la couronne britannique que devaient prononcer tous les fonctionnaires et officiers anglais et qui avait pour but d’exclure les catholiques des charges administratives. Lorsque l'Angleterre prend possession de sa colonie de la Province de Québec en 1763, ces serments se retrouvent dans les instructions des gouverneurs James Murray et Guy Carleton. Les catholiques sont donc exclus en apparence des poste...