1968 (MCMLXVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1968

1968
Doprava
1968 v loďstvech 1968 v dopravě 1968 v letectví
Kultura
1968 ve filmu 1968 v hudbě 1968 ve fotografii
Sport
Společnost
← 1967 | 1969 →

Začalo pražské jaro 1968, následované normalizací.^[1]

• 1. ledna – Z Prahy odcestovala do Gabonu Expedice Lambaréné.
• 3.–5. ledna – tzv. lednové plénum (zasedání ústředního výboru KSČ) odvolalo prvního tajemníka Antonína Novotného a zvolilo Alexandra Dubčeka.^[2]
• 1. února – Alexander Dubček na VII. sjezdu JZD vyzval k prohlubování „socialistické demokracie“ a větší účasti všech pracujících na veřejném dění.^[3]
• 3. února – Rudé právo informuje, že výroční členské schůze KSČ, většinou svolávané na leden a únor, provází nebývalá účast a aktivita členů, s mnoha projevy kritiky vlastní práce i vyšších stranických orgánů.^[4]
• 11. února – Jiří Raška získal první zlatou medaili pro Československo na ZOH.
• 22. února – na slavnostním shromáždění ke 20. výročí „Vítězného února“ na Pražském hradě promluvili Alexander Dubček a Leonid Iljič Brežněv. První v dlouhém projevu chválil i kritizoval výsledky uplynulých let a vyzval (i prostřednictvím citátů z Gottwalda) k prevenci či nápravě chyb; druhý zdůrazňoval nutnost spolupráce socialistických zemí (proletářský internacionalismus) a věrnost marxisticko-leninskému učení.^[5]
• 22. února – Vydáno nulté číslo nového časopisu Literární listy, který nahradil předtím zakázané Literární noviny.^[6]
• 22. března – pod velkým tlakem ze strany okresních konferencí KSČ^[7] i dalších skupin občanů^[8] odstoupil Antonín Novotný z funkce prezidenta republiky.^[9] „Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu“ doporučilo předsednictvo ÚV KSČ jeho odchod na odpočinek.^[10]
• 23.–24. března – V Drážďanech v NDR se konalo setkání vedoucích představitelů Československa, Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR. Na setkání zazněla kritika obrodného procesu v ČSSR, který byl označen jako „plíživá kontrarevoluce“.
• 25. března – Na aktivu zemědělců okresu Jičín byla přijata tzv. „jičínská výzva“ ke vzniku založení celostátní zájmové organizace. 10. července byl v Nitře ustanoven Český svaz družstevních rolníků a Slovenský svaz družstevních rolníků.
• 26. března – Kurt Hager, tajemník ústředního výboru východoněmeckých komunistů (SED), vyslovil obavy o socialistický vývoj v ČSSR; odvolával se přitom na to, že řadu kroků čs. vlády podporují „reakční“ kruhy západního Německa. Vedení KSČ tuto interpretaci rozhodně odmítlo. Určité výhrady zazněly krátce předtím i na schůzce představitelů Varšavské smlouvy v Drážďanech.^[11]
• 29. března
  • obnovena česká skautská organizace Junák, zakázaná komunisty po r. 1948.
  • Byl ustaven Klub nezávislých spisovatelů, který sdružoval nekomunistické členy Svazu spisovatelů.
• 30. března – prezidentem ČSSR byl zvolen Ludvík Svoboda.
• 31. března – Skupina politických vězňů odsouzených podle zákona 231/1948 Sb. založila Klub 231.
• 4.–5. dubna – plénum ÚV KSČ se vyslovilo pro prohlubování reforem a přijalo Akční program.^[12]
• 5. dubna – vznikl Klub angažovaných nestraníků.
• 6. dubna – Vláda Jozefa Lenárta podala demisi, sestavením nové pověřen Oldřich Černík (jeho vláda byla jmenována 8. dubna).
• 18. dubna – předsedou Národního shromáždění zvolen Josef Smrkovský.^[13]
• 4. května – V Moskvě proběhlo jednání mezi nejvyššími stranickými představiteli KSČ a KSSS. Českoslovenští představitelé byli ostře kritizováni za prováděná demokratizační opatření. Ze strany sovětských komunistů byl vysloven požadavek na rázná opatření proti antisocialistickým a pravicovým silám.
• 16. května – V uvolněné atmosféře za mimořádného zájmu veřejnosti se konal pražský vysokoškolský majáles.
• 19. června – V prostoru pražského letiště Ruzyně se konalo shromáždění 10 tisíc příslušníků pražských Lidových milicí, na kterém zazněly kritické hlasy proti vedení KSČ a proti aktivizaci pravicových sil. Shromáždění vyvolalo vlnu rozhořčení a sepisování petic za zrušení LM.
• 20. června – zahájeno velitelsko-štábní cvičení Varšavské smlouvy na území ČSSR, s účastí sovětských jednotek.^[14]
• 25. června – přijat zákon o soudní rehabilitaci, s cílem odčinit křivdy spáchané v předchozích dvaceti letech.^[15]

• 26. června – zrušena cenzura.
• 27. června – v časopise Literární listy a třech denících vyšel manifest Dva tisíce slov.
• 4. července – Byl zahájen provoz Nového letiště v Praze – Ruzyni, na které byl přemístěn provoz pravidelných letů ze Starého letiště.
• 16. července – ÚV KSČ obdržel dopis ze schůzky pěti států Varšavské smlouvy ve Varšavě. Účastníci vyjádřili obavy z odtržení ČSSR od socialistického společenství, což by ohrožovalo i zájmy ostatních zemí.^[16] ÚV KSČ v odpovědi obhajoval nastoupenou cestu a potvrdil platnost všech spojeneckých smluv.^[17] Vývoj v ČSSR podpořili představitelé několika komunistických stran v západních zemích.
• 29.–31. července – Dvoustranné jednání československých a sovětských představitelů v Čierné nad Tisou.^[18]
• 30. července – Moskevská Pravda zveřejnila dopis skupiny pracovníků závodu Praga (tzv. Dopis 99 pragováků), v němž autoři kritizovali výpady proti spojeneckým zemím a protestovali proti snahám o urychlení odchodu sovětských vojsk po skončeném červnovém cvičení. Vyslovili názor, že „každému poctivému, čestnému občanu naší vlasti, ... nemůže být na překážku ... přítomnost vašich vojsk a vojsk Varšavské smlouvy. Ba naopak, musí se cítit bezpečněji.“^[19] Stalo se tak v době závodní dovolené, kdy pracovalo jen asi 700 ze 4500 zaměstnanců. Představitelé závodních výborů ROH a KSČ se od dopisu distancovali.^[20]
• 1. srpna – Předseda ČSM Z. Vokrouhlický informoval o incidentech, které potkaly čs. delegaci na IX. festivalu mládeže v Sofii. Průvod se pokoušel narušit místní duševně nemocný (?) provokatér, šířily se pověsti o kontrarevoluci v ČSSR, místní představitelé žádali odstranění portrétů Dubčeka a Svobody a část delegátů nebyla vůbec vpuštěna do Bulharska.^[21]
• 3. srpna – Na schůzce vedoucích představitelů „pětky“ (SSSR, NDR, Bulharska, Maďarska a Polska) a ČSSR v Bratislavě bylo přijato prohlášení naznačující řešení problémů „vzájemnou pomocí a podporou“.
• 17. srpna – V Komárně se setkal nejvyšší maďarský představitel János Kádár s Alexandrem Dubčekem. Kádár poukázal na značnou nespokojenost SSSR s politickým vývojem v ČSSR a možností vojenské intervence.

  

• 21. srpna – Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska) v Československu v noci z 20. na 21. 8. 1968, který zastavil reformní proces pražského jara (viz Provolání ÚV KSČ z 21. srpna 1968). Ministr obrany, armádní generál Martin Dzúr, vydal rozkaz, aby armáda ani bezpečnostní složky nekladly okupačním silám odpor. Intervenční jednotky zahrnovaly 750 tisíc vojáků, 800 letadel a 6 300 tanků. Do počátku září si invaze vojsk vyžádala 72 obětí na životech československých občanů.
• 22. srpna – Konal se XIV. (mimořádný) sjezd KSČ, tzv. Vysočanský, který odsoudil vpád vojsk Varšavské smlouvy. V únoru 1969 byl prohlášen za neplatný.
• 7. září – byl zakázán Klub angažovaných nestraníků.
• 13. září – Byl přijat zákon umožňující oficiální existenci pouze těm organizacím, které jsou součástí Národní fronty.
• 5. října – Kvůli postupnému zavádění pětidenního pracovního týdne měli pracující poprvé volnou sobotu. Pracovní a volné soboty se pak střídaly po týdnu.
• 9. října – Konzervativní komunisté otevřeně vystoupili v sále Čechie v Praze 8, aby podpořili „internacionální pomoc“ armád Varšavské smlouvy.
• 11. října – U obce Ptice v okrese Kladno se zřítilo letadlo na lince Praha – Piešťany. Zahynulo 13 osob.
• 18. října – V Národním shromáždění byla přijata Smlouva o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa, která vyčleňovala prostory a zázemí, které bylo třeba uvolnit 75 tis. sovětských vojákům. Vojska ostatních států měla být odsunuta, délka pobytu sovětských vojsk nebyla specifikována.
• 27. října – Byl přijat Ústavní zákon o Československé federaci č. 143/1968 Sb., který přeměnil do té doby unitární stát ve federaci skládající se z České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Platnost zákona byla stanovena na 1. ledna 1969.
• 28. října – oslavy 50. výročí vzniku Československé republiky (odhalování pomníků T. G. Masaryka v některých městech)
• 6.–7. listopadu – Při příležitosti výročí VŘSR se v Praze, Brně a Českých Budějovicích konaly velké demonstrace proti sovětské okupaci, do nichž se zapojili zejména studenti. Demonstrace byly však potlačeny bezpečnostními jednotkami vč. Lidových milicí.
• Na Slovensku byly dodatečně vyhlášeny 4 nové okresy – 1 ve Středoslovenském kraji (Okres Veľký Krtíš) a 3 v kraji Východoslovenském (Okres Stará Ľubovňa, okres Svidník a okres Vranov nad Topľou).

• 15. ledna – Při zemětřesení v západní Sicílii o síle 5,5 stupňů Richterovy stupnice zahynulo nejméně 231 lidí.
• 17. ledna – Severokorejská vojenská jednotka zahájila tzv. Útok na Modrý dům s cílem zabít jihokorejského prezidenta Pak Čong-huie.
• 20. ledna – Vstoupila platnost Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí.
• 21. ledna
  • Ve Vietnamu začala Bitva o Khe Sanh.
  • Nedaleko americké vojenské základny v Thule (Grónsko) se zřítil americký bombardér B-52 s nákladem 4 vodíkových bomb. Bomby byly zajištěny až v září.
• 23. ledna – Severní Korea zajala americkou výzvědnou loď USS Pueblo s 83 členy posádky s odůvodněním, že narušila její výsostné vody.
• 25. ledna
  • Při potopení izraelské ponorky INS Dakar mezi Krétou a Kyprem ve Středozemním moři zahynulo všech 69 členů posádky.
  • Při potopení francouzské ponorky Minerve ve Středozemním moři zahynulo 52 členů posádky.
• 30. ledna – Ve Vietnamu byla zahájena ofenzíva Tet a začala Bitva o Hue.
• 31. ledna – Nauru vyhlásilo nezávislost na Austrálii.
• 6. února – Bitva o Lang Vei
• 6.–18. února – Zimní olympijské hry v Grenoblu.
• 12. března – Mauricius vyhlásil nezávislost na Velké Británii.
• 16. března – Při masakru vietnamské vesnice My Lai bylo americkými vojáky povražděno několik set civilistů.
• 24. března – Při havárii letadla Vickers Viscount během letu z Corku do Londýna zahynulo 61 lidí.

  

• 27. března – Při cvičném letu stíhačky MiG-15 zahynul první sovětský kosmonaut Jurij Gagarin.
• 2. dubna – Andreas Baader a Gudrun Ensslinová z Frakce Rudé armády odpálili bomby ve dvou obchodních domech ve Frankfurtu nad Mohanem.
• 4. dubna – V Memphisu byl spáchán atentát na Martina Luthera Kinga.
• 10. dubna – Při silné bouři ztroskotal trajekt u novozélandského Wellingtonu a zahynulo 53 lidí.
• Květen 1968 ve Francii
• 22. května – Při havárii americké jaderné ponorky USS Scorpion v Atlantském oceánu u Azor zahynulo všech 99 členů posádky.
• červen – Byla zahájena Opotřebovací válka proti Izraeli.
• 2. a 3. června – Začaly týden trvající nepokoje studentů v Bělehradě, které si vyžádaly několik těžce raněných lidí.
• 3. června – Americká spisovatelka Valerie Solanasová se pokusila zastřelit Andyho Warhola.
• 5. června – V Los Angeles byl spáchán atentát na Roberta Francise Kennedyho.
• 7. června – Byla zahájena stávka šiček v továrně Ford v Dagenhamu.
• 20. června – Americký atlet (Jim Hines z jako první člověk běžel stometrový sprint pod 10,00 sekundy (9,95 s).
• 24. června – Byla vyhlášena Republika Růžový ostrov v Jadranském moři u Rimini.
• 30. června – Poprvé vzlétl prototyp přepravního letounu Lockheed C-5 Galaxy.
• 11. července – Při havárii chemické továrny ve východoněmeckém Bitterfeldu zahynulo 42 lidí.

  

• 18. července – V Kalifornii byla založena společnost Intel.
• 22. července – Dopravní letadlo izraelské společnosti El Al na trase z Londýna do Tel Avivu bylo uneseno příslušníky Lidové fronty pro osvobození Palestiny do Alžírska.
• 25. července – Papež Pavel VI. vydal encykliku Humanae vitae odsuzující antikoncepci.
• 29. července – Při výbuchu sopky Arenal v Kostarice zahynulo 87 lidí.
• 25. srpna – Uskutečnila se Demonstrace na Rudém náměstí v Moskvě proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
• 15. srpna – Při zemětřesení o síle na indonéském ostrově Sulawesi zahynulo okolo 68 000 lidí.
• 31. srpna – Zemětřesení v severovýchodní části Íránu o síle 7,4 stupňů Richterovy stupnice si vyžádalo přes 12 000 obětí.
• 6. září – Svazijsko vyhlásilo nezávislost na Velké Británii.
• 8. září – V Polsku se upálil Ryszard Siwiec na protest proti okupaci Československa.
• 13. září – Albánie vypověděla Varšavskou smlouvu.
• 21. září – Sovětská bezpilotní kosmická loď Zond 5 se po obletu Měsíce vrátila na Zemi.

  

• 2. října – Nejméně desítky lidí bylo zastřeleno během demonstrace v městské části Mexika Tlatelolco.
• 12.–27. října
  • Letní olympijské hry v Mexiku
  • Rovníková Guinea vyhlásila nezávislost na Španělsku.
• 5. listopadu – V amerických prezidentských volbách zvítězil republikánský kandidát Richard Nixon.
• 20. listopadu – Ve Slovinsku byl ustaven hlavní štáb Teritoriální obrany, jež v Jugoslávii vznikla v důsledku srpnové invaze okupačních vojsk do Československa.
• Silniční aféra v Jugoslávii
• Studentské nepokoje v Prištině

• 11.–22. října – Apollo 7 – první americký let do vesmíru v rámci programu Apollo s tříčlennou posádkou, první pilotovaný let s použitím rakety Saturn IB.
• 21.–27. prosince – Apollo 8 – druhý pilotovaný let programu Apollo, 24. prosince poprvé uskutečnila lidská posádka oblet Měsíce.
• Vytvoření algoritmu A* Peterem Hartem, Nilsem Nilssonem a Bertramem Raphaelem. Tento algoritmus se používá pro vyhledávání optimálních cest v grafech.

• 16.–18. června – festival populární hudby v Monterey v americké Kalifornii.
• 1. listopadu – Marta Kubišová, Helena Vondráčková a Václav Neckář založili Golden Kids
• 20. listopadu – V Royal Variety Show v Londýně vystoupily před anglickou královnou Alžbětou americké Supremes s Dianou Ross. Závěrečný aplaus trval 2 minuty.
• 22. listopadu – Britská kapela Beatles vydala tzv. Bílé album.
• 1. prosince – Jan Werich „emigroval podruhé“ do USA za Jiřím Voskovcem.^[zdroj?]
• V Československu měly premiéru filmy Bohouš, Čest a sláva, Farářův konec, Naše bláznivá rodina, Nebeští jezdci, Nejlepší ženská mého života, Pasťák, Přísně tajné premiéry, Rozmarné léto, Spalovač mrtvol, Šíleně smutná princezna, Všichni dobří rodáci, Zločin v šantánu, Žert aj.
• Premiéry filmů 2001: Vesmírná odysea, Četník se žení, Hanba, Planeta opic, Tenkrát na Západě, Tonoucí se stébla chytá, Ukradené polibky, Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti, Yellow Submarine aj.
• Vznikly hudební kapely Led Zeppelin, Black Sabbath, Deep Purple, Blue Effect, The Plastic People of the Universe, Nazareth, Accept, Progres 2, Sweet, King Crimson, Yes aj.

• Fyzika – Luis Walter Alvarez
• Chemie – Lars Onsager
• Medicína – Robert W. Holley, Har Gobind Khorana a Marshall Warren Nirenberg
• Literatura – Jasunari Kawabata
• Nobelova cena za mír – René Cassin

Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Kategorie:Narození v roce 1968

• 10. ledna – Martin Janouš, herec
• 13. ledna – Ester Kočičková, moderátorka a zpěvačka
• 15. ledna – Andrea Holíková, tenistka
• 23. ledna – Petr Korda, tenista
• 9. února – Kateřina Brožová, herečka
• 6. března – Pavlína Nytrová, politička
• 10. března – Pavel Srniček, fotbalista († 29. prosince 2015)
• 17. března – Tomáš Holý, dětský herec († 8. března 1990)
• 30. března – Michaela Jílková, moderátorka a novinářka
• 3. dubna – Alexandr Flek, překladatel Bible
• 4. dubna – Jan Bubeník, politický aktivista
• 8. dubna – Michaela Kuklová, herečka
• 10. dubna – Štěpánka Hilgertová, sportovkyně
• 19. dubna
  • Michael Drozd, sportovec († 3. ledna 2023)
  • Michal Penk, hudebník
• 4. května – Leoš Noha, herec
• 7. května – Tereza Brodská, herečka
• 8. května – Jakub Špalek, herec
• 14. května – Miroslav Singer, ekonom, guvernér České národní banky
• 15. května – Václav Kočka, podnikatel († 9. října 2008)
• 17. května – Pavel Horňák, zpěvák a soudce
• 30. května – Martin C. Putna, literární historik, překladatel, kritik
• 1. června – Daniel Hůlka, zpěvák
• 6. června – Petr Hradil, herec a hudebník
• 1. července – Aleš Zbořil, herec a moderátor
• 3. července – Roman Janoušek, podnikatel
• 14. července – Václav Bartuška, diplomat a politik
• 19. července – Pavel Kuka, fotbalista
• 28. července
  • Pavel Brycz, spisovatel
  • Zdeněk Vaněk, československý házenkář
• 1. srpna – Miloš Čermák, novinář
• 2. srpna – Iveta Toušlová, moderátorka a novinářka
• 22. srpna – Radek Holub, herec
• 11. září – Jaroslav Tvrdík, politik
• 29. září – Michal Dlouhý, herec, bratr herce Vladimíra Dlouhého
• 30. září – Vanda Hybnerová, herečka
• 2. října – Jana Novotná, tenistka († 19. listopadu 2017)
• 9. října – František Fuka, publicista, skladatel a programátor
• 4. listopadu
  • Radovan Krejčíř, podnikatel
  • Daniel Landa, zpěvák, příležitostný herec
• 10. listopadu – Marek Benda, politik
• 12. listopadu – Josef Jandač, hokejista a trenér
• 18. listopadu
  • Martin Sitta, herec
  • Lucie Zedníčková, herečka
• 19. listopadu – Klaudius Kryšpín, bubeník
• 28. listopadu – Petr Kubis, politik, starosta města Sokolov
• 2. prosince – Jiří Dopita, lední hokejista
• 20. prosince – Karel Krejčí, fotbalista
• 21. prosince – Pavlína Kafková, herečka

• 01. ledna – Davor Šuker, chorvatský fotbalista
• 02. ledna – Anky van Grunsvenová, nizozemská parkurová jezdkyně
• 05. ledna – DJ BoBo, švýcarský zpěvák
• 12. ledna – Richard Sulík, slovenský politik
• 15. ledna – Iñaki Urdangarin, španělský házenkář
• 17. ledna – Světlana Mastěrkovová, ruská běžkyně na středních tratích
• 20. ledna – Hauwa Ibrahimová, nigerijská právnička a aktivistka
• 22. ledna – Franka Dietzschová, německá atletka diskařka
• 23. ledna – Ľubomír Kolník, slovenský hokejista
• 24. ledna – Michael Kiske, německý hudebník a skladatel
• 25. ledna – Peter Sklár, slovenský herec
• 27. ledna
  • Mike Patton, americký zpěvák, skladatel, producent a herec
  • Tricky, britský hudebník
• 28. ledna
  • Marnie McBeanová, kanadská veslařka
  • Sarah McLachlan, kanadská zpěvačka
• 29. ledna – Edward Burns, americký herec
• 30. ledna – Filip VI. Španělský, španělský král
• 01. února
  • Lisa Marie Presleyová, americká zpěvačka († 12. ledna 2023)
  • Mark Recchi, kanadský hokejista
• 05. února – Marcus Grönholm, finský rallyový jezdec
• 07. února – Peter Bondra, slovenský hokejista
• 12. února – Josh Brolin, americký herec
• 13. února
  • Kelly Hu, americká herečka
  • Niamh Kavanagh, irská zpěvačka
• 18. února – Molly Ringwald, americká herečka
• 22. února – Jeri Ryan, americká herečka
• 25. února – Oumou Sangaré, malijská zpěvačka
• 26. února – Tim Commerford, americký baskytarista
• 02. března – Daniel Craig, britský herec, představitel Jamese Bonda
• 04. března – Patsy Kensit, britská modelka, herečka a zpěvačka.
• 06. března – Moira Kelly, americká herečka
• 09. března – Youri Djorkaeff, francouzský fotbalista
• 12. března – Aaron Eckhart, americký herec
• 15. března
  • Sabrina Salerno, italská zpěvačka, modelka a herečka
  • Jon Schaffer, americký kytarista
• 16. března – Adílson Batista, brazilský fotbalista.
• 20. března – Lawrence Makoare, novozélandský herec
• 22. března – Euronymous, norský kytarista († 10. srpna 1993)
• 23. března
  • Damon Albarn, britský zpěvák, klávesista a autor písní
  • Fernando Hierro, španělský fotbalista
• 26. března – Kirsten Barnesová, kanadská veslařka
• 29. března – Lucy Lawlessová, novozélandská herečka a zpěvačka
• 30. března
  • Céline Dion, kanadská zpěvačka
  • Guido Köstermeyer, německý sportovní lezec
• 01. dubna – Ingrid Klimke, německá jezdkyně na koni
• 03. dubna – Sebastian Bach, kanadský heavy metalový zpěvák
• 07. dubna – Jennifer Lynchová, americká filmová režisérka, scenáristka a producentka, dcera
• 08. dubna – Patricia Arquette, americká herečka
• 11. dubna – Sergej Lukjaněnko, ruský spisovatel
• 13. dubna – Margrethe Vestagerová, dánská politička a evropská komisařka
• 15. dubna – Ed O'Brien, britský kytarista
• 16. dubna – Martin Dahlin, švédský fotbalista
• 18. dubna – David Hewlett, britský herec
• 19. dubna – Mswati III., svazijský král
• 20. dubna – Jelena Vjalbeová, ruská běžkyně na lyžích
• 24. dubna – Aidan Gillen, irský herec
• 25. dubna – Thomas Strunz, německý fotbalista
• 27. dubna – Cristian Mungiu, rumunský filmový režisér a scenárista
• 29. dubna
  • Dan Ariely, americký ekonom, psycholog a profesor
  • Kolinda Grabarová Kitarovićová, chorvatská prezidentka
• 01. května –Oliver Bierhoff, německý fotbalista a funkcionář
• 04. května – Francesca Bortolozziová, italská sportovní šermířka
• 07. května – Traci Lords, americká herečka
• 9. května
  • Marie-José Pérecová, francouzská atletka – běžkyně
  • Nataša Pircová Musarová, slovinská prezidentka
• 12. května – Tony Hawk, americký skateboardista
• 15. května – Cecilia Malmströmová, švédská politička a evropská komisařka
• 20. května – Waisale Serevi, fidžijský ragbista
• 24. května – Hashim Thaçi, kosovský premiér
• 26. května – Frederik X., dánský král
• 28. května – Kylie Minogue, australská zpěvačka
• 01. června
  • Mathias Rust, německý amatérský letec
  • Jason Donovan, australský zpěvák a herec
• 2. června – Talant Dujšebajev, španělský házenkář
• 5. června – Marietta Uhden, německá sportovní lezkyně a trenérka († 24. listopadu 2014)
• 10. června
  • The D.O.C., americký raper
  • Jimmy Shea, americký skeletonista
• 20. června – Robert Rodriguez, americký filmový režisér, producent, scenárista a skladatel
• 22. června – Melinda Nadjová Abonjiová, švýcarská spisovatelka
• 23. června – Tiken Jah Fakoly, zpěvák a autor reggae písní z Pobřeží slonoviny
• 24. června – Boris Gelfand, izraelský šachista
• 26. června
  • Guðni Thorlacius Jóhannesson, islandský historik a prezident
  • Paolo Maldini, italský fotbalista
• 30. června – Phil Anselmo, americký heavy metalový zpěvák
• 03. července
  • Ramuš Haradinaj, kosovský premiér
  • Teppo Numminen, finský hokejista
• 05. července – Hedi Slimane, francouzský módní fotograf a návrhář.
• 07. července – Jorja Fox, americká herečka
• 08. července – Michael Weatherly, americký herec
• 09. července – Paolo Di Canio, italský fotbalista
• 10. července – Hassiba Boulmerka, alžírská atletka, běžkyně na střední tratě
• 16. července – Larry Sanger, americký filozof, informatik a spoluzakladatel Wikipedie
• 23. července – Stephanie Seymourová, americká herečka a modelka
• 24. července – Kristin Chenoweth, americká herečka a zpěvačka
• 26. července
  • Olivia Williamsová, anglická herečka
  • Yasmine Pahlaví, manželka posledního íránského prince
• 27. července
  • Maria Grazia Cucinottová, italská herečka a modelka
  • Julian McMahon, australský herec
• 29. července – Alan Cox, britský programátor
• 30. července
  • Robert Korzeniowski, polský atlet
  • Sofie Gråbøl, dánská herečka
• 02. srpna – Stefan Effenberg, německý fotbalista
• 04. srpna – Daniel Dae Kim, americký herec
• 05. srpna
  • Marine Le Penová, francouzská politička
  • Colin McRae, skotský automobilový rallye závodník († 15. září 2007)
• 07. srpna – Martin Max, německý fotbalista
• 09. srpna
  • Eric Bana, australský herec
  • Gillian Andersonová, americká herečka
• 10. srpna – Cujoši Kitazawa, japonský fotbalista
• 11. srpna – Lorenzo Bernardi, italský volejbalista
• 14. srpna
  • Catherine Bell, britská herečka
  • Jason Leonard, anglický ragbista
• 15. srpna – Debra Messingová, americká herečka
• 17. srpna
  • Anja Fichtelová, německá sportovní šermířka
  • Helen McCroryová, britská herečka († 16. dubna 2021)
• 22. srpna – Emanuela Pierantozziová, italská judistka
• 28. srpna
  • Billy Boyd, britský herec
  • Ján Svorada, slovenský a český cyklista
• 01. září – Muhammad Atta, arabský terorista
• 02. září
  • Cynthia Watrosová, americká herečka
  • Silvia Petöová, slovenská herečka († 31. května 2019)
• 04. září – Natacha Amalová, belgická herečka
• 05. září – Brad Wilk, americký bubeník
• 07. září – Marcel Desailly, francouzský fotbalista
• 08. září – Ray Wilson, britský zpěvák a kytarista
• 10. září
  • Deon Hemmingsová, jamajská atletka
  • Andreas Herzog, rakouský fotbalista
  • Juan Maldacena, americký fyzik
  • Florence Nibart-Devouard, francouzská zemědělská inženýrka a předsedkyně správní rady Nadace Wikimedia
  • Guy Ritchie, britský režisér
• 16. září – Marc Anthony, americký zpěvák, herec a producent
• 17. září
  • Anastacia, americká zpěvačka
  • Tito Vilanova, španělský fotbalista a fotbalový trenér († 25. dubna 2014)
• 18. září – Toni Kukoč, chorvatský basketbalista
• 19. září – Lila Downs, mexická zpěvačka
• 22. září – David Bisconti, argentinský fotbalista
• 23. září
  • Zuzana Mauréry, slovenská herečka a zpěvačka
  • Wendelin Werner, německo-francouzský matematik
• 25. září
  • Johan Friso, nizozemský princ († 12. srpna 2013)
  • Will Smith, americký herec a rapper
• 26. září – Jim Caviezel, americký herec
• 27. září – Mari Kiviniemiová, finská premiérka
• 28. září
  • Mika Häkkinen, finský automobilový závodník
  • Naomi Wattsová, australská herečka
• 29. září – Dragan Škrbić, srbský házenkář
• 07. října
  • Marco Beltrami, italský skladatel filmové hudby
  • Thom Yorke, britský zpěvák
• 08. října
  • Zvonimir Boban, chorvatský fotbalista
  • Emily Procterová, americká herečka
• 12. října – Hugh Jackman, australský herec
• 15. října – Didier Deschamps, francouzský fotbalista
• 17. října – Ziggy Marley, jamajský reggae hudebník
• 18. října
  • Lisa Chappell, novozélandská herečka a zpěvačka
  • Michael Stich, německý tenista
• 26. října – Robert Jarni, chorvatský fotbalista
• 29. října – Johann Olav Koss, norský rychlobruslař
• 30. října – Ursula Poznanski, rakouská spisovatelka
• 1. listopadu – Lina Čerjazovová, uzbecká akrobatická lyžařka († 23. března 2019)
• 02. listopadu – Jaume Balagueró, španělský filmový režisér, scenárista a producent
• 05. listopadu – Sam Rockwell, americký herec
• 06. listopadu
  • Vlastimil Plavucha, slovenský hokejista
  • Kjetil Rekdal, norský fotbalista
• 08. listopadu
  • Zoltán Horváth, slovenský politik
  • Parker Poseyová, americká herečka
• 11. listopadu – Gorki Águila, kubánský hudebník a disident
• 15. listopadu – Deborah Jinová, americká fyzička († 15. září 2016)
• 18. listopadu
  • František Kašický, slovenský politik
  • Ľubomír Sekeráš, slovenský hokejista
  • Owen Wilson, americký herec
• 22. listopadu
  • Rasmus Lerdorf, dánsko-kanadský programátor
  • Irina Privalovová, ruská atletka
• 24. listopadu – Bülent Korkmaz, turecký fotbalista
• 25. listopadu – Jill Hennessy, kanadská herečka
• 30. listopadu – Laurent Jalabert, francouzský cyklista
• 02. prosince
  • Lucy Liu, americká herečka
  • Nate Mendel, americký baskytarista,
• 03. prosince – Brendan Fraser, americký herec
• 06. prosince – Olaf Lubaszenko, polský herec a režisér
• 09. prosince – Kurt Angle, americký wrestler, herec a zápasník volnostylař
• 11. prosince – Monique Garbrechtová-Enfeldtová, německá rychlobruslařka
• 17. prosince – Claudio Suárez, mexický fotbalový obránce
• 18. prosince
  • Mario Basler, německý fotbalista
  • Rachel Griffiths, australská herečka
  • Alejandro Sanz, španělský zpěvák
• 19. prosince – Kristina Keneallyová, australská politička
• 22. prosince – Dina Meyerová, americká herečka
• 25. prosince – Helena Christensenová, dánská modelka, fotografka a módní návrhářka
• 28. prosince
  • Jozef Daňo, slovenský hokejista
  • Světlana Kapaninová, ruská akrobatická pilotka

Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Kategorie:Úmrtí v roce 1968

• 8. ledna – Ctibor Malý, fotbalista a hokejista (* 7. prosince 1885)
• 25. ledna – Jan Hromádka, geograf (* 18. prosince 1886)
• 27. ledna – Jan Valášek, filmový režisér, scenárista a herec (* 1. července 1926)
• 4. února – Josef Augusta, paleontolog a popularizátor vědy (* 17. března 1903)
• 11. února – Josef Kapinus, spisovatel, sochař a malíř (* 12. září 1900)
• 21. února – Jan Krines, chodský kronikář (* 23. června 1897)
• 22. února – Jaroslav Stuka, dirigent, sbormistr, hudební skladatel a pedagog (* 29. prosince 1883)
• 26. února – Valérie Hachla-Myslivečková, designérka, šperkařka, malířka a grafička (* 28. září 1878)
• 27. února – Ludvík Podéšť, hudební skladatel a dirigent (* 19. prosince 1921)
• 28. února – Antonín Tomalík, výtvarník (* 9. května 1939)
• 6. března – Iša Krejčí, hudební skladatel (* 10. července 1904)
• 7. března – Viktor Hájek, nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické (* 15. července 1900)
• 9. března – Josef Skalák, politik (* 30. října 1874)
• 10. března – Jan Poláček, sběratel hanáckých a slováckých lidových písní (* 12. listopadu 1896)
• 13. března – Bohumír Pokorný, hudební skladatel (* 8. listopadu 1877)
• 23. března – Leopold Škarek, provinciál jezuitů (* 10. listopadu 1874)
• 25. března – Bedřich Pokorný, důstojník československé tajné služby (* 6. března 1904)
• 31. března – Jan Němeček, hudební historik (* 25. února 1896)
• 1. dubna – Hynek Baťa, ředitel Baťových závodů (* 1898)
• 2. dubna – Josef Cibulka, historik umění a archeolog (* 1. července 1886)
• 4. dubna
  • Vladimír Vand, fyzik (* 6. února 1911)
  • František Rut Tichý, spisovatel (* 21. května 1886)
• 10. dubna – Jan Novák, fotbalista (* 5. července 1896)
• 11. dubna – Josef Vašica, teolog, filolog, biblista, literární historik (* 30. srpna 1884)
• 13. dubna – Olga Scheinpflugová, herečka a spisovatelka (* 3. prosince 1902)
• 21. dubna – Josef David, legionář, politik, místopředseda vlády (* 17. února 1884)
• 1. května – Václav Melzer, mykolog (* 26. srpna 1878)
• 2. května – Václav Oukropec, básník (* 15. května 1897)
• 4. května – Bohuš Heran, virtuóz na violoncello a hudební pedagog (* 7. února 1907)
• 10. května – Jiří Sever, fotograf a chemik (* 24. listopadu 1904)
• 18. května
  • Josef Bartík, generál a zpravodajský důstojník (* 30. června 1897)
  • Jaroslav Arnošt Trpák, novinář, redaktor, prozaik, překladatel (* 15. července 1892)
• 22. května – Adolf Novotný, teolog (* 27. června 1891)
• 26. května – Vlasta Hilská, překladatelka (* 22. června 1909)
• 28. května
  • Karel Rychlík, matematik (* 16. srpna 1885)
  • Josef Gruss, sportovec, lékař, sportovní organizátor (* 8. července 1884)
• 30. května – Josef Kranz, architekt a malíř (* 28. února 1901)
• 2. června – Marie Stejskalová, hospodyně v rodině Leoše Janáčka (* 1873)
• 12. června – Fidelio Fritz Finke, česko-německý hudební skladatel (* 22. října 1891)
• 20. června – Zdeněk Štěpánek, herec, režisér, dramatik (* 22. září 1896)
• 25. června – Vladimír Procházka, právník, ekonom, překladatel a politik (* 12. září 1895)
• 4. července – Ernst Mühlstein, architekt (* 11. června 1893)
• 14. července
  • Jindřich Kumpošt, architekt a urbanista (* 12. července 1891)
  • Otakar Fischer, ministr vnitra Protektorátu Čechy a Morava (* 15. května 1884)
• 19. července – Jaroslav Očenášek, hudební skladatel (* 10. února 1901)
• 27. července – Otto Eisler, architekt (* 1. června 1893)
• 21. srpna – Karel Duba, kytarista, hudební skladatel a kapelník (* 29. září 1929)
• 26. srpna – Martin Mac Frič, filmový režisér, scenárista, herec (* 29. března 1902)
• 2. září – Josef Urban, zápasník, stříbro na OH 1932 (* 17. června 1899)
• 5. září – Zikmund Jan Kapic, převor oseckého kláštera (* 27. listopadu 1888)
• 6. září – Ondřej Mézl, generál, legionář, velitel čs. vojenských misí v zahraničí (* 2. prosince 1887)
• 9. září – Alexandr Berndorf, spisovatel a regionální historik (* 13. dubna 1889)
• 16. září – Frank Hanuš Argus, důstojník, spisovatel, překladatel a příležitostný herec (* 22. září 1902)
• 25. září – František Branislav, básník (* 16. června 1900)
• 11. října – Leopold Šrom, vojenský letec (* 8. září 1917)
• 17. října
  • Vavřín Krčil, podnikatel, vynálezce tašky síťovky (* 8. března 1895)
  • Leopold Šrom, stíhací pilot (* 8. září 1917)
• 20. října – Karel Kašpařík, fotograf (* 8. září 1899)
• 25. října – Ivan Herben, novinář a politik (* 26. února 1900)
• 31. října – Vojtěch Sucharda, sochař, řezbář a loutkář (* 6. ledna 1884)
• 4. listopadu – Bohuslav Pernica, spisovatel a folklorista (* 13. prosince 1907)
• 6. listopadu – Jarmila Kronbauerová, herečka (* 11. srpna 1893)
• 21. listopadu – Vladimír Hašek, archivář (* 9. září 1892)
• 27. listopadu – Karel Hromádka, fotbalista (* 20. června 1903)
• 28. listopadu – Jarmila Fastrová, překladatelka (* 1. června 1899)
• 1. prosince – Hugo Haas, režisér a herec (* 19. února 1901)
• 3. prosince
  • Antonín Borovička, kapelník a hudební skladatel (4. listopadu 1895)
  • Jana Nováková, herečka a modelka (* 25. září 1948)
• 5. prosince – Vladimír Boudník, malíř a grafik (* 17. března 1924)
• 7. prosince – Jan Opatrný, teolog, filozof a kanovník svatovítské kapituly (* 10. října 1895)
• 14. prosince – František Tröster, jevištní výtvarník (* 20. prosince 1904)
• 15. prosince – Marie Dušková, dělnická spisovatelka (* 6. října 1903)
• 16. prosince – Jiří Steimar, herec (* 24. dubna 1887)
• 25. prosince – Josef Krosnář, politik, ministr československých vlád (* 19. října 1891)
• 29. prosince – Jan Rypka, orientalista (* 28. května 1886)

• 4. ledna – Joseph Pholien, belgický premiér (* 28. prosince 1884)
• 12. ledna – Leopold Lahola, slovenský dramatik, prozaik, scenárista a filmový režisér (* 30. ledna 1918)
• 15. ledna
  • Leopold Infeld, polský teoretický fyzik (* 20. července 1898)
  • Marie Františka Orleánská z Braganzy, vévodkyně z Braganzy, titulární císařovna brazilská (* 8. září 1914)
• 22. ledna – Duke Kahanamoku, americký plavec, držitel tří zlatých a dvou stříbrných olympijských medailí (* 24. srpna 1890)
• 28. ledna – Július Móži, slovenský dirigent a skladatel (* 27. března 1908)
• 4. února
  • Ján Mudroch, slovenský malíř (* 28. března 1909)
  • Neal Cassady, jeden z hlavních představitelů beatnické generace (* 8. února 1926)
• 11. února – Pitirim Sorokin, rusko-americký sociolog a teoretik kultury (* 21. ledna 1889)
• 12. února – Maria Caspar-Filser, německá malířka (* 7. srpna 1878)
• 14. února – Pierre Veuillot, pařížský arcibiskup (* 5. ledna 1913)
• 16. února
  • Jevhen Malanjuk, ukrajinský básník (* 1. února 1897)
  • Jaime Sabartés, katalánský sochař, básník a spisovatel (* 10. června 1881)
• 21. února – Howard Walter Florey, australský farmakolog, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1945 (* 24. září 1898)
• 23. února – Camille Huysmans, belgický politik (* 26. května 1871)
• 25. února – Miloš Havel, český podnikatel (* 3. listopadu 1899)
• 27. února – Frankie Lymon, afroamerický rock'n'rollový zpěvák a skladatel (* 30. září 1942)
• 7. března – Ja'akov Ben-Dov, izraelský fotograf a filmař (* 21. června 1882)
• 14. března
  • Erwin Panofsky, německý historik umění (* 30. března 1892)
  • Josef Harpe, německý generál Wehrmachtu za druhé světové války (* 21. září 1887)
• 16. března – Michał Nawka, lužickosrbský spisovatel (* 22. listopadu 1885)
• 20. března – Carl Theodor Dreyer, dánský filmový režisér (* 3. února 1889)
• 27. března – Jurij Gagarin, sovětský kosmonaut (* 9. března 1934)
• 1. dubna – Lev Davidovič Landau, sovětský fyzik (* 22. ledna 1908)
• 4. dubna – Martin Luther King, americký bojovník za lidská práva (* 15. ledna 1929)
• 7. dubna – Jim Clark, britský pilot Formule 1 (* 4. března 1936)
• 8. dubna
  • Harold Babcock, americký astronom (* 24. ledna 1882)
  • Ernst Wilhelm Nay, německý malíř (* 11. června 1902)
• 9. dubna
  • Sigfried Giedion, švýcarský historik architektury (* 14. dubna 1888)
  • Zofia Kossak-Szczucka, polská katolická spisovatelka, novinářka a odbojářka (* 10. srpna 1889)
• 15. dubna – Borys Ljatošynskyj, ukrajinský hudební skladatel (* 3. ledna 1895)
• 25. dubna – John Tewksbury, americký atlet, dvojnásobný olympijský vítěz 1900 (* 21. března 1876)
• 26. dubna
  • John Heartfield, německý výtvarník (* 19. června 1891)
  • Benno Landsberger, německý asyriolog (* 21. dubna 1890)
• duben – Helen Grace Carlisle, americká spisovatelka (* 19. června 1898)
• 2. května – John James Adams, kanadský hokejista, trenér a manažer (* 14. června 1895)
• 6. května – Hendrik Kloosterman, holandský matematik (* 9. dubna 1900)
• 10. května – Vasilij Danilovič Sokolovskij, náčelník generálního štábu Rudá armády (* 21. července 1897)
• 14. května – Husband Kimmel, admirál amerického vojenského námořnictva (* 26. února 1882)
• 24. května – Henryk Grzondziel, polský biskup opolské diecéze (* 26. července 1897)
• 26. května – Little Willie John, americký R&B zpěvák (* 15. listopadu 1937)
• 28. května – Kees van Dongen, nizozemský malíř (* 26. ledna 1877)
• 1. června – Helen Kellerová, americká spisovatelka (* 27. června 1880)
• 2. června – Richard Norris Williams, americký tenista, olympijský vítěz (* 29. ledna 1891)
• 4. června – Alexandre Kojève, francouzský filosof a politik (* 28. dubna 1902)
• 6. června
  • Theodor Frings, německý jazykovědec (* 23. července 1886)
  • Robert F. Kennedy, americký politik (* 20. listopadu 1925)
• 10. června – Elisabeth Meyer, norská fotografka (* 15. listopadu 1899)
• 12. června – Herbert Read, anglický historik umění a básník (* 4. listopadu 1893)
• 14. června
  • Karl-Birger Blomdahl, švédský hudební skladatel (* 19. října 1916)
  • Salvatore Quasimodo, italský překladatel a básník, Nobelova cena za literaturu 1959 (* 20. srpna 1901)
• 15. června – Wes Montgomery, americký jazzový kytarista (* 6. března 1923)
• 18. června – Nikolaus von Falkenhorst, německý generál Wehrmachtu (* 17. ledna 1885)
• 19. června – Eduard Nécsey, nitranský sídelní biskup (* 9. února 1892)
• 21. června – William Earl Johns, britský pilot a spisovatel (* 5. února 1893)
• 28. června – Fred Hultstrand, americký fotograf (* 13. září 1888)
• 1. července – Rudolf Toussaint, německý generál, velitel jednotek Wehrmachtu bojujících v Praze (* 2. května 1891)
• 7. července – Ugo Frigerio, italský olympijský vítěz v chůzi na 10 kilometrů (* 16. září 1901)
• 9. července – Alexander Cadogan, britský diplomat a šlechtic (* 25. listopadu 1885)
• 10. července – Nachum Nir, izraelský politik, předseda Knesetu (* 17. března 1884)
• 14. července – Konstantin Paustovskij, ruský a sovětský spisovatel (* 31. května 1892)
• 20. července – Joseph Keilberth, německý dirigent (* 19. dubna 1908)
• 22. července – Giovannino Guareschi, italský novinář a spisovatel (* 4. května 1908)
• 28. července – Otto Hahn, německý chemik, nositel Nobelovy ceny (* 8. března 1879)
• 1. srpna – Hugo Haas, český herec (* 18. února 1901)
• 3. srpna – Konstantin Konstantinovič Rokossovskij, sovětský a polský maršál, polský ministr obrany (* 21. prosince 1896)
• 11. srpna – Šmu'el Dajan, izraelský politik (* 8. srpna 1891)
• 17. srpna – Bruno Paul, německý kreslíř a architekt (* 19. ledna 1874)
• 20. srpna – George Gamow, americký fyzik ukrajinského původu (* 4. března 1904)
• 2. září – Ernest Claes, vlámský spisovatel (* 24. října 1885)
• 6. září – Leo Sexton, americký olympijský vítěz ve vrhu koulí (* 27. srpna 1909)
• 7. září – Lucio Fontana, italský výtvarník (* 19. února 1899)
• 12. září – Ryszard Siwiec, polská živá pochodeň na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa (* 7. března 1909)
• 14. září – Ernest Neuschul, německý malíř a tanečník (* 17. května 1895)
• 17. září – Fedor Hodža, slovenský politik (* 4. listopadu 1912)
• 21. září – Charles Jackson, americký spisovatel (* 6. dubna 1903)
• 23. září – Pater Pio, italský kněz (* 25. května 1887)
• 25. září – Hans F. K. Günther, německý rasistický pseudovědec a eugenik (* 16. února 1891)
• 28. září – Norman Brookes, australský tenista (* 14. listopadu 1877)
• 1. října – Romano Guardini, německý filosof (* 17. února 1885)
• 2. října – Marcel Duchamp, francouzský malíř (* 28. července 1887)
• 6. října
  • Mořic Arnold de Forest, francouzský automobilový závodník a britský politik (* 9. ledna 1879)
  • Branko Lazarević, srbský literární kritik (* 25. listopadu 1883)
• 10. října – Nikifor Krynicki, rusínský naivní malíř (* 25. května 1895)
• 11. října – Ibrahim Moustafa, egyptský zápasník, zlato na OH 1928 (* 20. dubna 1904)
• 15. října – Herbert Copeland, americký biolog (* 21. května 1902)
• 23. října – Alfred Neumann, rakouský architekt (* 26. ledna 1900)
• 25. října – Konrad Johannesson, kanadský hokejista, olympijský vítěz 1920 (* 10. srpna 1896)
• 26. října – Jean Hyppolite, francouzský filosof (* 8. ledna 1907)
• 27. října – Lise Meitnerová, rakouská jaderná fyzička (* 7. listopadu 1878)
• 8. listopadu – Peter Mohr Dam, faerský premiér (* 11. srpna 1898)
• 12. listopadu – Karl Zuchardt, německý spisovatel a dramatik (* 10. února 1887)
• 15. listopadu – Charles Bacon, americký běžec, olympijský vítěz v běhu na 400 metrů překážek (* 9. ledna 1885)
• 16. listopadu – Augustin Bea, německý teolog a kardinál (* 28. května 1881)
• 23. listopadu – Alžběta Gabriela Bavorská, belgická královna (* 25. července 1876)
• 24. listopadu – István Dobi, maďarský prezident (* 31. prosince 1898)
• 25. listopadu
  • Upton Sinclair, americký spisovatel (* 20. září 1878)
  • Marie Imakuláta Rakousko-Toskánská, rakouská arcivévodkyně a vévodkyně württemberská (* 3. září 1878)
• 26. listopadu – Arnold Zweig, německý spisovatel (* 10. listopadu 1887)
• 28. listopadu
  • Jean Delsarte, francouzský matematik (* 19. října 1903)
  • Enid Blytonová, britská spisovatelka (* 8. srpna 1897)
• listopad – Timothy Ahearne, irský olympijský vítěz v trojskoku (* 18. srpna 1885)
• 1. prosince – Tibor Honty, slovenský fotograf (* 9. května 1907)
• 10. prosince – Karl Barth, švýcarský protestantský teolog (* 10. května 1886)
• 15. prosince – Miloš Alexander Bazovský, slovenský malíř (* 11. ledna 1899)
• 18. prosince
  • Dorothy Garrodová, britská archeoložka (* 5. května 1892)
  • Giovanni Messe, italský maršál a politik (* 10. prosince 1883)
• 20. prosince
  • Max Brod, spisovatel (* 27. května 1884)
  • John Steinbeck, americký spisovatel (* 27. února 1902)
• 21. prosince – Vittorio Pozzo, italský fotbalový hráč a trenér (* 2. března 1886)
• 24. prosince – D. Gwenallt Jones, velšský básník a romanopisec (* 18. května 1899)
• 26. prosince – Weegee, americký reportážní fotograf (* 12. června 1899)
• 30. prosince
  • Kirill Afanasjevič Mereckov, maršál Sovětského svazu (* 7. června 1897)
  • Trygve Lie, norský politik, první generální tajemník OSN (* 16. července 1896)

Demografický vývoj v Česku

1968
Střední stav obyvatel	9 877 632
Narození	138 396
Zemřelí	115 195
Přirozený přírůstek	22 242
Přírůstek stěhováním	−1 562
Celkový přírůstek	20 680
Tento box: zobrazit diskuse

Evropa:

• Československo
  • prezident Antonín Novotný (abdikoval 22.3.)
  • prezident Ludvík Svoboda (od 30.3.)
• SFR Jugoslávie – Josip Broz Tito
• Bulharská LR – Todor Živkov
• Maďarská lidová republika – János Kádár (generální tajemník MSDS)
• Rumunsko – Nicolae Ceaușescu
• Rakousko – Franz Jonas
• NDR
  • Walter Ulbricht (Generální tajemník SED)
  • Willi Stoph (předseda státní rady)
• NSR
  • Kurt Georg Kiesinger (kancléř)
  • Heinrich Lübke (prezident)
• Polská lidová republika – Władysław Gomułka
• Litevská SSR – Antanas Sniečkus
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
  • (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie – prezident Charles de Gaulle
• Španělsko – Francisco Franco
• Vatikán – papež Pavel VI.

Ostatní:

• Japonsko – Císař Šówa
• Čína
  • předseda ČLR Liu Šao-čchi
  • (úřadující) předseda ČLR Tung Pi-wu
• USA – prezident Lyndon B. Johnson
• OSN/UN – U Thant

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

• Galerie 1968 na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1968 na Wikimedia Commons

• Československý filmový týdeník v archivu České televize – rok 1968
• Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1968
• Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1968, 2. část
• Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 48 rok 1968