Nebcheperure Tutanchamon byl faraonem Horního a Dolního Egypta, 11. faraon 18. dynastie. Vládl jen 9 let, přibližně v letech 1333–1323 př. n. l. (uvádí se i jiná jen nevýrazně odlišná data).[2][3][4][1]Jeho hrobka byla objevena až v roce 1922.
Pečetě strážců pohřebiště na vstupu do pohřební komoryHrobka KV62 v Údolí králůOtevření vstupu do zlatem pokryté skříně v pohřební komoře
Víra v existenci hrobky Tutanchamona v Údolí králů vyplývala z předchozích vykopávek Theodora M. Daviese v letech 1908–1909[5] kdy se našel úlomek fajánsové nádoby se jménem Tutanchamona v blízkosti pravděpodobně identifikované menší hrobky Aye, následníka Tutanchamona. Později byly v Metropolitním muzeu umění v New Yorku identifikovány další fragmenty pocházející z pohřebního ceremoniálu Tutanchamona. Hrobka byla Howardem Carterem objevena 4. 11. 1922 po delší době neúspěšných pátrání v zásypu po budování hrobky Ramesse VI. (budované zhruba v letech po 1145 př. n. l.) KV9 a pod vrstvou zbytků chýší dělníků. V kritický den byl odkryt první schod schodiště mířící do svahu. Po odkrytí vchodu do hrobky a vyklizení vstupní komory se objevila neporušená zeď s pečetěmi strážců údolí. Po Carterem pečlivě vedených pracích byl odkryt vstup do pohřební komory zaplněné pohřební výbavou a nepoškozenými sarkofágy Tutanchamona.[6]
Život
Tutanchamonovo původní osobní jméno znělo Tutanchaton, což v překladu přibližně znamená: „Žijící podoba Atona“,„Živoucí obraz Atonův“ či „Dokonalý je životAtonův“. Jméno mělo poddaným připomínat, že je přímým potomkem tehdejšího nového nejvyššího boha Atona. Teprve ve 2. roce své vlády se stal široké veřejnosti dobře známým Tutanchamonem, tj.: „Žijící podobou Amona“[7] atp. Někteří badatelé používají zkráceninu jeho jména a nazývají ho též „králem Tutem“, což je ale velmi neoficiální forma.
Při svém nástupu na trůn si faraon musel zvolit tzv. trůnní jméno, jež se pak vždy psalo před jeho původním osobním jménem. Pod trůnním jménem byl znám např. v cizině – objevovalo se v korespondenci atp. Od Střední říše bylo definitivně vžitou tradicí, že trůnní jméno obsahovalo nejvyššího bohaegyptského pantheonu – boha slunce Rea (v období Nové říše známého pod jménem Amon-Re či Amenre). Svým jménem se faraoni hlásili k Reovi, za jehož syny se pokládali. Tutanchamon si zvolil za trůnní jméno Nebcheperure (či Nebcheprure), což lze přeložit jako: „Pán zjevení Rea“ či „Pán proměny je Re“. V korespondenci s cizinou (např. Chetity, Babylonií) bylo trůnní jméno zkomoleno na: „Nipchururia“ či „Nipchuriria“.[8]
Jako princ Tutanchaton vyrůstal na královském dvoře svého otce v Achetatonu (dnešní Amarně) ve středním Egyptě. Jako faraon vládl v době velké 18. dynastie. Tato slavná a mocná dynastie, kterou egyptologové považují za jednu z nejvýznamnějších v dějinách, sjednotila v 16. století př. n. l. opětovně Egypt a stala se tak zakladatelkou Nové říše. Tutanchamon vládl královstvímHornímu a DolnímuEgyptu (a dalším zemím, podmaněným Egyptem). V jeho době však veleříše 18. dynastie byla již za svým zenitem a musela se smiřovat s četnými neúspěchy, územními ztrátami a ústupem z velmocenského postavení v přední Asii či v Núbii.
Tutanchamon se stal faraonem přibližně ve věku devíti let a vládl až do své smrti v 18 letech. Pro jeho nízký věk však nepanoval sám a po léta byl jeho poručníkem a skutečným vykonavatelem moci vezír a jeho příbuzný a nástupce Aye. Mladý panovník zemřel již po devíti až deseti letech vlády (čeští vědci udávají dobu pod 9 let), přibližně v osmnácti letech, pravděpodobně na malárii nebo spíše na gangrénu po zlomeniněstehenní kosti, po pádu z vozu. Pohřben byl v Údolí králů u Luxoru, při severozápadním okraji staré říšské metropole Théby (staroeg. Vesetu) .
Světově proslulou hrobku předčasně zesnulého faraona objevil po téměř 3300 letech v roce 1922britskýarcheologHoward Carter. Jeho sarkofág se podařilo otevřít ale až roku 1925, a tím i potvrdit, že se jedná o místo skutečného hrobu. Díky nálezu se o tomto panovníkovi ví mnohem více než o ostatních faraonech z tohoto období.
Zásluhou téměř neporušené hrobky, která byla téměř kompletní i s pohřební výbavou, se Tutanchamon stal faraonem, o kterém se podařilo zjistit velké množství informací. Pro egyptology ovšem nadále zůstává jedním z nejméně probádaných a politicky významných panovníků v historii celých egyptských dějin. Stále mnohé se toho o jeho osobě, rodině a vládnutí neví. Je to zapříčiněno jeho poměrně krátkou vládou a vymazáním z dějin Egypta jeho pozdějším následníky, kterými byli: Aj II. a především Haremheb a proslulý Ramesse II. (ten již přináleží k 19. dynastii).
Původ Tutanchamona
Nejnovější poznatky
Teprve před několika lety se podařilo vědeckému týmu egyptologů prokazatelně stanovit původ Tutanchamona. Početný tým slavného egyptologa Dr. Zahi Hawasse nade vší pochybnost (za pomocí počítačového tomografu, srovnávání DNA ad. vědeckých a historických metod) potvrdil starší (nejvíce uváděnou) teorii, že mladík byl synem tzv. kacířského faraona Achnatona (tj. původního Amenhotepa IV.).[9] Otcova mumie byla při tomto výzkumu také definitivně ztotožněna.[10] Vedle těchto zjištění se pomocí výše uvedených vědeckých metod podařilo objevit Tutanchamonovu matku, kterou byla vlastní Achnatonova sestra a (nepochybně) zároveň i jeho vedlejší královská manželka (hlavní královskou ženou byla slavná Nefertiti). Matčino jméno není dosud prokázáno, ale snad jí mohla být Achnatonova vedlejší žena – královna Kija. Zjištěná Tutanchamonova matka byla, podobně jako Achnaton, dítětem faraona Amenhotepa III. a slavné královny Teje, jejíž dříve nalezenou mumii se též podařilo při průzkumech jednoznačně ztotožnit. Podle nedávných zjištění Hawassova týmu však byla Tutanchamonova matka brzy zřejmě zavražděna, a to úderem do hlavy.[11][12][13]Incestní vztahy v egyptských dynastiích byly běžné a jeho rodiče tudíž nijak zvláště nevybočují z tehdejší praxe.
Egyptologové předpokládají, že Tutanchamon byl posledním právoplatným dědicem 18. dynastie.[14] Jeho nástupci (Ayj a Haremheb) jsou do dynastie počítáni díky svému společensko-politickému sepětí a díky svému příbuzenskému spříznění s tímto rodem.
Dřívější teorie o původu
Existovalo několik hlavních teorií, přičemž nejstarší (už od dob objevení hrobky a znovu potvrzená po roce 2000 zkoumáním pozůstatků koster počítačovým tomografem) pravila, že faraonovým otcem by měl být faraon Achnaton/Amenhotep IV. a matkou by snad mohla být Achnatonova vedlejší manželka Kija.[14] Hlavní královská manželka Nefertiti Achnatonovi totiž porodila pouze šest známých dcer.
Další, méně přijímaná teorie pravila, že Tutanchamon by mohl být synem jednoho z předních dvořanů a šlechticů Achnatonova dvora. Pokud byl Achnaton bez mužského dědice (z písemných dokladů a vyobrazení je známo, že měl pouze šest dcer[14]), pak se tato varianta jevila jako opodstatněná, a sňatek s Achnatonovou třetí dcerou – dědičnou princeznou Anchesenpaaton/Anchesenamon – pak mladíčkův nárok na trůn legitimizoval.
Méně přijímanou a opuštěnou teorií původu byla i ta, jež za jeho matku měla královnu Teji. V tomto případě by ale otcem jistě nebyl Amenhotep III.[15] Uvažovalo se dokonce, že Teje mohla mít chlapce se svým vlastním synem Achnatonem.
Osoba Tutanchamona a jeho dětství
Tutanchaton/Tutanchamon byl tedy prokazatelně Achnatonovým synem z jeho incestního spojení s vedlejší manželkou a zároveň vlastní sestrou. Snad i kvůli tomu byl mladík slabší fyzické konstituce (což prokázaly testy na jeho mumii). V dětství byl princ Tutanchaton snad nezávislý na otcově dvoru a ze začátku byl zřejmě vychováván svou matkou, Achnatonovou sestrou (předčasně zavražděnou), tak svojí babičkou – vlivnou velkou královnou Teje. Proto také neuctíval pouze boha svého otce Atona, jehož jméno nosil, ale i dříve zavedeného boha Atuma, který podle pověsti stvořil počátek světa. Princ se veřejného života nijak nezúčastňoval (není známo jeho vyobrazení z této doby) a žil spíše v ústraní.
Teprve po smrti otce Achnatona a jeho spoluvládce Smenchkareho, jenž samostatně vládl snad jen několik měsíců či maximálně tři léta,[16] (buď šlo o jeho strýce, mladšího bratra Achnatona, což se jeví datově pravděpodobnějším, či šlo o jeho staršího bratra, není ovšem zřejmé, zda mohlo jít o vlastního sourozence) se stal jeho a otcovým nástupcem. (Oba zemřeli v týž samý čas, krátce po sobě. Usuzuje se dokonce, že mohli být zavražděni, což je ale doposud jen nepotvrzená teorie.)
Aby nový faraon Tutanchamon potvrdil a legitimoval svou pozici, oženil se (v rámci tradic) s Achnatonovou třetí dcerou a zároveň nevlastní sestrou, dědičnou princeznou Anchesenpaaton, přejmenovanou posléze na Anchesenamon. (Její původní jméno se dá přeložit jako: „Žijící Atonem“ či „Ta, která žije pro Atona“). Princezna Anchesenpaaton byla dcerou hlavní královské manželky – královny Nefertiti a Tutanchamonova otce Achnatona – a je velmi pravděpodobné, že již dříve se s ní oženil její vlastní otec.
Při svém sňatku byl Tutanchaton ještě dítětem (zhruba devítiletým) a princezna Anchesenpaaton byla zhruba třináctiletá mladá dívka (byla asi o tři/čtyři roky starší, narodila se ve 4. roce vlády svého otce).[17]
Rádci
Tutanchatonovým rádcem (preceptorem), vychovatelem a zřejmě i prastrýcem (bratrem babičky královny Teje) byl vysoký hodnostář, pozdější král Aj II. Aye byl hlavní postavou vlády (především v jeho prvních letech) mladičkého panovníka a měl tehdy tituly: „Božský otec a vrchní velitel jednotek bojových vozů“ (tj. velel části egyptského vojska). Předpokládá se též, že byl zároveň dědem královny Anchesenpaaton/Anchesenamon.
Další vlivný muž dvora dětského faraona byl generál, písař, právník a druhý nejvlivnější dvořan – pozdější faraon Haremheb. Ten patřil k nanejvýš mocným lidem, ale prozatím se držel v ústraní či pobýval u armády, neboť hlavní úlohu na dvoře získal Aj.
Návrat k Amonovu kultu, nová jména a vláda
Korunovace nového krále se konala v Thébách (tradičním říšském hlavním městě 18. dynastie a zároveň centru Amonova kultu).
Tutanchaton po převzetí vlády postupně opouštěl Atonovo učení, které začal opomínat již jeho předchůdce Smenchkare, jenž uctíval současně s Atonem i Amonův kult v Thébách. Atonovo jméno bylo za dětského faraona příliš spojené s neblahými reformami jeho otce Achnatona, které zemi očividně společensky, hospodářsky a nábožensky devastovaly a výrazně mocensky oslabovaly. Mladíček se proto – za pomocí regenta Aye a dvořanů – ve 2. roce své vlády vrátil se k tradičním egyptským božstvům, zřekl se Atonova učení a zahájil postupnou obnovu země, v níž opět kvetla náboženská svoboda.
Výrazem nastupujících změn bylo demonstrativní přijetí nového jména. Se svou manželkou (dosavadní) Anchesenpaaton tak ve 2. roce své vlády (snad již v novém sídelní městě Memfidě) přijal nové jméno. Faraon Tutanchaton, což lze přeložit (jak již bylo na začátku řečeno) jako: „Žijící podoba Atona“, se stal Tutanchamonem, tj.: „Žijící podobou Amona“. Královna Anchesenpaaton, jejíž jméno se překládá jako: „Žijící Atonem“, se současně přejmenovala na Anchesenpaamon neboli Anchesenamon, což lze přeložit jako: „Žijící Amonem“. Obě přijatá jména, jak vidíme, jsou velmi podobná původním, jen se vyměnili ve jménu obsažení (tehdejší hlavní egyptští, proti sobě stojící) bohové. Tutanchamonovým otcem Achnatonem zavržený a nakonec zakázaný bůh Amon se tímto krokem opět dostal do popředí, jako tomu bylo do konce vlády Tutanchamonova děda Amenhotepa III. a ještě v počátcích vlády jeho otce Amenhotepa IV./Achnatona. Opuštění Atonova učení však neproběhlo okamžitě a jeho kult zanikal postupně, přežil vládu Tutanchamona a zřejmě zanikl až v období Tutanchamonova nástupce Aye II.
Dalším dokladem velkých změn bylo v prvních letech vlády symbolické přesídlení nedospělého panovníka a jeho dvora z Achetatonu, za čímž samozřejmě stál dvůr v čele s Ajem a Haremhebem. Achetaton, teprve nedávno dostavěná metropole, byla v důsledku opuštění dvorem velmi rychle ponechána osudu též dalšími obyvateli a po krátkém čase (ještě za 18. dynastie) zcela zanikla. Její stavby byly rozebírány a zbytky pohřbil písek. K zániku města přispěla i rostoucí nenávist kněží, obyvatel, dvora a Tutanchamonových nástupců k faraonovi Achnatonovi a jeho bohu Atonovi, jehož kult sídlil právě v Achetatonu.
Panovník tedy odešel do Memfidy (Memfis, staroeg. Mennefer), což bylo někdejší hlavní město Egypta a zároveň metropole Dolního Egypta, nacházející se dnes 30 km jihozápadně od Káhiry.[18] Rozlehlé a zelené město (poblíž delty Nilu) bylo do jisté míry opakem spíše pouštního Achetatonu, jehož sídelní funkci za Tutanchamona nahradilo. Vedle Memfidy byl Tutanchamon často přítomen i v Thébách, které po mnoho staletí fungovaly jako oficiální hlavní město starověkého Egypta a zároveň jako hlavní náboženské centrum země (a hlavního boha Amona). (Na okraji této megapole, ve známé nekropoli zvané Údolí králů, následně našel i své poslední místo odpočinku.)
Nový král Tutanchamon dal opravovat všechny chátrající chrámy a ostatní památky starých bohů v čele s Amonem. Amonovým kněžím a kněžstvu dalších božstev vracel majetek, který předtím z velké části připadl právě kněžím Atonova kultu. Tímto krokem se měla do země navrátit přízeň božstev a zároveň hospodářská prosperita, neboť chrámy byly centry hospodářského i kulturního života (byly v nich knihovny, archivy, školy). Hlavnímu staronovému bohu Amonovi, ke kterému choval úctu zřejmě již před nástupem na trůn, dal vystavět nepřeberné množství nových soch, které se nacházejí především v Thébách. Vedle toho začal mladý faraon realizovat mnoho stavebních podniků, ale řada byla dokončena až za faraona Haremheba, jenž si je také přisvojil (odtesával kartuše s Tutanchamonovým jménem atp.).
V šestém roce vlády faraon Tutanchamon dosáhl věku patnácti let a začal se podrobně seznamovat s povinnostmi krále a učit se vedení státu. Aje a Haremheb byli schopnými rádci a jejich výchova a učení Tutanchamona znamenala mnohé pro jejich pozdější mocenský růst (až k trůnu).
Tutanchamon se nechával zpodobňovat klasicky jako faraon, který poráží své nepřátele. Skutečnost byla ale jiná. Tutanchamon se pravděpodobně (podobně jako otec) žádného vojenského tažení nezúčastnil. Za jeho vlády se mezinárodní situace příliš neměnila. Jeho zástupce generál Haremheb měl od samotného Tutanchamona plnou moc s titulem „Zástupce krále“ a díky tomu mařil všechny nájezdy nepřátel ještě na hranicích stále rozlehlé říše.
Předčasná smrt
Osud je nevyzpytatelný a Tutanchamon zřejmě v devatenácti letech bez dědiců nečekaně zemřel. (Jedna jeho dcerka se narodila nedonošená a mrtvá, druhá zemřela hned po porodu.) Po skonu mu byla postoupena malá nedokončená hrobka v Údolí králů (na západním břehu Théb), kterou doposud držel jeho nástupce Aje II. Tato hrobka se nachází v sousedství Tutanchamonem určené malé hrobky otce Achnatona a babičky – královny Teje. Dělníci měli tehdy sedmdesát dní na to, aby hrobku připravili. Proto pohřeb faraona Tutanchamona a obřad otvírání úst královské mumie řídil právě Aje II., který se na obřad mohl dokonale připravit.
Sám Aye II. si přivlastnil původní Tutanchamonovu nedokončenou hrobku v západním Údolí opic, vedle hrobky králova děda Amenhotepa III.
Dopis pro chetitského krále
Po náhlé smrti faraona Tutanchamona se začaly dít zvláštní věci. Královská vdova Anchesenamon napsala dopisy znepřátelenému chetitskému králi Šuppiluliumaši I., ve kterých mu oznámila smrt svého manžela a krále. (Ještě dnes ovšem někteří badatelé soudí, že dopisy mohla napsat spíše její matka Nefertiti. Tato verze je ale podstatně méně přijímána.) Královna žádala o jednoho z Šuppiluliumašových synů, kterého by si vzala za manžela a tím by se princ stal novým králem. Tím chtěla zřejmě říše spojit, zajistit si moc a zároveň zabránit dalším výpadům ze severu. Klínopisná verze dopisu se dochovala v tomto znění:
„Můj manžel (Tutanchamon) zemřel. Ty máš dospělé syny. Pošli mi jednoho z nich. Provdám se za něho a udělám z něj krále.“
Diplomatické sňatky byly zcela běžnou záležitostí, ale dosadit na trůn chetitského prince byl neskutečný plán. Egypt by ho na trůně nikdy nepřijal. Chetitský král Šuppiluliumaš na královninu žádost odpověděl otázkami:
„Kde je syn krále? Zemřel snad?“
Po prozkoumání celé věci chetitský král Šuppiluliumaš I. skutečně svého syna Zannanzu poslal, ten ale do Egypta nikdy nedorazil. Na cestě (v Sýrii) byla výprava přepadena a princ zavražděn, což znamenalo vyhlášení války Chetitskou říší. Za jeho vraždou mohli stát právě nástupci na trůn Aye II. s generálem Haremhebem, kteří zřejmě úmysl královny pojali jako velezradu. Navíc v tehdejších podmínkách bylo nemyslitelné, aby na trůn usedl Neegypťan.
Tutanchamonovi bezprostřední nástupci a zamlčení mrtvého faraona
V důsledku nastíněných událostí po smrti faraona Tutanchamona vzrostlo válečné napětí s Chetitskou říší a Egypt potřeboval urychleně nového krále. Anchesenamon se proto pravděpodobně musela formálně provdat za Ayeho II. (zřejmě vlastního děda /poslední teorie, že byl otcem Nefertiti/, jakožto bratrem její babičky královny Teje), který se ihned ujal vlády a zabránil vpádu Chettitů do země. Jedině Anchesenamon totiž měla dle egyptské tradice dědické právo na trůn, neboť Tutanchamon zemřel bez potomka, který by zdědil korunu a zřejmě už z dynastie nežil nikdo, kdo by přicházel v úvahu.
Aye II. se tedy stal Tutanchamonovým nástupcem a vládl přibližně 4 roky. Při nástupu k moci vyhlásil, že je přímým duchovním nástupcem Tutanchamonova děda Amenhotepa III. Amenhotepovy tři nástupce, včetně Tutanchamona (jenž byl s Achnatonem příliš spojen) tímto krokem vyškrtnul z oficiálního seznamu egyptských králů. Stejně se zachoval i Ajeho nástupce král Haremheb a později Ramesse II. Těmito kroky se oba Tutanchamonovi nástupci chtěli distancovat od Achnatona a jeho kultu. Památky na něj, na kult a poslední členy dynastie tak byly ničeny. Díky tomu se Tutanchamonovo jméno jen zřídka vyskytuje v některých textech, zatímco na stélách, stavbách či v hrobkách nefiguruje vůbec (bylo odtesáno, vyškrábáno atp.).
Spoluvládcem starého Aye II. se stal generál Haremheb, který na hranicích (v Sýrii) zatlačil Chettity zpět a odvrátil hrozbu vpádu do země. Haremheb byl velmi pravděpodobně manželem mladší sestry královny Nefertiti – Mutnedžemet, jež byla zřejmě dcerou Ayjeho II. Po smrti Ayeho II. se pak Haremheb sám ujat trůnu a stal se posledním faraonem 18. dynastie.
Období Nové říše – přehled panovníků cca 1539–1075 př. n. l., podle českých egyptologů 1543–1080 př. n. l.
Vnitřní výbava hrobky[6]Vozík Tutanchamona, Egyptské muzeum, stav po restauraci
Hrobka Tutanchamona obsahovala kompletní pohřební výbavu, která se skládala z různých věcí pro faraonovu posmrtnou potřebu. Například to byly nádoby s oleji, vodou i vínem, byly tam potraviny, oděvy, které faraon používal za svého života. Byly tam předměty vyrobené pro den smrti, kdy byla pohřební výbava vnesena do pohřební komory, jako byly například sošky, lůžka, rozložené vozy, luky, šípy, truhlice naplněné šperky, truhlice s oděvy nebo s plátnem. V hrobce byla pohřební komora se sarkofágem a zde v několika rakvích spočívalo tělo krále. Hrob byl menší, ale předměty v něm nalezené se počítaly na tisíce.[19]
Mezi nalezenými předměty se nacházelo také několik rozložených dvoukolových antických válečných vozíků, které se staly předmětem intenzívního výzkumu jejich konstrukce, schopnosti pohybu a dynamice v nerovném terénu, možnosti řízení směru jízdy, technologie jejich výroby a v neposlední řadě i materiálů, které byly v době 18. dynastie k dispozici.[20] Z četnosti nálezů v hrobce se vyvozuje, že to nebyly dobové unikáty, ale v širším měřítku vyráběné vozíky ať pro potřeby lovu, nebo také ve válečných výpravách Tutanchamonových předchůdců, jako byli například Thutmose IV., či následníků – generála-faraona Haremheba. Zmíněné výzkumy ukázaly na sofistikované prvky konstrukce, optimální dynamickou vyváženost pro pohyb v nerovném terénu, ale zejména technologie výroby a v historické době použité, převážně dřevěné konstrukční prvky. Ujal se termín jejich označení jako Tutanchamonova třída vozíků (chariot).[21] V hrobce byla také nalezena dýka z meteorického železa, která patrně pochází z království Mitanni.[22]
Kletba faraónů
Objevením Tutanchamonovy hrobky se začaly šířit spekulace o kletbě faraónů. V žádné z hrobek nebyl nikdy nalezen nápis, který by kletbu nebo jakékoliv potrestání toho, kdo naruší klid zemřelého, obsahoval. V hrobkách se objevovaly texty, které chrání zemřelého a jeho duši před zničením, a formulky, které měly zahnat zlé duchy. Tzv. kletba faraónů není vědecky ani historicky podložená, je to spekulace určité skupiny lidí.
Zpracování nálezů z hrobky
Zlaté sarkofágy v Egyptském muzeu, Káhira
Tutanchamon vládl jen krátkou dobu a zemřel náhle. Patřil tak k těm méně významným panovníkům Nové říše. Bohatství nalezené v hrobce mu vyneslo slávu a jeho jméno je známé nejen mezi egyptology, ale i mezi veřejností. Bohatství nalezené v hrobce je vystavováno v káhirském muzeu. Howard Carter provedl zdokumentování předmětů vynesených z hrobky a pečlivě předměty popsal a opatřil akvarelovými kresbami. Ve třech svazcích vydal záznamy doplněné kresbami a chtěl vydat detailní a precizní publikaci, ale v roce 1939 zemřel a publikaci nestihl dokončit. Obsah hrobky je vystaven v souhrnné kolekci v několika sálech v Egyptském muzeu v Káhiře. Křemencový sarkofág a vnější rakev jsou vystaveny v původní hrobce KV62 v Údolí králů.
Genetická genealogie
Socha Tutanchamona v Orientálním institutu, Chicago
Testy DNA z roku 2010 vyvrátily teorii o skonu panovníka cizím přičiněním a potvrdily, že faraon zemřel v devatenácti letech na gangrénu po úrazu nohy nebo na malárii.[23] Testy rovněž potvrdily, že jeho rodiči byli sourozenci, a to král Achnaton a jeho vlastní sestra. Měl malý rozštěp horního patra, stejně jako jeho otec. Levou nohu měl kratší než pravou, a proto při chůzi musel používat dřevěné hůlky. Byla prokázána vada kostí s diagnózou Köhlerova syndromu.[24] Bezprostřední příčinou úmrtí byla synergie geneticky zděděných vývojových defektů, zmíněný Köhlerův kostní syndrom, snížená imunita s prokázanou infekcí malárie.[9]
Rodina – shrnutí
Otec: Achnaton (Amenhotep IV.). Jeho otcem je určitě zesnulý z hrobky KV55, který je podle testů DNA Tutanchamonovým otcem z 90 % nebo jeho bratrem z 10 %. Z logiky věci je tedy jeho otcem, což naznačily a potvrdily i jiné testy.
Matka: královská princezna a vedlejší královská manželka Achnatona (zároveň jeho vlastní sestra, pravděpodobně Kija). Potvrzeno testy DNA.
Sourozenci: 7 (jinde se píše jen o 6) částečně vlastních (po otci) sester a snad (úplný či poloviční) bratr, faraon Smenchkare? (Zatím se nepotvrdilo.)
Manželka: poloviční (nevlastní) sestra Anchesenamon (původně Anchesenpaaton), třetí dcera Achnatona a jeho hlavní královské manželky Nefertiti.
Děti: jedna nenarozená dcera a druhá dcerka, která zemřela hned po porodu.
↑
BAREŠ, Ladislav; VESELÝ RUDOLF -GOMBÁR EDUARD. Dějiny Egypta. první. vyd. Praha: NLN, 2009. S. 711.
↑VERNER A KOL., Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. první. vyd. Praha: Karolinum, 1997. S. 478.
↑VANDENBERG, Philipp. Zapomenutý faraón. první. vyd. Praha: Vyšehrad, 1987. 288 s. S. 281.
↑THEODORE M. DAVIS, EGYPTOLOGIBT, DEAD. Discoverer of Tombs of Parents of Queen. Teie Expires in Florida at 78 AT BRYAN'S MIAMI HOME New Yorker Also Excavated Tomb of Amen-hotepy The Heretic King, Which He Found Fuji of Gold. [online]. The New York Times, 1915-02-24. Dostupné online. (anglicky)
↑ abCARTER, Howard. The thomb of Tutankhamen. London: Sphire Book Limited, 1972. S. 95–97.
↑VANDENBERG, Philipp. Zapomenutý faraón. první. vyd. Praha: Vyšehrad, 1987. 288 s. S. 281.
↑ abAncestry and Pathology in King Tutankhamun's Family [online]. American Medical Association, 17.2.2010 [cit. 2016-09-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑Akhenaten and the Strange Physiques of Egypt's 18th Dynasty [online]. Annals of Internal Medecine, 2009 [cit. 2016-09-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑TV dokumenty: Nefertiti and the Lost Dynasty, čes.: Nefertiti a ztracená dynastie, USA 2007 a Nefertiti: Mummy Queen Mystery, čes.: Nefertiti - Záhada královniny mumie, Itálie 2011.
↑SANDOR, Bela. Tutankhamun’s chariots: secret treasures of engineering mechanics.. onlinelibrary.wiley.com. 2004, roč. 27, s. 637–646. Dostupné online.
↑SANDOR, Bela. The Rise and Decline of the Tutankhamun-Class Chariot,. Oxford Journal of Archaeology. 2004, roč. 27. Dostupné online.
↑YIRKA, Bob; PHYS.ORG. 3,400-year-old tablets suggest King Tut's ancient dagger was not from Egypt. phys.org [online]. [cit. 2022-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
Bangladeshi cuisine refers to the food and culinary traditions prevalent in Bangladesh. Dating far in the past, the cuisine emphasizes fish, vegetables and lentils served with rice. Because of differences in history and Bangladeshi geography, the cuisine is rich in regional variations. While having unique traits, Bangladeshi cuisine is closely related to that of surrounding Bengali and North-East Indian, with rice and fish as traditional favorites. Bangladesh also developed the only multi-co...
Itik paruh sendok utaraRentang fosil: Pleistosen–sekarang PreЄ Є O S D C P T J K Pg N Burung jantan Burung betina Status konservasi Risiko Rendah (IUCN 3.1)[1] Klasifikasi ilmiah Domain: Eukaryota Kerajaan: Animalia Filum: Chordata Kelas: Aves Ordo: Anseriformes Subordo: Anseres Superfamili: Anatoidea Famili: Anatidae Subfamili: Anatinae Genus: Spatula Spesies: Spatula clypeataLinnaeus, 1758 Sinonim Anas clypeata (Linnaeus, 1758) Spatula clypeata atau itik paruh-sendok Utara...
Apollo 14 adalah sebuah misi pesawat ruang angkasa berawak kedelapan dalam program Apollo Amerika Serikat, dan yang ketiga untuk mendarat di Bulan. Itu adalah misi yang terakhir dari pendaratan misi H yang ditargetkan dengan dua hari tetap di Bulan dengan dua lunar EVA, atau moonwalks. Komandan Alan Shepard, Command Module Pilot Stuart Roosa, dan Lunar Module Pilot Edgar Mitchell diluncurkan pada misi sembilan hari mereka pada tanggal 31 Januari 1971 16:04:02 waktu setempat setelah 40 menit,...
100 Greatest Britons (bahasa Indonesia: 100 tokoh Britania terbesar) adalah sebuah acara televisi yang disiarkan pada tahun 2002 oleh BBC. Program ini didasarkan pada sebuah jajak pendapat yang dilakukan untuk menentukan siapa orang Britania yang dianggap sebagai tokoh terbesar dalam sejarah.[1][2] Jajak pendapat ini menghasilkan nominator-nominator di luar dugaan seperti Guy Fawkes, yang dieksekusi karena mencoba meledakkan Parlemen Inggris; Oliver Cromwell, yang membentuk ge...
Bangunan utama Institut Teknologi Norwegia (NTH). Dengan bahan dasar batu granit. Tidak sama dengan Institut Teknologi Nasional (Norwegia) Institut Teknologi Norwegia yang dikenal dengan singkatan NTH (Norges tekniske høgskole) dalam bahasa Norwegia adalah sebuah lembaga ilmu pengetahuan di Trondheim, Norwegia. Institut ini dirikan pada tahun 1910, dan menjadi universitas teknologi independen selama 89 tahun, lalu digabung menjadi Universitas Trondheim sebagai perguruan tinggi yang mandiri. ...
Election in Missouri Main article: 1988 United States presidential election 1988 United States presidential election in Missouri ← 1984 November 8, 1988 1992 → Nominee George H. W. Bush Michael Dukakis Party Republican Democratic Home state Texas Massachusetts Running mate Dan Quayle Lloyd Bentsen Electoral vote 11 0 Popular vote 1,084,953 1,001,619 Percentage 51.83% 47.85% County Results Township results Bush 50–60% 6...
1974 California gubernatorial election ← 1970 November 5, 1974 1978 → Nominee Jerry Brown Houston Flournoy Party Democratic Republican Popular vote 3,131,648 2,952,954 Percentage 50.11% 47.25% County resultsCongressional district resultsBrown: 40–50% 50–60% 60–70%Flournoy: 40–50% 50–60% &#...
Greek singer, songwriter, and lyricist Nikos PortokaloglouBackground informationBorn (1957-12-30) 30 December 1957 (age 66)Volos, GreeceGenresÉntekhno, Rock musicOccupation(s)Singer, songwriter, lyricistYears active1980–presentWebsitehttp://portokaloglou.grMusical artist Nikos Portokaloglou (Greek: Νίκος Πορτοκάλογλου, pronounced [ˈnikos poɾtoˈkaloɣlu]; born 30 December 1957)[1] is a Greek singer-songwriter and lyricist. He started his career in 1...
This article is missing information about Telenorte's relaunch attempts since 2011. Please expand the article to include this information. Further details may exist on the talk page. (August 2022)Chilean television channel For the Nicaraguan TV channel, see Telenorte (TV channel). Television channel TelenorteOwnershipOwnerUniversidad Católica del Norte (1966-1995)Radio Chilena (1995-2001)HistoryLaunchedNovember 11, 1966 (original)2019 (streaming)ClosedOctober 31, 2001 (original)LinksWebsiteh...
Football match2015 Albanian Cup finalThe Qemal Stafa Stadium in Tirana held the finalEvent2014–15 Albanian Cup Kukësi Laçi 1 2 Date29 May 2015 (2015-05-29)VenueQemal Stafa Stadium, TiranëRefereeLorenc JeminiAttendance6,000WeatherSunny28 °C (82 °F)← 2014 2016 → The 2015 Albanian Cup final was a football match played on 29 May 2015 to decide the winner of the 2014–15 Albanian Cup, the 63rd edition of Albania's primary football cup. The match, contes...
Propaganda poster The Art Workers Coalition poster And Babies connected the My Lai massacre with anti-war sentiment[1] And babies (December 26, 1969[2]) is an iconic anti-Vietnam War poster.[1] It is a famous example of propaganda art from the Vietnam War,[3] that uses a color photograph of the My Lai Massacre taken by U.S. combat photographer Ronald L. Haeberle on March 16, 1968. It shows about a dozen dead and partly naked South Vietnamese women and babies in...
Public park in Staten Island, New York Sandy Brook flows southward from Drumgoole Road Bloomingdale Park is a 138-acre (56 ha) park on the South Shore of Staten Island. It is located in the Prince's Bay neighborhood, and is bounded on the north by Ramona Avenue, on the west by Bloomingdale Road, on the east by Lenevar Avenue, and on the south by Drumgoole Road West and the Korean War Veterans Parkway. It is nearly bisected by Maguire Avenue, but the avenue's two spurs into the park from ...
Coppa delle Coppe 1984-1985 Competizione Coppa delle Coppe Sport Pallacanestro Edizione XIX Organizzatore FIBA Europe Date 2 ottobre 1984 - 19 marzo 1985 Partecipanti 20 Risultati Vincitore Barcellona(1º titolo) Secondo Žalgiris Kaunas Cronologia della competizione 1983-1984 1985-1986 Manuale La Coppa delle Coppe 1984-1985 di pallacanestro maschile venne vinta dal Barcellona. Indice 1 Risultati 1.1 Primo turno 1.2 Ottavi di finale 1.3 Quarti di finale 1.3.1 Gruppo A 1.3.2 Grupp...
United States historic placeU.S.S. HAZARD and U.S.S. MARLINU.S. National Register of Historic Places USS Hazard (AM-240)Show map of NebraskaShow map of the United StatesLocation2500 N. 24th St., Omaha, NebraskaCoordinates41°16′35″N 95°54′5″W / 41.27639°N 95.90139°W / 41.27639; -95.90139Arealess than one acreBuilt1944Built byWinslow Marine (Hazard) Electric Boat Division (Marlin)NRHP reference No.79001444[1]Added to NRHPJanuary 17...
Questa voce sull'argomento calciatori guineani è solo un abbozzo. Contribuisci a migliorarla secondo le convenzioni di Wikipedia. Segui i suggerimenti del progetto di riferimento. Morlaye Soumah Nazionalità Guinea Altezza 175 cm Calcio Ruolo Difensore Termine carriera 2004 CarrieraSquadre di club1 1988-1991 Tonnerre Yaoundé? (?)1991-1993 Bastia34 (2)1993-1994→ Valenciennes24 (0)1994-2004 Bastia241 (0)2003-2004 Bastia 216 (0)Nazionale 1988-2004 Guinea...
ХуторХерсоны 48°54′34″ с. ш. 39°53′57″ в. д.HGЯO Страна Россия Субъект Федерации Ростовская область Муниципальный район Миллеровский Сельское поселение Волошинское История и география Часовой пояс UTC+3:00 Название жителей херсонцы Цифровые идентификаторы Телефо...
دقيقة قوسيةتوضيح لحجم الدقيقة القوسية (بدون قياس). كرة قدم قياسية الحجم (بقطر 22 سـم أو 8.7 بوصة) بزاوية 1 دقيقة قوسية على بعد 756 م (827 يارد).معلومات عامةالنوع Wikipedia article covering multiple topics (en) تستخدم لقياس الزاويةرمز الوحدة ′تحويلات الوحدةإلى النظام الدولي 1/60° = 0.016°تعديل - ت�...
زيدية الدين الإسلام العائلة الدينية الإسلام المؤسس زيد بن علي تاريخ الظهور الدولة الأموية (ثورة الإمام زيد بن علي) مَنشأ جزيرة العرب · العراق الأصل الشيعة العقائد الدينية القريبة حنفية · معتزلة · شافعية · بعض الفرق الاسماعيلية[1] عدد المعتنقين نحو 8 ملايي...
.jpg)
.jpg)
