Třída Gloire Gloire
Obecné informace Uživatel Francouzské námořnictvo Typ pancéřový křižník Lodě 5 Osud 1 ztroskotal 4 vyřazeny Předchůdce třída Dupleix Nástupce třída Léon Gambetta Technické údaje Gloire [ 1] Výtlak 10 212 t Délka 139,78 m (na vodorysce) Šířka 20,19 m Ponor 7,67 m (max.) Pohon 28 kotlů, 3 parní stroje s trojnásobnou expanzí 3 lodní šrouby 21 800 hp Rychlost 21,5 uzlu Dosah 4000 nám. mil při 18 uzlech Posádka 615 Výzbroj 2× 194mm kanón (2×1) 8× 164mm kanón (8×1) 6× 100mm kanón (6×1) 18× 47mm kanón (18×1) 2× 450mm torpédomet (2×1) Pancíř až 150mm boky 170mm hlavní věže 100mm sekundární věže 85mm kasematy až 45mm dolní paluba až 35mm hlavní paluba 150mm velitelská věž
Třída Gloire byla třída pancéřových křižníků francouzského námořnictva . Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1903–1933. Účastnily se první světové války . Jeden ztroskotal a ostatní byly vyřazeny.
Stavba
Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1903–1904.[ 1]
Jednotky třídy Gloire :[ 1]
Jméno
Loděnice
Založení kýlu
Spuštěna
Vstup do služby
Poznámka
Amiral Aube
Chantiers de Penhoët, Saint-Nazaire
říjen 1899
květen 1902
1904
Od roku 1916 v rezervě, vyřazen 1922.
Condé
Arsenal de Lorient
březen 1901
březen 1902
1904
Vyřazen 1933. Sloužil jako plovoucí kasárna. Za druhé světové války využíván Němci jako mateřská loď ponorek. Na konci války potopen při náletu.
Gloire
Arsenal de Lorient
září 1899
červen 1900
1904
Vyřazen 1922.
Marseillaise
Arsenal de Brest
leden 1900
červen 1900
1903
Od roku 1925 dělostřelecká cvičná loď, vyřazen 1929.
Sully
Chantiers de Penhoët, La Seyne
červen 1899
červen 1901
1903
Dne 30. září 1905 ztroskotal v zátoce Ha Long v Indočíně .
Konstrukce
Amiral Aube
Amiral Aube
Hlavní výzbroj tvořily dva 194mm kanóny v jednodělových věžích na přídi a zádi a osm 164mm kanónů sekundární ráže, které byly umístěny ve čtyřech jednodělových věžích a ve čtyřech kasematách. Doplňovalo je šest 100mm kanónů, osmnáct 47mm kanónů a dva 450mm torpédomety . Pohonný systém křižníku Gloire tvořilo 28 kotlů Niclausse a tři parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 21 800 hp, pohánějící tři lodní šrouby . Nejvyšší rychlost dosahovala 21,5 uzlu.[ 1] Dosah byl 4000 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.[ 2]
Odkazy
Reference
↑ a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905 . New York: Mayflower Books, 1979. S. 305. (anglicky)
↑ GLOIRE armoured cruisers (1903-1904) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-03-28]. Dostupné online . (anglicky)
Literatura
HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou . Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86.
Související články
Externí odkazy