Třída Amphitrite
Andromaque
Obecné informace
Uživatel	Francouzské námořnictvo
Typ	ponorka
Lodě	8
Zahájení stavby	1911–1912
Spuštění na vodu	1914–1916
Uvedení do služby	1915–1918
Osud	1 potopena 7 vyřazeno
Předchůdce	třída Gustave Zédé
Nástupce	třída Bellone
Technické údaje Amphitrite
Výtlak	414 t (na hladině) 609 t (pod hladinou)
Délka	53,9 m
Šířka	5,4 m
Ponor	3,3 m
Pohon	2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby
Rychlost	12–13 uzlu (na hladině) 9,5 uzlu (pod hladinou)
Dosah	1300 nám. mil při 10 uzlech (na hladině) 100 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou)
Posádka	29
Výzbroj	8× 450mm torpédomet (8 torpéd)

Třída Amphitrite byla třída ponorek francouzského námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Francouzské námořnictvo je provozovalo v letech 1915–1935. Za první světové války byla ztracena ponorka Ariane. Ostatní dosloužily do poloviny třicátých let.^[1]

Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Jejich stavba byla odsouhlasena v programu pro rok 1909. Vyvinuty pod vedením M. Huttera na základě ponorek třídy Brumaire. Do jejich stavby se zapojily loděnice Arsenal de Rochefort v Rochefortu, Arsenal de Cherbourg v Cherbourgu a Arsenal de Toulon v Toulonu. Do služby byly přijaty v letech 1915–1918.^[1]

Jednotky třídy Amphitrite:^[1]

Ponorky měly dvouplášťový trup. Nesly osm 450mm torpédometů. Jednotlivé pohony se lišily použitými diesely. Pohonný systém Amphitrite tvořily dva diesely MAN/Schneider o výkonu 800 hp pro plavbu na hladině a dva elektromotory o výkonu 700 hp pro plavbu pod hladinou. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 12–13 uzlů na hladině a 9,5 uzlu pod hladinou. Dosah byl 1300 námořních mil při rychlosti 10 uzlů na hladině a 100 námořních mil při rychlosti pět uzlů pod hladinou.^[1]

Výzbroj ponorek Amarante a Astrée byly po spuštění odvlečeny do Le Havre a dokončeny jako minonosné ponorky. Jejich výzbroj tvořil jeden 75mm kanón, osm 45Mmm torpédometů a dále miny.^[1]