Bývalá města na dnešním území České republiky.

Rozlišování sídel na vsi, města a městečka existuje od 13. století, od 16. století se městečkům říkalo městyse. Po roce 1918 tyto tituly udělovala vláda. Roku 1762 bylo při sčítání v českých zemích zjištěno 347 měst a 465 městysů, 31. října 1857 již 470 měst a 420 městysů, k 29. září 1938 celkem 524 měst a 535 městysů.^[1]

Dosavadní tituly měst a městysů se po roce 1948 přestaly používat, jejich zánik je spojován s účinností zákona číslo 13/1954 Sb., o národních výborech, a s reformou národních výborů od 17. května 1954, ač ani ten je výslovně neruší ani nezakazuje, ale fakticky zanikly obce jako samosprávné a samostatné právnické osoby a národní výbory byly již jen orgány státní správy. Na základě § 22 odst. 2 tohoto zákona se městské národní výbory zřizovaly pouze v sídlech krajských národních výborů.^[2] Později byly městské národní výbory zřízeny i v dalších městech. Podle poslance Vávry označení město nebo městys nebylo žádným právním předpisem odňato, jen toto označení reálně vymizelo s novým společenským řádem zavedeným v Československu po druhé světové válce.^[3]

Ústavní zákon Federálního shromáždění č. 294/1990 Sb. zkrátil volební období národních výborů a do sedmé hlavy ústavy vnesl název „Místní samospráva“. Následně schválené zákony České národní rady o obcích, o hlavním městě Praze a o volbách do zastupitelstev obcí k 24. listopadu 1990 fakticky obnovily samosprávné obce, opomněly však obnovit tituly město a městys podle právního stavu existujícího před 17. květnem 1954. Za města považovaly ty obce, ve kterých byl do té doby městský národní výbor.

Možnost obnovit status bývalých měst a městysů nebyla v roce 2005 součástí vládního návrhu novely zákona.^[4] Tuto úpravu předložil v rámci svého bloku pozměňovacích návrhů poslanec Eduard Vávra (ODS), přičemž většina z přítomných poslanců návrh schválila a hlasy pro i proti byly napříč stranami.^[5] Návrh předtím zazněl v roce 2005 na IX. sněmu Svazu měst a obcí ČR, tento svaz byl iniciátorem návrhu.

Obcím v Česku, které před 17. květnem 1954 byly městy, musí (nebo musel být) status města podle § 3 odst. 3 Zákona o obcích (128/2000 Sb.)^[6] ve znění zákona č. 234/2006 Sb.^[7], účinném od 1. července 2006, vrácen (víceméně potvrzen), pokud o to požádají (nebo požádaly) předsedu Poslanecké sněmovny. Zákon nestanoví žádný maximální termín pro uplatnění této žádosti. Zákon obsahuje formulaci: „Obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec stává městem.“ (§ 3 odst. 3 zákona o obcích)

Zákon o obcích se nevztahuje na bývalá města, která se stala součástí hlavního města Prahy. Ustanovení o navrácení bývalého statusu také nelze uplatnit u bývalých měst, která dnes nejsou samostatnou obcí, ledaže by se nejprve zákonným způsobem odtrhly.

Podle § 3 odst. 1 téhož zákona ve znění účinném od 1. července 2006 může předseda Poslanecké sněmovny na návrh obce a po vyjádření vlády povýšit na město i jinou obec, která má alespoň 3 000 obyvatel. Z historických měst, která o status města přišla, nesplňuje tento limit žádné – alespoň 2 000 obyvatel z nich měly k 1. lednu 2005 obce Libušín (2577), Luže (2570), Kryry (2429), Neveklov (2377) a Jistebnice (2003).

S titulem města nebo městyse nejsou dnes spojena žádná speciální práva a povinnosti, ani v působnosti samosprávy, ani v přenesené působnosti státní správy. Dnes jde pouze o otázku prestiže obce a sounáležitosti jejích občanů. Rozlišení práv je dnes dáno zařazením mezi obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, statutární města a hlavní město.

Seznam obsahuje dnešní obce, které v roce 1954 byly městy a kterým tedy podle novely č. 234/2006 Sb. vznikl nárok na obnovení statusu města. Tučně jsou zvýrazněny obce, jimž dosud status města nebyl obnoven.

• Miličín, okres Benešov, status obnoven od 28. ledna 2022
• Neveklov, okres Benešov, status obnoven od 10. října 2006
• Pyšely, okres Benešov, status obnoven od 30. ledna 2007
• Trhový Štěpánov, okres Benešov, status obnoven od 12. dubna 2007
• Libušín, okres Kladno, status obnoven od 10. října 2006
• Stříbrná Skalice, dříve okres Kolín, nyní okres Praha-východ
• Liběchov, okres Mělník,^[8] status obnoven od 23. ledna 2007
• Rožďalovice, okres Nymburk, status obnoven od 23. ledna 2009^[9]
• Krásná Hora nad Vltavou, okres Příbram, status obnoven od 29. února 2012^[10]
• Jesenice, okres Rakovník, status obnoven od 11. března 2008^[11]
• Dolní Kralovice, původní městečko zbouráno z důvodu výstavby vodní nádrže Švihov v letech 1968–1975, nové sídlo s týmž názvem vzniklo výše. Bývalo zmiňováno, že obec bývala městečkem, někdy však byla zmiňována i jako město. Obec o obnovení statusu zájem má, ale nepodařilo se nárok doložit.

• Benešov nad Černou, okres Český Krumlov
• Rožmberk nad Vltavou, okres Český Krumlov, status obnoven od 10. října 2006
• Deštná, okres Jindřichův Hradec, status obnoven od 10. října 2006
• Stráž nad Nežárkou, okres Jindřichův Hradec, status obnoven od 10. října 2006
• Strmilov, okres Jindřichův Hradec, status obnoven od 10. října 2006
• Husinec, okres Prachatice, status obnoven od 12. dubna 2007
• Vlachovo Březí, okres Prachatice, status obnoven od 10. října 2006
• Bělčice, okres Strakonice, status obnoven od 11. února 2015
• Sedlice, okres Strakonice, status obnoven od 10. října 2006
• Jistebnice, okres Tábor, status obnoven od 17. října 2011
• Adamov (u Českých Budějovic), status města historicky nejasný

• Hostouň, okres Domažlice, status obnoven od 10. října 2006
• Nalžovské Hory, okres Klatovy, status obnoven od 24. září 2008^[12]
• Rejštejn, okres Klatovy, status obnoven od 23. října 2007
• Strážov, okres Klatovy, status obnoven od 23. ledna 2007
• Rabí, okres Klatovy, status obnoven od 1. dubna 2010^[13]
• Kasejovice, okres Plzeň-jih, status obnoven od 1. prosince 2006
• Úterý, okres Plzeň-sever, status obnoven od 23. ledna 2007
• Všeruby, okres Plzeň-sever, status obnoven od 29. února 2012^[10]
• Žihle, okres Plzeň-sever
• Bezdružice, okres Tachov, status obnoven od 10. října 2006
• Černošín, okres Tachov, status obnoven od 1. prosince 2006
• Kladruby, okres Tachov, status obnoven od 12. dubna 2007
• Lestkov, okres Tachov

• Dolní Žandov, okres Cheb
• Mnichov, okres Cheb
• Prameny, okres Cheb
• Abertamy, okres Karlovy Vary, status obnoven od 22. června 2007
• Bochov, okres Karlovy Vary, status obnoven od 10. října 2006
• Boží Dar, okres Karlovy Vary, status obnoven od 10. října 2006
• Horní Blatná, okres Karlovy Vary, status obnoven od 23. ledna 2007
• Hroznětín, okres Karlovy Vary, status obnoven od 23. ledna 2007
• Chyše, okres Karlovy Vary, status obnoven od 22. června 2007
• Krásné Údolí, okres Karlovy Vary, status obnoven od 29. února 2012^[10]
• Pernink, okres Karlovy Vary
• Jindřichovice, okres Sokolov
• Krajková, okres Sokolov
• Krásno, okres Sokolov, status obnoven od 12. dubna 2007
• Oloví, okres Sokolov, status obnoven od 23. ledna 2007
• Přebuz, okres Sokolov, status obnoven od 22. června 2007

• Chřibská, okres Děčín, status obnoven od 10. října 2006
• Jiřetín pod Jedlovou, okres Děčín
• Verneřice, okres Děčín, status obnoven od 10. října 2006
• Březno, okres Chomutov
• Hora Svatého Šebestiána, okres Chomutov
• Loučná pod Klínovcem, okres Chomutov, status obnoven od 10. října 2006
• Mašťov, okres Chomutov, status obnoven od 23. října 2007
• Měděnec, okres Chomutov
• Radonice, okres Chomutov
• Údlice, okres Chomutov
• Vilémov, okres Chomutov
• Výsluní, okres Chomutov, status obnoven od 23. ledna 2007
• Hoštka, okres Litoměřice, status obnoven od 10. října 2006
• Blšany, okres Louny, status obnoven od 1. prosince 2006
• Kryry, okres Louny, status obnoven od 23. ledna 2007
• Vroutek, okres Louny, status obnoven od 23. ledna 2007
• Hora Svaté Kateřiny, okres Most, status obnoven od 11. března 2008^[11]
• Horní Jiřetín, okres Most, status obnoven od 10. října 2006
• Ledvice, okres Teplice, status obnoven od 1. prosince 2006
• Mikulov, okres Teplice

• Kravaře, okres Česká Lípa
• Ralsko, okres Česká Lípa, status obnoven od 1. prosince 2006
• Janov nad Nisou, okres Jablonec nad Nisou
• Lučany nad Nisou, okres Jablonec nad Nisou, status obnoven od 10. října 2006
• Osečná, okres Liberec, status obnoven od 10. října 2006

• Smidary, okres Hradec Králové
• Miletín, okres Jičín, status obnoven od 10. října 2006
• Vysoké Veselí, okres Jičín, status obnoven od 22. června 2007
• Železnice, okres Jičín, status obnoven od 23. ledna 2007
• Stárkov, okres Náchod, status obnoven od 23. ledna 2007
• Pilníkov, okres Trutnov, status obnoven od 12. dubna 2007

• Hrochův Týnec, okres Chrudim, status obnoven od 19. dubna 2011
• Proseč, okres Chrudim, status obnoven od 17. března 2011
• Seč, okres Chrudim, status obnoven od 12. dubna 2007
• Luže, okres Chrudim, status obnoven od 23. ledna 2007
• Nasavrky, okres Chrudim, status obnoven od 24. září 2008^[12]
• Horní Jelení, okres Pardubice, status obnoven od 10. října 2006

• Lipnice nad Sázavou, okres Havlíčkův Brod, status obnoven od 10. září 2019
• Červená Řečice, okres Pelhřimov, status obnoven od 12. dubna 2007
• Hořepník, okres Pelhřimov

• Jevišovice, okres Znojmo, status obnoven od 23. ledna 2007

• Vidnava, okres Jeseník, status obnoven od 10. října 2006
• Žulová, okres Jeseník, status obnoven od 10. října 2006
• Domašov nad Bystřicí, okres Olomouc
• Město Libavá, okres Olomouc, obec obnovena k 1. lednu 2016 vyčleněním z vojenského újezdu Libavá
• Potštát, okres Přerov, status obnoven od 10. října 2006
• Branná, okres Šumperk

• Andělská Hora, okres Bruntál, status obnoven od 23. dubna 2008
• Dvorce, okres Bruntál
• Horní Město, okres Bruntál
• Janov, okres Bruntál, status obnoven od 23. ledna 2007
• Osoblaha, okres Bruntál
• Ryžoviště, okres Bruntál

Bývalá města v Česku, která dnes jsou součástí jiného města. Seznam není kompletní.

12. února 1784 byla spojena v Královské hlavní město Prahu tato města:

• Staré Město (Staré město pražské)
• Nové Město (Nové město pražské)
• Malá Strana (Menší město pražské)
• Hradčany

• Židovské město, roku 1850 připojeno jako Josefov k Praze
• Vyšehrad, roku 1883 připojen k Praze
• Libeň, roku 1901 připojena k Praze
• Karlín, Vysočany, Břevnov, Bubeneč, Košíře, Smíchov, Nusle, Vršovice, Královské Vinohrady, Žižkov, od 1. ledna 1922 připojeny do tzv. Velké Prahy.
• Modřany, připojeny 1. ledna 1968
• Horní Počernice, Radotín, Uhříněves, Zbraslav připojeny 1. července 1974

• Nový Bohumín, městem od roku 1924, nyní součást města Bohumín
• Husovice, městem od roku 1912, nyní součást města Brno
• Královo Pole, městem od roku 1905, nyní součást města Brno
• Boletice nad Labem, městem od roku 1964, nyní součást města Děčín
• Podmokly, městem od roku 1901, nyní součást města Děčín
• Dolní Jiřetín, městem od roku 1862, nyní zaniklý, území součást města Horní Jiřetín
• Kukleny, městem od roku 1930, nyní součást města Hradec Králové
• Pražské Předměstí, městem od roku 1924, nyní součást města Hradec Králové
• Drahotuše, městem od roku 1408, nyní součást města Hranice
• Michalovy Hory, městem od roku 1660, nyní součást městysu Chodová Planá
• Josefov, městem od roku 1791, nyní součást města Jaroměř
• Rybáře, městem od roku 1897, nyní součást města Karlovy Vary
• Stará Role, městem od roku 1926, nyní součást města Karlovy Vary
• Fryštát, městem od roku 1327, nyní součást města Karviná
• Kročehlavy, na město povýšeny roku 1931, nyní součástí města Kladno
• Švermov, na město povýšen roku 1968, nyní součást města Kladno
• Přísečnice, městem od roku 1546, nyní zaniklé, území spadá do obce Kryštofovy Hamry
• Kaňk, na město povýšen roku 1621, nyní součást města Kutná Hora
• Horní Růžodol, městem od roku 1925, nyní součást města Liberec
• Rochlice, městem od roku 1908, nyní součást města Liberec
• Vratislavice nad Nisou, městem od roku 1960, nyní součást města Liberec
• Kralupy u Chomutova, městem od roku 1548, nyní zaniklé, území spadá do obce Málkov
• Rabštejn nad Střelou, městem od roku 1337, nyní součást města Manětín
• Ervěnice, městem od roku 1515, nyní zaniklé, území součást města Most
• Kopisty, městem od roku 1911, nyní zaniklé, území součást města Most
• Stříbrné Hory, městem od roku 1853, nyní součást města Nalžovské Hory
• Hůrky, na město povýšeny 1637, nyní součást města Nové Bystřice
• Hodolany, městem od roku 1913, nyní součást města Olomouc
• Nová Ulice, městem od roku 1906, nyní součást města Olomouc
• Kateřinky, městem od roku 1932, nyní součást města Opava
• Mariánské Hory, městem od roku 1907, nyní součást města Ostrava
• Přívoz, městem od roku 1900, nyní součást města Ostrava
• Slezská Ostrava, městem od roku 1920, nyní součást města Ostrava
• Svinov, městem od roku 1936, nyní součást města Ostrava
• Vítkovice, městem od roku 1908, nyní součást města Ostrava
• Buškovice, městem od roku 1535, nyní součást města Podbořany
• Březové Hory, na město povýšeny roku 1896, nyní součást města Příbram
• Kuřívody, městem od roku 1279, nyní součást města Ralsko
• Čistá, na město povýšena roku 1551, nyní zaniklá, území spadá do obce Rovná
• Nové Strakonice, na město povýšeny roku 1869, nyní součást města Strakonice
• Šumburk, městem od roku 1925, od roku 1942 součást města Tanvald
• Šanov, městem od roku 1884, nyní součást města Teplice
• Trnovany, městem od roku 1910, nyní součást města Teplice
• Neštěmice, městem od roku 1970, od roku 1986 součást města Ústí nad Labem
• Střekov, městem od roku 1935, nyní součást města Ústí nad Labem
• Hory Matky Boží, městem od roku 1522, nyní součást obce Velhartice
• Mezimostí nad Nežárkou, na město povýšeno roku 1909, nyní součást města Veselí nad Lužnicí

Seznam zdaleka není úplný.

• Frýdek, 1. ledna 1943 sloučen s Místkem do Frýdku-Místku
• Místek, 1. ledna 1943 sloučen s Frýdkem do Frýdku-Místku
• Brandýs nad Labem, roku 1960 sloučen do města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
• Stará Boleslav, roku 1960 sloučena do města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
• Sedlec, roku 1958 sloučena s městysem Prčice do města Sedlec-Prčice

• Přísečnice – zaniklo kvůli výstavbě přehradní nádrže Přísečnice v sedmdesátých letech 20. století, dnes území obce Kryštofovy Hamry, vlastní katastrální území zachováno
• Zahrádka – zaniklo kvůli výstavbě vodní nádrže Švihov v sedmdesátých letech 20. století, dnes území obce Horní Paseka
• Dolní Kralovice, původní městečko zbouráno z důvodu výstavby vodní nádrže Švihov v letech 1968–1975, nové sídlo s týmž názvem vzniklo výše, v těsném sousedství Vraždových Lhotic. Bývalo zmiňováno, že obec bývala městečkem, někdy však byla zmiňována i jako město. Obec o obnovení statusu zájem má, ale nepodařilo se nárok doložit.

• Doupov – po připojení k vojenskému výcvikovému prostoru (dnešní vojenský újezd Hradiště) zničen a srovnán se zemí

• Seznam obcí k 1. lednu 2006, které budou mít právo požádat předsedu Poslanecké sněmovny o navrácení označení „město“ nebo „městys“, Svaz měst a obcí České republiky
• Statistický lexikon v zemi České. Úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař. Vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z 1. prosince 1930, v Praze 1934
• Statistický lexikon v zemi Moravskoslezské. Úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 Sb. zák. a nař. Vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledků sčítání lidu z 1. prosince 1930, v Praze 1935
• Historická města a městyse (Novela zákona o obcích umožňuje vrátit historické tituly) Archivováno 18. 8. 2009 na Wayback Machine., Deník veřejné správy, 25. 7. 2006, Svaz měst a obcí ČR

• Seznam obcí v Česku, kterým může být obnoven status městyse nebo města
• Seznam měst v Česku
• Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel
• Největší obce v Česku bez statusu města
• Seznam německých názvů obcí a osad v Česku