Předchůdcem města bylo nejméně od dvanáctého století hradiště, jehož rozloha dosahovala asi sedmnácti hektarů.[4]První písemná zmínka o něm pochází z roku 1124, kdy jej navštívili kníže Vladislav I. a biskup Oto Bamberský. Na začátku třináctého století se Miletín stal šlechtickým majetkem Zbraslava, připomínaného naposledy v roce 1238 v úřadu nejvyššího číšníka. Zbraslav vesnici odkázal vdově Domaslavě, která jej roku 1241 darovala řádu německých rytířů. Ti založili miletínskou komendu, s jejímiž držiteli jsou spojeny další dějiny městečka. V roce 1261 byl Miletín zmíněn jako trhová ves a o šest let později jako městečko.[5]
Zdivo kněžiště kostela Zvěstování Panny Marie je pravděpodobně pozůstatkem kaple řádové komendy.
Na začátku patnáctého století němečtí rytíři městečko zastavili a v roce 1410 zástavní smlouvu s Benešem z Choustníka obnovili. Přestože jim mělo městečko po Benešovi smrti připadnout zpět, zmocnil se jej Jan Městecký z Dobrušky a Opočna. Zřejmě už od poloviny čtrnáctého století navíc část městečka patřila Lichtenburkům, z nichž Hynek Krušina IV. z Lichtenburka po roce 1437 spojil oba díly do jednoho panství.[6]
Roku 1560 se Miletín poprvé stal městem. Od roku 1560 byl vlastníkem Miletína a k němu patřících obcí a majetku Jiří z Valdštejna. Byl přísedícím u komorního soudu a pro Miletín byl velikým dobrodincem. Položil základ k městské obci a byl pravým otcem svým poddaným. Hned po nástupu na panství začal zvelebovat městečko, postaral se o pořádek a jeho udržení a o všechny záležitosti potřebné ke spravování obecních záležitostí. Na jeho počest se městským symbolem stal svatý Jiří na koni bodající draka.
Barokní zámek v Miletíně vystavěl v letech 1693 až 1701 hradecký stavitel K. M. Klupf na místě bývalého hradu, roku 1847 byl zámek empírově upraven. Anglický park v jeho okolí zřídil kníže Alexandr Schönburg-Hartenstein roku 1881. V současnosti je v zámku vybudována expozice českého amatérského divadla.
V roce 1846 vypukl v městečku obrovský požár. Oheň vznikl v panské stodole a po doškových střechách se rychle šířil na další domy. Silný vítr oheň rozšiřoval na další domy, takže během tří hodin shořela velká část Miletína, 112 domů, a požár hořel ještě celý den a noc. Teplem se rozlily zvony na kostelní věži.
Po druhé světové válce docházelo postupně k snižování významu Miletína. Krátce po válce mu byl odebrán status města, průmysl se nerozvíjel, mladí lidé odcházeli za prací a ubytováním do okolních měst. Počet obyvatel se tak postupně snižoval a Miletín má dnes okolo 800 obyvatel. Městem se Miletín znovu stal od 10. října 2006.[7]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
1 873
1 779
1 629
1 607
1 739
1 526
1 523
1 218
1 231
1 155
1 019
944
907
915
902
Počet domů
248
257
237
240
257
275
302
329
306
295
280
355
363
367
380
Městská správa
Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřil Vřesník.[10]
S Miletínem je spojena tradiční výroba Miletínských modlitbiček, perníčků z cukrářské dílny rodu Erbenů, která po revoluci navázala na dobré jméno svých zakladatelů Erbenů z roku 1820. Miletínské modlitbičky vyrábí i firma Laušman, sídlící na opačné straně miletínského náměstí. V Miletíně sídlí rovněž jedna z výroben hořických trubiček, majících původ v sousedním městě.
V Miletíně již nejméně od 16. století je významně zastoupen textilní průmysl. V roce 1949 bylo několik textilních továren sloučeno do národního podniku Mileta, který se později transformoval do akciové společnosti Mileta. Název firmy byl odvozen od podobnosti názvu jejího sídla s názvem starověkého řeckého města Milétos (Milés), které bylo známé také kvalitní textilní výrobou a obchodní činností. Mileta měla kolem 750 zaměstnanců, výroba se soustředila na stolní a ložní textilní výrobky, kapesníky, košilovinu, satény, damašky a podobně.[zdroj?]
Společnost
V obci je základní škola, mateřská škola, zdravotní středisko, obchody a služby na dobré úrovni. V létě do města přijíždí turisté, kteří mohou být ubytováni v kempu s koupalištěm. Mají možnost využívat také tenisové kurty a volejbalové hřiště. V prostorách miletínského zámku se nachází expozice Muzea českého amatérského divadla.
Katakomby – v roce 2000 nechala radnice vyčistit vchod zasypaný před válkou, opravila schodiště, vybudovala nový vstupní objekt a v podzemí rozmístila osvětlení. Katakomby obsahují sklep s valenou klenbou, 2 místnosti vytesané do skály příslušníky řádu německých rytířů ve 13. století a chodbu vedoucí k bezmála třicet metrů hluboké studni.
Dne 7. listopadu 1811 se v Miletíně narodil básník a sběratel národních pohádek a říkadel Karel Jaromír Erben. V roce 1899 se konalo slavnostní odhalení pamětní desky K. J. Erbena na domě, který stojí na místě jeho vyhořelé rodné chýše. Této slavnosti se zúčastnila řada kulturních spolků z okolí, přijelo mnoho významných osobností (Jaroslav Vrchlický, Ignát Herrmann, Alois Jirásek…), hlavní proslov o životě a díle K. J. Erbena měl Karel Václav Rais.
V roce 1901 byl odhalen na náměstí osm metrů vysoký pomník K. J. Erbena, který mohl být vyroben díky sbírce obyvatel Miletína a okolí. Byl vytesán podle návrhu Jindřicha Říhy firmou z Hořic v Podkrkonoší. Na pomníku jsou bronzové plakety s výjevy z jeho díla Kytice z pověstí národních. Na počest této události se opět sjelo do Miletína mnoho významných osobností, v předvečer odhalení pomníku se konal pochod osvětleným městem k rodnému domku K. J. Erbena a na náměstí ohňostroj. Druhý den vystoupil s řečí opět K. V. Rais a také D. Sutnar, který přijel až z Vídně a s láskou rozebral Erbenovo dílo.
V dnešní době se k uctění památky K. J. Erbena koná každoročně řada divadelních představení, kladou se slavnostně květiny k jeho pomníku, škola pořádá výtvarné soutěže na téma Erbenovo dílo, v jeho rodném domku se konají večery s četbou jeho prací.
Další osobnosti
Česlav Vaňura (1694–1736), duchovní a hudební skladatel
↑ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN80-7277-173-6. Kapitola Miletín, s. 200.
↑Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Miletín – zámek, s. 301–302.
↑SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek V. Podkrkonoší. Praha: František Šimáček, 1887. 411 s. Dostupné online. Kapitola Miletín, s. 124.
↑Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 639.
↑TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN978-80-87577-97-4. S. 91–92.
