Nalžovské Hory
pohled na zámek Nalžovy
znak
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Horažďovice
Obec s rozšířenou působností	Horažďovice (správní obvod)
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°20′1″ s. š., 13°32′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 190 (2024)[1]
Rozloha	51,29 km²[2]
Nadmořská výška	494 m n. m.
PSČ	341 01 až 341 42
Počet domů	673 (2021)[3]
Počet částí obce	13
Počet k. ú.	10
Počet ZSJ	13
Kontakt
Adresa městského úřadu	Stříbrné Hory 104 341 01 Horažďovice [email protected]
Starosta	Ing. Zdeněk Hlaváč
Oficiální web: www.nalzovskehory.cz
Nalžovské Hory
Další údaje
Kód obce	556751
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Nalžovské Hory se nachází v okrese Klatovy, Plzeňský kraj. Žije zde přibližně 1 200^[1] obyvatel. Město bývá někdy nazýváno bránou Šumavy.^[4][5]

První písemná zmínka o vsi Nalžovy pochází z roku 1380, kdy byla v držení Hrabiše a Jana, pánů z Paběnic a na Nalžovech. Ves měla také názvy Malzow a později Elischau či Ellischau.

Pravděpodobně zde již stávala původní stará tvrz, připomínaná roku 1473, kdy nalžovský statek po Paběnických zdědil Svojše z Velhartic. Ten roku 1521 získal královský dekret povolující těžbu stříbra v dolech nad vsí Nalžovy. Na místě těžby vznikla osada známá jako Silberberg ob Ellischau, roku 1530 povýšená na město Bergstadt ob Ellischau, dnešní Stříbrné Hory.^[6] Doly však byly roku 1541 zatopeny a v roce 1585 dolování zaniklo.^[7]

V držení nalžovského panství, zvětšeného postupem doby na 19 vsí, se vystřídalo několik majitelů. Roku 1591 jej koupil Karel Švihovský z Rýzmberka. Po jeho smrti získal část panství se vsí Nalžovy syn Bedřich Švihovský z Rýzmberka.^[8] Poté, co byl roku 1619 Nalžov i s tvrzí vydrancován protihabsburskými uherskými vojsky, nechal Bedřich jižně od tvrze vystavět nový renesanční zámek.^[9]

Po Švihovských z Rýzmberka se stali majiteli Nalžov Pöttingové, kteří koupili zadlužené panství v roce 1718. Dalšími vlastníky panství byli od roku 1769 Taaffové, kteří je drželi až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. I poté zůstali majiteli velkostatku se zámkem, jehož součástí byl pivovar a sýrárna.^[8][9]

V roce 1952 byly obce Nalžovy a Stříbrné Hory spojeny, tím vznikla nová obec Nalžovské Hory.^[10][7] Ke 24. září 2008 byl obci obnoven status města.^[11]

Jádro města tvoří části Nalžovy a Stříbrné Hory. Součástí města jsou dále okolní vsi Krutěnice, Letovy, Miřenice, Neprochovy, Otěšín, Sedlečko, Těchonice, Ústaleč, Velenovy, Zahrádka a Žďár.

• Zámek Nalžovy – nachází se v centrální části města. Renesanční čtyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím a hranolovou věží byl vybudován ve 20. letech 17. století. V polovině 18. století podstoupil barokní a kolem roku 1840 empírovou přestavbu. K zámku přiléhá anglický park a hospodářské budovy.
• Kostel svaté Kateřiny – barokní kostel z let 1721–1723 stojící na návrší v části Stříbrné Hory.
• Lesní park Prašivice – komponovaný přírodní park na kopci Prašivec, severovýchodně od města. Byl vytvořen ve 40. letech 19. století na popud majitele panství Ludvíka Taaffeho. Nachází se zde umělá hradní zřícenina a kamenné sochy tvorů.
• Socha svatého Jana Nepomuckého – barokní socha z 18. století, umístěna na náměstí

• Eduard Taaffe (1833–1895), politik a dlouholetý ministerský předseda Předlitavska. Majitel panství Nalžovy, po svém odchodu z politiky přesídlil na zámek a zde také zemřel.^[6]

• Kitzingen, Německo

• 
  Kostel svaté Kateřiny
• 
  Hostinec u znaku "Švihovských"
• 
  Zámek

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nalžovské Hory na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hory (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Nalžovské Hory ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Nalžovské Hory v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)