PROFILPELAJAR.COM

Husovice
	Husovice pohledem z Provazníkovy ulice
Lokalita
Charakter	městská čtvrť
Městská část	Brno-sever
Obec	Brno
Okres	Brno-město
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°12′42″ s. š., 16°37′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	6 915 (2021)
Katastrální území	Husovice (1,32 km²)
Nadmořská výška	205 m n. m.
PSČ	614 00
Počet domů	1 277 (2011)
	Husovice
Další údaje
Kód části obce	411701
Kód k. ú.	610844
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husovice (německy Hussowitz) jsou městská čtvrť na severu statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 1,32 km². Původně samostatné město bylo k Brnu připojeno v roce 1919, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-sever. Žije zde přibližně 6600 obyvatel.

Zástavba Husovic se rozkládá na pravém (západním) břehu Svitavy.

Charakter čtvrti

Husovice, jež mají převážně městský charakter, se skládají z více částí. Jednak je to nízko položená a až na výjimky rovinatá jižní část s velice hustou pravidelnou městskou zástavbou, v níž se nachází zdejší kostel Nejsvětějšího srdce Páně, trolejbusová vozovna Dopravního podniku města Brna a v Dukelské ulici secesní budova zdejší sokolovny, jakož i řada menších obchodů. Tato část je na severu ohraničena Provazníkovou ulicí, kde sousedí jednak se západněji položenou oblastí mezi Provazníkovou a Kohoutovou ulicí, v níž se nachází několik panelových domů, pak také s východněji položenou oblastí s řidší nepravidelnou zástavbou původní vesnice, s níž na severozápadě sousedí výše položená rodinná zástavba ulic Klidná, Míčkova, Lozíbky, Nouzová a Slezákova. Severně od této části se nachází někdejší dělnická kolonie „Písečník“. Nejsevernější část dnešních Husovic představují několikapatrové činžovní domy s plochými střechami na východní straně Soběšické ulice.

Název

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Hus totožného s obecným hus - "husa". Jméno zprvu znělo Husici (v nejstarším dokladu z roku 1264 zapsáno Husicz), původně šlo o pojmenování obyvatel vsi a znamenalo "Husovi lidé". V písemných dokladech po roce 1264 je už vždy zakončení -ovice (zřejmě bylo převzato od jmen sousedních vsí Cacovice, Zábrdovice).^[3]

Historie čtvrti

Husovice, vzniklé ve 13. století (první písemná zmínka je k roku 1264^[4]), byly dlouho malou vesnicí. Původně se jednalo o zeměpanskou ves, jejíž pozemky se brzy začaly dostávat do vlastnictví brněnských měšťanů, šlechty a církve. Ve 13. století získává husovické desátky a některé pozemky zábrdovický premonstrátský klášter. Pravděpodobně již tehdy zde existoval mlýn a aspoň dva dvory. Husovice těžce utrpěly v letech 1419–1434 během husitských, a v letech 1468–1478 během česko-uherských válek. Začátkem 17. století měly Husovice pouze 18 osedlých. Husovice utrpěly velké škody i během obléhání Brna Švédy v letech 1643 a 1645. Do 70. let 17. století však byly tyto škody odstraněny. Před první polovinou 18. století se v souvislosti s rozvojem místního průmyslu počet domů více než zdvojnásobil. Roku 1834 Husovice vyhořely a byly nově vystavěny. Kolem poloviny 19. století pak začal rychlý růst vesnice, který vedl k rozšiřování zdejší zástavby podél všech existujících cest. V čele husovické obecní správy stál do zrušení poddanství purkmistr, rychtář a dva konšelé. V roce 1912 byly Husovice povýšeny na město^[4] a v roce 1919 připojeny k Brnu.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)^[5]^[6]
1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
2 259	3 541	6 958	8 764	11 012	10 977	14 712	17 473	17 320	9 261	7 153	5 532	5 473	6 638	6 915

Památky

Kromě zmíněného kostela Nejsvětějšího srdce Páně byly kulturní památkou vyhlášeny tyto stavby: divadlo Svatoboj na Cacovické ulici, měšťanský dům čp. 346 na náměstí Republiky a silniční most přes Svitavu. Architektonicky zajímavá je i malobytová kolonie,^[4] tj. soubor čtyř domů v ulicích Vranovská, Trávníčkova, Jana Svobody a Zubatého z let 1925–1927 podle projektu Josefa Poláška.

Náboženství

V Husovicích působí římskokatolická farnost ustanovená 1. ledna 1911 a sbor Českobratrské církve evangelické, který má svoji modlitebnu v Netušilově ulici. Na Hálkově ulici stojí Sál Království Svědků Jehovových, na Vranovské ulici působí pravoslavný monastýr svaté kněžny české Ludmily. V malém domku na Gargulákově 5 měl svoji modlitebnu dnes již zaniklý baptistický sbor,^[7] v letech 1984 až 2015 prostor využívala husovická náboženská obec Církve československé husitské. V letech 2018–2019 Církev československá husitská dům rekonstruovala na Centrum Farský se sociálními byty.^[8]

Osobnosti

Marie Restituta Kafková (1894–1943)

Odkazy

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 308.
↑ ^a ^b ^c SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha : Academia, 1994. S. 225. ISBN 80-200-0474-2.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-04-27.
↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-12-16]. Dostupné online.
↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie menších křesťanských církví v České republice. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2016. ISBN 978-80-246-3315-2. S. 140.
↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie Církve československé husitské. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2023. ISBN 978-80-246-5357-0. S. 118.

Literatura

FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Město Husovice, s. 114–116.
MRÁZEK, Karel. Město Husovice: jeho minulost a přítomnost. Husovice: Městské zastupitelstvo Husovice, 1912. 108 s. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Husovice na Wikimedia Commons
Stránky místního portálu "Brnosever.cz"

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.