Štefánikova čtvrť

Štefánikova čtvrť
Merhautova ulice na okraji Štefánikovy čtvrti
Merhautova ulice na okraji Štefánikovy čtvrti
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
Městská částBrno-sever
ObecBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíČerná Pole
PSČ613 00
Štefánikova čtvrť
Štefánikova čtvrť
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štefánikova čtvrť je čtvrť, součást města Brna. Tvoří severovýchodní část Černých Polí.

Historie

Vilová Štefánikova čtvrť vznikla ve 20. letech 20. století v severozápadním cípu katastru Husovic, od kterých byla zcela oddělena železniční tratí do Tišnova. Dráha zároveň určila tvar severního okraje čtvrti, tvořeného dnešní ulicí Sládkovou. Čtvrť získala své jméno v roce 1923,[1] kdy byla zahájena stavba samostatných rodinných domků v zahradách na území ohraničeném dnešními ulicemi Alešovou, Pflegrovou, Sládkovou a Merhautovou. V té době šlo o zcela samostatný urbanistický útvar.[2] V letech 1933–1935 si v Alešově ulici postavil vlastní rodinný dům ve funkcionalistickém stylu architekt Josef Kranz.[3]

V těsné blízkosti Štefánikovy čtvrti, na jejím západním okraji (dnes severní část Janouškovy ulice), byla v roce 1925 založena nouzová kolonie Na Novém hřbitově, která byla tvořena deseti dřevěnými baráky a která patřila k nejchudším v Brně. Název získala podle svého umístění na pozemku, který byl původně určen pro nový husovický hřbitov, přičemž zde již byla postavena márnice, která byla rovněž využívána k obytným účelům. Tato kolonie zanikla po skončení druhé světové války.[4]

Ve druhé polovině 30. let probíhala výstavba řadových domů jižně od Štefánikovy čtvrti, která se tak postupně stala součástí souvislé městské zástavby, na jejímž okraji se nacházela.[5] V roce 1949 byla na východním okraji Štefánikovy čtvrti ukončena smyčkou nová tramvajová trať, která byla z centra města trasována Merhautovou ulicí.[6] V roce 1962 byl ukončen provoz na původní železniční trati do Tišnova, jež byla vedena těsně kolem čtvrti.[7] V trase této dráhy byl na konci 90. let 20. století vybudován Velký městský okruh s Husovickým tunelem.

V letech 1952–1991 nesla Štefánikova čtvrť název Fučíkova čtvrť. Roku 1969 bylo vytvořeno nové katastrální území Černá Pole, kam připadla i tehdejší Fučíkova čtvrť.[1] Téhož roku byla zahájena stavba malého panelového sídliště Černá Pole v západním sousedství čtvrti. Toto sídliště, jehož centrem se stalo nově vytvořené náměstí SNP, bylo dokončeno v polovině následující dekády.[8]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 324–329. 
  2. SLUKA, Jakub. Vznik a vývoj Černých Polí v Brně. 2012. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta – Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Dušan Foltýn. s. 66–69. Dále jen Sluka. Dostupné online.
  3. Sluka, s. 77.
  4. Sluka, s. 70–72.
  5. Sluka, s. 83–84.
  6. NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – vydavatelství WOLF & Tramvajklub Brno, 2000. S. 105. 
  7. VAŠÍČEK, Milan, a kol. 110 let trati Brno – Tišnov a 90 let trati Tišnov – Žďár. Brno: České dráhy, Obchodně přepravní ředitelství v Brně, 1995. S. 15. 
  8. LESOVÁ, Pavlína. Brněnská sídliště. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta – Geografický ústav. Vedoucí práce Ondřej Mulíček. s. 28–29. Dostupné online.

Externí odkazy