Původní tržní osada vznikla na místě dnešního Strmilova patrně v první polovině 13. století. Již roku 1255 se nacházela v držení pánů z Hradce. V roce 1294 se vzpomíná jako „villa forensis“. Ve vsi se nacházel kostel sv. Jiljí a starší románský hřbitovní kostel sv. Ondřeje. Stejně jako trhová ves a později městečko Kunžak příslušel Strmilov až do 16. či 17. století k Moravě a olomoucké diecézi.[4]
Název Strmilov není navzdory lidovým pověstem odvozen od slova strmý. Historik A. Sedláček soudil, že má původ ve staročeském osobním jméně Střemil. Nejstarší podoby názvu (Tremliß, Tremling, Tremlhof, Stremles Hof, Trmilow, Hrmelov) odkazují na bavorské Tremmel, tremmeln (trám, prudce udeřit), nebo na starohornoněmecké strīmil (brázda, pruh).[zdroj?]
V roce 1385 ustanovil Heřman I. z Hradce ves Strmilov městečkem. Možná už tehdy dostal Strmilov do svého znaku zlatou pětilistou růži pánů z Hradce s červeným středem a se zelenými lístky na modrém štítu. Tento znak je nicméně doložen až z 19. století.[5] Úmrtím Lucie Otýlie z Hradce, dcery Jáchyma Oldřicha, přešlo tržní městečko v roce 1633 do držení pánů Slavatů.
Východně od města leží přírodní památka Pazourův rybník. K obci přiléhá známý rybník Komorník.
Členění obce
Město Strmilov se skládá z pěti katastrálních území (zároveň ZSJ a části obce), z nichž se čistě v Čechách nacházejí Strmilov (katastrální výměra činí 1490,66 ha) a Leština (k. ú. Leština u Strmilova; kat. vým. 268,34 ha).
Čistě na Moravě se nachází Malý Jeníkov (kat. vým. 208,15 ha); téměř zcela na Moravě se nacházejí katastrální území České Olešné (kat. vým. 806,84 ha) a Palupína (kat. vým. 284,13 ha).
↑STANISLAV, Vohryzek. Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek. Brno, 2017. Dizertační práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, s. 119.
↑ Archivovaná kopie. www.neradova.com [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-14.