Přehled obecních znaků okresu Cheb
Okres Cheb je okres v Karlovarském kraji . Jde o nejzápadněji položený okres v Česku .
Sousedí s karlovarskými okresy Sokolov a Karlovy Vary , s plzeňskými okresy Tachov a Plzeň-sever a jeho západní hranice je i státní hranicí s Německem .
Struktura povrchu
K 31. prosinci 2003 měl okres celkovou plochu 932,75 km² , z toho:
46,93 % zemědělských pozemků, které z 57,14 % tvoří orná půda (26,82 % rozlohy okresu)
53,07 % ostatní pozemky, z toho 75,07 % lesy (39,84 % rozlohy okresu)
Povrch
Převážná část popisované oblasti spadá do území Krušnohorské soustavy . Pouze jihozápadní okraj náleží Šumavské soustavě . Krušnohorskou soustavu zastupují Smrčiny (Ašská vrchovina , Hazlovská pahorkatina a Chebská pahorkatina ), které na naše území zasahují z Německa , a Karlovarská vrchovina , která se skládá ze Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny .
Šumavské soustavě patří nejsevernější výběžky Českého lesa (Dyleňský les a Podčeskoleská pahorkatina ).
Nejvyšší vrcholy:
Hydrologické poměry
Celá oblast okresu patří do úmoří Severního moře . Nejvýznamnějším tokem je Ohře , která pramení v Bavorsku a na území ČR se dostává u Pomezné . Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok , Sázek , Plesná , Libocký potok a pravostrannými Odrava , Lipoltovský potok a uměle vybudovaná Dlouhá stoka s přítokem Teplá . Mariánskolázeňsko odvodňuje z větší části Kosí potok , pramenící pod horou Dyleň a jeho přítoky Bahnitý , Úšovický a Jilmový potok . Téměř celý Ašský výběžek patří do povodí Sály . Většina potoků , např. Bílý Halštrov a Rokytnice odtud teče do Německa .
Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha ) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci . Dále pak Podhora na Teplé (82 ha) je využívána jako vodárenská nádrž a Horka na Libockém potoku slouží jako zásobárna pitné vody .
Chebsko je velmi bohaté na rybníky . Největší rybniční soustava je na Slatinném potoku poblíž Františkových Lázní , které vévodí rybník Amerika s plochou téměř 60 ha. K dalším větším rybníkům patří Plochý (10 ha) a Okouní (9 ha).
Minerální prameny
Zvláštností tohoto území jsou četné minerální prameny s vysokým obsahem rozpuštěných solí a bohatým sycením oxidem uhličitým , které tu vyvěrají ve stovkách vřídel . Většinu z nich můžeme považovat za dozvuky třetihorní sopečné činnosti .
Mariánskolázeňské prameny zahrnují rozsáhlou oblast v prostoru Slavkovského lesa a Tepelské plošiny . Minerální vody se tvoří z usazených dešťových vod, soustřeďujících se v puklinách krystalických hornin (hlavně žul) v hloubce 60–100 m pod povrchem. Mají velmi pestré složení. Na území Mariánských Lázní vyvěrají zhruba ve 40 pramenech (Křížový, Rudolfův aj.) . Do těchto pramenů patří i další; např. kynžvartské kyselky a železité kyselky Konstantinových Lázní .
Františkolázeňské prameny se soustřeďují v Chebské pánvi při údolí Slatinného potoka . Jsou nejvydatnějším zdrojem studených kyselek v republice . Vznikají v artéské pánvi , jsou tvořené pískovci , písky a jíly . Převažují prosté železité kyselky ; pramen Glauberův IV. má největší obsah minerálů v České republice vůbec. Pramenů je zhruba 25, jsou teplé jen 9–12,5 °C a vyvěrají z hloubky asi 50 m . Vývěry v oblasti rašeliniště Soos pronikají z větších hloubek, a jsou proto o něco teplejší – nejteplejší z nich je Císařský (14–18 °C ).
Jak Mariánské Lázně , tak Františkovy Lázně jsou součástí západočeského lázeňského trojúhelníku spolu s Karlovými Vary .
Půdy
Zastoupeny jsou tu dva typy půd . Na Ašsku a Mariánskolázeňsku se vyskytují
hnědé půdy a podzoly a na Chebsku jsou to illimerizované a olejné půdy . Druhy půd jsou v této oblasti tři. Půdy převážně hlinitopísčité a písčitohlinité (10–30 % jíl. č.) na Ašsku a v okolí Mariánských Lázní . Nejvíce úrodná oblast v okrese je v okolí Chebu s převážně hlinitými půdami (30–45 % jíl. č.) . A na západ od M. L. jsou převážně štěrkovité a kamenité půdy s obsahem skeletu větším než 50 %. Celkově je toto území méně úrodná oblast České republiky .
Klimatické poměry
Okres Cheb patří do chladné až mírný podnebný pás mírně teplé podnebné oblasti. Za 1 rok tu spadne
přibližně 500–800 mm srážek . Nejméně na Chebsku (500–600 mm ) a nejvíce u Mariánských Lázní (700–800 mm ) . Průměrná roční teplota je tu od 6 °C (Aš , Mariánské Lázně ) do 10 °C (Cheb) .
Biosféra
Území okresu Cheb je velmi členité a zahrnuje jak hory , tak rozsáhlé planiny i hluboká údolí řek , s velkým podílem lesů .
Za přírodovědecky nejcennější území v oblasti můžeme považovat Slavkovský les , kde se kromě doznívajících projevů vulkanické činnosti dochovala rozsáhlá rašeliniště se vzácnou flórou a faunou . Je tu i řada maloplošných chráněných území se zvláštním režimem. V dnešních lesích , převážně smrkových monokulturách , najdeme i zbytky původních bučin s příměsí jedle . Proto bylo území Slavkovského lesa o ploše 640 km² vyhlášeno roku 1974 za CHKO . Největší rašeliniště Slavkovského lesa leží v nadmořské výšce 800–900 m n. m. a jsou chráněna jako národní přírodní rezervace Kladské rašeliny . Roste tu borovice blatka , rosnatka okrouhlolistá , klikva žoravina , vlochyně aj.
Obdobnou rašelinnou flóru najdeme i v rašeliništi Soos (221 ha ) u Františkových Lázní , kde se navíc vyskytují některé slanomilné rostliny a jako velká vzácnost i orchidej vstavač.
V této oblasti je i mnoho přírodních parků . Poblíž Aše je to přírodní park Halštrov , na sever od Skalné přírodní park Kamenné vrchy , v okolí Mariánských Lázní přírodní park Šumava a u Libé je to přírodní park Smrčiny .
Památky
Na rozdíl od jiných oblastí Čech je zde zachováno velké množství památek z doby románské . K nejznámějším patří bývalá císařská falc a kostel sv. Mikuláše a Alžběty v Chebu, jádra hradu Vildštejn (Skalná), Seeberg , Starý Hrozňatov a Hazlov . Gotiku tu většinou zastupují už jen zříceniny, jako např. Starý Rybník , Neuberg , Kynžvart a Pomezná . Cenný soubor gotické městské architektury najdeme v Chebu (kostely , kláštery ) .
Renesance se výrazně zapsala především do architektury měst . Renesanční domy najdeme hlavně v Chebu, a v Hazlově je renesanční hřbitovní kostel .
Výrazněji se tu projevuje baroko . Z církevních barokních památek je třeba jmenovat dominikánský klášter a radnici v Chebu a Loretu ve Starém Hrozňatově . Do barokního slohu byl přestavěn hrad v Chebu a také zámek Libá v Libé . Na celém území je velké množství soch , sloupů a kašen .
Klasicismus a empír dal vzhled pozoruhodným souborům staveb (kolonády , lázeňské budovy, hotely ) v centrech lázeňských měst Františkovy Lázně , Mariánské Lázně , Lázně Kynžvart . Architektura 19. a začátku 20. století je typická pro historické budovy v Mariánských Lázních .
Bohaté je zastoupení lidové architektury , především hrázděných a roubených staveb . Nejkrásnější se dochovaly v Hranicích , Ostrohu a Skalné .
Pozoruhodnou památkou Chebska a Ašska jsou kamenné smírčí kříže , připomínající dávné tragédie, často i hrdelní zločiny . Jsou jich tu desítky, nejhezčí najdeme v Hazlově , Milhostově a Plesné .
Historie
V dávné minulosti toto území pokrývaly husté pralesovité lesy. Zmínka o prvních lidech zde je již ze starší doby kamenné. Slovanské obyvatelstvo zde sídlilo od 8. do počátku 12. století. Jeho hlavním hradištěm byl Cheb, založený v 9. století . V rámci kolonizace , která sem přicházela z Německa , tito původní obyvatelé ustupovali. Již v 1. polovině 19. století se celá oblast dostávala pod vliv německé severní marky. Jedním z prvních území v českých zemích , které podlehlo germanizaci , bylo Chebsko, na které si ve 13. století činily nárok čeští i němečtí panovníci .
K definitivnímu připojení Chebska k zemím Koruny české došlo až za vlády Jana Lucemburského v roce 1322 . Ten potvrdil Chebským všechna jejich práva a mnohá jiná jim ještě daroval, což přispělo ke zvláštnímu postavení – autonomii – této oblasti v rámci českého království . Obdobné postavení si po staletí udržovalo i sousední Ašsko .
Husitské války do oblasti příliš nezasáhly, většina zdejších hradů (Loket , Andělská hora ) stála na straně katolíků . V 16. století vrcholila v oblasti důlní činnost , těžilo se především stříbro a cín .
Zdárný vývoj zastavila třicetiletá válka , která byla pro západní Čechy skutečnou pohromou. V tomto období opustilo zemi tisíce horníků a lidé byli nuceni, hledat si nový zdroj obživy. Rozvíjela se řemesla , zemědělství a obchod . Rozrůstal se také průmysl , v oblasti hlavně textilní , sklářský a výroba porcelánu . Od 18. století se výrazně o slovo hlásilo lázeňství .
Po vzniku ČSR v roce 1918 se zdejší němečtí obyvatelé pokusili o odtržení pohraničního území a vytvoření samostatného útvaru. Národnostní vášně vyvrcholily odtržením Sudet v roce 1938 a jejich připojením k Německu . Po osvobození území roku 1945 americkou armádou a odsunu německých obyvatel sem přišli noví osídlenci z Čech . Řada obcí zůstala však většinou zčásti neobydlena. Výsledkem byl úplný zánik některých sídel . Teprve v posledních letech se pohraniční oblasti z těchto ran rychle vzpamatovávají a obnovují tradiční vztahy se svými západními sousedy.
Do roku 2002 bylo sídlem okresu sídlem město Cheb .
Sídla
Rozsah okresu Cheb, platný k roku 2010, s vyznačenými hranicemi a názvy obcí
Většina sídel v okrese jsou vsi . Mezi největší obce patří města Cheb, Aš , Františkovy Lázně a Mariánské Lázně .
Největším městem okresu je Cheb s 32 300 obyvateli (k roku 2016 ) . Založen byl již v 9. století , ale městem se stal až v roce 1204 . Hlavní průmysl je zde strojírenský , textilní , kovodělný, stavební , dřevozpracující a potravinářský . Cheb patřil střídavě k Čechám a Německu , od roku 1322 je součástí českého státu . Nachází se zde krásný románský hrad a kostel sv. Mikuláše. Centrum Chebu je městskou památkovou rezervací .
Město Aš bylo založeno ve 13. století a má 13 100 obyvatel (k roku 2016 ) . Průmysl je tu převážně potravinářský a textilní . Nejzajímavějšími kulturními památkami jsou radnice , zámeček Větrov , muzeum a kostel sv. Mikuláše.
Stejně jako Cheb také i Františkovy Lázně patří mezi městské památkové rezervace. Mají 5 500 obyvatel (k roku 2016 ) a založeny byly r. 1793 . Jsou to lázně známé léčbou ženských nemocí , nemocí oběhového ústrojí a poruch látkové výměny .
Mariánské Lázně mají 13 200 obyvatel (k roku 2016 ) . Průmysl je převážně strojírenský, dřevozpracující a potravinářský. Lázeňství se tu začalo rozvíjet od začátku 19. století . Prameny se zde využívají k léčení nemoci ledvin , močových cest , dýchacích cest a poruch látkové výměny. Nejkrásnějšími budovami jsou různé lázeňské stavby (kolonády , pavilóny , lázeňské domy) z 19. století . Střed města má parkovou úpravu.
Průmysl
Hlavním průmyslovým odvětvím v okrese je strojírenský průmysl (Cheb, Aš ) , dřevozpracující průmysl (Luby ) , textilní průmysl (Cheb, Aš ) , sklářský průmysl (Hranice ) , průmysl porcelánu a keramiky (Skalná ) a z malé části také těžba hnědého uhlí (na východě od Chebu) .
Životní prostředí
Na území okresu se nenachází žádné větší podniky , továrny ani elektrárny , které by zahlcovaly ovzduší škodlivými látkami , a proto je zde životní prostředí čisté.
Demografické údaje
Data k 30. červnu 2005 :
Popis
Celkem
Ženy
Muži
počet obyvatel
90 060
46 141 51,23 %
43 919 48,77 %
průměrný věk
38,8
40,2
37,4
hustota zalidnění: 97 ob./km²
84,84 % obyvatel žije ve městech
Zaměstnanost
(2003)
Počet obyvatel se stálým zaměstnáním
20 512
Průměrný plat
13 897 Kč
Nezaměstnaných
3 917
Míra nezaměstnanosti
8,34 %
Školství
(2003)
Druh školy
Počet škol
Mateřské školy
38
Základní školy
29
Gymnázia
4
Střední školy průmyslové školy
6
Střední odborná učiliště
5
Vyšší odborné školy
0
Zdravotnictví
(2003)
Lékaři
337
Nemocnice
2
Specializovaná léčebná zařízení
1
Zubní lékaři
37
Lékárny
24
Zdroj
Silniční doprava
Okresem prochází dálnice D6 a silnice I. třídy I/6 , I/21 a I/64 .
Silnice II. třídy jsou II/198 , II/210 , II/212 , II/213 , II/214 , II/217 , II/218 , II/230 a II/606 .
Seznam obcí a jejich částí
Města jsou uvedena tučně , městyse kurzívou , části obcí malince .
Aš (Dolní Paseky • Doubrava • Horní Paseky • Kopaniny • Mokřiny • Nebesa • Nový Žďár • Vernéřov ) •
Dolní Žandov (Horní Žandov • Podlesí • Salajna • Úbočí ) •
Drmoul •
Františkovy Lázně (Aleje-Zátiší • Dlouhé Mosty • Dolní Lomany • Františkovy Lázně • Horní Lomany • Krapice • Slatina • Žírovice ) •
Hazlov (Lipná • Polná • Skalka • Vlastislav • Výhledy ) •
Hranice (Pastviny • Studánka • Trojmezí ) •
Cheb (Bříza • Cetnov • Dolní Dvory • Dřenice • Háje • Horní Dvory • Hradiště • Hrozňatov • Cheb • Chvoječná • Jindřichov • Klest • Loužek • Pelhřimov • Podhoří • Podhrad • Skalka • Střížov • Tršnice ) •
Krásná (Kamenná ) •
Křižovatka (Nová Ves ) •
Lázně Kynžvart (Lazy ) •
Libá (Hůrka ) •
Lipová (Dolní Lažany • Dolní Lipina • Doubrava • Horní Lažany • Lipová • Mechová • Mýtina • Palič • Stebnice ) •
Luby (Dolní Luby • Horní Luby • Opatov ) •
Mariánské Lázně (Hamrníky • Chotěnov-Skláře • Kladská • Stanoviště • Úšovice ) •
Milhostov (Hluboká • Vackovec ) •
Milíkov (Malá Šitboř • Mokřina • Těšov • Velká Šitboř ) •
Mnichov (Rájov • Sítiny ) •
Nebanice (Hartoušov ) •
Nový Kostel (Božetín • Čižebná • Horka • Hrzín • Kopanina • Mlýnek • Nový Kostel • Spálená ) •
Odrava (Dobroše • Mostov • Obilná • Potočiště ) •
Okrouhlá (Jesenice ) •
Ovesné Kladruby •
Plesná (Lomnička • Smrčina • Vackov ) •
Podhradí •
Pomezí nad Ohří (Hraničná ) •
Poustka (Ostroh ) •
Prameny •
Skalná (Kateřina • Vonšov • Starý Rybník • Zelená ) •
Stará Voda (Sekerské Chalupy • Vysoká ) •
Teplá (Babice • Beranov • Beranovka • Beroun • Bezvěrov • Bohuslav • Číhaná • Heřmanov • Horní Kramolín • Hoštěc • Jankovice • Kladruby • Klášter • Křepkovice • Mrázov • Nezdice • Pěkovice • Popovice • Poutnov • Rankovice • Služetín • Staré Sedlo • Teplá • Zahrádka ) •
Trstěnice (Horní Ves ) •
Třebeň (Doubí • Dvorek • Horní Ves • Chocovice • Lesina • Lesinka • Nový Drahov • Povodí • Třebeň • Vokov ) • Tři Sekery (Chodovská Huť • Krásné • Tachovská Huť ) •
Tuřany (Lipoltov • Návrší ) •
Valy •
Velká Hleďsebe (Klimentov • Malá Hleďsebe ) •
Velký Luh •
Vlkovice (Martinov ) •
Vojtanov (Antonínova Výšina • Mýtinka • Zelený Háj ) •
Zádub-Závišín (Milhostov • Zádub • Závišín )
Vodní toky
Reference
Související články
Externí odkazy