Horní Paseky
Lokalita
Charakter	osada
Obec	Aš
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°14′ s. š., 12°14′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	71 (2021)[1]
Katastrální území	Horní Paseky (4,26 km²)
Nadmořská výška	673 m n. m.
PSČ	352 01
Počet domů	9 (2021)[2]
Horní Paseky
Další údaje
Kód části obce	180173
Kód k. ú.	780171
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Paseky (do roku 1947 česky Horní Reuth,^[3] německy Oberreuth) jsou vesnice, část města Aš v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Nacházejí se v nejvýchodnější části Ašska, na hranicích s německým Saskem, v nadmořské výšce 675 metrů. Horní Paseky jsou ve společném osadním výboru s obcemi Vernéřov a Dolní Paseky. V Horních Pasekách se nachází turistický hraniční přechod do německého lázeňského města Bad Brambach. Je určen pouze pro pěší, cyklisty a lyžaře. Na německé straně hranic se nachází památník Horním Pasekám, který zahrnuje i informační tabuli s historií obce a několik dobových fotografií.

První písemná zmínka o Horních Pasekách pochází z roku 1291. Okolo roku 1344 ves koupili od Neubergů Zedtwitzové. Na konci 19. století žilo v Horních Pasekách v 58 domech 326 obyvatel. Po požáru v roce 1917 se ale mnoho rodin odstěhovalo, a již se nevrátilo. Po odsunu německých obyvatel v roce 1947 obývalo vesnici již jen okolo 60 lidí. V roce 1950 byla oblast zahrnuta do zakázaného pásma, a většina domů byla stržena. Byla zde postavena rota pohraniční stráže, a státní statky využívali okolní pole pro chov dobytka a pro zemědělství. V roce 1968 místo zabrali sovětští vojáci, a pro své účely si zde postavili několik panelových domů. Tyto domy byly opuštěny v roce 1990. Do roku 1996 v Horních Pasekách není registrován žádný obyvatel. V letech 1996–1997 byly panelové domy po vojácích opraveny z peněz města Aše, a předány do užívání. V roce 2001 zde ve třech panelových domech žilo 52 obyvatel. Později přibyla pila, která je v současné době největší na Ašsku.

V Horních Pasekách se nacházel i německý hřbitov, který byl však po roce 1945 vandaly neustále ničen. Jeho dnešní stav je katastrofální. Náhrobní kameny vyrvané z hrobů se povalují po celém tehdejším hřbitově, který je dnes zarostlý k nepoznání. Stejný osud postihl také hřbitovy v Újezdě, Dolních Pasekách a Vernéřově. Všechny tyto tři hřbitovy však již byly za česko-německé spolupráce revitalizovány.

V roce 2007 byla v blízkosti Horních Pasek vystavěna malá pravoslavná kaple, která se tak stala nejzápadnější pravoslavnou stavbou v České republice. 24. dubna 2007 byla metropolitou Kryštofem vysvěcena svatému Hubertovi (patronu myslivců) a svatému Jiří. Stavba trvala dva měsíce, zatímco její plánování pět let. Kaple byla financována výhradně ze soukromých zdrojů. Kaple stojí přímo u cyklotrasy 2062.^[4]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 289 obyvatel, z toho čtyři Češi, 266 obyvatel německé národnosti, jeden jiné národnosti a 18 cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 57 obyvatel, 232 k evangelické církvi.^[5]

Při sčítání lidu v letech 1850–1873 Horní Paseky byly osadou obce Vernéřov v okrese Aš. V letech 1874–1959 byly samostatnou obcí v okrese Aš. V letech 1960–1975 byly opět částí obce Vernéřov v okrese Cheb. Od 1. ledna 1976 jsou částí města Aš v okrese Cheb.^[8]

• Kaple svatého Huberta a svatého Jiří

• 
  Památník Horním Pasekám u německé celnice
• 
  Kaple svatého Huberta a svatého Jiří
• 
  Rekonstruované domy ruských vojáků.

• KOLEKTIV AUTORŮ. Obce Ašska v proměnách času – katalog výstavy. Aš: Muzeum Aš, 2008. 46 s. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Paseky na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Paseky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Horní Paseky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)