Dřenice (německy Treunitz) jsou vesnice, část města Cheb ve stejnojmenném okrese v Karlovarském kraji.
Historie
Prvně se Dřenice zmiňují v roce 1273. Před druhou světovou válkou zde žilo ve 36 domech 217 lidí. Po vysídlení německého obyvatelstva zůstala vesnice prázdná. Až později, když byla vybudována přehrada Jesenice, se z Dřenic stalo vyhledávané místo a bylo zde založeno několik kempů. Dnes zde trvale žije přibližně 15 lidí.
Přírodní poměry
Dřenice se nacházejí přibližně pět kilometrů východně od Chebu na severním břehu přehradní nádrže Jesenice v nadmořské výšce 447 metrů.
Místní pískovna s odhalenými vrstvami sedimentů je názornou ukázkou stratigrafie Chebské pánve. Pískovna je nalezištěm tzv. chebských vltavínů.[3]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 196 obyvatel, z nichž byl jeden Čechoslovák, 194 Němců a jeden cizinec. Všichni obyvatelé se hlásili k římskokatolické církvi.[4]
Vývoj počtu obyvatel a domů Dřenice[5][6]
| Rok |
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011 |
2021
|
| Počet obyvatel
|
263 |
257 |
251 |
221 |
202 |
196 |
217 |
77 |
12 |
6 |
1 |
13 |
15 |
33 |
50
|
| Počet domů
|
38 |
38 |
38 |
36 |
36 |
36 |
36 |
18 |
3 |
2 |
2 |
3 |
3 |
9 |
8
|
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1952 Dřenice byly osadou obce Jesenice v okrese Cheb. Od roku 1953 jsou částí města Cheb ve stejnojmenném okrese.[7]
Pamětihodnosti
- V Dřenicích se nachází původně románský kostel svatého Oldřicha z 12. století, který byl v 17. století barokně přestavěn. V dnešní době nemá žádné vnitřní vybavení a je ve velmi špatném stavu. Okolo něj se nacházel německý hřbitov, který po letech komunismu zpustl. V minulých letech byl revitalizován a nalezené náhrobky byly rozestavěny okolo kostela.
- Před kostelem se nachází také jeden smírčí kříž, který sem byl přenesen z místa, které je dnes zatopeno přehradou.
- Na západním okraji vesnice se nad vodní nádrží dochovaly pozůstatky dřenického hradiště.[8]
- V prostoru mezi vesnicí a štěrkovnou se nachází dvě památkově chráněné archeologické lokality, z nichž západní byla pravděpodobně z velké části zničena těžbou písku a východní bývalým hřbitovem a výstavbou silnice. Z obou míst pochází nálezy z období mezolitu a mladší doby bronzové, ve které v nich stávala sídliště osídlená lidem lužické kultury.[9][10]
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Dřenice. Barevné sedimentární struktury a chebské vltavíny [online]. Sokolov: Geopark Egeria [cit. 2017-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Dřenice. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 241.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 3. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 110.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Dřenice, s. 77.
- ↑ Rovinné neopevněné sídliště Dřenice I, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Rovinné neopevněné sídliště Dřenice II, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-11-11]. Dostupné online.
Literatura
Externí odkazy
| Části obce Dřenice u Chebu |
|
| Části obce | |
.jpg)
