Pastviny
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Hranice
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°16′33″ s. š., 12°9′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	73 (2021)[1]
Katastrální území	Pastviny u Studánky (7,51 km²)
Nadmořská výška	628 m n. m.
PSČ	351 24
Počet domů	36 (2021)[2]
Pastviny
Další údaje
Kód části obce	158151
Kód k. ú.	758159
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pastviny (německy a do roku 1947 Friedersreuth^[3]) jsou malá vesnice, část města Hranice v okrese Cheb v Karlovarském kraji. V roce 2011 zde trvale žilo 68 obyvatel.^[4]

Poprvé jsou Pastviny zmiňovány v roce 1413, a to ve smlouvě, kde Neubergové prodali Pastviny (spolu s Hranicemi, Studánkou a Trojmezím) Zedtwitzům. Pastviny se rozvíjely jako zemědělská osada. Nacházelo se zde několik mlýnů. Industrializace se zde začala projevovat až na konci 18. století. V 18. století byla vesnice okupována pruským vojskem, které zde způsobilo obrovské škody.

V roce 1893 zde byla postavena škola, kde se vyučovalo již celoročně. Tato škola byla v roce 1962 zbourána, a na jejím místě byla postavena kasárna pohraniční stráže. V devadesátých letech 20. století byla opuštěná kasárna odkoupena soukromým majitelem, a dnes zde sídlí soukromá firma. V areálu se nachází pomníček padlému vojákovi. V roce 1929 byl v Pastvinách odhalen památník obětem první světové války. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 zde zůstalo jen málo obyvatel, a vinou špatné dosidlovací politiky nebyl nikdo, kdo by se staral o místní domy a usedlosti. Později, při značení hraničního pásma bylo strženo přes 140 budov.

Pastviny leží v sousedství vesnice Studánka, čtyři kilometry jihozápadně od Hranic, a asi osm kilometrů severoseverozápadně od Aše. Na západě sousedí s německou vesničkou Faßmansreuth (patří k městu Rehau). Pastviny se rozprostírají v nadmořské výšce 628 metrů.

Severozápadně od vesnice, podél státní hranice, leží část národní přírodní památky Bystřina – Lužní potok.

Podle sčítání 1930 zde žilo v 162 domech 921 obyvatel. 5 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 907 k německé. Žilo zde 90 římských katolíků a 721 evangelíků.^[5]

Při sčítání lidu v letech 1869–1890 Pastviny byly uváděny jako osada města Hranice v okrese Aš. V letech 1900–1930 byly samostatnou obcí v okrese Aš. V letech 1950–1975 byla jako část obce Studánka, se kterým patřily nejprve do okresu Aš, ale v letech 1961–1975 v okrese Cheb, ale od 1. ledna 1976 k Hranici.^[8]

Podle pověsti založili Pastviny vojáci Friedricha I. Podle něj byla vesnice pojmenována; Friedersreuth = Friedrichova pastvina. Český název získaly Pastviny až po druhé světové válce.

• VÍT, Jaroslav: Ašsko a Chebsko, Olympia (2007)
• KOLEKTIV autorů: Obce Ašska v proměnách času, DSO Aš & Muzeum Aš (2008)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pastviny na Wikimedia Commons
• Pastviny v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)