PROFILPELAJAR.COM

Nakadžima J9N Kikka
	Nakadžima Kikka před prvním letem
Určení	stíhací a útočný letoun
Původ	Japonské císařství
Výrobce	Nakadžima
Šéfkonstruktér	Kazuo Óno, Ken'iči Macumura
První let	7. srpna 1945
Uživatel	Japonské císařské námořní letectvo
Vyrobeno kusů	2 prototypy
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nakadžima J9N Kikka (japonsky: 中島橘花, česky: Pomerančový květ) byl prototyp japonského dvoumotorového útočného a stíhacího stroje, jehož koncepce byla inspirována německým letounem Messerschmitt Me 262.

Vývoj

Od roku 1943 Japonsko jednalo s Německem o předávání výsledků výzkumu a vývoje. Později Japonce zaujaly především letouny Me 262A a Me 163B a bylo dohodnuto pomocí ponorek převézt do Japonska dva kusy Me 163B, proudové a raketové pohonné jednotky a kompletní technickou dokumentaci. Ponorky, které vezly části strojů a dokumentaci z Německa však byly postupně potopeny, takže se do Japonska dostala jen část fotodokumentace, fotografie motoru BMW 003 a útržky technických podkladů. Na podkladě německé dokumentace se podařilo sestrojit motor Išikawadžima Ne-20 s tahem 4,66 kN. První funkční prototyp motoru Ne-20 se rozběhl 26. března 1945, přičemž u dalších výrobců vznikaly i jiné varianty motorů založených na konstrukci BMW 003.

O vývoji stroje, odpovídajícího německému Me 262, bylo ve firmě Nakadžima rozhodnuto v září 1944. Nakonec byl v Japonsku vytvořen stroj, který byl německým vzorem inspirován, ale jinak s ním měl málo společného. Letoun byl celkově menší, měl odlišně tvarovaný trup a na rozdíl od Me 262 měl přímé křídlo (pro uložení v nouzových krytech ho bylo možné složit). Podvozek byl příďový, přední noha se sklápěla dozadu a hlavní podvozkové nohy se sklápěly směrem k trupu. Hlavní podvozkové nohy byly plně kryty trojdílným krytem, přední noha jednodílným krytem. Brzdy pocházely z typu Micubiši A6M. Pilotní kabinu kryl kapkovitý překryt. Palubní deska i ovladače byly dřevěné. Při startu mohly být použity dvě pomocné startovací rakety.

Prototyp byl dokončen v květnu 1945 a pojížděcí zkoušky probíhaly v červenci na letecké základně Kisarazu. Letoun poprvé vzlétl 7. srpna 1945 a po přistání letoun jeho pilot Susumu Takaoka nešetřil chválou. Už při druhém letu 11. srpna ovšem došlo k havárii. Letoun startoval i s pomocnými raketovými motory, při startu měl potíže a při pokusu o jeho přerušení nestihl včas zabrzdit, opustil startovací dráhu, v příkopu přišel o podvozek a zastavil se až na břehu Tokijského zálivu. Prototyp byl těžce poškozen a o několik dní později Japonsko kapitulovalo.

Další kusy se již do konce války nepodařilo dokončit, a tak si několik rozestavěných letounů odvezli Američané jako válečnou kořist ke zkouškám do USA. Díky tomu se jeden exemplář dochoval v National Air and Space Museum.

Specifikace

Technické údaje

Osádka: 1 (pilot)
Rozpětí: 10 m
Délka: 8,12 m
Výška: 2,95 m
Nosná plocha: 13,21 m²
Hmotnost prázdného letounu: 2300 kg
Vzletová hmotnost: 3500 kg
Pohonná jednotka: 2 × proudový motor Ne-20
Tah pohonné jednotky: 2 × 4,75 kN

Výkony

Maximální rychlost: 712 km/h
Dostup: 12 000 m
Dolet: 950 km

Výzbroj

2 × 30mm kanón nebo až 800 kg pum

Odkazy

Literatura

FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Nakajima Kikka (Orange Blossom), s. 443 až 445. (anglicky)
PEJČOCH, Ivo. Nakajima Kikka. HPM. 1993, roč. 3, čís. 4, s. 2–5. ISSN 1210-1427.
HORNÁT, Jiří. Nakajima Kikka. Letectví a kosmonautika. Listopad 1985, roč. LXI., čís. 24, s. 29–32.