Několik E15K1 bylo v roce 1944 vysláno na Palau, kde operovaly ze základny na ostrově Arakabesan a zúčastnily se bojů o Mariany a Palau.[4] Spojenci mu přidělili kódové jméno Norm.
Vývoj
Počátky E15K sahají do roku 1939, kdy byly vypsány požadavky 14-ši japonského námořního letectva. První prototyp vzlétl 5. prosince roku 1941 a námořní letectvo jej v říjnu 1942 převzalo ke zkouškám. Ukázalo se, že se jedná o poruchový stroj, který měl řadu závad, navíc zakrátko havaroval. Po opravě s přidanou pomocnou kýlovou plochou pod trupem pokračoval v testovacích letech.
Odstraňování závad nebralo konce, takže nakonec bylo vyrobeno pouze 6 prototypů a 9 sériových kusů s motory MK-4S Kasei 24 o výkonu 1360 kW.
1× hvězdicový Micubiši MK4D Kasei 14 o výkonu 1500 k (1119 kW) při startu a 1480 k (1104 kW) v 5500 metrech[2] pohánějící dvě dvoulisté protiběžné vrtule.
později 1× MK4S Kasei 24 o výkonu 1850 k (1380 kW) při startu a 1540 k (1148 kW) v 5500 metrech.[2]
Výkony
Cestovní rychlost: 160 uzlů (296,3 km/h) ve 2500 metrech[2]
Maximální rychlost: 253 uzlů (468,6 km/h) v 5700 metrech (s plovákem)[2]
FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN0-87021-313-X. Kapitola Kawanishi E15K Shiun (Violet Cloud), s. 314 až 316. (anglicky)
NĚMEČEK, Václav. Kawanishi E15K1 Shiun (Norm). Letectví a kosmonautika. Červenec 1984, roč. LX, čís. 16, s. 26.
Reference
↑FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN0-87021-313-X. Kapitola Kawanishi E15K Shiun (Violet Cloud), s. 315. (anglicky)
↑LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN0-87021-311-3. S. 627 a 628. (anglicky)