Curtiss C-46 Commando byl americký dvoumotorový letoun, který byl užíván ve vojenském letectvu od 2. světové války. Původně se mělo jednat o civilní dopravní letoun pro 36 cestujících, ovšem po vstupu USA do bojů 2. světové války bylo zřejmé, že letoun potřebuje armáda, a tak byl vyráběn výhradně pro vojenské účely.
Vznik a vývoj
Firma Curtiss začala vývoj nového moderního dopravního letounu v roce 1935 pod označením CW-20T. První prototyp (NX 19436) vzlétl až 26. března 1940 pilotován Edmundem T. „Eddie“ Allenem, ještě bez původně plánované přetlakové kabiny. První CW-20T poháněla dvojice dvouhvězdicovýchmotorů Wright R-2600B Cyclone o výkonu po 1250 kW. Během testů byly jeho dvojité SOP překonstruovány na jednoduché a označení se změnilo na CW-20A. Prototyp v červnu 1941 koupilo armádní letectvo, kde létal jako XC-55. Po zkouškách byl vrácen mateřské továrně, která stroj prodala letecké společnosti BOAC (imatrikulace G-AGDI, „St. Louis“). Prototyp zde létal do října 1943, kdy byl sešrotován.
V červenci 1940 armádní letectvo objednalo sérii 46 kusů označených C-46 později pojmenovaných Commando. Nejrozšířenější variantou se stala verze C-46A s vyztuženou podlahou, dvoukřídlými vraty a nosností až 6800 kg. Další verze ze sériové produkce obdržely označení C-46D, F a G, v USMC dostal označení R5C-1. Sériové C-46 poháněly motory Pratt & Whitney R-2800 Double Wasp různých verzí se čtyřlistými vrtulemi. Od pilotů si vysloužil přezdívku „The Whale“ (velryba).