Po roce 1971 navázal na politickou, podnikatelskou a vojensko-leteckou rodinnou tradici (Otakar Šimandl, člen Domácího tajného výboru Maffie, p. p. let. Ing. Antonín Husník, šéfkonstruktér a technický ředitel Letecké továrny AERO, genmjr. let. Josef Duda, CBE, účastník leteckých bitev o Francii a Británii), přičemž se převážně pohyboval v neoficiálních intelektuálních kruzích (členem ilegálního seskupení Bohnický svaz spisovatelů).[zdroj?]
Od roku 1981 se začal věnovat tematice československého politického, vojenského a leteckého odboje v letech 1914–1918 a 1939–1945, ve které systematicky pokračuje. Stejnou pozornost věnuje srovnávací politologii, politickému zprostředkování zájmů, procesu evropské integrace, vztahu křesťanství a politiky a v neposlední řadě se také profiloval jako výstavní scenárista a výtvarník.[zdroj?] Po převratu v roce 1989 se mohl naplno vrátit k odborné, publikační, přednáškové a pedagogické práci, v níž se převážně zabývá dějinami 19. a 20. století. Nikdy nebyl a není členem žádné politické strany a hnutí, ale byl a je členem několika profesních organizací a spolků; naposledy členem Obce spisovatelů a Anletu. Je držitelem řady ocenění, která mu byla udělena za práci historickou, za propagaci AČR a československých letců v řadách RAF od Ministerstva obrany ČR, GŠ AČR, Svazu letců ČR, Československé obce legionářské, Anletu apod.[zdroj?]
2008 – je prvním laureátem Ceny Český patriot „za významný přínos v oblasti podpory národní historie a rozvoje vlasteneckých tradic“, udělenou Asociací nositelů legionářských tradic ANLET České republiky[zdroj?]
Kromě řádné výuky pravidelně přednášel – pro Národní muzeum Praha, Dílo-podnik Českého fondu výtvarného umění – pobočky Klubu přátel výtvarného umění ČFVU, OKD Corpus Praha, Lidová konzervatoř SKKS Středočeského kraje, Praha, Lidová univerzita – Městská knihovna, Praha, Univerzita třetího věku, Praha, Univerzita volného času, Praha, Relations Agency Praha (AHA), Praha, Asociace starožitníků, o.s., a další agentury, kluby, muzea a galerie výtvarného umění v ČSSR, ČSFR a ČR.[zdroj?]
Scenáristická a kurátorská činnost
Uspořádal stovky výstav z nichž lze uvést – (Jitka a Květa Válovy, Děčín 1981; Jaroslav Šerých, Liberec 1981; Ladislav Karoušek, Děčín 1981, Turnov 1982; Vladimír Vondráček, Praha 1982, 1984, Čelákovice 1984, Terezín 1984, Čáslav 1985; Libuše Stratilová, Jindřichův Hradec 1983; Viktor Žabinský, Beroun 1982, 1985, Český Brod 1983, Čáslav 1986; Vladimír Gebauer – Vladimír Míčko – Václav Žatečka, Praha 1983; Vladimír Gebauer – Václav Špale – Petr Chalabala, Praha 1983; Ladislav Čepelák – Jaroslav Vacek, Olomouc 1985; Jan Gibek, Čelákovice 1986, Praha 1990; 1. Bienále Dialogy 86, 2. a 3. Trienále Dialogy 89 a 92 Čelákovice 1986, 1989, 1992; Ludvík Schindler, Třeboň 1987, 1989, Čelákovice 1990; Jan Šafránek, Rakovník 1987, Praha 1988, Čelákovice 1991; Ladislav Čepelák – Jan Šafránek, Banská Bystrica 1989; Jan Šafránek a jeho hosté (L. Čepelák, E. Sendlerová, K. Ženatá, M. Axman, J. Vaněk), Praha 1991; Ladislav Čepelák, Praha 1992; Skupina 42 po 50 letech, Praha 1992; Kamil Lhoták, Praha 1992; Aleš Lamr – Pavel Soukup, Bratislava 1992; Jiří Vaněk, Čelákovice 1992, Praha 1992, 1993; 50 let od tragické smrti genmjr. in.mem. Aloise Vašátka, DFC a českoslovenští letci na západní frontě 1939–1945, Čelákovice 1992; Jaroslav Kříž, Praha 1993, 1994, 1995, 1997, 2000, Hradec Králové 2001; Pavel Soukup, Pelhřimov 1991, Bratislava 1992, Praha 1994, 1995, 1996, 2009, 2016, 2017, Mělník 1996; Libuše Stratilová – Jarmila Malátová, Poděbrady 1996; 80. výročí vzniku Republiky československé a 80. výročí založení československého letectví 1918–1998, Praha-Hrad 1998; Václav Vojtěch Novák, Jindřichův Hradec 2001; Vilém Tefr, Praha 2009, 2010 a 2013, Vilém Tefr – Pavel Soukup Praha 2014.
Výtvarná činnost
1981 – (s Miladou Dudovou) OKS Děčín
1984 – (s Miladou Dudovou a Jakubem Rudolfem Dudou), Podlipanské muzeum v Českém Brodě
1985 – (s Miladou Dudovou a Jakubem Rudolfem Dudou), Dům kultury v Orlové-Lutyni
1986 – (s Miladou Dudovou a Jiřím Deglem), Výstavní síň Luna, Plzeň
1986 – (s Miladou Dudovou), Výstavní síň Františka Volfa, Třeboň
1989 – (s Miladou Dudovou), Výstavní síň Františka Volfa, Třeboň
1989 – (s Miladou Dudovou), Okresní muzeum Praha-východ, MM v Čelákovicích
1991 – (s Miladou Dudovou a Pavlem Soukupem), Okresní muzeum v Pelhřimově
DUDA, Zbyněk Miloš. Velitel stíhacího letectva: Životní osudy G/Cpt. RAF, brig. gen. let. Josefa Dudy, CBE (1905-1977). Praha: Naše vojsko, 2005. 300 s. ISBN80-206-0779-X.
DUDA, Zbyněk Miloš. Sborový generál Ing. Alois Vicherek. Cheb: Svět křídel, 2010. 535 s. ISBN978-80-86808-86-4.
DUDA, Zbyněk Miloš. S odvahou v srdcích, 1. díl (Tragické konce legend českého vojenství a politiky). Praha: Centrum české historie, 2015. 358 s. ISBN978-80-905923-0-8.
DUDA, Zbyněk Miloš. S odvahou v srdcích, 2. díl (Tragické konce legend českého vojenství a politiky). Praha: Centrum české historie, 2018. 420 s. ISBN978-80-88162-00-1.
Odkazy
Reference
↑ Pamětní medaile generála Janouška převzaly osobnosti českých vzdušných sil. mocr.army.cz [online]. [cit. 2024-10-03]. Dostupné online.
Literatura
Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 253, Academia, Praha 2016, ISBN978-80-200-2094-9