Povodně v Česku v roce 2024
Záplavy v ostravské městské části Svinov, 15. září 2024
Druh události	povodeň
Stát	Česko Česko
Datum	od 13. září 2024
Příčina	tlaková níže Boris
Zemřelých	5[1]
Pohřešovaných	8 (k 18. září 2024)[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad oblastí střední Evropy, které přinesly vytrvalý déšť. Zasáhly většinu území Česka, jeho sousední země, a také Chorvatsko a Rumunsko.^[2][3]

V Česku během povodně dosáhlo 262 toků některého z povodňových stupňů.^[4] Stoletou vodu zaznamenalo 55 měřicích míst.^[5] Zahynulo či bylo pohřešováno 13 lidí.^[1]

Příčinné srážky byly způsobeny tlakovou níží Boris (v Německu pojmenovaná jako tlaková níže Anett), která se díky silnému jihovýchodnímu proudění přesouvala do oblasti střední a východní Evropy ze severní Itálie. Toto je typický scénář povětrnostní situace označované jako Vb (pět b), která je spojována s rekordními srážkovými úhrny ve střední Evropě. Stejně jako během povodňové situace v roce 1997 nastala neobvyklá situace, při které byla tlaková níže zablokována ve svém severovýchodním postupu dvěma oblastmi vysokého tlaku vzduchu (Reinhold^[6] nad západní Evropou a Quentin^[7] nad severozápadním Ruskem), což znamenalo dlouhodobé setrvání středu tlakové níže nad jihovýchodním Polskem. Tato situace se nad Českem projevila výrazným frontálním rozhraním v týlu tlakové níže, které se vyznačovalo silnou konvergencí a vertikálním střihem větru. Výsledkem byly velmi intenzivní a dlouhotrvající srážky v oblasti severní Moravy a Slezska.^[8][9]

Sumy srážek výrazně ovlivnil i silný vítr, který umocnil návětrný efekt na českých horách. Zejména Jeseníky byly přímou překážkou v týlovém proudění, a na jejich hřebenech a návětřích byly zaznamenány vůbec nejvyšší sumy srážek za období od středy do pondělí, a to i přes 500 mm. Vícedenní úhrny srážek v Jeseníkách zhruba odpovídaly povodňové situaci v červenci 1997, následné extrémní povodně místně překonaly i průtoky v roce 1997.

Nejvíce zasaženými povodími jednotlivých řek byly ty, které odvodňují severní a severozápadní oblast Jeseníků a Rychlebských hor, tj. povodí řek Bělé, Desné, Opavy, Opavice, Osoblahy a Vidnávky. Naopak méně dotčeným bylo povodí řeky Moravice, která odvodňuje jihovýchodní oblast Hrubého Jeseníku a během téměř celé srážkové epizody se její povodí nacházelo ve srážkovém stínu.^[10][11]

Povodněmi byly zasaženy téměř všechny kraje ČR, k nejhůře postiženým patří Moravskoslezský a Olomoucký kraj. K nejrozsáhlejším rozlivům došlo v údolní nivě řeky Opavy od Krnova přes Opavu k soutoku s Odrou a na řece Odře samotné.

Zrušeny byly desítky kulturních a sportovních akcí,^[13] například Dny NATO v Ostravě. Kvůli podmáčenému terénu byly někde zrušeny akce i na další víkend.^[zdroj?]

Povodeň také narušila silniční i železniční dopravu, zejména v Moravskoslezském kraji. Přerušena byla i doprava mezinárodní, neboť byl zastaven provoz vlaků mezi Českou republikou a Polskem.^[14][15][16] Zastavení provozu mezi Českem a Polskem se týkalo vlaků Českých drah (na české straně) a PKP Intercity, dopravce Regiojet přerušil dopravu jen na dva dny, poté začal mezi Prahou, česko-polskou hranicí a dále do Polska jezdit odklonem přes Slovensko.^[17] Voda vnikla do pražského metra (z důvodu rekonstrukce stropní desky ve vestibulu stanice Muzeum při stavbě tramvajové trati na Václavském náměstí), ale jeho provoz nebyl přerušen.^[18] Přes 250 000 domácností se ocitlo bez elektřiny.^[19]

Moravskoslezský kraj se stal nejvíce postiženým krajem. K velmi zasaženým městům patřila Ostrava, kde se protrhla říční hráz u soutoku Opavy a Odry,^[20] Opava nebo Krnov, který byl zaplaven z 80 %. Silně zaplaveno bylo i město Bohumín.

Povodní byl velmi poničen Jeseník, záplavová vlna uzavřela Litovel.^[21] Výrazně zatopené byly i Hanušovice, Mikulovice, Písečná nebo Česká Ves. V některých obcích spadly pod náporem vody některé domy, poničeny či strženy byly i mosty v Jeseníku či České Vsi.^[22][23]

Silné deště v oblasti Novohradských hor rozvodnily řeky Černou, Stropnici a Malši. Zaplaveno bylo několik domů v Benešově nad Černou, v Doudlebech a asi 35 objektů^[24] v obci Plav.^[25] V Českých Budějovicích se řeky nedostaly do obytných oblastí.

V povodí Lužnice došlo v úterý 17. září k naplnění rybníka Rožmberk, v obcích pod ním voda kulminovala až koncem týdne, kdy již jinde voda opadla. U Frahelže dosáhla voda ve čtvrtek úrovně padesátileté vody.^[26] Lužnice tak byla posledním tokem, kde byl vyhlášen třetí stupeň. Ve Veselí nad Lužnicí i přes obavy voda nepřekonala bariéry.

Již necelý týden před povodněmi Brno začalo s protipovodňovými opatřeními. Např. na ulici Poříčí hrozilo, že se řeka Svratka vylije ze svého koryta, což se nestalo.

14. září 2024 začalo Brno s evakuací Nemocnice Milosrdných bratří, muselo se evakuovat přes 200 pacientů. Také hrozilo, že voda zaplaví nemocniční přístroje, což by ovlivnilo chod celé nemocnice.^[27] Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich situaci komentoval takto: „Řeka Svratka, jejíž hladina stoupá, by se sice podle aktuálních predikcí neměla vylít z koryta, nicméně může kanalizací vystoupat do suterénu nemocnice, kde je zdroj elektřiny.”

16. září 2024 voda zasáhla sklepy ve znojemské části Dobšice. Ještě v tento den zasáhla povodeň obec Podhradí nad Dyjí, kde je situace nejkritičtější. Aktuálně je obec bez mobilního signálu a elektřiny. Tam voda také zaplavila místní trafostanici.^[28]

Na Mlýnském nábřeží v brněnských Obřanech se pod mužem utrhl břeh. Jen šťastnou náhodou ho zachránili pracovníci brněnské městské policie.^[29]

17. září 2024 kolem desáté hodiny dopolední vznikla technická závada na elektrárně v Brněnské přehradě. Pracovníci ČEZ technickou závadu stabilizovali.^[30]

V Židlochovicích u Brna přetrvával 14. září 3. povodňový stupeň.^[31]

Třetí stupeň povodňové aktivity byl zaznamenán v neděli 15. září v Uherském Brodě na Olšavě^[32] a ve Valašském Meziříčí na Rožnovské i Vsetínské Bečvě.^[33]

Zejména na počátku povodní v důsledku silných dešťů a větru byly první zasaženou oblastí v ČR východní Čechy, kde bylo podle údajů z 14. září 2024 k 8:00 na 1 400 obyvatel bez elektrické energie.^[34] V Jihomoravském kraji bylo bez elektrické energie na 3 000 domácností.

ČEZ evidoval na 44 000 míst bez elektřiny, telefonní společnosti O2 a Vodafone evidovaly výpadky signálu na jihu a severu Čech.

V neděli 15. září 2024 bylo v ranních hodinách bez elektrické energie něco okolo 260 tisíc odběratelů.^[35]

Na mnoha místech došlo k evakuaci obyvatel, do 15. září bylo evakuováno 10 500 obyvatel.^[5] V Brně se evakuace týkala Nemocnice Milosrdných bratří,^[36] nemocnici evakuoval také Bohumín.^[37] Odejít ze svých domů a bytů museli ve velkých počtech také obyvatelé Krnova nebo Opavy. Město Vodňany evakuovalo dolní části Vodňan (Jatky, Jednoletky a Chaty).

Jedna žena utonula v potoce Krasovka na Krnovsku, další v Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku. Dva muži zemřeli v Krnově.^[38] Bez dalších podrobností oznámil 18. září 2024 ministr vnitra Vít Rakušan pátou oběť. Dalších osm lidí bylo pohřešováno;^[1] čtyři z nich už od 14. září – tři po pádu auta do řeky Staříč v obci Lipová-lázně na Jesenicku, jeden muž spadl do rozvodněného Jankovického potoka na Uherskohradišťsku.^[39]

Škody jsou odhadovány na desítky miliard korun. Jen v Opavě poškodila povodeň přes 6 tisíc staveb.^[40] Na konci září 2024 odhadovala Česká asociace pojišťoven odškodnění na téměř 20 miliard korun.^[41]

Ne všechna protipovodňová opatření, která byla plánována po povodních na Moravě a Odře v roce 1997, byla uskutečněna. Některé projekty jsou brzděny místními protesty (vodní nádrž u obce Nové Heřminovy, Bohdíkov na Šumpersku^[42] a další), problémy s výkupem pozemků, nerozhodností (obec Troubky) nebo pomalou přípravou.^[43] A je otázkou, zdali by splnily svůj účel, nebo ne.^[44]

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Do 13. září byla situace jak v silniční, tak v železniční dopravě relativně stabilní. Vyjma popadaných stromů nedocházelo k omezením dopravy.

V noci ze 13. na 14. září se první problémy projevily zejména v okresech Jeseník, Šumperk, Bruntál a Opava. Docházelo k zaplavování zejména místních komunikací vlivem rozbouřených toků. Situace se začala dramaticky zhoršovat 14. září ráno, především v okrese Jeseník, kde došlo k zaplavení silnice I/44 mezi Jeseníkem a Písečnou. Následně došlo k zaplavení i ostatních silnic vedoucích přes Jeseník, čímž prakticky došlo k odříznutí Jeseníku od zbytku silniční sítě.

Podobná situace se o pár hodin později odehrála i v Krnově a Opavě, kde došlo k zaplavení mnoha silnic, zejména ležících při řece Opava (resp. Opavice). Už 14. září podvečer byla silnice I/57 obtížně sjízdná, k zastavení dopravy došlo do půlnoci dne 14. září. Do Opavy a Krnova se bylo, ač obtížně, možné dostat jenom z výše položených silnic z jihu, resp. jihozápadu.

V sobotu 14. září se situace dramaticky zhoršovala také v Ostravě, Bohumíně a Karviné. Nejdříve docházelo k zaplavování podjezdů a jiných míst, kde prosakovala spodní voda, nicméně vlivem stoupání Odry, Ostravice a Porubky došlo k zalití zejména níže položených silnic a ulic. Došlo také k zaplavení dálnice D1 u Bohumína, dálnice D56 nedaleko Paskova, a mnoha dalších cest. Silnice se však navzdory velmi kritické situaci dařilo držet v provozu, hlavně ve směru na Frýdek-Místek a Český Těšín.

V Krkonoších byla uzavřena prakticky celá silnice II/252 procházející Malou Úpou na polské hranice, a to kvůli podmáčení a popadaným stromům.^[45]

Nejvážnější situace v železniční dopravě byla hlavně na severu Olomouckého kraje a téměř v celém Moravskoslezském kraji, kde došlo k zastavení provozu na téměř všech tratích. Mezi Hanušovicemi a Jeseníkem a mezi Jeseníkem a Žulovou byla již před povodněmi zavedena náhradní autobusová doprava z důvodu rekonstrukce trati. Navzdory zhoršujícím se podmínkám se dařilo náhradní autobusovou dopravu provozovat zhruba do soboty 14. září do poledne, pak byla i náhradní autobusová doprava vlivem zaplavení cest zastavena.

Vzhledem k vývoji situaci se vědělo, že ostravský železniční uzel zažije obdobnou katastrofu, jako při povodních v roce 1997, proto státní železniční společnosti ČD, ČD Cargo a SŽ vydaly několik preventivních opatření, které měly zamezit mimo jiné podobné nehodě, jako v roce 1997, kdy došlo k vykolejení EC 104 Sobieski nedaleko Suchdola nad Odrou vlivem podemleté tratě.

V pátek 13. září rozhodlo ČD Cargo o evakuaci zhruba 45 lokomotiv z ostravského depa ležícím při ostravském hlavním nádraží do stanice Ostrava-Kunčice, které má bezpečnější polohu. Dne 14. září vlaky v úseku Český Těšín – Ostrava – Olomouc projížděly nízkou rychlostí z důvodu prevence mimořádné události.

První tratí v ostravském uzlu, která byla zaplavená, byla trať mezi Bohumínem a Dětmarovicemi, a to 14. září od 15. hodiny. V provozu se dařilo udržovat koridor Přerov–Ostrava–Bohumín ještě 14. září do pozdního večera i navzdory padajícím větvím na troleje a zaplavením okolí tratě v podstatě souvisle od Hranic na Moravě. Ještě během provozu došlo k zaplavení depa v Bohumíně. Poslední vlaky, které před povodněmi přijely do Ostravy, byly vlaky IC 547 a SC 517 15. září těsně po půlnoci, pak byla doprava zastavena. Brzy ráno dne 15. září došlo k zastavení dopravy v úseku Ostrava-Svinov – Bohumín. Nádraží ve Svinově se už dopoledne ocitlo pod vodou a kolem 15. hodiny došlo k celkovému zaplavení nádražního podchodu. Pod vodou se ocitlo také nádraží v Bohumíně. Ostravské hlavní nádraží bylo v neděli 15. září ještě sjízdné, a tak bylo možné zajišťovat aspoň provoz osobních vlaků do Vratimova.

Navzdory kritické situaci v neděli 15. září se dařilo udržet v provozu železniční dopravu z Ostravy, a to přes jedinou trať, vedoucí přes Havířov. Osobní vlaky, ač silně nepravidelně a s vysokým zpožděním jezdily z Ostravy-Vítkovic, mezinárodní doprava byla vlivem popadaných stromů a sesuvu půdy u Mostů u Jablunkova zastavena, na večer však obnovena se silnými omezeními.

V pondělí 16. září se však opět situace v Ostravě mírně zhoršila. Dopoledne došlo k zastavení provozu na hlavním nádraží, kde hrozilo zaplavení, k čemuž dopoledne došlo. Vytopeno bylo pouze kolejiště, a tak autobusy a MHD k nádraží zajížděly nadále. Vlaky jedoucí z Vratimova tak opět byly zkráceny, a to na zastávku Ostrava-Stodolní. Situace se naopak mírně zlepšila ve směru na Havířov a Český Těšín – vlaky jezdily v úseku Ostrava-Vítkovice – Český Těšín v hodinovém taktu a v úseku Mosty u Jablunkova – Dětmarovice v dvouhodinovém taktu. K večeru bylo nádraží ve Svinově už opět suché, ale stále mimo provoz kvůli poškození tratě, zabezpečovacího zařízení a zatopení staničního podchodu. Mimo Moravskoslezského a Olomouckého kraje, kde situace nadále zůstala kritická, byla během dne obnovena doprava na téměř všech zasažených tratích (například do Lipna nad Vltavou, z Batelova do Jihlavy, nebo do Luhačovic). Ve večerních hodinách byla opět zprovozněna i trať ze Zábřehu na Moravě do Šumperku.

Již od neděle 15. září přistoupily České dráhy k systematickým opatřením v dálkové dopravě. Většina vlaků jedoucích přes Ostravu byla ukončena v Olomouci, resp. v Hranicích na Moravě, noční pár vlaků EN 442/443 byl odkloněn přes Vsetín a Púchov. K podobnému kroku přistoupila i společnost RegioJet, vlaky navzdory zpoždění v řádech hodin jezdily přes Horní Lideč. Bez náhrady byly zrušeny rychlíky Kysučan mezi Čadcou a Ostravou a vlaky zajíždějící z Polska.

Po opadnutí vody se začaly ukazovat první škody na železničních tratích. Došlo k podemletí např. tratě z Opavy do Hlučína, z Opavy do Ostravy, z Hanušovic do Bludova nebo úzkorozchodné tratě z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy. K úplnému zničení tratě došlo mezi Karlovicemi a Vrbnem pod Pradědem, stejně jako v roce 1997.^[46]

Správa železnic v tiskové správě uvedla, že v souvislosti s povodněmi hasiči Správy železnic řešili okolo 280 událostí. Škody na infrastruktuře odhadla předběžně v řádu stovek milionů korun.^[47]

Pomoc s odstraňováním následků povodní bezprostředně nabídly Ukrajina a Slovinsko;^[52][53] vzápětí pomoc přislíbily též Slovensko, Řecko, Severní Makedonie, Litva, USA, Kosovo a Izrael.^[54]

Česká armáda naopak pomohla se svými helikoptérami i při povodních v sousedním Polsku.^[55]

EU pro část již přidělených prostředků zjednodušila procedury čerpání.^[56]

• 
  Zatopená náplavka v Praze
• 
  Protipovodňová hráz v Praze na Kampě
• 
  Jez na Blanici ve Vodňanech 14. září
• 
  Lidé sledují zaplavenou stavbu v korytě Svratky v Brně
• 
  Pytle s pískem jako ochrana budov v ulici Poříčí v Brně
• 
  Stěna na Dřevnici v Otrokovicích
• 
  Preventivní opatření proti rozlivu lokálního toku ve Slavkově u Brna^[57]
• 
  Rozvodněný tok Lužnice v Bechyni 15. září
• 
  Zatopená náplavka v Olomouci
• 
  Rozlití řeky Opavy v místní části Malé Hoštice
• 
  Rozvodnění řeky Ostravice v Ostravě u Sýkorova mostu
• 
  Zaplavené Komenského sady v Ostravě
• 
  Uklízení následků povodně v Ostravě-Svinov 17. září
• 
  Rozbořené garáže v Jeseníku
• 
  Dobrovolnická pomoc v Jeseníku 4. října
• 
  Mapa dobrovolníků, ZŠ Česká Ves 4. října

• Seznam povodní v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu povodeň v Česku (2024) na Wikimedia Commons
• Povodně 2024 – téma na webu České televize
• Povodně 2024 – téma na iRozhlas.cz
• Povodně 2024 – téma na iDnes.cz
• Povodně v Česku – téma na Seznam Zprávy
• Povodně v Česku – téma na Prima News

• Velká voda v Česku – téma na Aktuality.cz
• Online zpravodajství Novinky.cz