Cieszyn – Frýdek-Místek
nádraží Český Těšín
Stát	Česko Česko
Číslo	322
Provozovatel dráhy	CZ Správa železnic, PL PKP Polskie Linie Kolejowe
Technické informace
Délka	27+3 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	15 ‰
Minimální poloměr oblouku	200 m
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	70 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda trať z Goleszówa Cieszyn trať do Zebrzydowic Olše státní hranice CZ/PL Olše trať do Bohumína 138,091 Český Těšín trať do Čadce 137,450 Český Těšín frýdecké přednádraží 134,394 Ropice Ropičanka Ropičanka 131,590 Ropice-Zálesí 129,002 Střítež u Českého Těšína 126,806 vlečka Godula 126,661 Hnojník Stonávka 123,935 Horní Tošanovice 121,293 Dobratice-Vojkovice Lučina vlečka HMMC 116,936 vlečka Pivovar Nošovice, ČEPS 116,860 Dobrá u Frýdku-Místku 112,957 vlečka Kanlux trať do Ostravy 111,583 Frýdek-Místek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Cieszyn – Frýdek-Místek, v jízdním řádu pro cestující označená číslem 322, je jednokolejná mezistátní regionální trať o délce 30 km (česká strana 27 km + polská strana 3 km), propojující trať Bohumín–Čadca s tratí Ostrava – Valašské Meziříčí na české straně a na polské trať do Čechovic-Dědic a Katovic). V integrovaném systému ODIS jsou vlaky vedeny jako linka S7. Provoz na trati byl zahájen 1. června 1888. Do budoucna je plánována elektrizace trati.^[1]

Od 13. prosince 2015 začaly některé osobní vlaky z Frýdku-Místku zajíždět až do polské stanice Cieszyn, v prvním roce obnoveného provozu jezdilo šest párů vlaků po celý týden, později až devět. Dopravu na polském území zajišťuje polský dopravce Koleje Śląskie.^[2] Přitom v tomto městě vlaky, jezdící do Českého Těšína nazývané „Cieszynka“, přestaly zastavovat od 13. prosince 2009.^[3]

V polském Cieszyně došlo k rekonstrukci vlakového a autobusového nádraží a nyní slouží jako integrovaný přestupní uzel. Celá rekonstrukce, která stála 17 milionů zlotých (v přepočtu asi 107 milionů korun), byla dokončena v roce 2018.^[4]

Trať byla původně součástí Dráhy měst moravských a slezských z Kojetína přes Těšín do Bílska kterou vlastnila společnost Severní dráha císaře Ferdinanda. Rakousko-Uherská vláda si totiž uvědomovala, že hlavní spojnice Vídeň – Krakov vede nepříjemně blízko pruského území a v případě další války s Pruskem může být velice rychle přerušena. Severní dráha proto dostala mj. za úkol vybudovat paralelní spojení s Haličí, které bude více ve vnitrozemí.^[5][6]

V roce 1887 proto Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila již existující železnice na plánované trase: úseky Kroměříž – Bystřice pod Hostýnem, Valašské Meziříčí – Krásná a Frýdlant – Frýdek. Současně zahájila dobudování úseků Kojetín – Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí, Krásná – Frýdlant a Frýdek – Bílsko. Stávající úseky byly opraveny a dřevěné mosty byly nahrazeny ocelovými. Provoz na celé trati v délce 180 km mezi městy Kojetín – Bílsko byl slavnostně zahájen 1. června 1888 jako tzv. Moravsko-slezská dráha měst.^[5][6]

Po vzniku republiky úsek trati Těšín – Bílsko připadl Polsku. Úsek z Kojetína do Valašského Meziříčí je nyní značena jako samostatná trať číslo 303 a úsek Valašské Meziříčí – Frýdek-Místek je nyní součástí trati číslo 323 do Ostravy.^[5][6]

• Trať 147 (PLK) Cieszyn – Katowice

• Železniční trať Bohumín–Čadca
• Železniční trať Ostrava-Svinov – Český Těšín

• Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí

• 
  Frýdek-Místek
• 
  Dobrá u Frýdku-Místku
• 
  Dobratice-Vojkovice
• 
  Hnojník
• 
  Střítež u Českého Těšína
• 
  Ropice-Zálesí (Ropica-Zalesie)
• 
  Ropice
• 
  Český Těšín (Czeski Cieszyn)
• 
  Cieszyn

Na trati jsou výhradně používány motorové jednotky řady 814 (Regionova), případně také motorový vůz 842 s přípojným vozem Bdtn.^[7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Český Těšín – Frýdek-Místek na Wikimedia Commons
• [1] na ZelPage.cz
• [2] Historie železničních tratí