Tento článek je o obci v okrese Frýdek-Místek. Další významy jsou uvedeny na stránce
Ropice (rozcestník).
Ropice (v místním nářečí a polsky Ropica, německy Ropitz) je obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.
Název
Na vesnici bylo přeneseno jméno vodního toku Ropice, což je původně zdrobnělina od ropa, jehož původní význam byl „znečištěná voda” (přeneseně pak např. též „hnis”). Místní jména obsahující Rop- jsou soustředěna kolem karpatského pohoří a v základu všech těchto jmen je původně haličský význam slova ropa „pramen, studna”. Jméno těšínské Ropice tak svědčí o kolonizaci z východu.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305 v soupisu desátků vratislavského biskupství. V roce 1447 je ve vsi doložena fara. Nejpozději do roku 1430 patřila ves k majetku těšínských knížat. První zápis o vlastnictví obce Sobkovými z Kornic je roku 1430, kdy je uváděn Sobek Kornic z Ropice (Sobko Kornicz von Ropicz). Není jasné, zda byla Ropice dána Sobkům za jejich služby již dříve, ale je jisté, že onen Sobek je pravděpodobně totožný s Janem Sobkem z Kornic, držitelem vsi v letech 1434-–1452, v roce 1445 také starostou těšínským. Nepochybně jeho příbuzným (snad starším bratrem) byl Mikuláš Sobek kaplan knížete Bolka I. (1407–1433), poté farář v Těrlicku a písař (1430), naposledy kanovník v dolnoslezském Hlohově a písař (1434, 1438). Roku 1481 pak bratři Jan a Stašek z Kornic a z Ropice a 1523 Václav Sobek z Kornic a z Ropice. Sobkové z Kornic nechali ve vsi v 15. století vystavět renesanční tvrz, která byla později přestavěna na zámek v barokním stylu.
Kolem roku 1700 panství Ropice získal Filip Kasper VII. baron von Saint-Genois (1667–1724). Po něm panství zdědila vdova Anna Marie dcera Mikuláše Gureckého z Kornic a na Chotěbuzi, Hradišti a Lhotě a Evy Judity z rodu Wilamowských z Kojkovic. V roce 1726 prodala Ropici za 12000 zlatých svému synovi Jiřímu Kašparovi baronu Saint-Genois, který jej vlastnil do roku 1774. Poté jej zdědil Karel baron pán Saint-Genois. Ten panství v roce 1785 prodal Gabriele sv. paní Celestové rozené Skrbenské z Hříště. Dalším majitelem byl Karel Bedřich svobodný pán Celesta z Celestinu, který dal zámek v Ropici přestavět v klasicistickém stylu a nechal založit zámecký park. Po smrti Zoe svobodné paní Mattencloit (13. února 1862) panství zdědil Emanuel baron Spens-Boden. V roce 1926 statek a zámek patřil Heřmanu Küenburg-Spens. Küenburgové je vlastnili až do roku 1945.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
Počet obyvatel
|
1 083
|
1 158
|
1 202
|
1 240
|
1 289
|
1 255
|
1 699
|
1 470
|
1 566
|
1 461
|
1 416
|
1 311
|
1 348
|
1 486
|
1 618
|
Počet domů
|
152
|
148
|
162
|
170
|
176
|
182
|
258
|
272
|
305
|
331
|
335
|
350
|
370
|
421
|
484
|
Náboženství
V obci se nachází římskokatolická farnost. Evangelické bohoslužby se konávají v hřbitovní kapli, zajišťují je sbor SCEAV v Českém Těšíně a sbor ČCE v Českém Těšíně.
Obecní správa
Mezi lety 1869–1979 Ropice byla obcí v okrese Český Těšín (1869–1950) (v letech 1869–1910 Těšín) a později v okrese Frýdek-Místek. Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1999 patřila jako část statutárního města k Třinci a od 1. ledna 2000 je opět samostatnou obcí.[7]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. března 2003.[8]
Doprava
Ropice se rozprostírá při silnici I/11 evropského významu (E75) v úseku Český Těšín - Třinec. Kromě této silnice probíhá v obci mnoho místních cest spojujících zejména území s novostavbami, avšak tvořící též spojení do sousedních sídel jako Vělopolí, či Dolní Žukov. V jižní části obce probíhá silnice I/68. Katastr obce hraničí s územím Třineckých železáren.
Obec disponuje celkově třemi železničními zastávkami, dvěma na trati 322 Frýdek-Místek - Czieszyn, jednou na trati 320 Bohumín - Mosty u Jablunkova - Čadca. Aglomeraci obce míjí zejména trať 323, která prochází územím celé obce od severu k jihu. Autobusová doprava je zajišťována jednou regionální linkou dopravce ČSAD Havířov, která spojuje Třinec s Českým Těšínem. Obyvatelům obce je k dispozici 6 zastávek (U mlýna, Žel.st., Centrum, Škola, Pošta, U cihelny).
Obcí prochází několik cyklotras regionálního významu.
Pamětihodnosti
Osobnosti
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy