Vendryně (v místním nářečí a polsky Wędrynia, německy Wendrin) je obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji na historickém území Těšínského Slezska, která leží na řece Olši. Žije zde přibližně 4 500[1] obyvatel. Značnou část obyvatel tvoří početná polská menšina a velice rozšířené je zde nářečí „po naszymu“.[4] Součástí obce je také osada Zaolší. Sousedními obcemi sídla jsou Nýdek, Košařiska, Hrádek, Bystřice, Třinec a Gmina Holešov.
Název
Jméno vesnice je polské, jinak ale málo jasné. Jeho základem bylo možná jméno Wędr/Wędra/Wędro, domácké podoby jména Andrzej; jméno by pak znamenalo "Wędrova ves". Jinou možností je, že šlo původně o jméno vodního toku, které bylo přeneseno na osadu na ní ležící, a jeho základem byl kořen wędr- označující vodu, jméno by pak bylo označením říčky bohaté na vodu.[5]
Historie
Obec Vendryně ležící v podhůří Těšínských Beskyd patří mezi nejstarší osady v regionu východního Slezska. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305. Již v té době stál ve Vendryni kostel, který považují někteří badatelé za jeden z nejstarších na Těšínsku. Je zde k vidění (před oltářem) cenný zvon z první poloviny 15. století zhotovený krakovským zvonařem Johannem Freudentalem. Ve Vendryni stojí rovněž panský dvůr posledního šlechtického majitele obce barona Adama Borka postavený v 16. století. K němu patřil panský pivovar, kde se vařilo výborné pivo konkurující dokonce pivu těšínskému. Adam Borek, daroval vesnici Špitálnímu řádu milosrdných bratří přivedených do Slezska. Řád brzy založil klášter s nemocnicí a kostelem v Těšíně. V roce 1702 byla vesnice prodána za 30 000 zlatých Habsburkům. Vendryně byla chudá vesnice. Rolníci měli málo polí a pastviny chyběly. V roce 1849 bylo z 340 rodin (1 519 osob) pouze 26 rodin rolníků, 91 rodin chalupníků a až 223 rodin bezzemků, kteří v té době žili hlavně z práce na u místních hospodářů jakož i z těžby železné rudy a kamene, vypalování vápna (těžba vápna skončila v roce 1965). Rozvoj Vendryně nastal v 19. století v souvislosti se založením třineckých železáren. Vendryňská vápenka dodávala vápno pro hutě, jež vendryňské občany v hojné míře zaměstnávaly.
Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 byl počet obydlí ve vesnici 301 a občanů bylo 2 587, z toho 2 559 trvale registrovaných, 788 (30,5%) bylo katolíků, 1 783 (68,9%) protestantů, 16 (0,6%) židů, 2 491 (96,3%) polsky, 62 (2,4%) německy a 6 (0,2%) česky hovořících.[6]
V roce 1906 bylo v obci zřízeno sídlo nejstarší polské gymnastické společnosti v rámci Polského tělocvičného spolku „Sokol“ („Sokół”). V době vytvoření měla společnost přes 40 členů. Gymnasté jsou aktivní i dnes. V obci aktivně působí MK PZKO.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
| Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
| Počet obyvatel
|
1 733
|
1 989
|
2 116
|
2 373
|
2 587
|
2 775
|
3 356
|
3 117
|
3 375
|
3 326
|
3 573
|
3 590
|
3 842
|
4 137
|
4 383
|
| Počet domů
|
194
|
226
|
253
|
265
|
301
|
321
|
422
|
490
|
607
|
707
|
802
|
897
|
963
|
1 120
|
1 294
|
Obecní správa a politika
Mezi lety 1869–1979 Vendryně byla obcí v okrese Český Těšín (1869–1950) (v letech 1869–1910 Těšín) a později v okrese Frýdek-Místek. Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1994 patřila jako část statutárního města k Třinci a od 1. ledna 1995 je opět samostatnou obcí.[9]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. května 1997.[10]
Blason znaku:
Modro-červeně polcený štít. V pravém poli vyniká polovina zlaté orlice s červenou zbrojí, v levém tři stříbrné mušle pod sebou.
Blason vlajky:
Červený list s modrým svislým žerďovým pruhem s polovinou žluté orlice s červenou zbrojí, širokým jednu třetinu délky listu. U orlice v červeném poli tři bílé mušle pod sebou. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Zlatá Těšínská orlice symbolizuje nejen obecně geografickou příslušnost k regionu Těšínska, nýbrž také někdejší přímou vazbu obce k dominiu těšínské knížecí komory, jehož součástí byla Vendryně od roku 1702. Druhou z dvojice figur vendryňského znaku a vlajky pak představuje trojice pod sebou položených svatojakubských mušlí. Jejich počet vystihuje počet tří starých vsí Vendryně, Lidéřovic a Rybářovic, z nichž vznikla pozdější obec Vendryně a mušle současně symbolizují i počet tří národností, jež se v minulosti i dnes setkávaly a setkávají na multijazyčném území Těšínska.
Volby do zastupitelstva
Doprava
Vesnice leží na hlavní elektrizované železniční trati Bohumín–Čadca na ní se nachází stejnojmenná zastávka, silnici první třídy I/11 a silnici druhé třídy II/474.
Pamětihodnosti
Osobnosti
- Jiří Cieńciała (* 1950), politik
- Ewa Farna (* 1993), zpěvačka
- František Frištenský (1887–1965), zápasník a sedlák. Bratr Gustava Frištenského. Ve Vendryni žil v letech 1919 až 1925.[11]
- Beata Hlavenková (* 1978), jazzová pianistka a skladatelka
- Josef Holeksa (1934–2014), fotbalista-obránce
- Eduard Kowala (1926–2017), salesián-koadjutor,[12] misionář v Hongkongu.[13]
- Georg Michalsen (1906–1993), důstojník SS, válečný zločinec, účastník Operace Reinhard
- Jan Szeruda (1889–1962), profesor teologie, biskup
- Czeslaw Walek (* 1975), právník a aktivista
- Jan Wojnar (1944–2014), konceptuální umělec
Partnerské obce
Galerie
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
