Malé Kunčice (Polsko)

Malé Kunčice
Kończyce Małe
Pohled na malokunčický zámek
Pohled na malokunčický zámek
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresTěšín
GminaŽibřidovice
Malé Kunčice
Malé Kunčice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha11,94 km²
Počet obyvatel3 327 (2011)
Hustota zalidnění278,6 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni
Správa
Statusstarostenství
StarostaJanina Węglorz
Telefonní předvolba33
PSČ43-410 (Zebrzydowice)
Označení vozidelSCI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malé Kunčice[1][2][3][4] (polsky Kończyce Małe, německy Klein Kuntschitz) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Žibřidovice. Leží poblíž českých hranic na území Těšínského Slezska na řece Petrůvce. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 3 327 obyvatel, rozloha obce činí 11,94 km².

Přes vesnici vede krajská silnice č. 937 spojující Těšín s Jastrzębím-Zdrojí a také železniční trať Těšín–ŽibřidoviceČechovice-Dědice se zastávkou Kończyce.

U Malých Kunčic se 26. ledna 1919 odehrála jedna z československo-polských bitev sedmidenní války, v níž zahynul Cezary Haller de Hallenburg. V roce 1920 byla vesnice spolu s celým východním Těšínskem rozhodnutím Konference velvyslanců připojena k Polsku.

Památky

Malokunčický zámek byl postaven v gotické podobě Golasovskými na konci 14. století. Kolem roku 1560 jej noví majitelé, Czelové, přestavěli na renesanční šlechtické sídlo s arkádovým nádvořím, díky němuž vzniklo označení „těšínský Wawel“. Ve 20. letech 19. století, za vlády Pełků, byl kolem zámku založen rozsáhlý anglický park. Během bojů v závěrečné fázi druhé světové války byl areál značně poškozen, severní a východní křídlo dokonce úplně zničeno. V současnosti se v obnovených hradních prostorách nachází hotel, restaurace, knihovna a regionální muzeum. Na místě zničeného východního křídla byl v roce 1960 postaven divadelní sál.

Severozápadně od hradu stojí barokní katolický kostel Narození Panny Marie z roku 1713 (na místě staršího dřevěného), ve kterém se nachází vzácný renesanční epitaf Zikmunda Vyškoty z Vodnik (1568) a uctívaný obraz Matky Boží Kunčické (Madonna s pampeliškou).

Odkazy

Reference

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 921. 
  2. Ottův slovník naučný, 15. Krajčij-Ligustrum, s. 365
  3. Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  4. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 34. 

Literatura

  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Externí odkazy