Mgr. Bc. Vít Rakušan
Vít Rakušan (2023)
1. místopředseda vlády Petra Fialy
Úřadující
Ve funkci od: 17. prosince 2021
15. ministr vnitra ČR
Úřadující
Ve funkci od: 17. prosince 2021
Předseda vlády	Petr Fiala
Předchůdce	Jan Hamáček
5. předseda STAN
Úřadující
Ve funkci od: 13. dubna 2019
Předchůdce	Petr Gazdík
1. místopředseda STAN
Ve funkci: 16. dubna 2016 – 13. dubna 2019
Předchůdce	Petr Gazdík
Nástupce	Jan Farský
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Úřadující
Ve funkci od: 21. října 2017
Zastupitel Středočeského kraje (v letech 2016–2017 také 1. náměstek hejtmanky)
Ve funkci: 13. října 2012 – 15. října 2021
Starosta města Kolín
Ve funkci: 9. listopadu 2010 – 24. června 2019
Předchůdce	Jiří Buřič
Nástupce	Michael Kašpar
Zastupitel města Kolín (v letech 2019–2022 také radní města)
Ve funkci: 16. října 2010 – 24. září 2022
Stranická příslušnost
Členství	STAN (od 2015)
Nestraník
v zastupitelstvu	nezávislý (2010–2015)
v kraji	za STAN (2012–2015)
Narození	16. června 1978 (46 let) Kolín Československo Československo
Choť	Marie Rakušanová
Rodiče	Jan Rakušan Eva Rakušanová
Děti	dcera Agáta, synové Matěj a Jonáš
Sídlo	Kolín II
Alma mater	Jihočeská univerzita v ČB Univerzita Karlova v Praze
Profese	podnikatel, učitel, politik a místní politik
Webová stránka	vitrakusan.cz
Commons	Vít Rakušan
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vít Rakušan (* 16. června 1978 Kolín) je český politik a středoškolský učitel, od prosince 2021 první místopředseda vlády a ministr vnitra ČR ve vládě Petra Fialy, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, od roku 2019 předseda hnutí STAN (v letech 2016 až 2019 pak 1. místopředseda), mezi lety 2012 a 2021 zastupitel Středočeského kraje (v letech 2016 až 2017 působil jako 1. náměstek hejtmanky), v letech 2010 až 2019 starosta města Kolín.

Narodil se do lékařské rodiny;^[1] jeho otcem je bývalý senátor za ČSSD Jan Rakušan (* 1947), dlouholetý zastupitel a radní Kolína. Matka Eva (1948–2024^[2]) byla rovněž lékařkou.

Vystudoval magisterský dvouobor historie a germanistiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a absolvoval bakalářské studium školského managementu na Univerzitě Karlově v Praze.

Od roku 2000 soukromě podnikal v oblasti výuky cizích jazyků a tlumočení. V roce 2001 začal působit jako pedagog na Gymnáziu Jiřího Ortena v Kutné Hoře, kde vyučoval němčinu, dějepis a politologii.^[3]

Vít Rakušan je podruhé ženatý, jeho stávající ženou se v září 2015 stala Marie Auerová, se kterou se jim v říjnu roku 2017 narodil syn Matěj a v dubnu roku 2020 syn Jonáš.^[4] Z prvního manželství má dceru Agátu. Žije v Kolíně.

Od roku 2015 je členem hnutí STAN. Zastával pozici člena celostátního výboru a prvního místopředsedy středočeské krajské organizace. Na VIII. republikovém sněmu STAN v Průhonicích u Prahy v polovině dubna 2016 byl zvolen 1. místopředsedou hnutí; Získal 137 hlasů od 144 delegátů (tj. 95 %).^[5]

Do politiky vstoupil, když byl v komunálních volbách roku 2010 zvolen jako nestraník za subjekt „Změna pro Kolín“ zastupitelem města Kolína (byl lídrem kandidátky).^[6] Následně se stal v listopadu 2010 starostou města.^[7] Ve volbách v roce 2014 post zastupitele města obhájil, když opět jako nestraník vedl kandidátku „Změny pro Kolín“, která suverénně zvítězila se ziskem 63,95 % hlasů (tj. získala 20 mandátů z 27 možných).^[8] V listopadu 2014 byl po druhé zvolen starostou města.^[9]

V krajských volbách v roce 2012 byl zvolen jako nestraník za STAN v rámci subjektu „TOP 09 a Starostové pro Středočeský kraj“ do Zastupitelstva Středočeského kraje (původně figuroval na 11. místě kandidátky, ale vlivem preferenčních hlasů skončil druhý);^[10] působil jako člen Kontrolního výboru.

Roku 2016 byl zařazen do žebříčku 100 největších inovátorů střední a východní Evropy, který vyhlašuje prestižní britský mezinárodní deník Financial Times.^[11] V krajských volbách v roce 2016 byl lídrem STAN ve Středočeském kraji^[12] a podařilo se mu obhájit mandát krajského zastupitele.^[13] Dne 18. listopadu 2016 byl zvolen statutárním zástupcem a náměstkem hejtmanky pro oblast bezpečnosti a cestovního ruchu.^[14] Po rozpadu koalice byl ale v říjnu 2017 z funkce odvolán.^[15]

Na IX. republikovém sněmu STAN v Praze obhájil dne 25. března 2017 jakožto jediný kandidát post 1. místopředsedy hnutí, hlas mu dalo 133 ze 145 delegátů (tj. 92 %).^[16]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR roku 2017 byl lídrem hnutí STAN ve Středočeském kraji;^[17] získal 7 334 preferenčních hlasů a byl zvolen poslancem.^[18] Později byl zvolen i předsedou Stálé komise pro kontrolu vojenského zpravodajství, působí v Zahraničním a Bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny.

V komunálních volbách v roce 2018 byl celostátním lídrem hnutí STAN. V Kolíně s uskupením „Změna pro Kolín“ obhájil rekordní výsledek v roce 2014, obdrželi 62,82 % odevzdaných hlasů a získali dokonce 21 z 27 mandátů.^[19] Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 5. listopadu 2018 byl zvolen starostou. Na funkci však v červnu 2019 kvůli působení v celostátní politice rezignoval, nahradil jej Michael Kašpar; sám zůstal radním města.^[20] Nakonec v lednu 2022 opustil i funkci radního města.^[21] Ve volbách v roce 2022 již nekandidoval.^[22]

Dne 13. dubna 2019 byl na X. republikovém sněmu STAN jediným kandidátem na předsedu hnutí, byl zvolen hned v prvním kole 93 % hlasů. Ve funkci předsedy tak vystřídal Petra Gazdíka, který se rozhodl neobhajovat.^[23] V krajských volbách v roce 2020 kandidoval za hnutí STAN ve Středočeském kraji, kde celé hnutí vyhrálo, a znovu obhájil post zastupitele. V celkovém součtu preferenčních hlasů získal od voličů druhý nejvyšší počet – 12 243 hlasů.^[24] Na konci srpna 2021 obhájil post předsedy hnutí STAN, když jako jediný kandidát získal 95,7 % hlasů přítomných delegátů.^[25] Funkci předsedy hnutí obhájil i na mimořádném sjezdu v červenci 2022, když obdržel 98,3 % hlasů delegátů.^[26]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl z pozice člena hnutí STAN lídrem kandidátky koalice Piráti a Starostové ve Středočeském kraji.^[27] Byl znovu zvolen, přičemž se mu podařilo získat téměř 60 tisíc preferenčních hlasů, což byl nejvyšší počet ze všech kandidátů.^[28] V říjnu 2021 zároveň rezignoval na post zastupitele Středočeského kraje.^[29]

V listopadu 2021 se stal kandidátem hnutí STAN na post 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN).^[30] V polovině prosince 2021 jej do funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.^[31]

Rakušan prohlásil, že ČR by měla podporovat Izrael, ale zároveň kritizoval plánovanou izraelskou anexi židovských osad, které Izrael od roku 1967 vybudoval na okupovaném Západním břehu Jordánu; jde o území, se kterým Palestinci počítají pro svůj budoucí stát Palestina.^[32]

V říjnu roku 2019 odsoudil vojenskou agresi Turecka, členského státu NATO, která byla namířena proti Kurdům na území Rojavy na severu Sýrie, a prohlásil, že „Mezinárodní společenství by se k tomu mělo vážně postavit. Dochází tady k takovým zvěrstvům, která mohou být nazývána válečnými zločiny.“^[33]

V květnu roku 2020 se ohradil v souvislosti s odstraněním sochy sovětského maršála Koněva na Praze 6 vůči kritice předsedy KSČM Vojtěcha Filipa v jednom z ruských deníků. Filip zde kritizoval ono odstranění. Podle Rakušana překročil Filip únosnou mez. Upozorňuje také na zvyšující se sílu ruské propagandy.^[34]

Obdobný problém vidí v posledních letech ve zjevném tlaku a vlivu Číny, které jsou také často skloňovány ve spojitosti se smrtí tehdejšího předsedy Senátu Jaroslava Kubery^[zdroj?]. Podle něho Čína využívá Českou republiku nejen jako nástroj propagandy, ale i z hlediska průmyslové špionáže.^[35] Na vliv Číny a Ruska pravidelně upozorňují i zprávy BIS.^[36]

Vít Rakušan je zastáncem myšlenky jednoduchého, moderního státu, který má především svým občanům sloužit, ne překážet. V rámci své funkce zastupitele se snažil pomoci občanům se zkvalitněním a zjednodušením života v rámci projektu Absurdity.^[37]

Dlouhodobě se hlásí k myšlenkám a odkazu bývalého prezidenta Václava Havla.^[38]

Nesouhlasí s některými návrhy, které předložila Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal), která představuje zásadní plán proměny evropské ekonomiky a počítá například se zákazem prodeje nových benzinových a dieselových aut od roku 2035; prohlásil, že pro Česko by v dané věci mohly být vyjednány specifické podmínky.^[39]

V roce 2022 čelilo hnutí STAN pod jeho vedením několika politickým aférám. Rakušan například dosadil do čela civilní rozvědky Petra Mlejnka, který byl v kontaktu s Michalem Redlem Redl byl zadržen v rámci policejní akce Dozimetr.^[40][41][42] Rakušan tvrdí, že Mlejnka mu doporučil například místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek, bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata a zástupce ředitele Vojenského zpravodajství. Klíčové pro Rakušana prý bylo, že Národní bezpečnostní úřad prověřil Mlejnka na stupeň tajné.^[43] Petr Mlejnek později téhož roku na funkci sám rezignoval. ^[44]

Kontroverzi vyvolala 28. října 2022 instalace na budově MV z iniciativy Víta Rakušana, s velkoformátovým vyobrazením Vladimíra Putina v pytli na mrtvoly. Akce byla kritizována jako rozšiřování nenávisti.^[45] Iniciativa byla kritizována opozicí, i některými zástupci vládních stran.^[46] Ruská média se vymezila proti hrozbě Putinovi^[47] a na Víta Rakušana bylo podáno okolo deseti trestních oznámení.^[48][49] Policie věc odložila, protože podle ní nešlo o podezření z trestného činu. V prosinci se poblíž Českého Brodu objevily podobizny Víta Rakušana ve vaku na mrtvoly. Záležitostí se zabývala policie pro podezření z výtržnictví.^[50] Vlajky na budově visely do 13. listopadu 2022 a nad rámec standardního výkonu služby u chráněného objektu byl hlídán dvoučlennou policejní hlídkou.^[51][52]

V červenci 2023 Vít Rakušan prozradil utajované informace k možným sankcím na Rusa, vlastnícího majetek v ČR. Podle expertů by si obdobné jednání měl ministr odpustit.^[53][54] V srpnu 2022 odhalil jméno špiona civilní rozvědky Libora Jílka, když v komunikaci se serverem Seznam Zprávy chtěl doložit, na základě jakých doporučení přijal Petra Mlejnka do čela rozvědky.^[55]

Ke konci roku 2022 chtěl jmenovat do čela NAKIT právníka Vladimíra Chrásteckého, který byl podle serveru Neovlivní.cz v minulosti pravomocně odsouzen za „nadržování zlodějům“.^[56] Rakušan se hájil tím, že o jeho minulosti nevěděl a jednalo se pouze o nominaci.^[57]

V květnu 2023 navštívil středoafrickou Rwandu, kde se setkal se rwandským prezidentem Paulem Kagamem. Kagame je označován za represivního diktátora a jeho vojáci nelegálně operují na území sousední Demokratické republiky Kongo a podporují zde protivládní povstalce.^[58][59]

Opozice Rakušana kritizovala za migrační pakt EU, dle kterého bude muset Česko zaplatit za každého migranta, kterého odmítne přijmout v případě velké migrační vlny.^[60] Zproštěny odvádět pokutu za nepřijaté migranty budou státy, pokud poskytují azyl většímu počtu uprchlíků, nebo se zapojí jinou formou pomoci, například vysláním expertů či materiální podporou.^[61]

V souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dne 21. prosince 2023 se objevily pochybnosti o zásahu policie.^[62] Rakušan po útoku apeloval na občany, aby nešířili fámy a dezinformace,^[63] ale pouze informace ověřené policií. Zároveň pochválil kvalitní prací Policie ČR.^[64] Policie uvedla, že jelikož podezřelý (v souvislosti s vraždou v klánovickém lese) bydlel ve Středočeském kraji, chybělo jen pár dní k jeho dopadení.^[65] V den útoku Rakušan prohlásil, že se útočník inspiroval podobným útokem v Rusku a měl azbukou psaný účet na Telegramu. O těchto závěrech informovala řada médií.^[66] Věrohodnost této informace byla ovšem později zpochybněna.^[67]

V červnu 2024 byly v médiích zveřejněny nové informace, poukazující na postup policie při pátrání po pachateli.^[68] Rozhodnutí nevyklidit budovu fakulty na náměstí Jana Palacha, chování ministra vnitra Rakušana i vedení policie kritizovali někteří přeživší a pozůstalí.^[69][70] Dne 20. června 2024 obvinila matka jedné z obětí ministra vnitra Rakušana, policejního prezidenta Vondráška a šéfa pražské policie Matějčka ze lhaní a z nedostatku sebereflexe a vyzvala je k rezignaci.^[71] Rakušan v červnu 2024 zhodnotil zásah policie na fakultě slovy: „uvědomme si, že do akce se postupně dostalo 240 lidí, kteří se snažili pročesávat celé centrum Prahy a moderními metodami zjistit, kde ten člověk je, šli po žhavé stopě. A já znovu říkám, že ze zpětného pohledu, když víme, kde ten pachatel byl, co se stalo, ale kdyby stejně tak byl v Celetné ulici, tak v této chvíli hodnotím zásah jako excelentní.“ Odmítl výzvy opozice k rezignaci, protože dle svých slov „za tuto šílenou tragédii je zodpovědný vrah. Mým úkolem a mojí odpovědností jako ministra vnitra je, abychom v této chvíli nastavili systém, který sice nikdy stoprocentně nepředejde takové události, ale bude vytvářet maximální množství preventivních kroků, které mohou riziko eliminovat.“ ^[72]

Poté, co byly v červnu 2024 v médiích zveřejněny nové informace z policejních dokumentů, se Rakušan odmítl vyjádřit k otázkám ze strany médií, které se týkaly nejasností a možných pochybení při pátraní po pachateli, a pouze uvedl, že nikdy netvrdil, že „postup policie je zcela v pořádku“. Neodpověděl ani na otázku, jestli on sám nebo někdo z vedení policie se pozůstalým omluví za možné pochybení policie před zásahem vůči střelci.^[73] Ještě v červnu 2024 při rozhovorech v médiích tvrdil, že policie zjistila až v 16 hodin, tedy po střelbě na fakultě, že pachatel zavraždil svého otce, ale podle zveřejněným policejním záznamů to policie věděla už ve 13.15.^[74]

Poslanci hnutí STAN předložili s podporou Víta Rakušana pozměňovací návrh k zákonu Lex Ukrajina 7, který stanoví, že podmínkou pro získání českého občanství ruskými občany s dlouhodobým pobytem v Česku by nově mělo být vzdání se ruského občanství. Návrh byl v prosinci 2024 v Poslanecké sněmovně schválen poslanci vládní koalice.^[75][76] U osob starších patnácti let bude také přerušeno vyřizování už podaných žádostí o české občanství. V praxi by to znamenalo, že pro Rusy dlouhodobě žijící v Česku bude prakticky nemožné získat české občanství.^[77] Podle kritiků se jedná o diskriminační opatření, které je založené na principu kolektivní viny. Rakušan kritiku odmítl se slovy, že „Dle zpráv všech našich tajných služeb, se bezpečnostní situace v Česku mění. Ruské aktivity pro nás představují jednoznačnou bezpečnostní hrozbu. Eliminovat tyto hrozby není diskriminace, ale povinnost.“ Podle některých právníků se však jedná o přílepek zákona, který je protiústavní a mohl by být napaden u Ústavního soudu.^[78] Kritici také upozornili, že nové opatření vyžaduje spolupráci v ruským státem a postihne především příslušníky ruské menšiny v Česku, kteří veřejně kritizovali Putinův režim a ruskou invazi na Ukrajinu nebo projevili sympatie k ruské opozici,^[79] protože pro podání žádosti o zbavení ruského občanství a doložení všech dokumentů ruské úřady požadují přítomnost žadatelů na území Ruské federace, a žadatelé musí dokázat, že nemají žádné dluhy před ruským státem, včetně vojenské služby.^[80] Existuje značné riziko, že žadatelé o občanství České republiky, kterou Rusko prohlásilo za „nepřátelský stát“, budou podrobeni přísné kontrole a na území Ruska jim bude hrozit zatčení. Návrh kritizovala spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská.^[81]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vít Rakušan na Wikimedia Commons