Mgr. Petr Hladík
18. ministr životního prostředí ČR
Úřadující
Ve funkci od: 10. března 2023
Předseda vlády	Petr Fiala
Předchůdce	Marian Jurečka
Náměstek ministra životního prostředí ČR
Ve funkci: 9. ledna 2023 – 10. března 2023
Místopředseda KDU-ČSL
Ve funkci: 30. března 2019 – 19. října 2024
Zastupitel města Brno (v letech 2016–2022 také 1. náměstek primátora)
Úřadující
Ve funkci od: 11. října 2014
Zastupitel městské části Brno-sever (v letech 2010–2011 také radní, 2015–2016 místostarosta a 2016–2022 opět radní MČ)
Ve funkci: 16. října 2010 – 11. října 2022
1. předseda Mladých lidovců
Ve funkci: 27. října 2012 – 7. března 2015
Předchůdce	subjekt vznikl
Nástupce	Vladimír Hanáček
Stranická příslušnost
Členství	KDU-ČSL (od 2010)
Narození	28. září 1984 (40 let) Osová Bítýška Československo Československo
Choť	Zuzana Hladíková
Děti	5
Sídlo	Soběšice
Alma mater	Fakulta informatiky Masarykovy univerzity (2005–2010)
Profese	počítačový vědec a politik
Webová stránka	tadyhladik.cz
Commons	Petr Hladík (politician)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Hladík (* 28. září 1984 Osová Bítýška) je český politik, manažer a informatik, v letech 2019 až 2024 místopředseda KDU-ČSL, od března 2023 ministr životního prostředí ČR (předtím od ledna do března 2023 náměstek), od roku 2014 zastupitel a v letech 2016 až 2022 pak první náměstek primátora města Brna, v letech 2010 až 2022 zastupitel městské části Brno-sever (v letech 2015 až 2016 též místostarosta MČ), v letech 2012 až 2015 předseda Mladých lidovců.

V letech 2005 až 2010 vystudoval aplikovanou informatiku na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity (získal titul Mgr.). V rámci studia pět měsíců získával zkušenosti na pracovní stáži v Portugalsku. Pracoval jako projektový manažer a konzultant v menší brněnské firmě, v roce 2010 uváděl své povolání jako analytik informačních systémů.

Žije v Brně, konkrétně v Soběšicích. Je ženatý, s manželkou Zuzanou má pět dětí.^[1] Mezi jeho koníčky patří fotbal a práce na zahradě či jiná fyzická práce nebo sport, při kterých si psychicky odpočine. Připravuje též sportovní akce organizace Orel.^[2]

Od roku 2010 je členem KDU-ČSL. Ve straně zastává pozici místopředsedy místní organizace Brno-sever, člena městského výboru Brno a člena krajského výboru jihomoravské KDU-ČSL. V letech 2012 až 2015 byl předsedou Mladých lidovců.^[3]

V komunálních volbách v roce 2010 byl za KDU-ČSL zvolen zastupitelem městské části Brno-sever.^[4] Dne 15. listopadu 2010 byl zvolen radním městské části.^[5] Ve volbách v roce 2014 zastupitelský mandát obhájil z pozice lídra kandidátky KDU-ČSL.^[6] Dne 18. června 2015 byl zvolen místostarostou městské části pro oblasti investiční výstavby, školství, kultury a sportu, sociálních věcí a zdravotnictví, informatiky.^[7]

V komunálních volbách v roce 2010 kandidoval také za KDU-ČSL do velkého brněnského zastupitelstva, ale neuspěl.^[8] Zastupitelem města Brna se tak stal až po volbách v roce 2014.^[9] Dne 21. června 2016 byl po obnově městské koalice zvolen 1. náměstkem primátora města pro oblast bytovou, zdraví, prorodinnou politiku a zdravé město.^[10]

V krajských volbách v letech 2012 a 2016 kandidoval za KDU-ČSL do Zastupitelstva Jihomoravského kraje.^[11][12] V roce 2013 kandidoval za KDU-ČSL v Jihomoravském kraji do Poslanecké sněmovny PČR,^[13] v roce 2014 do Evropského parlamentu.^[14][15]

V komunálních volbách v roce 2018 do Zastupitelstva města Brna byl lídrem kandidátky KDU-ČSL a tudíž kandidátem této strany na post primátora města.^[16] Ve volbách získal post zastupitele města (obdržel 15 374 preferenčních hlasů),^[17] obhájil též mandát zastupitele městské části Brno-sever.^[18] Také v rámci nové koalice "ODS s podporou Svobodných", KDU-ČSL, Piráti a ČSSD zůstal 1. náměstkem primátorky (do této funkce byl znovu zvolen dne 20. listopadu 2018). Na starosti měl oblast zdravotnictví, školství, sportu, územního plánování a životního prostředí.^[19] V srpnu 2022 se zasadil o odvolání ředitele brněnské Zoologické zahrady MVDr. Martina Hovorky, Ph.D., na jehož místo společně s radou města Brna dosadil bývalou zaměstnankyni zoo Radanu Dungelovou.^[20]

Dne 30. března 2019 byl zvolen novým místopředsedou KDU-ČSL,^[21] přičemž v lednu 2020 funkci na mimořádném sjezdu strany obhájil,^[22] stejně jako na sjezdu strany v dubnu 2022.^[23] Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byl opakovaně zmiňován jako kandidát na ministra životního prostředí,^[24][25] 8. listopadu sám uvedl, že tuto nabídku nepřijme.^[1][26][27]

V komunálních volbách v roce 2022 byl z pozice člena KDU-ČSL lídrem společné kandidátky KDU-ČSL a hnutí STAN do Zastupitelstva města Brna a tudíž i kandidátem na post primátora.^[28] Kandidoval rovněž na samostatné kandidátce KDU-ČSL do Zastupitelstva městské části Brno-sever. V obou případech byl zvolen zastupitelem.^[29][30] V říjnu 2022 skončil ve funkci náměstka primátorky města Brna.^[31] Rezignoval též na mandát zastupitele městské části Brno-sever.^[32]

V říjnu 2022 byl širším vedením KDU-ČSL nominován jako nástupce ministryně životního prostředí ČR Anny Hubáčkové.^[33] Téhož měsíce policie zadržela deset lidí kvůli údajnému kupčení s byty – a to pro účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatků ve prospěch skupiny a pro zneužití pravomoci úřední osoby a začala Petra Hladíka vyšetřovat. Obviněn nebyl,^[34] celostátní výbor lidovecké strany nominaci na funkci ministra podpořil. Nakonec ho však KDU-ČSL do vlády nenominovala a řízením ministerstva byl k 1. listopadu 2022 prezidentem republiky pověřen Marian Jurečka.^[35] V prosinci 2022 poslal premiér Petr Fiala návrh prezidentu Zemanovi na jmenování Hladíka ministrem životního prostředí.^[36] Prezident Zeman se po schůzce s Hladíkem konané 4. ledna 2023 rozhodl návrhu na jmenování ministrem nevyhovět.^[37] O 2 dny později Jurečka po jednání předsednictva strany uvedl, že Hladík byl s účinností od 9. ledna 2023 jmenován náměstkem ministra životního prostředí a jmenován ministrem bude případně až po nástupu nového prezidenta do funkce. Ve funkci ministra zůstal tedy sám Jurečka.^[38][39] Dne 28. února 2023 oznámil premiér Petr Fiala po jednání s nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem, že Hladíka Pavel jmenuje den po své inauguraci, tedy 10. března 2023.^[40]

V lednu 2023 server Seznam Zprávy zveřejnil informaci, že Petr Hladík jako náměstek brněnské primátorky hlasoval v roce 2022 v zájmu podnikatele, se kterým ho pojí přátelské vazby, a nenahlásil, že je v konfliktu zájmů, jak to ukládá zákon. Šlo o údajně dvojnásobně předražený nákup pozemku do majetku města Brna od Hladíkova známého Martina Unzeitiga.^[41] Watchdogová společnost Kverulant.org na něj za to v lednu 2023 podala oznámení o spáchání přestupku.^[42] Toto oznámení však v dubnu 2023 místně příslušný správní orgán Městský úřad Šlapanice odložil s tím, že převod předmětných pozemků do vlastnictví města Brna je ve veřejném zájmu, nikoli v osobním zájmu Petra Hladíka.^[43]

V listopadu 2023 se Hladíkovi omluvilo Ministerstvo spravedlnosti za vzniklou nemajetkovou újmu nesprávným postupem soudce Městského soudu v Brně Aleše Dufka, který neoprávněně zveřejnil informace z příkazu k prohlídce Hladíkovy kanceláře, přestože Hladík v kauze nebyl stíhán.^[44]

Počátkem dubna 2024 oznámil Hladík, že navrhne předsednictvu KDU-ČSL vyloučit ze strany Cyrila Svobodu poté, co vyšlo na jevo jeho spojení s ruským dezinformačním webem Voice of Europe, který na návrh BIS zařadila česká vláda na sankční seznam. Svoboda se v rozhovoru vyjadřoval kriticky k evropské pomoci Ruskem napadené Ukrajině. Hladík uvedl: „Dlouhodobě nepovažuju Cyrila Svobodu za lidovce. Jeho dlouhodobé názory a směřování neodpovídá politice lidovců a očekával bych, že už dávno nebude členem strany.“^[45][46]

Svoboda v rozhovoru pro Radiožurnál reagoval útokem vůči vedení strany a zejména vůči Hladíkovi, když prohlásil: „Nejsem v konfliktu s členskou základnou KDU-ČSL. Konflikt vyvolal ministr Hladík tím, že zavádí stalinskou metodu vylučování členů strany pro jejich názor. To je nepřijatelné a pro mě je hluboké zklamání, že vedení strany nenašlo odvahu se od tohoto distancovat“ A dále tvrdil: „Do dnešního dne mi nikdo nevolal, nikdo mi neposlal zprávu. To je součást Hladíkovy stalinské metody – že zaútočí na někoho ve veřejném prostoru a teprve potom se to s ním řeší. Že se řeší ne texty nebo co jsem kde řekl, to se nehodnotí. Hladík je stalinista z KDU-ČSL.“^[47]

Na sjezdu KDU-ČSL v říjnu 2024 kandidoval jako jediný kandidát na funkci prvního místopředsedy strany. Ačkoliv byl jediným kandidátem na funkci, nebyl ani ve dvou kolech volby zvolen, když pro něj většina delegátů nehlasovala.^[48] Nakonec byl prvním místopředsedou strany zvolen bývalý předseda Pavel Bělobrádek.^[49] Hladík posléze odmítl obhajovat funkci řadového místopředsedy strany.^[50]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Hladík na Wikimedia Commons