Volby probíhaly na základě volebního zákona č. 491/2001 Sb. v aktuálním znění.[2] Stávající obecní zastupitelstvo rozhoduje před volbami o počtu volebních obvodů a počtu členů příštího zastupitelstva, s přihlédnutím k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Jakmile je zastupitelstvo zvoleno, volí jeho členové ze svého středu starostu, místostarosty a radu obce. V členěných statutárních městech a hlavním městě Praze se současně konaly volby do zastupitelstev samosprávných městských obvodů a městských částí.
Do zastupitelstev obcí, městysů a měst bylo celkově voleno ve 14 765 okrscích a do zastupitelstev městských části a městských obvodů bylo celkem voleno ve 2 183 okrscích.[3] Voleb se v roce 2010 zúčastnilo celkem 48,5 % obyvatel, nejvyšší krajská volební účast byla v kraji Vysočina (55 %) a nejnižší krajská volební účast byla v Karlovarském kraji (41,79 %).[4]
Podle Mladé fronty DNES volby nedopadly dobře pro ODS ani pro Věci veřejné, ODS poprvé v historii prohrála komunální volby v Praze.[5] Naopak ČSSD získala nejvyšší počet hlasů v mnoha větších městech a TOP 09 vyhrála volby v Praze, získala celkem 26 mandátů.[6]
Opakované volby se konaly ve 4 obcích 8. ledna2011, v jedné obci (Libhošť) se konaly i volby první, protože se k 1. lednu téhož roku osamostatnila od Nového Jičína. Volby se konaly pouze jeden den, volební místnosti byly otevřeny od 7 do 22 hodin.[7]
Souhrnné výsledky voleb pro všechna zastupitelstva
V mnoha velkých obcích výrazně klesla podpora voličů politikům kandidujícím za ODS, zejména ve spojitosti s rozšířenými podezřeními z nekalých praktik a zneužívání postavení v předchozím funkčním období. V Praze tak poprvé po mnoha letech ve volbách zvítězila TOP 09. Navzdory tomu se v řadě velkých měst (Brno, Ostrava, Plzeň, Jihlava) ODS opět dostala do zastupitelstev, když po volbách vznikly velké koalice ODS s ČSSD.[8]. V Praze k tomu přispělo i rozdělení města na sedm menších volebních obvodů, které iniciovala sama pražská ODS, a v jejímž důsledku propadly menší strany (Strana Zelených aj.).