Severity: Notice
Message: Undefined offset: 1
Filename: infosekolah/leftmenudasboard.php
Line Number: 33
Line Number: 34
Octavio Paz (31. března 1914 Mixcoac, Mexiko – 20. dubna 1998 Ciudad de México, Mexiko) byl mexický básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1990.
Octavio Paz pocházel z rodiny mexického revolucionáře Emiliana Zapaty, po jehož zavraždění roku 1919 odešel na nějaký čas s celou rodinou do exilu do Spojených států. Po návratu do Mexika studoval Octavio Paz práva a literaturu na Mexické národní autonomní univerzitě. Básně začal psát pod vlivem chilského básníka Pabla Nerudy a přiklonil se k marxismu, který však později (během studené války) opustil. Na návštěvě v Evropě se seznámil s významnými literárními osobami (André Malraux, André Gide, Ilja Erenburg) a za pobytu v Madridu roku 1937 se angažoval na straně republikánů ve občanské válce. Po návratu do vlasti pracoval jako novinář, psal literární kritiky a v letech 1938–1941 řídil avantgardní časopis Taller (Dílna).
Po skončení druhé světové války působil v diplomatických službách ve Francii, Indii, Japonsku, Švýcarsku a v USA. V roce 1968 však na svou funkci na protest proti masakru studentů na Plaza Tlateloco v Ciudad de México během letní olympiády rezignoval. Poté přednášel hispanoamerickou literaturu na několika univerzitách ve Spojených státech a na Harvardově univerzitě získal roku 1980 čestný doktorát. V roce 1981 mu byla udělena významná Cervantesova cena a o rok později literární cena Neustadt.
Jeho umělecká tvorba, k jejímž stěžejním motivům patří násilí, lež, korupce a revoluce provázející dějiny Latinské Ameriky, byla ovlivněna marxismem, kubismem, surrealismem, existencialismem, buddhismem a hinduismem. Ve svých esejích, kterými silně ovlivňoval veřejné mínění, se zaobíral aztéckým uměním, tantrickým buddhismem, novoplatónskou filozofií, ale také antropologií, utopickým socialismem, politikou i sexualitou. Roku 1990 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu "... za vášnivou tvorbu širých horizontů s rysy senzuální inteligence a humanistické integrity" (citace z odůvodnění Švédské akademie).
Jorge Guillén (1976) • Alejo Carpentier (1977) • Dámaso Alonso (1978) • Jorge Luis Borges (1979) • Juan Carlos Onetti (1980) • Octavio Paz (1981) • Luis Rosales (1982) • Rafael Alberti (1983) • Ernesto Sábato (1984) • Gonzalo Torrente Ballester (1985) • Antonio Buero Vallejo (1986) • Carlos Fuentes (1987) • María Zambrano (1988) • Augusto Roa Bastos (1989) • Adolfo Bioy Casares (1990) • Francisco Ayala (1991) • Dulce María Loynaz (1992) • Miguel Delibes (1993) • Mario Vargas Llosa (1994) • Camilo José Cela (1995) • José García Nieto (1996) • Guillermo Cabrera Infante (1997) • José Hierro (1998) • Jorge Edwards (1999) • Francisco Umbral (2000)
Álvaro Mutis (2001) • José Jiménez Lozano (2002) • Gonzalo Rojas (2003) • Rafael Sánchez Ferlosio (2004) • Sergio Pitol (2005) • Antonio Gamoneda (2006) • Juan Gelman (2007) • Juan Marsé (2008) • José Emilio Pacheco (2009) • Ana María Matute (2010) • Nicanor Parra (2011) • José Manuel Caballero Bonald (2012) • Elena Poniatowska (2013) • Juan Goytisolo (2014) • Fernando del Paso (2015) • Eduardo Mendoza (2016) • Sergio Ramírez Mercado (2017) • Ida Vitaleová (2018) • Joan Margarit (2019) • Francisco Brines (2020)
Cristina Peri Rossi (2021) • Rafael Cadenas (2022) • Luis Mateo Díez (2023)
