PROFILPELAJAR.COM

Kao Sing-ťien
Kao Sing-ťien
	Kao Sing-ťien (září 2012)
Narození	4. ledna 1940 (84 let); Kan-sien
Povolání	spisovatel, malíř, překladatel, romanopisec, dramatik, literární kritik, filmový režisér a scenárista
Alma mater	Pekingská univerzita zahraničních studií; Nanťingská střední škola Ťin-ling
Významná díla	Druhý břeh; Hora duše
Ocenění	Nobelova cena za literaturu (2000); čestný doktor Univerzity Provence Aix-Marseille I (2001); komandér Řádu čestné legie (2022); čestný doktor Čínské univerzity v Hongkongu
Politická příslušnost	Komunistická strana Číny
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kao Sing-ťien čínsky pchin-jinem Gāo Xíngjiàn, znaky 高行健, * 4. ledna 1940) je čínský v emigraci žijící romanopisec, dramatik a literární kritik, nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 2000. Kromě zmiňovaných činností překládá, především Becketta a Ionesca.

Život

Narodil se v Kan-čou v provincii Ťiang-si, od roku 1998 je francouzským občanem. V roce 1992 získal od francouzské vlády Řád umění a literatury.

Kao Sing-ťien je znám jako průkopník absurdního dramatu v Číně, především pro své hry Poplašný signál (绝对信号, 1982) a Autobusová zastávka (车站, 1983). Byl ovlivněn evropským modelem divadla, čímž si v Číně získal pověst avantgardního spisovatele. Jeho další hry Divý člověk (野人, 1985) a Druhý břeh (彼岸, 1986) byly už vládou otevřeně kritizovány.^[zdroj?]

V roce 1986 u něj byla chybně diagnostikována rakovina plic a zahájil svou desetiměsíční cestu podél Dlouhé řeky, kterou popsal v knize Hora duše (灵山, 1990). Toto dílo, mající zčásti charakter románu, zčásti pamětí, bylo poprvé publikováno v roce 1990 na Tchaj-wanu. Kombinuje literární žánry a vypravěčské techniky a je zvlášť zmiňováno Nobelovou komisí jako „jedna z těch jedinečných literárních kreací, které se zdají být nesrovnatelné s čímkoli, s výjimkou sebou samých“.

V roce 1987 se Kao Sing-ťien přestěhoval do Paříže. Jeho hra Uprchlíci (1989), vztahující se k událostem na náměstí Nebeského klidu, byla v Číně zakázána. Roku 1998 vydal svůj druhý román Bible osamělého člověka (一个人的圣经).

I když čínská média a vláda obecně přechází dílo Kao Sing-ťiena mlčením, státem řízený list Yangcheng Evening News v roce 2001 jedno z jeho děl zkritizoval. Čínský kritik ho označil za „příšerného spisovatele“ a to, že získal Nobelovu cenu, označil za „absurdní“.^[zdroj?] V roce 2010 byl hostem Festivalu spisovatelů Praha.^[1]

Dílo

Překlady do češtiny

Hora duše, Academia, Praha 2010, přeložil Denis Molčanov
Bible osamělého člověka, Academia, Praha 2012, přeložil Denis Molčanov
O Hoře duše, LtN XI (2000), 44, s. 11, přeložila Olga Lomová

Dramatizace

Druhý břeh, Loco:Motion Company, přeložil Denis Molčanov^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gao Xingjian na anglické Wikipedii.

↑ Program festivalu na rok 2010^{[nedostupný zdroj]}
↑ Recenze představení z roku 2014. creativeblock.cz [online]. [cit. 2014-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-14.