František Antonín III. z Thun-Hohensteinu

František Antonín z Thun-Hohensteinu
František hrabě z Thun-Hohenštejna, litografie z roku 1893
František hrabě z Thun-Hohenštejna, litografie z roku 1893
1. kníže Thun-Hohenstein
Ve funkci:
1911 – 1. listopadu 1916
Předchůdcetitul udělen
NástupceJaroslav František z Thun-Hohensteinu
16. předseda vlády Předlitavska
Ve funkci:
7. březen[zdroj?] 1898 – 2. říjen 1899
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdcePaul Gautsch
NástupceManfred z Clary-Aldringenu
13. ministr vnitra Předlitavska (správce)
Ve funkci:
7. březen[zdroj?] 1898 – 2. říjen 1899
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyFrantišek z Thun-Hohensteinu (zároveň)
PředchůdcePaul Gautsch (jako správce)
NástupceErnest von Koerber
11. a 13. český místodržitel
Ve funkci:
1911 – 1915
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceKarl Maria Coudenhove
NástupceMax Julius Coudenhove
Ve funkci:
1889 – 1896
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAlfred Kraus
NástupceKarl Maria Coudenhove
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1901 – 1911
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1883 – 1895
PanovníkFrantišek Josef I.
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1881 – 1916
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1882
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeský klub
(Str. konzervativního velkostatku)
Narození2. září 1847
Děčín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. listopadu 1916 (ve věku 69 let)
Děčín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníThunská rodinná hrobka pod kaplí sv. Jana Nepomuckého v (Děčíně)-Chrástu, od roku 1995 krypta kostela Povýšení svatého Kříže v Děčíně
TitulHodnostní korunka náležící titulu kníže 1911 kníže s primogeniturou titulu
ChoťI. (1874) Anna Marie Vilemína Leopoldina Evženie ze Schwarzenbergu (1854–1898)
II. (1901) Arnoštka Gabriela z Thun-Hohensteinu (1858–1948)
RodičeBedřich František z Thun-Hohensteina (1810–1881)
Leopoldina z Lambergu (1825–1902)
DětiAnna Marie (1903–1943)
PříbuzníJaroslav František z Thun-Hohensteinu (bratr)
Conrad Christoph Freiherr von Thienen-Adlerflycht (vnuk)
Alma materVídeňská univerzita
Akademické gymnázium
Profesepolitik
OceněníŘád zlatého rouna
CommonsFranz von Thun und Hohenstein (politician)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František de Paula Antonín kníže z Thun-Hohensteinu (německy Franz Fürst von Thun und Hohenstein, 2. září 1847 Děčín[1] – 1. listopadu 1916 tamtéž[2][3]) byl rakouský a český šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů a politik, dlouholetý místodržitel v Čechách a od 5. března 1898 do 2. října 1899 též ministerský předseda Předlitavska. Do knížecího stavu byl povýšen císařem Františkem Josefem roku 1911.

Život

Mládí a rodina

Narodil se jako nejstarší syn hraběte Bedřicha Františka z Thun-Hohensteinu (1810–1881) a jeho manželky Leopoldiny z Lambergu (1825–1902). Studoval práva ve Vídni. Sloužil v rakouské armádě u 14. dragounského pluku.[3] V Praze se 18. května 1874 oženil s princeznou Annou Marií ze Schwarzenbergu (Anna Maria Wilhelmina Leopoldina Eugenie princezna ze Schwarzenbergu, 1. května 1854 – 24. prosince 1898), dcerou Karla III. ze Schwarzenbergu. Po její smrti se František Thun-Hohenstein 21. ledna 1901 v Praze oženil podruhé. Jeho manželkou se stala hraběnka Arnoštka Vratislavová z Mitrovic (Ernestina Gabriele hraběnka z Thunu a Hohensteinu, 24. listopadu 1858 – 13. května 1948), rozená Thunová (dcera Osvalda Thuna).[3]

Thun byl velmi nepopulární mezi českými vlastenci a v dobovém tisku lze nalézt řadu narážek na jeho mimomanželské milostné poměry, zejména s umělkyněmi z Národního divadla. Konkrétně tanečnice Enrichetta Grimaldi a herečka Marie Pospíšilová byly často zmiňovány[4]. Když se v roce 1895 při pokusu o svůj návrat do Národního divadla dostala Pospíšilová do ostrého sporu s ředitelem divadla Františkem Šubertem, Thun ji podporoval a s mezi ním a ředitelem divadla zavládl silný spor, který se naplno projevil při zahajování Národopisné výstavy českoslovanské, jejíž byl Šubert iniciátorem. Ve svém románu Prsty Habakukovi.[5] popisuje detaily poměru mezi Thunem a Pospíšilovou spisovatel Viktor Dyk.

Politická aktivita

Později byl dlouhodobě politicky aktivní. V zemských volbách v roce 1883 se stal poslancem Českého zemského sněmu. Reprezentoval velkostatkářskou kurii, svěřenecké velkostatky.[6] Mandát obhájil ve volbách v roce 1889. Byl zde zástupcem konzervativních velkostatkářů.[7] Na zemský sněm se vrátil ve volbách v roce 1901.[8] Mandát obhájil i ve volbách v roce 1908.[9][10] Rezignoval roku 1911.[11]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1879 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Rezignaci oznámil na schůzi 20. ledna 1882.[12] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako hrabě Franz Anton Thun-Hohenstein, statkář, bytem Peruc.[13]

Do parlamentu nastoupil jako konzervativní poslanec.[14] Rodem a národností byl Němec[zdroj?], česky neuměl, ale hlásil se k českému státnímu právu, byl zemským vlastencem a stoupencem rovnoprávnosti obou zemských národů. Byl přesvědčeným monarchistou, hluboce věřícím katolíkem a oddaným příznivcem vládnoucí dynastie. Představoval tu část konzervativní politiky, která usilovala o urovnání národnostních rozporů a smírné řešení tohoto problému v rámci prosperující mnohonárodní monarchie.[15] Na Říšské radě patřil do Strany konzervativního velkostatku.[3] Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[16][11]

Po smrti otce nastoupil roku 1881 i do Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady) jako její dědičný člen.[3][11]

Od roku 1889 byl místodržitelem Čech. Jeho nástup do funkce měl být signálem, že vláda si přeje klid v Čechách. V první fázi svého působení se snažil o vstřícná gesta. Podporoval punktace tedy vyjednávání o česko-německém vyrovnání. Povolil také konání Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891. Dosáhnout smíru mezi Čechy a Němci se mu ovšem nezdařilo a v září 1893 vyhlásil po nepokojích v Praze výjimečný stav. Potlačení opozice (proces s Omladinou) bylo také neúspěšné. Když v zemských volbách v Čechách roku 1895 výrazně uspěli opoziční mladočeši, proti kterým byl výjimečný stav a další represe namířeny, Thun-Hohenstein ze své funkce v únoru 1896 odstoupil.[3]

Na přání císaře se potom stal vrchním hofmistrem následníka trůnu Franze Ferdinanda, kvůli vzájemnému odporu tento pracovní poměr ale trval jen několik měsíců.

Ministerský předseda

Jeho kariéra vyvrcholila 5. března 1898, kdy se stal ministerským předsedou Předlitavska. Funkci vykonával do 2. října 1899. V této vládě zároveň jako správce rezortu zastával funkci ministra vnitra.[17] Snažil se zformovat silnou vládu s parlamentní oporou a překonat nacionální polarizaci předchozích let. Kabinet sestavil průřezově. Do vlády Františka z Thun-Hohensteinu tak byl povolán jako ministr financí vlivný mladočeský politik Josef Kaizl, ale usedl v ní i jeden z předáků německorakouských centralistů Josef Maria Baernreither. Trojice Thun, Kaizl a Baernreither měla být pilířem zamýšlené provládní většiny, která měla izolovat extrémní proudy v předlitavské politice. Ambice ovšem překazil trvale opoziční postoj dvou silných německých politických stran. Liberální Německá pokroková strana a nacionálně radikálnější Německá lidová strana totiž odmítaly Thunovu vládu podpořit, dokud nebudou odvolána Badeniho jazyková nařízení i modifikovaná Gautschova jazyková nařízení, která posilovala úřední status češtiny. V květnu 1899 pak obě německé strany představily tzv. Svatodušní program, ve kterém prezentovaly národní požadavky rakouských Němců. Thunova vláda po jistou dobu vládla s využitím § 14 prosincové ústavy, který umožňoval vydávat provizorní nařízení s platností zákona. Dlouhodobě ale nešlo o životaschopný způsob vládnutí a proto Franz Thun und Hohenstein v září 1899 rezignoval.[18][3] Jedním z posledních činů jeho vlády bylo zřízení české techniky v Brně (c. k. česká technická vysoká škola Františka Josefa v Brně).[3]

Jako uznání za jeho politickou činnost, především za snahu o národnostní vyrovnání, jej císař v roce 1911 povýšil do knížecího stavu s primogeniturou titulu.[11][19] V letech 1911–1915 byl opět místodržitelem Čech. Jeho úkolem bylo znovu dosáhnout národnostního smíru mezi Čechy a Němci, ale ani tentokrát nebylo zadání možno splnit.[3]

Byl v kontaktu s T. G. Masarykem, upozornil jej, že je sledován a varoval jej před zatčením při zahájení Masarykovy zahraniční akce v roce 1914.[20]

Závěr života

Zemřel v listopadu 1916 na zámku v Děčíně po delší nemoci, kvůli které se koncem března 1915 musel vzdát postu místodržitele. Trpěl kornatěním cév a od své rezignace se několikrát podrobil operaci očí (trpěl odchlípnutím sítnice) a na jedno oko prakticky oslepl. V létě roku 1916 se dočasně zotavil na léčebném pobytu v Poděbradech, ale na podzim přišlo zhoršení stavu. V říjnu 1916 ho postihla mozková mrtvice, podle dobových zpráv v přímém důsledku rozčílení poté, co se dozvěděl, že ministerský předseda Karl von Stürgkh se stal obětí atentátu.[3]

Mladočeská strana, která v 90. letech 19. století proti místodržiteli Thunovi ostře vystupovala, vydala k jeho úmrtí prohlášení, ve kterém stálo, že „den úmrtí knížete Thuna jest dnem smutku pro celý český národ.“[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b c d e f g h i j k František kníže Thun-Hohenstein zemřel. Národní politika. Listopad 1916, roč. 34, čís. 304, s. 4. Dostupné online. 
  4. ↑ Původní dopis z Čech, In. Amerikán. 1895/34, 8 May 1895. p. 14.
  5. ↑ Viktor Dyk, Prsty Habakukovy. p. 186.
  6. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  7. ↑ NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 
  8. ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  10. ↑ Sněm království Českého 1908 › 1. zasedání › Stenoprotokoly › 2. schůze › Středa 16. září 1908 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-06-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 322. 
  12. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  13. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=499
  14. ↑ Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  15. ↑ GALANDAUER, JAN. František kníže Thun : místodržící Českého království. Vyd. 1. vyd. Praha: Paseka 317 s. ISBN 9788071858034, ISBN 807185803X. OCLC 231792918 
  16. ↑ Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
  17. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 589. 
  18. ↑ URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 468–472. 
  19. ↑ THUN-HOHENSTEIN, FRANTIŠEK, HRABĚ, KNÍŽE, 1847-1916 [online]. Knihovna Národního muzea [cit. 2019-05-02]. Dostupné online. 
  20. ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3 , str. 12, 23 - 24

Související články

Externí odkazy

Ministerští předsedové Předlitavska
Friedrich Ferdinand von Beust (1867) • Karel Vilém z Auerspergu (1867–1868) • Eduard Taaffe (1868–1870) • Ignaz von Plener (1870) • Leopold Hasner von Artha (1870) • Alfred Potocki (1870–1871) • Karl Sigmund von Hohenwart (1871) • Ludwig von Holzgethan (1871) • Adolf z Auerspergu (1871–1879) • Karl von Stremayr (1879) • Eduard Taaffe (1879–1893) • Alfred August z Windischgrätze (1893–1895) • Erich von Kielmansegg (1895) • Kazimír Felix Badeni (1895–1897) • Paul Gautsch (1897–1898) • František Antonín III. z Thun-Hohensteinu (1898–1899) • Manfred z Clary-Aldringenu (1899) • Heinrich von Wittek (1899–1900) • Ernest von Koerber (1900–1904) • Paul Gautsch (1904–1906) • Konrád z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (1906) • Max Wladimir von Beck (1906–1908) • Richard von Bienerth-Schmerling (1908–1911) • Paul Gautsch (1911) • Karl von Stürgkh (1911–1916) • Ernest von Koerber (1916) • Jindřich z Clam-Martinic (1916–1917) • Ernst Seidler von Feuchtenegg (1917–1918) • Max Hussarek von Heinlein (1918) • Heinrich Lammasch (1918)
Vláda Franze Thuna (1898–1899)
Předseda vlády Předlitavska
František z Thun-Hohensteinu (5. března 1898 – 2. října 1899)
Ministři Předlitavska
František z Thun-Hohensteinu (vnitro; správce) • Josef Kaizl (finance) • Artur Bylandt-Rheidt (kult a vyučování) • Ignaz von Ruber (spravedlnost) • Josef Baernreither (obchod) •→ Josef von Dipauli (obchod) • Michael Kast von Ebelsberg (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Heinrich von Wittek (železnice) • Adam Jędrzejowicz (haličské záležitosti)
Společní ministři Rakousko-Uherska
Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) • Edmund von Krieghammer (válka) • Benjámin Kállay (finance)
Ministři vnitra Předlitavska
1. Eduard Taaffe (1867) • 2. Karl Giskra (1867–1870) • 3. Eduard Taaffe (1870–1871) • 4. Karl Hohenwart (1871) • 5. August von Wehli (1871) • 6. Josef Lasser (1871–1878) • 7. Adolf z Auerspergu (1878–1879) • 8. Eduard Taaffe (1879–1893) • 9. Olivier de Bacquehem (1893–1895) • 10. Erich von Kielmansegg (1895) • 11. Kazimír Badeni (1895–1897) • 12. Paul Gautsch (1897–1898) • 13. František z Thun-Hohensteinu (1898–1899) • 14. Ernest von Koerber (1899) • 15. Josef Stummer (1899–1900) • 16. Ernest von Koerber (1900–1904) • 17. Artur Bylandt-Rheidt (1905–1906) • 18. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1906) • 19. Richard von Bienerth (1906–1908) • 20. Guido von Haerdtl (1908–1911) • 21. Max Wickenburg (1911) • 22. Karl Heinold (1911–1915) • 23. Konrad z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1915–1916) • 24. Erwin von Schwartzenau (1916) • 25. Erasmus von Handel (1916–1917) • 26. Friedrich von Toggenburg (1917–1918) • 27. Edmund von Gayer (1918)
kurzivou – pověřeni správou úřadu
Místodržitelé Českého království (1850–1918)
1. Karl Mecséry (1850–1860) • 2. Anton Forgách (1860–1861) • Ernst von Kellersperg (1861–1863) • Richard Belcredi (1863–1864) • 3. Richard Belcredi (1864–1865) • Antonín Lažanský z Bukové (1865–1866) • 4. Karl von Rothkirch-Panthen (1866–1867) • 5. Ernst von Kellersperg (1867–1868) • Alexander von Koller (1868–1870) • 6. Alexandr z Dietrichstein-Mensdorffu (1870–1871) • 7. Bohuslav Chotek z Chotkova (1871) • 8. Alexander von Koller (1871–1874) • 9. Philipp Weber von Ebenhof (1874–1881) • Alfred Kraus (1881–1882) • 10. Alfred Kraus (1882–1889) • 11. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1889–1896) • 12. Karel Maria z Coudenhove (1896–1911) • 13. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1911–1915) • 14. Max Julius z Coudenhove (1915–1918)
kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu

Read other articles:

Statutory instrument (UK)

Type of secondary legislation in the United Kingdom Part of a series onBritish law Acts of Parliament of the United Kingdom Year      1801 1802 1803 1804 1805 1806 1807 1808 1809 1810 1811 1812 1813 1814 1815 1816 1817 1818 1819 1820 1821 1822 1823 1824 1825 1826 1827 1828 1829 1830 1831 1832 1833 1834 1835 1836 1837 1838 1839 1840 1841 1842 1843 1844 1845 1846 1847 1848 1849 1850 1851 1852 1853 1854 1855 1856 1857 1858 1859 1860 1861 1862 1863 1864 1865 1866 1867 1868...

 

Membran sel

Ilustrasi sebuah membran sel organisme eukariota Perbandingan eukariota dan prokariota Membran sel (Inggris: cell membrane, plasma membrane, plasmalemma) adalah membran semipermeabel[1] pada sebuah sel yang mengelilingi dan membungkus isi sitoplasma dan nukleoplasma. Membran sel memisahkan sel dari cairan interstitial (komponen utama dari cairan ekstraseluler) di sekitarnya.[2][3] Pembentukan membran sel dilakukan dengan bahan dasar berupa lipoprotein yang dibentuk...

 

2016–17 Vermont Catamounts women's basketball team

Intercollegiate basketball season 2016–17 Vermont Catamounts women's basketballConferenceAmerica East ConferenceRecord9–20 (6–10 America East)Head coachChris Day (1st season)Assistant coaches Alisa Kresge Brian Donoghue Caroline Coyer Home arenaPatrick GymSeasons← 2015–162017–18 → 2016–17 America East Conference women's basketball standings vte Conf Overall Team W   L   PCT W   L   PCT New Hampshire 15 – 1   .938 26 &#...

Template talk:History of Albania

Albania Template‑class High‑importanceHistory of Albania is part of the WikiProject Albania, an attempt to co-ordinate articles relating to Albania on Wikipedia. If you would like to participate, you can edit the article attached to this page, or visit the project page, where you can join the project and/or contribute to the discussion. If you are new to editing Wikipedia visit the welcome page so as to become familiar with the guidelines. If you would like to participate, please join the...

 

Chapter 9, Title 11, United States Code

Chapter of the United States Bankruptcy Code Bankruptcy in theUnited States Bankruptcy in the United States Authority History U.S. Trustee Court BAP Code FRBP Chapters Chapter 7 Chapter 9 Chapter 11 Chapter 12 Chapter 13 Chapter 15 Aspects of bankruptcy law Automatic stay Discharge Bankruptcy trustee Chief restructuring officer Claim Means test DIP vte Chapter 9, Title 11, United States Code is a chapter of the United States Bankruptcy Code, available exclusively to municipalities and assisti...

 

سباق سيراتزيت تشالنج 2018

سباق سيراتزيت تشالنج 2018 تفاصيل السباقسلسلة4. سباق سيراتزيت تشالنجمنافسةطواف العالم للدراجات للسيدات 2018 2.WWT‏مراحل2التواريخ15 – 16 سبتمبر 2018المسافات112٫9 كمالبلد إسبانيانقطة البدايةبواديلا ديل مونتينقطة النهايةمدريدالفرق21عدد المتسابقين في البداية104عدد المتسابقين في ال�...

Theoretical ecology

Mathematical models developed in theoretical ecology predict complex food webs can be less stable than simpler webs.[1]: 75–77 [2]: 64  Life on Earth-Flow of Energy and Entropy Theoretical ecology is the scientific discipline devoted to the study of ecological systems using theoretical methods such as simple conceptual models, mathematical models, computational simulations, and advanced data analysis. Effective models improve understanding of ...

 

Woodie (car body style)

Automobile with wood or wood-styled bodywork 1941 Chrysler Windsor Town & Country A woodie (or a woodie wagon) is a wood-bodied automobile, that became a popular type of station wagon the bodywork of which is constructed of wood or is styled to resemble wood elements. The appearance of polished wood gave a resemblance to fine wooden furniture and on many occasions the wood theme continued to the dashboard and inner door panels including the rear tailgate. Originally, wood framework augmen...

 

Tumpat (federal constituency)

Federal constituency of Kelantan, Malaysia Tumpat (P019) Kelantan constituencyFederal constituencyLegislatureDewan RakyatMPMumtaz Md. NawiPNConstituency created1958First contested1959Last contested2022DemographicsPopulation (2020)[1]179,944Electors (2023)[2]150,248Area (km²)[3]180Pop. density (per km²)999.7 Tumpat is a federal constituency in Tumpat District, Kelantan, Malaysia, that has been represented in the Dewan Rakyat since 1959. The federal constituency was cr...

List of wineries, breweries, and distilleries in New Jersey

This is an assortment of New Jersey wines. New Jersey's 51 wineries produce wine from more than 90 varieties of grapes, and from over 25 other fruits. This is a list of wineries, breweries, cideries, meaderies, and distilleries in the state of New Jersey in the United States. As of January 2024[update], there are 51 wineries, 114 breweries, 18 brewpubs, 26 distilleries, 3 cideries and 1 meadery[1][2][3] that are licensed and in operation within the state....

 

哈萨克斯坦总统

此条目序言章节没有充分总结全文内容要点。 (2019年3月21日)请考虑扩充序言，清晰概述条目所有重點。请在条目的讨论页讨论此问题。 哈萨克斯坦總統哈薩克總統旗現任Қасым-Жомарт Кемелұлы Тоқаев卡瑟姆若马尔特·托卡耶夫自2019年3月20日在任任期7年首任努尔苏丹·纳扎尔巴耶夫设立1990年4月24日（哈薩克蘇維埃社會主義共和國總統） 哈萨克斯坦 哈萨克斯坦政府...

 

Rythme circadien

Pour les articles homonymes, voir Rythme (homonymie). Si ce bandeau n'est plus pertinent, retirez-le. Cliquez ici pour en savoir plus. Certaines informations figurant dans cet article ou cette section devraient être mieux reliées aux sources mentionnées dans les sections « Bibliographie », « Sources » ou « Liens externes » (août 2013). Vous pouvez améliorer la vérifiabilité en associant ces informations à des références à l'aide d'appels de note...

Comunicazione pubblica della scienza

Schema del settore e degli attori della comunicazione scientifica secondo Carsten Könneker La comunicazione della scienza comprende un'ampia gamma di attività che collegano scienza e società.[1] Gli obiettivi comuni della comunicazione scientifica includono informare i non esperti sulle scoperte scientifiche, aumentare la consapevolezza e l'interesse del pubblico per la scienza, influenzare gli atteggiamenti e i comportamenti delle persone, informare le politiche pubbliche e impegn...

 

Clare of Montefalco

Italian Roman Catholic saint Not to be confused with Clare of Assisi (1194–1253). SaintClare of MontefalcoChrist implanting his Cross in the heart of Saint Clare of MontefalcoSaint Clare of the CrossBorn1268Montefalco, Umbria, ItalyDied(1308-08-18)18 August 1308Montefalco, Umbria, ItalyVenerated inRoman CatholicismBeatifiedApril 1, 1828, Rome by Pope Clement XIICanonizedDecember 8, 1881, Rome by Pope Leo XIIIMajor shrineChurch of Saint Clare, MontefalcoFeastAugust 17AttributesCrossPatr...

 

Gurdjieff Foundation

Philosophy; Way of Living? New York headquarters, in former C Ledyard Blair carriage house[1] G. I. Gurdjieff's teaching and practice inspired the formation of many groups organized as Foundations, Institutes, and Societies many of which are now connected by the International Association of the Gurdjieff Foundations (IAGF).[2] After his death in 1949, the Gurdjieff Foundation Paris [3] was organized and led by Jeanne de Salzmann from the early 1950s, in cooperation wit...

Príncipe de Asturias

Para otros usos de este término, véase Príncipe de Asturias (desambiguación). Para información sobre las princesas por matrimonio, véase Princesa consorte de Asturias. Princesa de AsturiasEstandarte [4]​Escudo Leonor de Borbón y Ortiz Desde el 19 de junio de 2014Ámbito EspañaTitular de Principado de AsturiasResidencia Palacio de La Zarzuela[1]​Tratamiento Alteza real[2]​Duración Hasta su ascenso al trono o hasta el llamamiento de otro con mejor derechoDesignado...

 

Roy Orbison's Many Moods

1969 studio album by Roy OrbisonRoy Orbison's Many MoodsStudio album by Roy OrbisonReleasedMay 1969RecordedJuly 7, 1967 – May 10, 1968GenreRockLength27:09LabelMGMProducerWesley RoseRoy Orbison chronology Cry Softly Lonely One(1967) Roy Orbison's Many Moods(1969) The Big O(1970) Roy Orbison's Many Moods, also known as The Many Moods of Roy Orbison, is the thirteenth album recorded by Roy Orbison, and his seventh for MGM Records, released in May 1969. It included two singles, both of ...

 

Bishop of Sheffield

Diocesan bishop in the Church of England Bishop of SheffieldBishopricanglican Incumbent:Pete WilcoxLocationEcclesiastical provinceYorkResidenceBishopscroft, RanmoorInformationEstablished1914DioceseSheffieldCathedralSheffield Cathedral The Bishop of Sheffield is the Ordinary of the Church of England Diocese of Sheffield in the Province of York. A similar title was first created as a suffragan see in the Diocese of York in 1901. John Quirk, the only Bishop suffragan of Sheffield assisted the Ar...

Music conservatories of Naples

Music of Italy Timeline General topics Opera houses Music conservatories Terminology Genres Classical (Opera) Pop Rock (Hardcore · New Wave · Progressive rock) Disco House Dance Folk Hip hop Jazz Specific forms Gregorian chant Media and performance Music awards Sanremo Music Festival (festival and awards) Festival di Napoli (festival and awards) Tenco Plates and Awards Lunezia Awards Music Awards Coca Cola Summer Festival (festival and awards) MTV Awards Festivalbar (festival and awards) T...

 

ثقافة سوريا

ثقافة سوريامعلومات عامةالبلد سوريا القارة آسيا فرع من ثقافة الأرض اللغات العربية مقالات ذات علاقةالتاريخ تاريخ سورياتعديل - تعديل مصدري - تعديل ويكي بيانات عبر مايزيد عن سبعة آلاف عام تركت لنا الحضارات التي تعاقبت في سورية إرث ثقافي غني جداً في كافة المجالات حيث كانت مدن س...